Stranger Things (Sezóna 5) 9/10

Stručně a jasně, je to (i tentokrát) velká pecka. Předlouhé čekání na očekávanou finálovou sezónu se naštěstí vyplatilo, protože Duffer bros., kteří ve všech předchozích řadách nastavili kvalitativní laťku neuvěřitelně vysoko (co sezóna, to vrchol seriálové tvorby v daném roce), ani na poslední pokus nezklamali a výkladní skříň streamovací továrny na pásovou výrobu se téměř po deseti letech uzavřela velkolepým a současně strhujícím způsobem. Pár více či méně podstatných nedostatků by se zde (tak jako v minulých sezónách) našlo, ale v souhrnu to dopadlo, jak nejlépe mohlo:-).

Některá zaváhání vychází z neřešitelných zákulisních příčin (drobotina v průběhu deseti letech vyrostla a logicky svou vizáží neodpovídá tomu relativně krátkému časovému rozestupu mezi úvodní řadou a finální sezónou a tedy ani věku postav, které představují), některá z konkrétních tvůrčích rozhodnutí. Hlavním problémem, který si tvůrci sami vyrobili, je počet vystupujících charakterů a neochota se jich v pravou chvíli bez milosti zbavit:-). Postav se za uplynulé řady postupně nashromáždilo takové množství, že se v poslední sezóně naplno projevuje syndrom komiksových týmovek. Což znamená, že žádná z postav nedostane tolik prostoru, kolik by bylo záhodno, protože na to zkrátka není čas.

Následkem toho jsou mnohé z nich odsouzeny do role pouhé stafáže, což je v některých případech velká škoda (doplácí na to zejména dvojice Ryder a Harbour), zatímco v jiných zase tolik ne (MBB je herecky nepřesvědčivá jako obvykle:-)). Rozhodnutí tvůrců vybavit prakticky všechny postavy bytelným plot armorem až do samotného konce se pak podepisuje především na samotném finále, které stran vypořádání se s hlavním záporákem i celým Upside Down není tak působivé, jak by potenciálně mohlo být, protože přežitím všech zúčastněných postav je jednak oslabena vážnost/osudovost celého konfliktu a jednak by nějaké hrdinské sebeobětování za přátele klimaxu dodalo násobně silnější emocionální náboj.

Předčasný vrchol poslední sezóny tak přichází už v polovině řady (možná se na tom podepsaly změny, provedené na základě zpětné vazby k minulé sezóně), ve všech ostatních ohledech ovšem poslední sezóna dominuje podobným způsobem jako předchozí řady. Partička sympatických postav, s tím související výborná práce s charaktery s důrazem na vykreslení vztahů mezi nimi (protože navzdory spektakulárním atrakcím je středobodem celé série téma přátelství), vynikající žánrový mix komedie, akce, sci-fi a špetky hororu (se sympatickou dávkou gore) se skvělou retro atmosférou, vtipnými popkulturními referencemi na 80s, díky střídaní dějových linek svižným tempem a spoustou silných scén (z nichž vyčnívá přerod neduživého klučíka s legračním sestřihem). To vše funguje opět na maximum, přičemž prvotřídní řemeslné zpracování (intenzivní jednozáběrovka uprostřed bitevní vřavy je top:-)) představuje příjemný bonus navíc.

The Wrecking Crew

Cajk, už bylo načase, aby se tihle dva výtečníci po seriálové štaci konečně potkali taky v jednom filmu (Dune se nepočítá, tam se potkali jen v titulcích), přesněji řečeno v nějaké nenáročné akční buddy komedii s naprosto nepodstatnou premisou a pokud možno spoustou nekorektních hlášek a nekompromisní akce. 

Podle traileru to sice nevypadá na nějakou novodobou klasiku ala Bad Boys, ale slušný příspěvek do žánru by se z toho vyklubat mohl. Jen doufám, že Baccarin a eRkový rating tady nebudou jen na ozdobu. Pokud to dopadne alespoň na úrovni Heads of State, tak budu v zásadě spokojen. Cokoliv lepšího bude příjemný bonus navíc.

Fog Of War 4/10

Druhoválečná špionážní žánrovka o pátrání po záškodnicích ve vlastních řadách, kteří mají v plánu vyzradit plány na chystanou invazi na kontinent svým nacistickým soukmenovcům, je zajímavá tím, že se kupodivu neodehrává v nacisty okupované Evropě a dokonce ani u spojenců na ostrovech, ale na domácím, válkou nepoznamenaném, dvorku, přesněji řečeno na farmě. Čímž je veškerý výčet zajímavostí téhle historky bohužel vyčerpán a dál už je to jen bída s nouzí.

V prvé řadě pokud měli tvůrci v úmyslu (po vzoru názvu filmu) v průběhu děje vytvářet atmosféru nejistoty a svádět falešnými stopami na scestí vedle hlavní postavy také diváka, tak se to do značné míry minulo účinkem. Vyjma hlavní postavy totiž všechny ostatní svým vystupováním a dialogy působí značně nedůvěryhodně až krajně podezřele a to nikoliv od okamžiku, kdy jejich jednání začne v ději hrát nějakou roli, ale prakticky obratem poté, co nastoupí na scénu.

Čehož důsledkem je, že závěrečný "překvapivý" plot twist vůbec nefunguje, protože skutečnost, že "věci nejsou tím, čím se zdají být" je zřejmá od samotného počátku a jde jen o to, zda jsou zrádci úplně všichni nebo skoro všichni. Dílo zkázy pak dokonává rozvleklé tempo, minimum napětí a akce, nepřesvědčivé produkční hodnoty (všudypřítomná lacinost je na filmu znát z každého záběru) a především OST, který sice sám o sobě nezní špatně, ale náladou nekoresponduje s děním v převážné většině scén ve filmu. Škoda, nacistická sebranka působící v zemi svobody si zasloužila podstatně lepší film.

Shelter

Konečně další "stathamovka" na obzoru, už se mi po každoročním přísunu nenáročných akčních béček s mistrem v hlavní roli začalo stýskat a tady se dokonce ukáže s fešným plnovousem:-). Premisa s bývalým hitmanem na útěku/odpočinku, vyhnaným ze své skrýše, sice moc originality nepobrala a ochrana nějakého adolescenta v roli nepohodlného svědka už vůbec ne, ale na tohle se u podobných žánrovek za pár dolarů stejně nikdy nehrálo. Za předpokladu, že dvojice Statham a Waugh dodá slušné akční řemeslo, což by podle traileru klapnout mohlo, tak je dějová vykrádačka kdečeho odpuštěna.

Not Without Hope 6/10

Partička mírně nesympatických (za což kudos, když žánrovka podle skutečné události, tak s postavami podle skutečnosti) frajerů si vyjede zarybařit na otevřené moře s vyhlídkou špatného počasí (protože odložení výletu kdovíproč nepřipadá v úvahu), načež vlastní vinou (za tu nepochopitelnou rozcvičku s uvízlou kotvou o něco takového přímo žadonili) padne do pasti Matky přírody a následuje to samé, co ve všech podobných survival thrillerech, odehrávajících se na moři.

Carnahan se nepokouší znovu vynalézt kolo a ve své historce postupně vyrukuje se všemi atributy žánru. Takže nesmějí chybět průběžně se střídající dějové linky s trosečníky bojujícími o přežití, rodinnými příslušníky doufajícími v zázrak a záchrannými složkami pátrajícími po pohřešovaných osobách, divoké rozmary počasí, fyzické i psychické strádání, nějaké halucinace, pár zubatých kamarádů kroužících kolem převrácené lodi, postupné redukování počtu účastníků zájedu a samozřejmě závěrečné vysvobození, doprovázené hromadou patosu a archivními záběry pod závěrečnými titulky.

Na druhou stranu si při tom vypomáhá (navzdory nepříliš štědrému rozpočtu) solidními produkčními hodnotami, z nichž stojí za zmínku dokumentárně-realistický audiovizuál díky dobré práci s kamerou a zvukem (záběry s kapkami vody na objektivu a výpadky dialogů při pohupování kamery na hladině jsou fajn nápad), což se pozitivně projevuje ve scénách řádění nespoutaného živlu, které disponují slušnou atmosférou. Stejně tak dialogové scény, ve kterých se mají projevit silné emoce, bez větších problémů fungují, casting podává obstojné výkony a samotný konec je patřičně dojímavý.

Blücher 6/10

Po vydařeném druhoválečném biopicu No. 24 z předchozího roku je tady další životopisná žánrovka z tohoto období, ve které skandinávští sousedé rekapitulují nějakou pohnutou (leč nepříliš známou) kapitolu ze svých dějin, poznamenaných nacistickou okupací vlasti (začíná to být pomalu tradice - co začátek roku, to zkouknu nový "severský" příspěvek do válečného žánru, tak jsem zvědavý, co se objeví napřesrok:-)). Tentokrát bohužel v o něco méně vydařeném podání.

Vyprávění se nese v podobném duchu jako ve zmíněné historce o statečném boji partyzánů s nacistickým nepřítelem, což znamená, že retrospektivně podaný statečný boj posádky ostrovní pevnosti s pomalu se přibližující nepřátelskou flotilou v čele s titulní loďkou, která se připravuje k obsazení země, je i zde rámován "konverzační" linkou, odehrávající se po válce, v tomto případě s vyšetřovací komisí zpovídající hlavní postavu z jejich činů. Ovšem namísto obvykle střiženého válečného dramatu představuje film spíše osobní portrét rozhodného člověka, který se ocitl v bezvýchodné situaci.

Čemuž odpovídá i skutečnost, že k osudovému dělostřeleckému střetnutí s nacistickou flotilou dojde už v polovině filmu a zbytek stopáže je věnován navazujícím událostem, ve kterých se řeší primárně to, zda a kdy kapitulovat. Což se děje skrze nepříliš dramaticky nebo emocionálně vyhrocené scény, v pomalém tempu a bez jakékoliv katarze (textový doslov na konci filmu se nepočítá). Nicméně casting podává slušné výkony, některým scénám nechybí stylová atmosféra (pátrání na hlídce po nepříteli v mlžném oparu) a samotná akce nedostane moc prostoru, ale zpracováním neurazí.

They Will Kill You

Kde ses naučila takhle prát? V Bullet Trainu, ehm, vlastně ve vězení:-). Koukám, že Weaving z Ready or Not a Skarsgård z Boy Kills World dostávají v podobě Beetz slušnou konkurenci:-). Podle všeho to bude jen taková blbina, ale podle takhle nadupaného traileru (cože, žádná notně provařená vypalovačka na pozadí a přesto to skvěle šlape? Tak přece jen to jde) to vypadá, že by to mohla být hodně zábavná (brutální, krvavá, černohumorná) blbina, která potěší každého fanouška žánru. Snad tady nesklapne klasická marketingová past a pár (hodně) dalších překvapení si tvůrci schovávají až do filmu.

The Death Of Robin Hood

Počkat, cože? Moji oblíbenci Jackman, Skarsgård a hlavně Comer v jednom filmu? A ještě k tomu to má být drsná/temná historická žánrovka ze středověku o legendárním ostrostřelci s nepatrnou dávkou artu? A podle traileru to vypadá na kombinaci Loweryho Green Knighta (moc nebavilo, ale atmosféra a audiovizuál super) a Eggersova Northmana (bavilo moc a atmosféra a audiovizuál super)? Tak to je pecka. Kdože to píše a režíruje? Jo, aha, Sarnoski. Tak to je v háji:-). Takže nezbývá než doufat, že už kvůli tématu a castingu Sarnoski pro tentokrát překročí svůj stín a dodá parádní kousek.

Xeno 4/10

Nápad s xenomorfem v roli domácího mazlíčka a následným vznikem mezidruhového přátelství, které se vzápětí ocitne v ohrožení kvůli nepřejícím vládním/armádním složkám, sice neoriginální, ale stran zábavy potenciálně nosný. Provedení bohužel značně nepřesvědčivé, protože Oates se ve své vykrádačce Spielberga potýká s problémy na všech frontách. 

Pokud to měla být nenáročná dobrodružná žánrovka pro mírně odrostlejší publikum (krotký family friendly rating by tomu odpovídal), tak se obávám, že se to z velké části nepovedlo. Oceňuji, že Oates vsadil na Hensona a vydal se tak cestou praktických efektů a nikoliv laciného digibordelu, ale titulní monstrum nevypadá nijak zvlášť sympaticky (právě naopak) a navíc má nulovou mimiku, takže o nějakém vyjadřování emocí, natož divácké empatii, nemůže být ani řeč. 

Což má za následek, že dojemné scény postupného sbližování dvou outsiderů prakticky vůbec nefungují, stejně tak po stránce humoru, napětí a dramatu má film značné rezervy, přičemž akce je jak množstvím, tak zpracováním vyloženě bída. Příběhová linka se obejde bez jakéhokoliv překvapení (tedy kromě toho, že řádění xenomorfa dává za pravdu zlým agentům, kteří se jej pokoušejí zpacifikovat:-)), zato nejrůznější žánrová klišé si ve filmu podávají ruce (od postav, které jsou všechny bez výjimky nezajímavé charakterové škatulky, přes naprosto předvídatelný děj, až po obsah potitulkovky).

Stranger Things (Sezóna 5 - Epizoda 1 - 8)

Stranger Things - Chapter One: The Crawl (Sezóna 5 - Epizoda 1) 8/10

Grande finale se v první epizodě vcelku pochopitelně rozjíždí opatrně a pozvolna. Před závěrečným showdownem s hlavním bubákem a celým Upside Down je potřeba připomenout všechny staré známé postavy (a protože se jich po všech předchozích řadách nashromáždila úctyhodná řádka, tak nějakou dobu trvá jen postupně navštívit každou z nich a ukázat co a jak:-)), představit nové (Hamilton snad bude mít v ději nějakou podstatnou úlohu a nebude jen do počtu) a rozestavět jednotlivé figurky na šachovnici pro příští hru. Duffer bros. při tom ovšem nezapomínají ani na prohloubení lore (prolog se naštěstí obejde bez retcon tendencí) a slušnou dávku napětí a akce (partyzánský výlet do Upside Down).

Stranger Things - Chapter Two: The Vanishing Of Holly Wheeler (Sezóna 5 - Epizoda 2) 8/10

Druhá epizoda nepřekvapivě pokračuje v postupném budování jednotlivých příběhových linek, aniž by na diváka čekala v ději nějaká zásadní událost. Přitom příležitost rázně protřídit postavy se naskytla hned v sympaticky napínavém a akčním úvodu, leč nebyla využita (nezbývá než doufat, že si Duffer bros. podobné scény šetří až pro finále a bytelný plot armor si postavy nenechají až do úplného konce). Tudíž se nadále intenzivně prohlubují vztahy mezi postavami, velice opatrně prozkoumává Upside Down a pečlivě se rozšiřuje lore (tentokrát skrze "šokující" zvrat stran odhalení skutečné identity pana imaginárního přítele, který se ovšem dal předem očekávat, jinak by se už v předchozím díle ukázal v celé své kráse).

Stranger Things - Chapter Three: The Turnbow Trap (Sezóna 5 - Epizoda 3) 9/10

Duffer bros. ve třetí epizodě konečně pořádně šlapou na plyn a servírují divákům parádní mix humorných interakcí mezi postavami, dobrodružného prozkoumávání Upside Down, dalšího dílku do mytologické skládačky (jedenáctka se začíná blížit overpower levelu superhrdinských komiksovek, takže by bylo záhodno, kdyby se opravdu vyrukovalo s nějakou obdobou "kryptonitu"), napínavé akce a výborně zrealizované týmové heist mise (příprava pastí ve stylu Home Alone se povedla), ve které každá z postav dostane prostor se ukázat. To vše za doprovodu svižného tempa a skvělého hudebního podkresu. Korunu tomu pak dodává slibný cliffhanger s nástupem nejmenované postavy, toho času v kómatu, na scénu.

Stranger Things - Chapter Four: Sorcerer (Sezóna 5 - Epizoda 4) 9/10

Poloviční finále se rozehrává nenápadně a pomalu, ale postupem času čtvrtá epizoda nabírá takové obrátky, že se na konci promění v naprosto strhující jízdu, zakončenou velkolepým klimaxem, který leckterá seriálová konkurence může Duffer bros. tak akorát závidět a to je příběhová linka teprve v polovině. Vynikající akce nabídne jak nápadité provedení (intenzivní jednozáběrovka uprostřed bitevní vřavy je top:-)), tak sympatickou dávku gore a nezapomnělo se při tom ani na vydatný bodycount. Hamilton chvályhodně dostává více prostoru, jedenáctka zase překvapivou, paranormálními schopnostmi taktéž vybavenou, posilu a největší otloukánek party konečně smysl své existence (závěrečný cliffhanger origin pro klučíka s legračním sestřihem představuje jedno velké zadostiučinění za všechny předchozí řady dohromady).

Stranger Things - Chapter Five: Shock Jock (Sezóna 5 - Epizoda 5) 8/10

Po adrenalinem nabité jízdě v předchozím díle došlo v páté epizodě dle očekávání na rázné zpomalení tempa, přesto o zapamatovatelné momenty nadále není nouze, ať už se jedná o paranormální souboj s hlavním bubákem (který nemůže dopadnou jinak než remízou, jinak by nebylo o čem vyprávět:-)) a záchranu oblíbené postavy na poslední chvíli před jistou smrtí (ztráta plot armoru není na pořadu dne) nebo "přátelskou" výměnu názorů končící fyzickou potyčkou. Stran narativu se postavy stále striktně drží v ustanovených skupinkách, což naznačuje, že jednotlivé dějové linky se spojí v jednu velkou příběhovou skládačku až v samotném finále. Náplastí na to je, že Duffer bros. pečlivě dávkují humorné, dramatické i napínavé scény a krok za krokem posouvají vyprávění kupředu, přičemž nechybí další cliffhanger koncovka.

Stranger Things - Chapter Six: Escape From Camazotz (Sezóna 5 - Epizoda 6) 9/10

S blížícím se finále začínají Duffer bros. pořádně přitápět pod kotlem (nezbývá než doufat, že jim současná forma vydrží až do konce sezóny), což se v šesté epizodě projevuje od úvodních minut, ve kterých se jednak odehraje epická akční scéna (už bylo načase) a jednak se odhalí nějaké překvapivé novinky stran mytologie okolo Upside Down (platí totéž). Hra na schovávanou s hlavním bubákem pokračuje dalším vynikajícím dramaturgickým mixem, ve kterém nechybí napětí a akce (hektická, byť relativně krátká, jednozáběrovka v nemocnici dokáže slušně zvednout tepovou frekvenci:-)), drama (únikovka z kolabující místnosti se vydařila) ani nálož silných emocí (přátelská usmiřovačka hned ve dvojitém balení a závěrečná motivační promluva). Nepostradatelný cliffhanger pak slibuje spojení dosud separátních příběhových linek.

Stranger Things - Chapter Seven: The Bridge (Sezóna 5 - Epizoda 7) 8/10

Poslední zastávka před konečnou stanicí se v sedmé epizodě proměnila v jednu velkou přípravku na finální showdown, takže příliš nepřekvapí, že namísto strhujícího dramatu a epické akce dostávají přednost vysvětlovací/plánovací dialogy za doprovodu postupného početního redukování skupin postav (úvodní znovushledání hraje na city, ale funguje to). Při tom Duffer bros. konečně naplno odhalují plán hlavního bubáka na ovládnutí světa i chystanou protiakci hlavních postav a stejně tak záměr je ochránit plot armorem až do úplného konce. Jedinou kaňkou na kráse je nepřesvědčivá coming out vsuvka, která aspiruje na pozici nejbizarnější scény celé série (nikoliv samotným obsahem, ale snahou tvůrců z dějově nepodstatného prvku (v řadách postav pár jinak orientovaných jedinců již přece existuje) udělat emocionální vrchol dílu).

Stranger Things - Chapter Eight: The Rightside Up (Sezóna 5 - Epizoda 8) 9/10

Ve velkolepém finále je potřeba uzavřít nejen události z poslední sezóny, ale celou téměř deset let trvající sérii, takže není divu, že v osmé epizodě Duffer bros. věnují stejnou pozornost jak osudovému zúčtování s hlavním bubákem (stran epického měřítka má finální bitva splněno) a celým Upside Down, tak i dojemné rozlučce se všemi postavami, které se dožijí konce závěrečných titulků. A jelikož je takových postav značné množství, protože jim plot armor vydržel až do samotné koncovky, tak završit jejich osudy zabere více času než zachraňování světa před zničením (škoda, že Hamilton nakonec nijak zásadně nezasáhla do děje). Což se děje skrze emocionálně drtivou nálož vzpomínkových a rozlučkových scén, ve kterých se úročí precizní práce s postavami ze všech předchozích dílů, díky čemuž všechny fungují na maximum.