Christy

Nebýt těch docela vlažných kritických ohlasů i prozatímních diváckých hodnocení, tak bych jásal, že Michôd se konečně vrací zpět na scénu (už nějakou dobu se podivuju, co se s ním po skvělém Kingovi stalo, že se na tak dlouho odmlčel) a Sweeney tady definitivně prokáže, že nemá jen hezkou tvářičku (a další věci:-)), ale i svaly a velký herecký talent.

A to navzdory klišovitému traileru (jasný, biopic, takže to ve filmu svoje místo má, ale podobných životopisných historek ze sportovního prostředí, ve kterých se hlavní postava potýká se svým toxickým okolím, jsem už viděl tuny, sorry jako). Takhle budu doufat jen ve slušně hrající Sweeney v ucházející žánrovce, ve které dění v ringu snad nebude jen do počtu.

Stand By Me

Reiner měl v osmdesátkách neskutečnou sérii hitů a to přitom skákal z jedno žánru do druhého, což je o to působivější bilance. Tohle patřilo k mnoha mým filmovým hříchům, který jsem napravil dlouho poté, co jsem měl všechny ostatní "důležité" kingovky poctivě (a opakovaně) nakoukány a kromě hodně silného zážitku z toho vzešlo i očekávané poznání.

Co The Dead Zone nenápadně naznačil, to Stand By Me rázně nastolil. Nepsané pravidlo o nejlepších adaptacích mistra hororového žánru, které se paradoxně nevěnují reálným nebo nadpřirozeným bubákům, ale obyčejným (skoro až přízemním) historkám, se zrodilo právě s tímhle "civilním" kouskem (The Shining a Misery jsou výjimky z pravidla, protože Kubrick a (zase) Reiner plus Nicholson a Bates) a další počiny v nadcházející dekádě to jen definitivně potvrdili.

Současně spolu s The Goonies z předchozího roku se jedná o jednu z nejlepších filmových příhod na téma "parta dětí na výpravě za dobrodružstvím", které nějakou vážnou konkurenci (nejen) v rámci svého žánru těžko hledají i po čtyřiceti letech (wow) od jejich vzniku. Každý z těch filmů tohle téma ukazuje z úplně jiného pohledu a přece jsou oba skvělé (filmy i pohledy), na čemž má velký podíl výborně poskládaný casting (věčná škoda Phoenixova předčasného odchodu).

She Rides Shotgun 8/10

Jednou za čas se v početných řadách na první pohled nenápadných žánrovek za pár dolarů bez výraznějších hvězd před i za kamerou, kterých se každý rok pro stream natočí doslova tuny, objeví nečekaně povedená a zároveň silná podívaná, která dokáže diváka upoutat hned na několika frontách současně. Tahle adaptace knižní předlohy o útěku kriminálníka před spravedlností se svou ratolestí na místě spolujezdce je právě takový případ (#potleskvestoje).

V prvé řadě je potřeba pochválit herecké výkony všech zúčastněných v čele s ústřední dvojicí. Egerton hraje výborně, ale hlavní hvězdou téhle šou je Heger, která podává přímo fantastický herecký výkon (a prokazuje tady podobný talent, jako předvedli blahé paměti Osment nebo Fanning) a zvládá všechny polohy své (vzhledem k věku a charakterovému vývoji postavy obtížné) role bez sebemenšího zaváhání, díky čemuž emocionální pouto mezi hlavními postavami funguje na výbornou. Nadmíru schopným castingem (za zmínku stojí i Lynch jako drsný kápo) to ovšem nekončí, právě naopak. 

Příběhová linka se odvíjí v pozvolném tempu a co zpočátku vypadá na psychologické drama o nesourodé (a citově odcizené) dvojici, která si k sobě znovu hledá cestu, se postupem času proměňuje v krimi thriller o zaučování potomka zlodějskému řemeslu a následně v akční drama o zúčtování s místním drogovým gangem i vlastní minulostí. Všechny zmíněné žánrové přechody jsou ovšem zpracovány naprosto organicky, přičemž patřičný náboj filmu dodává syrová atmosféra, skromné, přesto kvalitní produkční hodnoty (napínavá honička na dálnici, podbarvená skvělým OST, hektická závěrečná přestřelka, umocněná použitím ruční kamery) a především nekompromisní (a notně sladkobolné) finále. 

Honey Don't! 4/10

Strejda Coen vyměnil Qualley za Qualley, Viswanathan za Plaza a Damona za Evanse a nepoučen z předchozích nezdarů natočil v podstatě to samé jako minule. To znamená v lepším případě nepříliš zábavnou krimi komedii, v tom horším (a bohužel v průběhu děje častějším) nepovedený pokus o stylovou žánrovku, ve které pořádně nefunguje ani příběh, ani postavy, přičemž to zdaleka nejzajímavější/nejnápaditější, co se v celém filmu objeví, jsou úvodní titulky.

Coen se nemůže rozhodnout, zda je jeho film o soukromé vyšetřovatelce, zkoumající podezřelou smrt při autonehodě, nebo o pastorovi, který bokem prodává drogy a klátí povolné členky své agregace, nebo o dealerovi, jehož poslední kšeft nevyšel, nebo o počínajícím románku s kolegyní, nebo o zmizelé příbuzné, nebo o navrátivším se pantátovi, nebo o pár dalších věcech (nadržený policajt, francouzská spojka, atd.) a tak je pro jistotu o všem zmíněném a ve výsledku vlastně o ničem. Korunu tomu všemu pak nasazuje plot twist v závěru, který je sice překvapivý, ale nedává žádný smysl.  

Což by teoreticky nevadilo, kdyby nevyrovnanost stran narativu Coen dokázal vynahradit něčím jiným. Třeba skvělými hereckými výkony, stylovým audiovizuálem, svižným tempem, nebo standardními žánrovými ingrediencemi (atmosféra, napětí, explicitní násilí v kombinaci s černohumornými dialogy, atd.). Nic z toho tady divák nenajde (na rozdíl od několika angažovaných komentářů) a pokud náhodou ano, tak v nedostatečném množství (Qualley, Plaza i Evans hrají slušně, ale lidi za kamerou a psacím stolem jim neustále házejí klacky pod nohy). Ještěže je stopáž podobně krotká jako posledně.

Star Trek: Strange New Worlds - New Life And New Civilizations (Sezóna 3 - Epizoda 10) 8/10

Představení nového sveřepého protivníka v jedné z předchozích epizod dávalo tušit, že závěr třetí sezóny tvůrci věnují dalšímu pokračování potyčky s nepřáteli, uvězněnými v jiné dimenzi. Využili při tom příležitosti a kromě další návštěvy kapitánova nástupce v desáté epizodě vrátili zpět na scénu i nedávno zesnulou postavu. Očekávané střetnutí se odvíjí v odlišném tónu, než je u podobných konfrontací zvykem, protože důraz je kladen na emocionálním vývoj postav a nikoliv spektakulární akci. Sentimentálně dojemný závěr pak přináší variaci na příhodu, ve které hlavní roli hraje flétna a rodina.

The Rip

Premisa nadějná, ústřední casting skvělý, trailer solidní. Jen doufám, že to tady nedopadne klišovitým "překvapivým" zvratem, po kterém si letití přátelé/kolegové Damon s Affleckem půjdou po krku, protože podobných historek o "síle přátelství", nalomeného ukradeným balíkem prachů jsem už viděl spousty od Coenů, přes Tarantina, až po Ritchieho. Jinak to ale vypadá na slušnou akční žánrovku. Tak snad to tak i dopadne a po tom posledním, nepříliš přesvědčivém, kousku z letošního roku Carnahan dokáže, že to bylo jen přechodné tvůrčí zaváhání a nikoliv počátek trvalé ztráty formy.

Wednesday (Sezóna 2) 7/10

Školní fantasy detektivka s nekompromisně upřímnou hlavní postavou se zálibou v zapeklitých paranormálních záhadách, veskrze pochmurných náladách a slušivých gotických outfitech, zasazená do reálií nápadně připomínajících (zlí jazykové by nejspíše použili termín vykrádajících:-)) kouzelný svět nejmenovaného sirotka s jizvou na čele, se vrací zpět na scénu ve druhé sezóně a naštěstí je to stejně zábavná/hravá/morbidní podívaná jako posledně. Tvůrci se poučili a mnohé nedostatky z předchozí sezóny byly napraveny, přesto se to bez jistých zaváhání ani tentokrát neobešlo.

Mezi ně patří především zbytečně překombinovaná příběhová linka, která je zaplněna přemírou postav a přemírou vedlejších dějových odboček, z nichž mnohé ve výsledku nikam nevedou (k čemu byla v ději celá vedlejší linka s novým ředitelem?), čehož neblahým důsledkem je, že po většinu sezóny není jasné, kam vyprávění vlastně směřuje, respektive jakmile se zdá, že ústřední konflikt je nastolen, klíčové postavy jsou znenadání poslány na střídačku a děj se začne věnovat něčemu jinému. Stejně tak školní výuce, učitelskému sboru a dalším studentům se děj prakticky nevěnuje, což vyvolává otázku, proč je vyprávění vlastně zasazeno do školního prostředí, když samotná škola je tady jen do počtu?

Na druhou stranu to podstatné tady funguje na výbornou stejně jako minule v čele s neodolatelně asociální hlavní postavou, jejíž charakterové ukotvení (chytrá, vtipná, cílevědomá, asertivní) se opět propisuje do extra zábavných interakcí s ostatními postavami v podobě trefných sarkastických/černohumorných hlášek, na čemž má zásadní podíl Ortega, která znovu podává parádní herecký výkon, přičemž ani zbytek castingu za ní není příliš pozadu. Pochvalu zaslouží i to, že na rozdíl od předchozí sezóny se většího prostoru dočkali zbylí členové rodiny, čehož dokázali mnozí z nich patřičně využít (za pozornost stojí vtipné vsuvky s Festerem v hlavní roli, byť dotyčný se v ději bohužel jen mihne).

Kromě toho si tvůrci přichystali hned několik nápadů (loutkový/černobílý flashback, vzdávající hold Burtonovým animákům a hororovým klasikám od Universalu, táborová bojovka, výměna těl (Ortega a Myers si prohození rolí očividně užily:-)) a další taneční číslo) a příběhových překvapení (odhalujících temné tajemství z rodinné minulosti nebo původ nejmenované separované končetiny) a nezapomněli při tom ani na stylový audiovizuál, rozverně ponurý OST a tradičně vysoké produkční hodnoty (výprava a kostýmy odvádějí špičkovou práci). Těším se na příští sezónu, obzvláště pokud dojde k avizované změně prostředí a další dobrodružství se bude odehrávat alespoň částečně o prázdninách mimo pozemek školy (ovšem mám takové neblahé tušení, že slibovanou příhodu tvůrci vyřeší pár minutovým flashbackem:-)).

Alien: Earth - The Fly (Sezóna 1 - Epizoda 6) 7/10

Po osvěžujícím retrospektivním výletu na palubu kosmické lodi, který skvělým způsobem vzdal poctu Scottovu originálu, je zpět obvyklé vypravěčské schéma v podobě pomalým tempem se odvíjejícího děje na ostrovní základně, ve kterém se v první řadě budují vztahy mezi postavami, spřádají se spiklenecké plány a připravuje se půda pro očekávané střetnutí s uprchlými mimozemskými potvorami ve finále sezóny. Naštěstí se při tom nezapomnělo na pokračující experimenty v laboratoři, které vedle dávky atmosféry a napětí přinášejí rovněž další střípek do skládačky vývojového cyklu xenomorfa.

Jaws

Jaws jsem shodou okolností nedávno viděl po asi dvaceti letech kvůli Jaws @ 50 (skvělý retrospektivní dokument, mapující vznik filmu od pitche až po premiéru, respektive přetrvávající odkaz v popkultuře), aniž bych tušil, že se chystá obnovená premiéra, ale stejně jsem se na film do kina vypravil, protože tenhle majstrštyk se prostě nikdy neokouká:-). Plus jak jsem rovněž nedávno zjistil na obnovené premiéře Total Recallu, některé "formativní" kousky z mého dětství jsem vlastně nikdy neslyšel v původním znění (zvyk je železná košile, no) a tohle byla ideální příležitost, jak to napravit:-). A zážitek to byl nepřekvapivě znovu vynikající (navíc s bonusem v podobě velkého plátna a vyčištěného obrazu a zvuku).

Oficiálně druhá celovečerní štace pána na režisérské stoličce, opakovaně přepisovaný scénář, který svou konečnou podobou dostal až na place (zredukování děje knihy se jednoznačně vyplatilo, protože celá druhá polovinu filmu je v podstatě jedno velké finále), rozhádaný casting, problémová produkce (od obtížného natáčení na otevřeném moři, přes impozantního mechanického hereckého kolegu Bruce, neustále vypovídajícího poslušnost, díky čemuž Spielbergovi nezbylo nic jiného než se opřít o divákovu představivost a Williamsovu hudbu (což se následně ukázalo jako geniální tah), až po několikanásobné překročení rozpočtu i natáčecího plánu) a - jak zmiňuje sám mistr v úvodní zdravici, promítané před filmem - zbytek je filmová historie, tj. společenská událost a finanční trhák v jednom, který nakopl Spielbergovou kariéru, definoval pojem "hollywoodský blockbuster" a v konečném důsledku se stal milníkem světové kinematografie.

Play Dirty

Koukám, že Black plní svou normu si každou dekádu natočit nějaký komorní buddy projekt fakt svědomitě:-). Po tom přešlapu s Predatorem má, co napravovat, tak snad tenhle reparát zvládne. Podle traileru to sice na nějakou velkou pecku nevypadá, ale tématem je to pro něj návrat na domácí půdu, takže slušný žánrový kousek by se z toho vyklubat mohl. Co jsem tak pochytil, tak kupodivu nejde o adaptaci konkrétní knihy ze série, ale původní příběh (zajímavá volba u tak osvědčené látky), tak jsem fakt zvědavý, s čím Black po dějové stránce vyrukuje, když se nemusí ohlížet na předlohu.