Ballerina 8/10

"Bojuj jako holka." Mnozí se o něco takového v rámci podžánru "silné holky s ještě silnějšíma bouchačkama" pokoušeli, málokdo z nich ovšem uspěl (čest všem osamoceným výjimkám typu Bessona nebo Tarantina). Wisemanovi (přesněji řečeno Stahelskimu, jelikož nepochybuji, že z Wisemanova původního sestřihu ve filmu moc nezbylo a hlavní důvod, proč má kredit v titulcích jsou pravidla High Table hollywoodských odborů:-)) se to s touhle sestrou baletkou v akci kupodivu podařilo. Což je s ohledem na fakt, že jde o nevyžádaný spin-off (s hlavní postavou, která nikoho nezajímá) a přetáčky film překopaly do takové míry, že jej studio v podstatě natočilo dvakrát:-), pomalu zázrak.

O nějaký sofistikovaný příběh nebo vícerozměrné postavy u téhle značky nikdy nešlo a naštěstí nejde ani tentokrát. Podstatná je tady pokud možno nápaditá akce, svižné tempo, slušná atmosféra a stylový audiovizuál (jak jinak než s nepostradatelnými neony), přičemž ve všech zmíněných kategoriích má tahle baletí odbočka splněno. Obvyklá "wickovská" mytologie s pravidly a mincemi a dějové výplně mezi jednotlivými akčními bloky jsou navíc zredukovány na nejnutnější minimum (na rozdíl od mateřské série, ve které s každým dalším dílem dostávají více a více prostoru).

Po povinném prologu, který je u všech podobných revenge flicků stejný (po zabití rodiče osiřelý potomek slibuje pomstu a podstupuje tvrdý výcvik, načež se vydává na cestu lemovanou potoky krve a hromadou mrtvol), následuje až do úplného konce filmu další showreel kaskadérských schopností šikulů z 87Eleven (de Armas zdatně navazuje na svoje sexy badass vystoupení v NTTD), jen občas přerušovaný nutnými přesuny na další exotickou lokaci (Praha hraje Prahu a ještě k tomu vypadá elegantně, to tady už dlouho nebylo:-)) a nepříliš košatými konverzacemi (ve kterých se do popředí dostávají všichni obvyklí podezřelí, tj. McShane, Reddick a Huston, v doprovodu nováčka Byrnea).

Absolutní špička v oboru (kterýkoliv Wick nebo Raid) je sice ještě o nějaký ten level výše, ale na poměry tohohle specifického podžánru jde o nadstandardní řemeslo. Akce je sympaticky nekompromisní, nechybí brutalita a výživné fatality (eRkový rating je prakticky neustále v permanenci:-)), bodycount dosahuje závratných hodnot a častá bolest všech podobných girl power žánrovek (likvidace fyzicky nepoměrně silnějších protivníků s prstem v nose) se v průběhu filmu projevuje jen na několika málo místech. Hlavní postava dostává prakticky neustále do těla a nepříjemný pocit, že se její soupeř musí držet zpátky, aby měla alespoň nějakou šanci zvítězit, se tak dostavuje jen sporadicky.

Navíc po čtyřech filmech a jednom seriálu dokážou tvůrci vcelku překvapivě stále přicházet s novými a hlavně zábavnými nápady jak stran využití lokací (důkladná inventura v prodejně "loveckých potřeb", malebné horské městečko, jehož obyvatelé jsou všichni členové kultu a nebo žoldáci), tak stran použitého arzenálu (rozcvička s granáty, hrátky s plamenometem, "souboj elementů"). V případě postav by se sice film bez zapojení mistra osobně bez problémů obešel (škoda, že to celé nepostavili na tom, že příčinou všeho zlého, co se baletce v životě přihodilo, je právě Wick:-)) na druhou stranu přítomnost Reevese ve filmu je docela smysluplně vysvětlena a Baby Jaga znovu v akci potěší za všech okolností, takže proč ne? Celkově nečekaně dobře odvedená práce (ať už za ní stojí kdokoliv):-).

Ballerina (Bilance)

Bohužel absolutně žádné překvapení. Kombinace spin-offu, o který se nikdo neprosil, hlavní postavy, která nikoho nezajímá a kdovíproč stále při životě udržovaného podžánru "holky s bouchačkama", který jakž takž funguje na streamu, ale v kinech to nejpozději od pandemie (vlastně teď si vzpomínám, že taková Atomic Blonde ze stejné stáje v "době hojnosti" udělala jen nuzných 100 mega) fakt nikoho nezajímá, ale studia to zkouší znovu a znovu (se stále stejným výsledkem), se opět projevila naplno.

Je to škoda, protože film se fakt povedl stejně jako v případě Furiosy a klidně bych si dal líbit sequel, ale tohle si Lionsgate prohrál sám, už když odklepl tenhle pitch (je mi jasné, že se Reevesovi tak brzo po čtyřce do toho jít nechtělo, ale kdyby to celé postavili tak, že hlavním záporákem by byl Wick a tím pádem by měl ve filmu druhou hlavní roli, tak by to u publika rezonovalo úplně jinak).

Připravovaný Yenův spin-off s Cainem dává mnohem větší smysl - oblíbená postava (se zajímavou minulostí), kterou publikum už dobře zná a oblíbená akční hvězda, kterou minimálně domácí publikum podrží bez ohledu na výsledek. Byť hádám, že tohle bude spíš "další akčňák s Yenem", než "další kapitola ve wickovském univerzu" (aneb Yen využil příležitosti a nechal si zafinancovat svůj vlastní projekt, akorát změnil jméno hlavní postavě):-).

Predator: Killer Of Killers 9/10

Wow, sbírka predátorských pohádek na dobrou noc pro všechny fanoušky mimozemských rastafariánů, vyznávajících kodex cti, ve které je jedna lovecká historka lepší než druhá, respektive třetí (respektive v trailerech chytře zamlčená čtvrtá v podobě velkolepého "turnajového" finále). Kdo tvrdil, že po skoro čtyřiceti letech v rámci téhle kultovní značky už nelze přijít s čímkoliv zajímavým, natož zábavným? Ať už to byl kdokoliv, tak kecal. Trachtenberg v téhle animované a sympaticky krvavé povídkové odbočce dodal všem pochybovačům důkaz místo slibů.

Je tady tolik nápadů, ať už po stránce narativu (boj pod vodou, na střechách pagod, ve vzduchu), audiovizuálu (jednozáběrovka dobytí vesnice ve vikingské kapitole, samurajská kapitola odehraná téměř beze slov, přičemž to málo, co v jejím průběhu padne, nemá daleko k Haiku:-)), nebo kánonu (mimozemské potvory, lodě a další technika konečně ukázány v celé své kráse), že by to jinde vystačilo na celou trilogii. Stejně tak vtípek s historickými epochami a lovením mimozemského šmejdu z vesmíru (s kyselinou namísto krve) ze dvojky je tady po příběhové stránce vytěžen naplno.

Přestože ústřední linka s návštěvou Predátora v různých dobách, ve kterých se zapojí do boje dvojice znepřátelených jednotlivců/frakcí, se napříč celým filmem opakuje, všechny historické epizody nabízí v rámci značky něco nového (a sem tam i nečekaného), případně rovnou strhujícího (druhoválečný Maverick s Predátorem v hlavní roli je top:-)). Navíc by bez problémů fungovaly i samy o sobě, aniž by v nich sběratel trofejí figuroval (jeho nástup na scénu a následná hra na lovce a kořist pak všechny kapitoly posouvá na další level zábavnosti) a díky střídmé stopáži nezdržují žádnou zbytečnou dějovou výplní (expozice je ve všech případech osekána na minimum) a jdou rovnou k jádru věci.

A to je v tomto případě samozřejmě akce, která je totálně nekompromisní a patřičně explicitní, přičemž správně brutální a mnohdy vynalézavé fatality jsou vidět pomalu na každém kroku v doprovodu více než štědrého bodycountu. Obvyklý problém téhle série (jak může člověk porazit Predátora, aniž by mimozemský lovec nepůsobil jako neschopný loser?), který se ještě zvýraznil použitím historických kulis, je tady oproti Prey naštěstí vyřešen o poznání lépe. Design Predátorů jako obvykle doznal změn, výbava Predátorů se rozšířila o nové smrtící hračky a kánon se dočkal zajímavého rozšíření. Škoda jen, že kvalita animace nedosahuje na špičku v oboru, ale vzhledem k velikosti produkce zcela postačuje.

P.S. Dvojku (gladiátoři, křižáci, piráti, whatever:-)) prosím doručit pokud možno ihned, děkuji.

The Accountant 2 6/10

O'Connor plus Affleck plus Bernthal plus skoro desetiletá pauza plus pár minut v rámci stopáže navíc rovná se neobvyklá bratrská dvojice fixerů/hitmanů, z nichž jeden je autista a druhý psychopat, podruhé v akci (respektive v rodinných problémech) a bohužel s víceméně stejným výsledkem jako posledně. Aneb jednička mě do kolen ani náhodou neposlala (obstojná žánrovka a nic víc) a dvojka je na tom úplně stejně (obstojný sequel a nic víc).

Pár zlepšováků oproti předchozímu pokusu by se tady sice našlo (žánrový posun do akční buddy komedie, s čímž souvisí o trochu více akce, o trochu více (někdy více, někdy méně funkčního) humoru a hlavně podstatně více Bernthala, za což velký palec nahoru), ale O'Connor tomu, vyjma netypické hlavní postavy a z toho plynoucích ne/očekávaných situací, ani tentokrát nedokáže dodat něco navíc (ať už po stránce příběhu, postav nebo řemeslného zpracování), čím by vystoupil z řady. Něco jako v jakémkoliv ohledu zapamatovatelná (natož památná) scéna se tady nekoná.

Po příběhové stránce je to ještě jednodušší (a současně komplikovaněji vyprávěný) případ než minule, který je zaplněn nepodstatnými dějovými odbočkami (randící a taneční vsuvka), které mají za úkol divákovi nastínit problémy autistické hlavní postavy v reálném světě, ale ve skutečnosti jen zdržují děj (protože tohle povinné vysvětlovací kolečko se odbylo už v jedničce), vzhledem ke změně žánru šlo z pohledu akce, humoru i dramatu zajít mnohem dál (vztahové peripetie mezi Affleckem a Bernthalem opět jen recyklují totožné schéma, použité už v jedničce), přičemž totálně klišovitá partička autistických hackerských adolescentů (jak jinak než geniálních:-)) je na hraně nezamýšlené parodie.

Kapitolou samou pro sebe je pak (ničím převratné, ale slušně natočené) akční finále se zachraňováním dětských zajatců z pracovního tábora narkomafie (wtf), které působí jako z úplně jiného filmu (dvojka Bad Boys pozdravuje:-)), respektive jako podivný dějový přílepek, aby film disponoval vůbec nějakým klimaxem. Celé to tak (stejně jako minule) zachraňuje především kvalitně hrající casting (škoda, že Simmons má ve filmu jen cameo), fungující buddy chemie mezi Affleckem a Bernthalem a pár konkrétních scén v čele se závěrečným "vyproštěním". Pokus o reparát se tak odsouvá až do trojky.

Wicked: For Good

Jednička nakonec nebyla taková tragédie, jak jsem po tuctových trailerech čekal a nebýt naprosto zaměnitelných a v některých případech přímo unylých songů (což je u muzikálu poněkud problém:-)), spousty dějové vaty a s tím související přepálené stopáže, tak by to byla vlastně skvělá podívaná (Erivo a Grande plus produkční hodnoty to táhly hodně nahoru). Předpokládám, že dvojka na tom stran songů a stopáže bude asi podobně, ale doufám, že s nástupem vy-víte-koho z Kansasu na scénu tentokrát ubude dějového přešlapování na místě a namísto toho se šlápne pořádně na plyn.

Wake Up Dead Man: A Knives Out Mystery

Renning Hot in da house 4 real:-). Kudos, že Johnson ukecal Rennera k plnohodnotné účasti:-). Jsem zvědavý, jak velký prostor ve filmu dostane. Ani jsem nevěděl, že už zase točí, měl jsem za to, že si po zotavení ze zranění dává od filmařiny blíže neupřesněnou pauzu (na rozdíl od nahrávání hudebních alb:-)). Každopádně jednička i dvojka jsou fajn, trojka na tom snad bude stejně. Na Craiga je herecky spoleh, casting opět obsahuje interesantní persony a Johnson slibuje odklon od tónu dosavadních dílů, takže klasický sequelový syndrom more of the same by tady nemusel úřadovat v takové míře.

The Black Phone 2

Slušně atmosférický a drsný trailer:-). To ale platilo i pro trailer na jedničku, která těch nedostatků měla více než dost (dějově to na celovečerní stopáž nestačilo, když nepočítám pár lekaček, tak horor to nebyl ani omylem, logika chování postav byla slušně řečeno nepochopitelná:-) a Hawke moc prostoru nedostal) a nezanechala takový dojem, v jaký jsem po taktéž povedeném traileru a s ohledem na reputaci  Derricksona doufal. Tentokrát se nemusí držet mantinelů nějaké (prostinké) předlohy, tak snad tuhle šanci využije naplno a napodruhé dodá pořádně hutnou retro žánrovku ala Sinister.

Frankenstein

Věčná škoda, že WB nakonec odsunul The Bride! od Gyllenhaal až na příští rok. Tady se přímo nabízelo, aby Netflix poslal del Tora do kin a po vzoru Barbenheimera z toho udělali … Bride of Frankenstein:-). Tyhle dobové žánrovky to mají v kinech po pandemii hodně těžké nehledě na výsledné kvality a něco takového mohlo pomoct upoutat pozornost lidí mimo cílovku (která je bohužel dost malá). 

Jinak teaser velká stylovka. Kino by tomu fakt slušelo. Casting, atmosféra, kamera, výprava - všechno na svém místě a k tomu předloha, která je jistotou sama o sobě. To nekonečné čekání (del Toro o projektu mluví snad dvacet let) se podle všeho vyplatilo. V minulosti jsem se opakovaně s del Torem nepotkal, ale tady jsme spolu zase na stejné vlně:-). 

The Last Of Us (Sezóna 2 - Epizoda 1 - 7)

The Last Of Us - Future Days (Sezóna 2 - Epizoda 1) 8/10

Mazin s Druckmannem neopravují, co není rozbité, takže všechny silné stránky z premiérové řady (parádní atmosféra, audiovizuál doslova kopírka předlohy, citování konkrétních scén ze hry, smysluplné rozšíření lore, špičkové produkční hodnoty, geniální OST od Santaolally) jsou ve druhé sezóně zachovány a k tomu se do služby hlásí nové castingové posily, které prozatím působí více než zdatně. První epizoda se nepřekvapivě věnuje expoziční práci, takže hlavní slovo tady má představovačka postav a prostředí na pozadí překvapivého prologu, ve kterém je prozrazena jak identita antagonisty (respektive pozdějšího protagonisty), tak ústřední téma celého vyprávění, takže o tohle odhalení je neznalý divák ochuzen ještě než začnou úvodní titulky:-). Snad si tvůrci na oplátku připravili do dalších dílů nějaká jiná překvapení.

The Last Of Us - Through The Valley (Sezóna 2 - Epizoda 2) 9/10

Ve druhé epizodě Mazin s Druckmannem dokazují, že pojem "výplňový obsah k natažení stopáže" nemají ve slovníku, protože si pro neznalce předlohy přichystali drtivou emocionální nálož v podobě golfového turnaje, kterým beze zbytku naplňují pořekadlo nejmenovaného klasika o pomstě, chutnající nejlépe za studena (zdánlivě předčasné odhalení druhé hlavní postavy v předchozím díle se tak zpětně ukazuje jako logické). Fanouškům hry pak servírují obvyklý mix dokonalého reprodukování konkrétních scén ze hry v prostředí, které působí jako identická kopie předlohy, tu více, tu méně poupraveného kánonu (ve většině případů jsou změny ku prospěchu věci) a parádně hrajícího castingu, přičemž třešničku na dortu představuje absolutní akční inferno s hordou nakažených. Prozatím nejlepší epizoda napříč sezónami 

The Last Of Us - The Path (Sezóna 2 - Epizoda 3) 8/10

Jak se dalo očekávat, ve třetí epizodě Mazin s Druckmannem šlapou na brzdu a velkolepou akcí, kanonádou emocí a šokujícími událostmi nabitou jízdu v předchozím dílu vyměňují za komorní přehlídku dialogových scén, ve kterých se připravuje půda pro nadcházející odyseu za spravedlností, respektive odplatou (a pokud nedojde k překopání předlohy, tak ve finále i odpuštění), která je reprezentována letmým pohledem na obě nepřátelské frakce, které se hlavním postavám za nedlouhou postaví do cesty. Produkční hodnoty jsou nadále na prvotřídní úrovni (panorama zchátralého velkoměsta jako by vypadlo přímo ze hry), casting podává kvalitní herecké výkony a přesunem děje do městského prostředí se vyprávění posouvá ke stěžejním událostem v předloze, takže nezbývá než se těšit na nadcházející epizody.

The Last Of Us - Day One (Sezóna 2 - Epizoda 4) 9/10

Čtvrtá epizoda po krátkém prologu, ve kterém se nečekaným způsobem uvede na scénu nově příchozí antagonista (podobným stylem došlo k předčasnému odhalení protivníka už v prvním díle), zavádí hlavní postavy do avizovaného velkoměsta, ve kterém se Mazin s Druckmannem rozhodli divákovi ukázat pestrý mix dílčích aspektů předlohy v podobě průzkumu prostředí, vydatné porce akce s hordou nakažených v hlavní roli a decentní romantické momentky, za doprovodu ikonické hudební vložky s brnkáním na kytaru a prozrazením hned několika tajemství najednou, výměnou za pokračující příběhové odchylky oproti hře. A to vše odehrávající se ve velkolepých zchátralých kulisách, které opět vypadají doslova jedna ku jedné s jejich předobrazy ve videohře (výprava a triky jako obvykle odvádějí prvotřídní práci).

The Last Of Us - Feel Her Love (Sezóna 2 - Epizoda 5) 8/10

Úvod páté epizody nenápadně naláká na adrenalinový sklepní souboj s unikátním bossem ze hry (doufám, že Rat king dříve nebo později dostane šanci se předvést v plné kráse/síle), aby vzápětí poté Mazin s Druckmannem vyslali hlavní postavy na nepříliš příjemnou návštěvu k oběma nepřátelským frakcím najednou a k tomu i se zastávkou u nakažených, přičemž tak činí prostřednictvím vyvážené kombinace akce, kradmých pasáží, hororových momentů, decentně humorných interakcí mezi ústřední dvojicí a seriózního dramatu v bohužel předčasně ukončeném finále. Stran narativu se všudypřítomné odchylky vůči předloze konečně zúročily v podobě chvályhodného rozšíření seriálového kánonu o prvek šíření nákazy skrze spóry, zatímco závěrečný flashback naznačuje, že příště si asi odbydeme retrospektivní vsuvku.

The Last Of Us - The Price (Sezóna 2 - Epizoda 6) 8/10 

Jak se dalo po předchozím díle vytušit, šestá epizoda představuje vzpomínkovou zastávku na cestě těsně před finále druhé sezóny, která se nese v odpočinkovém (převážně dialogovém a vztahovém) duchu, jejímž prostřednictvím Mazin s Druckmannem využili příležitosti a vrací zpět do hry oblíbenou postavu, jejíž šokující skon uvedl do pohybu veškeré uplynulé dění, aby dořešili (respektive objasnili) příběhovou linku, týkající se příčin rozkolu mezi hlavními postavami, který stál na počátku celého vyprávění. Přičemž se tak děje dalším nápaditým poupravením kánonu (rozlučka v lese se povedla, přesto je škoda, že na průzkum nemocnice nedošlo) v doprovodu dalšího kytarového sóla, pár doslovných rekonstrukcí scén ze hry a především emocionálně drtivé závěrečné tečky, která naplno zúročí úvodní rodinný flashback.

The Last Of Us - Convergence (Sezóna 2 - Epizoda 7) 8/10 

Po vysvětlující retrospektivní zastávce v minulém díle Mazin s Druckmannem v šesté epizodě uzavírají finále druhé sezóny prostřednictvím osvědčené kombinace věrného vyobrazení konkrétních scén ze hry, zasazených do autenticky působících kulis (některé městské scenérie jsou přeneseny z předlohy dokonale), prozkoumání stěžejních témat herního předobrazu (pomsta jako příčina nekonečné spirály násilí a odpuštění jako jediné východisko z bludného kruhu), které se naplno zúročí až v dalších sezónách, větších nebo menších změn v rámci kánonu a skromného množství akce. Vzhledem k rozdělení adaptace druhého dílu do vícero sezón se tak děje v doprovodu otevřeného konce (který postrádá patřičný klimax) a povinného cliffhangeru, který odhaluje nadcházející změnu perspektivy skrze pohled na události z druhé strany.

The Long Walk

Klobouček, že z obsáhlé kingovské knihovničky si Lawrence vybral zrovna tuhle látku, která moc diváckých atrakcí pro první signální ve filmu asi nenabídne, ale o to více může rezonovat v psychologické a metaforické rovině. Podle traileru to vypadá na hodně komorní záležitost, ale hlavní roli tady stejně bude hrát práce s charaktery a vykreslení vztahů mezi nimi, takže tohle by neměl být výraznější problém.

Hamill si to podle všeho celé ukradne pro sebe (snad dostane ve filmu dostatečný prostor) a šedesátková atmosféra se povedla na jedničku s hvězdičkou (leckterá válečná žánrovka o "Namu" by mohla závidět), tak snad to Lawrence dotáhne do vítězného konce a zařadí se do té lepší poloviny kingovských adaptátorů.