sobota 3. ledna 2026

The Tiger 5/10

Předně válečných žánrovek z období WW2 podaných z pohledu poražené strany moc není (z pochopitelných důvodů, protože zavrženíhodná ideologie), s legendárním Tigerem v hlavní roli pak ještě o poznání méně, takže každý takový pokus se cení. O to více, když se natáčel na domácí půdě a podílely se na něm i šikovné tuzemské ručičky. Některé věci by se ovšem dělat neměly. Třeba míchat nejmenované kousky od Aronofskyho a Ayera (modří už vědí:-)) dohromady.

Nic proti alegorickým putováním (ach jo, další film, u kterého jsem "šokující" pointu prohlédl dlouho před tím, než s ní vyrukovali tvůrci) hrstky vojáků na přísně tajné misi na pozadí nějakého konfliktu s myšlenkovým přesahem, které se maskují za obyčejnou válečnou žánrovku (Apocalypse Now nechává pozdravovat:-)), ale když se tak děje formou spousty nepříliš zajímavých a místy nudných konverzačních scén s pár psychedelickými flashbacky a skromnou dávkou komorní akce (výprava za frontovou linii stran kontaktu s nepřítelem působí jako fajn prázdninová vyjížďka), tak je něco špatně.

Což je o to větší škoda, protože těch pár akčních scén, které se ve filmu vyskytují, je natočeno slušně (ať už se jedná o zneškodnění miny, ponor v řece nebo souboj se stíhačem tanků, připomínající šachovou partii), eRkový rating se párkrát přihlásí o slovo, některých scénám (čistka ve vesnici) nechybí působivá atmosféra, samotný Tiger je samozřejmě replika (počet dochovaných, respektive provozuschopných, kusů lze spočítat na rukou nešikovného dřevorubce), ale vypadá překvapivě k světu a skvělý OST se stará o patřičně pochmurnou náladu. Jako celek to ovšem na více úrovních nefunguje.

pátek 2. ledna 2026

In Vitro 5/10

Rádoby překvapivá pointa celého filmu mě napadla po dvaceti minutách děje (hlavní postava zjišťuje, že přemalovává pokoj původní barvou, aniž by si to pamatovala, co to asi tak může znamenat ve filmu o klonování čehokoliv?), protože podobných nezávislých sci-fi béček za pár dolarů se sázkou na narativ s nespolehlivým vypravěčem (protože na co také jiného, když skromné produkční hodnoty u takových žánrovek nemají čím ohromit?) jsem už viděl tuny.

Naštěstí po dalších deseti minutách tvůrci nečekaně sami vyloží karty na stůl stran praktického koníčku pana domácího (čímž odpadá natahování stopáže z důvodu zdlouhavé expozice) a děj se začne věnovat jiným tématům než je klišovitá premisa "jsem klon a nevím o tom". Například neméně klišovitým zápletkám typu "drahá polovička má temné tajemství, kterému je potřeba přijít na kloub", "jak se vymanit z toxického vztahu", nebo "útěk před násilným partnerem":-).

Na druhou stranu vedle nepříliš objevného narativu tahle historka disponuje také relativně svižným tempem, slušně znepokojivou atmosférou, několika scénami, ve kterých hlavní postava (spolu s divákem) může zapochybovat, jak se věci skutečně mají a zda předchozí dění nebude postaveno na hlavu nějakým šokujícím plot twistem (nebude, byť v rámci očekávaného závěru lze pochválit nekompromisní zakončení), rozumnou stopáží a obstojně hrající Zucker v hlavní roli.

Stranger Things - Chapter Eight: The Rightside Up (Sezóna 5 - Epizoda 8) 9/10

Ve velkolepém finále je potřeba uzavřít nejen události z poslední sezóny, ale celou téměř deset let trvající sérii, takže není divu, že v osmé epizodě Duffer bros. věnují stejnou pozornost jak osudovému zúčtování s hlavním bubákem (stran epického měřítka má finální bitva splněno) a celým Upside Down, tak i dojemné rozlučce se všemi postavami, které se dožijí konce závěrečných titulků. A jelikož je takových postav značné množství, protože jim plot armor vydržel až do samotné koncovky, tak završit jejich osudy zabere více času než zachraňování světa před zničením (škoda, že Hamilton nakonec nijak zásadně nezasáhla do děje). Což se děje skrze emocionálně drtivou nálož vzpomínkových a rozlučkových scén, ve kterých se úročí precizní práce s postavami ze všech předchozích dílů, díky čemuž všechny fungují na maximum.

čtvrtek 1. ledna 2026

Hunting Season 4/10

Nepohodlné svědkyně vraždy se ujme svérázný hlavní hrdina a jeho dospívající dcera a ukryje ji ve svém skromném příbytku, načež se všichni zapletou do potyčky, ve které figurují zkorumpovaní policajti a hlavně členové drogové gangu, kteří po svědkyni pátrají, aby ji navždy umlčeli. To zní jako fajn premisa k nenáročnému žánrovému béčku, ve kterém dojde na nějaké zábavné home invasion hrátky a nekompromisní zúčtování s bandou záporáků.

Výsledek? Deset minut po všech stránkách generické akce, zbytek tuctová konverzačka, ve které se bohužel jen čeká na nevyhnutelné, tj. závěrečnou konfrontaci s gangem, přičemž to čekání je vyplněno naprosto nezajímavými postavami, utahaným tempem, nudnými kecy o ničem a trestuhodně nevyužitým hlavním bossem, který je po většinu filmu odsunut na vedlejší kolej (takže jeho likvidace ve finále nestojí za víc než jen nezúčastněné pokrčení rameny).

Gibson i na stará kolena disponuje nemalou dávkou charismatu a těch pár minut, ve kterých s dceruškou nelítostně kosí nepočetné zástupy záporáků, ukazuje, že v akčním žánru ještě neřekl poslední slovo plus Mollà si vzpomněl na staré dobré časy, kdy divoce řádil ve dvojce Bad Boys, načež tady taktéž na ploše pár minut vystřihl ukázkového psychopata (takže o to větší mrzení je, že vyjma samotného finále je v celém ději jen do počtu), čímž je výčet pozitiv vyčerpán.

středa 31. prosince 2025

Série 2025

Hit

Z důvodů jednak prioritizace filmové konkurence a jednak nedostatku volného času jsem ani letos neviděl tolik nových sérií nebo aktuálních sezón (případně starších sezón z nadále objemného seriálového backlogu), kolik by si vzhledem ke svým kvalitám zasloužilo, nicméně díky omezeným časovým dispozicím vznikla potřeba si pečlivěji vybírat a vyhýbat se slabším kusům, což se pozitivně projevilo v tom, že veškerá zkonzumovaná seriálová produkce za tento rok (škoda, že kvůli časovému posunu nedošlo na finále Stranger Things) potěšila nebo přímo nadchla (s čestnou výjimkou Ironheart).

Výběr nejlepších sérií/sezón roku 2025

  1. American Primeval (Sezóna 1) 9/10
  2. Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 3) 8/10
  3. Peacemaker (Sezóna 2) 8/10
  4. Reacher (Sezóna 3) 8/10
  5. Andor (Sezóna 2) 8/10
  6. The Last Of Us (Sezóna 2) 8/10
  7. It: Welcome To Derry (Sezóna 1) 8/10
  8. Slow Horses (Sezóna 5) 8/10
  9. Silo (Sezóna 2) 8/10
  10. The Day Of The Jackal (Sezóna 1) 8/10

Další série/sezóny hodné pozornosti roku 2025

  1. Whiskey On The Rocks (Sezóna 1) 8/10
  2. MobLand (Sezóna 1) 8/10
  3. Gangs Of London (Sezóna 3) 8/10
  4. Alien: Earth (Sezóna 1) 7/10
  5. Wednesday (Sezóna 2) 7/10
  6. Daredevil: Born Again (Sezóna 1) 7/10
  7. Squid Game (Sezóna 3) 7/10
  8. Adolescence (Sezóna 1) 7/10
  9. SAS: Rogue Heroes (Sezóna 2) 7/10
  10. Pluribus (Sezóna 1) 7/10

Čestná zmínka roku 2025

Film 2025

Hit

V rámci filmového menu se i tento rok naservírovala typově/žánrově bohatá hostina, takže panuje spokojenost. Pánové Nolan, Scott, Villeneuve nebo Scorsese sice chyběli, ale nahradili je jiné talentované persony jako Eggers, Cregger, PTA nebo režisérská jistota jménem Cameron (plus mnozí další, ať už u řad matadorů nebo nováčků), takže stejně jako v předchozích letech si na nedostatek kvalitních kousků nemohu stěžovat. Letos se mi ovšem do vkusu trefili více zástupci žánrové produkce a ambiciózní kousky z kategorie festivalovek/artovek se tak odsunuly do spodnějších pater žebříčku. 

Výběr nejlepších filmů roku 2025


Další filmy hodné pozornosti roku 2025


A protože počet míst v žebříčku je omezený a kvalitních novopečených příspěvků do světové kinematografie bylo i tentokrát požehnaně, tak filmové spravedlnosti budiž učiněno zadost alespoň v podobě pochvaly před nastoupenou jednotkou a nebo čestné zmínky. 

Skrytý klenot roku 2025 

Překvapení roku 2025

Čestná zmínka roku 2025 


Flop

Při každoročním objevování low quality/budgetové produkce ve snaze najít nějakou skrytou guilty pleasure pecku pro okrajové publikum (což se oproti minulému roku tentokrát bohužel nestalo) jsem i letos narazil na spoustu filmových katastrof, akutně vyvolávajících dávivý reflex, přičemž po produkční i kvalitativní stránce diletantských pokusů bylo opět takové množství, že hollywoodské přešlapy se musely v žebříčku poroučet na další místa. Na konkrétním pořadí prakticky nezáleží, riziko poškození sítnice, absolvování terapie šokem a získání filmového PTSD platí pro všechny veledíla stejně.     

Výběr nejhorších filmů roku 2025

  1. House On Eden 2/10
  2. Scurry 2/10
  3. Valiant One 2/10
  4. The Banished 2/10
  5. Lookout 2/10
  6. Alarum 3/10
  7. Outbreak 3/10
  8. Popeye: The Slayer Man 3/10
  9. Tin Soldier 3/10
  10. Star Trek: Section 31 3/10

Další filmy nehodné pozornosti roku 2025

  1. The Occupant 3/10
  2. Descendent 3/10
  3. Isolated 3/10
  4. The Carpenter's Son 4/10
  5. Gunslingers 4/10
  6. Red Sonja 4/10
  7. Him 4/10
  8. Nickel Boys 4/10
  9. Honey Don't! 4/10
  10. Good Boy 4/10

Nízkorozpočtových filmových odpadků, jejichž sledování prudce zabolelo, bylo mnohonásobně více, nicméně v paměti zanechal nejcitelnější stopu výše uvedený výběr. Zámožnější/ambicióznější konkurence z továrny na sny si ovšem na své konto připsala taktéž nejeden bolehlav, takže opomenout její zmetkovou výrobu by vůči indie produkci nebylo fér. 

Trapas roku 2025 

Zklamání roku 2025 

Tuzemské projímadlo roku 2025 

  • On A Plate 4/10 

Ostudná zmínka roku 2025 

Bilance 2025

Největší slzička nad nedostatečnými finančními výsledky za mně ukápla u dvojice Ballerina a Badlands, protože oba kousky jsou poctivé popcornové žánrovky, které se nebály přijít s pár osvěžujícími novinkami (Predator v hlavní roli:-))podobně jako před rokem Romulus, který to ovšem za vydatné pomoci od soudruhů dokázal v pokladnách zúročit.

U baletky se podobné tržební faux pas bohužel dalo předem očekávat. Tyhle strong female charactery v kinech prostě dlouhodobě netáhnou (není divu, že podobné girl power žánrovky se z velké části přesunuly na stream) nehledě na výslednou kvalitu (viz Furiosa) a tenhle pokus to zase jen potvrdil. Možná kdyby hlavním záporákem byl Wick a oblíbený Reeves by měl ve filmu druhou hlavní roli, tak by to u publika rezonovalo jinak, ale na kdyby se bohužel nehraje.

V případě frajera s dredy finanční zakopnutí mrzí ještě násobně více. Po Prey fanoušci Disneyho prosili, aby další příspěvek do univerza poslal do kin, načež z toho vznikla zábavná žánrovka, která vedle hromady nápadů zajímavým způsobem obohacuje lore jak Predatora, tak Aliena a přináší spousty fan service obsahu. Aby následně při započtení inflace vydělala méně než ten Blackův přešlap z 2018:-(. To je smutné a stran divácké docházky ostudné zároveň.

Zbytek karambolového pelotonu si svými kvalitami nepřesvědčivé tržební čísla nebo rovnou tvrdý náraz do zdi bez výjimky zasloužil (přičemž McQuarrie a Cruise si můžou gratulovat, že osmička v tržbách o fous překonala sedmičku, protože jedno je horší než druhé). K tomu, aby tyhle fuckupy studia přesvědčily více dbát na výstupní kontrolu kvality, to samozřejmě nepovede, ale jisté uspokojení, že rčení o setí větru a bouřkové sklizni v některých případech platí (a v některých bohužel ne viz podobně zoufalý návrat dinosaurů, holt síla značky dělá svoje:-)), v tom spatřit lze.

P.S. WB jsou sice střelci, ale jejich detašované pracoviště NLC očividně ne, protože doteď strašpytlové nevyrukovali s dvojkou Horizonu (nechápu proč to potichu nepošlou alespoň na stream, kalhoty na tom prodělají tak jako tak).

The Last Viking 7/10

Jak spolu souvisí schizofrenií trpící bratři, Vikingové, Beatles, IKEA, Holokaust, ABBA, zloději psů, poruchové airbagy, psychopatičtí gangsteři-kutilové, pohádka s notně přímočarým ponaučením a jeden balík ukradených prachů, zakopaný na neznámém místě? Šikula Jensen o nich natočil další vydařený příspěvek do své filmografie, který (jak je v severské kinematografii dobrým zvykem) opět střídá žánry, seriózní témata s nadsázkou a myšlenkový přesah se zábavou.

A samozřejmě mu při tom asistuje oblíbená dvojka Lie Kaas a Mikkelsen (opět potvrzující status hereckého chameleona), tentokrát v hodně netypické roli psychicky postiženého sourozence, který se v průběhu děje stará o nejvtipnější scény ve filmu (šílené pokusy o sebevraždu jsou boží:-)). Už stylový animovaný úvod se svérázným řešením problému jinakosti jasně naznačí, že tohle nebude další klasická Rain Man historka o bratrské dvojici, z nichž jeden je vychytralý a druhý postižený, která si k sobě pomalu a obtížně hledá cestu. A také že ne (byť na sbližování a usmíření nakonec také dojde).

Jensen v sympaticky nepředvídatelné příběhové lince se spoustou zábavných odboček (zkoušky novopečené kapely patří k vrcholům filmu) míchá černou komedii s krimi thrillerem a existenciálním dramatem a servíruje při tom jeden bizarní, černohumorný, tragikomický nebo dramatický moment za druhým, aniž by se mu to celé rozpadlo pod rukama. Na čemž mají velkou zásluhu výborné herecké výkony všech zúčastněných v čele s tradičně vynikajícím Mikkelsenem. Škoda jen, že nosná vedlejší linka s maniakálním čističem není více rozvedena a atraktivní nabídka paní domácí nedojde naplnění.

Pluribus (Sezóna 1) 7/10

Co by se stalo, kdyby lidé z nějakého důvodu ztratili svou individualitu a získali kolektivní mysl se všemi vzpomínkami, zkušenostmi a dovednostmi všech takto "obdařených" jedinců? A jak by na podobný přerod reagovali lidé, kterým se podařilo ne/dobrovolné asimilaci vyhnout? A proč nová etapa lidské civilizace připomíná svět budoucnosti ze Star Treku, jinými slovy ultimátní verzi komunismu (přátelství, mír a společné vlastnictví)? Samé otázky:-). Naštěstí Gilligan na ně zná odpověď a nebojí se o ně podělit (respektive na některé z nich, většinu si bohužel šetří do následujících sezón).

Palec nahoru za originální nápad s family friendly verzí Borgů ze Star Treku (ok, tak zase tak originální ne:-)) přenesených do současnosti a zbavených touhy po dokonalosti (a geniálních hlášek:-)). Tahle premisa do budoucna nabízí ohromný potenciál jak stran vývoje postav, tak samotné příběhové linky a případných zvratů. V první sezóně je (předpokládám, že záměrně, aby bylo o čem vyprávět v dalších sezónách, nikoliv z nedostatku nápadů) zredukována jen na situaci "celé lidstvo je jeden velký hotel a hlavní postava si může poručit úplně cokoliv, včetně vybraných osob", tudíž spousta otázek stran fungování světa zůstává nezodpovězena a v úvodu předestřená mise na záchranu lidstva se odsouvá na příště.

Účinnou náplastí na bolesti nedostatečně rozvinutého narativu, které lze do jisté míry omluvit tím, že se jedná o první sezónu, ve které je primárním úkolem představit jednotlivé charaktery a nastínit základní příběhový koncept (s nějakým cliffhangerem na konci), budiž typově dokonale vybraný a výborně hrající casting ústřední dvojice (neurotická Seehorn v hlavní roli sype jednu sarkastickou hlášku za druhou a mnohé scény si krade pro sebe, zatímco sympatická Wydra je jejím umírněným protipólem), pár zábavných scén (ve kterých figuruje pohodář Schutte, ovšem hlavní cenu si odnáší Cena se svým cameo vystoupením:-)) a nadstandardní produkční hodnoty (post-apo atmosféra liduprázdného města se povedla).

úterý 30. prosince 2025

Goodbye June 6/10

Nedávno se na režisérskou dráhou vydala Johansson, teď to za kamerou pro změnu zkouší Winslet a dokonce s pomocí rodinné posily Anderse za psacím stolem, přičemž i zvolené téma vykazuje jisté společné prvky. A bohužel to dopadlo podobným výsledkem jako v případě kolegyně. Po herecké i řemeslné stránce není filmu co vytknout, ovšem pokud se film něčím zapíše do historie, tak především tím, že šlo o první režisérský počin slavné hollywoodské herečky.

Protože zatímco Winslet sem tam vyrukuje s nějakým osvěžujícím nápadem (pár zajímavě pojatých kamerových záběrů a vhodně použitých zpomalovaček by se ve filmu našlo), Anders si domácí úkol nesplnil (taktéž debutová práce, ale na rozdíl od Winslet je jeho nezkušenost na filmu znát) a po příběhové stránce je to předvídatelná a nepříliš nápaditá citová ždímačka, která ničím nevystupuje z řady všech podobných cituplných žánrovek o "odcházení" do věčných lovišť.

Premisa s odpočtem skonu matriarchy rodu uprostřed rodinného kruhu je totiž rozvedena do šablonovité historky, ve které zbylá část rodiny, složená z více nebo méně zajímavých figurek (Collette přidává do sbírky další bizarní postavu, ale stran faktoru zábavnosti jasně vede apatický Spall), řeší problematické vzájemné vztahy, vyrovnává se s nastávajícím odchodem a připravuje poslední rozlučku skrze sérii tu více, tu méně dojemných, seriózních i tragikomických scén, které sice obstojně fungují, ale neobsahují nic navíc, co by v rámci žánru nebylo k vidění již mnohokrát dříve a častokrát lépe.