čtvrtek 15. ledna 2026

Dust Bunny 7/10

Nápad natočit další historku o sirotkovi, jemuž je vyvražděna rodina, načež si najme souseda, toho času profesionálního hitmana, k vykonání pomsty (což funguje už od dob Leona:-)), jako žánrový mix akce, fantasy a rodinného dramatu (s nepatrnou dávkou komedie a monstr hororu) je vskutku originální, ale výsledný film mohl dopadnout všelijak. Fuller naštěstí prokázal, že do budoucna s ním lze počítat, protože jeho debutový kousek dopadl nad očekávání dobře.

Což je zásluha především castingu ústřední dvojice. Na Mikkelsena je spolehnutí a nezklamal ani tentokrát, Sloan za ním kupodivu není o moc pozadu (spolu mají skvělou chemii, díky čemuž jejich dialogové výměny stojí za to). Největší kámen úrazu představuje nevelký rozpočet, což se podepisuje jak na skromném množství akčních scén, tak i na omezeném prostoru pro titulní monstrum a stejně tak na dramaturgii filmu (tempo v průběhu děje kolísá, protože je potřeba si všechny kaskadérské/trikové atrakce šetřit až pro finále). Navzdory tomu Fuller dokázal z minima vytěžit maximum.

Jednak nepřítomnost hlavního bubáka v celé své kráse po většinu stopáže dává ve filmu prostor balancovat na hraně regulérní akční žánrovky (s eRkovým ratingem), ve které je likvidace všech provinilců nahlížena optikou milosrdné dětské představivosti a regulérního fantasy dobrodružství, ve kterém se pod podlahou prohání zubaté králičí monstrum. Jednak kombinace moderních studiových kulis a ošuntělých starých exteriérů (u našich jihovýchodních sousedů) propůjčuje filmu specifickou atmosféru, stylový audiovizuál se několikrát blýskne efektní kamerovou jízdou nebo netradičním úhlem záběru a výborný rozverně ponurý OST dodává mnoha scénám příjemně komediální (občas skoro až parodický) nádech.

středa 14. ledna 2026

Lee Cronin's The Mummy

Za ten geniální distribuční název by si dotyčný zasloužil obdržet nějakou klíčenku:-). V originále je alespoň jasné, že jde o autora předlohy/filmu, byť o něm divák třeba v životě neslyšel a navíc se tam tímhle způsobem titulují filmy (z právních důvodů) už drahně let, byť se to neděje moc často (Dracula a Frankenstein z 90s). V tuzemsku to vyznívá ve stylu "Sherlock Holmes: Pes baskervillský":-). Ta absence představivosti zrovna v našich vynalézavých končinách (American Pie apod.) mě dost překvapuje, na druhou stranu mohlo být i hůř (Darebák jedna ftw:-)). 

Stran samotného teaseru slušná práce, tak jsem zvědavý, s čím vyrukuje trailer. Evil Dead Rise jsem prozíval (gorefest ok, ale to je tak všechno), tak snad to tady obsahově nedopadne stejně a na druhý pokus mě Cronin dostane na svou stranu.

Rental Family 7/10

Fraser dal sbohem pár kilům (a tuně latexu:-)), vydal se do země vycházejícího slunce a osamělého učitele tvůrčího psaní vyměnil za osamělého herce k pronajmutí, jinak je vše při starém, tj. otevírají se srdce, léčí se rodinná traumata a hledá se cesta k odpuštění/smíření/vykoupení prostřednictvím pečlivě dávkovaných scén naplněných radostí, humorem, smutkem, životními moudry, specifickou mentalitou místních obyvatel a nepostradatelným závěrečným ponaučením (lhát se nemá, ano?) přesně tak, jak to v podobných dramedy historkách obvykle chodí. 

Výsledek ovšem není zdaleka tak dojemný, vtipný a dramatický, jak jsem na základě notně šílené/bizarní premisy s falešnou rodinou za peníze (nápad originální, nicméně podnikání "firmy na zážitky" se ve filmu nebezpečně blíží v lepším případě právnímu prohřešku a v horším vyloženému podvodu, tahle rovina se v ději bohužel vůbec neřeší) očekával, což souvisí s tím, že pravidelné střídání "pracovních zakázek" má za následek to, že ani jedné z nich se děj nevěnuje na dostatečně velkém prostoru tak, aby vztahy mezi hlavní postavou a klienty nepůsobily zkratkovitě. Což je škoda, protože jak školní, tak herecká (ostatně i manželská) epizoda je sama dostatečně nosná na to, aby ustála celý film.    

Přesto to dohromady zejména díky castingu (Fraser předvádí prakticky stejnou hereckou polohu, jakou si vyzkoušel v oscarovém kousku, jen sebevražedné sklony odložil v zákulisí:-), Gorman v debutové roli podává nečekaně příjemný výkon) po většinu stopáže (finále v rámci citové údernosti vykazuje jisté rezervy) bez problémů funguje, ale fungovalo by to ještě o kousek lépe, kdyby tvůrci stran emocí, osobních dramat a morálních dilemat o něco více přitlačili na pilu a soustředili se pouze na jednu dějovou linku. Natočit fajn feel-good žánrovku se ovšem podařilo, takže mise byla splněna.

úterý 13. ledna 2026

The Testament Of Ann Lee

No vida, jako fanoušek dobových (ideálně středověkých) žánrovek a nadměrných stopáží a současně nefanoušek artovek a muzikálů (a když už jsme u toho, tak i extrémně nudného minulého počinu Fastvold) musím uznat, že to vypadá a zní (za pár dnů vychází Blumbergův OST a podle těch pár songů, které jsou už venku, asi obratem poputuje do playlistu, protože jsou super - kdo by to byl řekl, že jednou skončím u nadšeného poslouchání chvalozpěvů Shakerů:-)) přímo skvěle a atmosféra něčeho neobyčejného/výjimečného (když už jsme u toho, tak ala Brutalist) z toho kouká na všechny strany. Tak nezbývá než doufat, že Fastvold tentokrát trefí jackpot a výsledek bude podobně hypnotický jako trailer.

Good Luck, Have Fun, Don't Die

Slovy nejmenovaného klasika "You had my curiosity, but now you have my attention":-). Verbinski znovu za kormidlem je lákavá nabídka sama o sobě, i kdyby jen z toho důvodu, aby člověk zjistil, zda si po té desetileté tvůrčí pauze dokázal udržet své mojo nebo ne, ale pokud se vrátí na režisérskou stoličku s něčím, co podle traileru vypadá na podobně šílenou multi žánrovou jízdu časem a jinými dimenzemi jako bylo Everything Everywhere All At Once (kdyby mise na záchranu světa "bistro týmem" probíhala v podobném "kill, die, learn, repeat" stylu jako v Edge Of Tomorrow, tak bych se vůbec nezlobil:-)), tak samozřejmě o to lépe a včera bylo pozdě. Nápad originální, casting fajn, tak snad to celé dobře dopadne.

neděle 11. ledna 2026

Wicked: For Good 5/10

Zatímco jedničku lze považovat za obstojný origin, který trpí naprosto zaměnitelnými songy, natahovaným dějem a s tím související přepálenou stopáží, což ovšem do jisté míry kompenzují výborné produkční hodnoty a skvělé herecké výkony dvojice Erivo a Grande, dvojka bohužel představuje klasický případ nastavované kaše, která nad rámec řečeného a zazpívaného v minulém filmu již nemá, co zajímavého, natož zábavného, dodat (což je o to smutnější, protože se nejedná o obyčejný sequel, ale papírově grandiózní finále dvoudílného filmu).

Na muzikálovém poli se od posledně nic nezměnilo a veškerý hudební repertoár je (bohužel) opět vzácně nenápaditý, jednotvárný a celkově zapomenutelný (což začíná být u adaptací slavných divadelních muzikálů pomalu pravidlo, takže mně čím dál více uniká podstata jejich úspěchů), jen s tím rozdílem, že oproti předchozímu filmu navíc podstatně ubylo skupinových tanečních vystoupení a jednotlivá hudební čísla jsou po stránce choreografie pojata nečekaně komorně. Stejně tak stran řemeslného zpracování (pro změnu naštěstí) je vše při starém a kamera, triky a především výprava a kostýmy jsou na prvotřídní úrovni (aby ne, vzhledem k tomu šílenému rozpočtu za oba díly.-)). 

Žádný pokrok se kupodivu neprojevil ani v oblasti dramaturgie a samotného narativu. Znatelnou dějovou vyprázdněnost šlo v jedničce částečně omluvit potřebou představit celý fikční svět a rozestavět jednotlivé figurky na šachovnici pro finální hru (tzn. další film), dvojka ovšem v podobném duchu nepochopitelně pokračuje a opět se značnou část stopáže jen přešlapuje na místě (kdyby se z filmu vyhodila hodina děje, tak by se ani tentokrát vůbec nic nestalo), namísto aby děj nějak gradoval a osudy všech postav se velkolepým způsobem uzavřely. Erivo a Grande ani napodruhé nezklamaly a herecky i pěvecky táhnou film nahoru, v úsilí o vyšší kvalitu pokračování jsou ovšem osamoceny.

sobota 10. ledna 2026

Twinless 5/10

Tak trochu drama o vyrovnávání se s bolestnou ztrátou bližního svého. Tak trochu komedie o podvodníkovi, kterému se jeho mystifikační hra vymkne z rukou a začne si žít vlastním životem. Tak trochu romance o nenaplněných tužbách a hledání spřízněné duše. Tak trochu thriller o patologickém stalkerovi a manipulátorovi v jedné osobě, který chytil do pasti svou oběť. Přičemž podstatné je zde slovní spojení "tak trochu", které přináší více problémů než užitku.

Začíná to tím, že Sweeney zmíněné žánrové polohy v průběhu filmu postupně vystřídá a zpětně se k nim vrací, takže značnou část stopáže není moc jasné, o čem film vlastně vypráví a k jaké pointě směřuje, respektive jaké jsou myšlenkové pochody a motivace přítele na telefonu s psychopatickými sklony vůči osiřelému dvojčeti (až do konce filmu jsem nerozklíčoval, co si od toho všeho vlastně daná postava slibovala - přátelství, partnerský vztah, citové upírství?). 

Větším problém ovšem je, že na žádné úrovni není schopen se ponořit do větší hloubky, takže opravdu humorných situací je ve filmu poskrovnu, psychologický rozbor postav a zkoumání jejich nitra (fajn, prožívají trauma a co dál?) se prakticky neděje, romantické prvky vzhledem ke genderové nekompatibilitě ústřední dvojice supluje nijak objevná vedlejší linka s novou přítelkyní (tj. konkurencí kradoucí pozornost) a očekávaný konflikt je vyřešen smířlivým závěrem, který všechno zahraje do outu. Slušné herecké výkony Sweeneyho a O'Briena nedokážou vykoupit rozporuplný zbytek.

Wildcat 4/10

Sexy bitch z Underworldu proti královně Borgů ze Star Treku a muklovi z Aliena, přičemž na starosti to má frajer, který s Adkinsem na jeden záběr hned dvakrát rozpoutal slušnou akční paseku. To zní jako dobrý plán, jak příjemným způsobem strávit víkendový večer. Ovšem chyba lávky, při tomhle dostaveníčku si moc zábavy fanoušek žánru neužije. 

Těžkou soudit, kde se stala chyba, protože Nunn sice není žádná zaručená sázka na jistotu, ale v minulosti dokázal, že je schopen dodat obstojné řemeslo. Tahle nenápaditá variance na všemožné gangsterské historky z posvětí, pocházející z Ritchieho dílny (včetně překombinované příběhové linky s partičkou svérázných/bizarních postav, nechronologického způsobu vyprávění a střihové ekvilibristiky), ovšem více či méně citelně selhává prakticky na všech frontách.   

Pominu Beckinsale s příručním chraplákem, hrající si na full metal botox bitch (v rámci specifického podžánru "holky s bouchačkama" málokdy vypadají potyčky s násobně statnějšími oponenty opačného pohlaví uvěřitelně a nepřekvapivě se to nepodařilo ani tady), ale akce obecně nestojí moc za řeč (ty očividně digitální průstřely a spršky krve snad musejí fasovat z nějaké databanky, protože ve všech podobných laciných žánrovkách vypadají úplně stejně), humor si podává ruce s trapností, dojemné sourozenecké scény moc nefungují a závěrečné "šokující" odhalení nezaskočí ani školáky. 

pátek 9. ledna 2026

Stranger Things (Sezóna 5) 9/10

Stručně a jasně, je to (i tentokrát) velká pecka. Předlouhé čekání na očekávanou finálovou sezónu se naštěstí vyplatilo, protože Duffer bros., kteří ve všech předchozích řadách nastavili kvalitativní laťku neuvěřitelně vysoko (co sezóna, to vrchol seriálové tvorby v daném roce), ani na poslední pokus nezklamali a výkladní skříň streamovací továrny na pásovou výrobu se téměř po deseti letech uzavřela velkolepým a současně strhujícím způsobem. Pár více či méně podstatných nedostatků by se zde (tak jako v minulých sezónách) našlo, ale v souhrnu to dopadlo, jak nejlépe mohlo:-).

Některá zaváhání vychází z neřešitelných zákulisních příčin (drobotina v průběhu deseti letech vyrostla a logicky svou vizáží neodpovídá tomu relativně krátkému časovému rozestupu mezi úvodní řadou a finální sezónou a tedy ani věku postav, které představují), některá z konkrétních tvůrčích rozhodnutí. Hlavním problémem, který si tvůrci sami vyrobili, je počet vystupujících charakterů a neochota se jich v pravou chvíli bez milosti zbavit:-). Postav se za uplynulé řady postupně nashromáždilo takové množství, že se v poslední sezóně naplno projevuje syndrom komiksových týmovek. Což znamená, že žádná z postav nedostane tolik prostoru, kolik by bylo záhodno, protože na to zkrátka není čas.

Následkem toho jsou mnohé z nich odsouzeny do role pouhé stafáže, což je v některých případech velká škoda (doplácí na to zejména dvojice Ryder a Harbour), zatímco v jiných zase tolik ne (MBB je herecky nepřesvědčivá jako obvykle:-)). Rozhodnutí tvůrců vybavit prakticky všechny postavy bytelným plot armorem až do samotného konce se pak podepisuje především na samotném finále, které stran vypořádání se s hlavním záporákem i celým Upside Down není tak působivé, jak by potenciálně mohlo být, protože přežitím všech zúčastněných postav je jednak oslabena vážnost/osudovost celého konfliktu a jednak by nějaké hrdinské sebeobětování za přátele klimaxu dodalo násobně silnější emocionální náboj.

Předčasný vrchol poslední sezóny tak přichází už v polovině řady (možná se na tom podepsaly změny, provedené na základě zpětné vazby k minulé sezóně), ve všech ostatních ohledech ovšem poslední sezóna dominuje podobným způsobem jako předchozí řady. Partička sympatických postav, s tím související výborná práce s charaktery s důrazem na vykreslení vztahů mezi nimi (protože navzdory spektakulárním atrakcím je středobodem celé série téma přátelství), vynikající žánrový mix komedie, akce, sci-fi a špetky hororu (se sympatickou dávkou gore) se skvělou retro atmosférou, vtipnými popkulturními referencemi na 80s, díky střídaní dějových linek svižným tempem a spoustou silných scén (z nichž vyčnívá přerod neduživého klučíka s legračním sestřihem). To vše funguje opět na maximum, přičemž prvotřídní řemeslné zpracování (intenzivní jednozáběrovka uprostřed bitevní vřavy je top:-)) představuje příjemný bonus navíc.

The Wrecking Crew

Cajk, už bylo načase, aby se tihle dva výtečníci po seriálové štaci konečně potkali taky v jednom filmu (Dune se nepočítá, tam se potkali jen v titulcích), přesněji řečeno v nějaké nenáročné akční buddy komedii s naprosto nepodstatnou premisou a pokud možno spoustou nekorektních hlášek a nekompromisní akce. 

Podle traileru to sice nevypadá na nějakou novodobou klasiku ala Bad Boys, ale slušný příspěvek do žánru by se z toho vyklubat mohl. Jen doufám, že Baccarin a eRkový rating tady nebudou jen na ozdobu. Pokud to dopadne alespoň na úrovni Heads of State, tak budu v zásadě spokojen. Cokoliv lepšího bude příjemný bonus navíc.