Sleepy Hollow

Doslova kouzelná atmosféra, stylově starosvětský audiovizuál, charismatický Deep, čarokrásná Ricci (ach, ty její obří kukadla) a hrozivý Walken (přestože má ve filmu minimum prostoru) s neméně luxusním zbytkem castingu (pomrknutí na fanoušky skrze Leeovo cameo je taková třešnička na dortu), dvojka Elfman a Lubezki v nejlepší formě a v neposlední řadě druhý nejlepší Walker vůbec (Seven je sice výš, ale v jednom roce přichystat divákům tohle a 8MM? Smekám klobouk.) a druhý nejlepší Burton v devadesátkách (těsný souboj, ale návrat Batmana je přece jen ještě těžší váhová kategorie):-).

A osobně další devadesátkový zářez, který jsem v době premiéry z nějakého neznámého důvodu v kinech dobrovolně minul a to navzdory znalosti nadmíru pozitivní recenze v Cinemě (skvrny na slunci a mladická nerozvážnost, jinak si to nedovedu vysvětlit:-)), čehož jsem hned po vydání filmu na videu hořce zalitoval a o to častěji jej pak v bedně protáčel:-). Každopádně naprostá esence Burtona a jeden z filmů, u kterého do sebe zaklaplo úplně vše. Jakýkoliv pokus tuhle klasiku nějakým způsobem napodobit se rovná předem ztracenému boji (hodně štěstí kravaťáci z Paramountu s plánovaným rebootem).

Pirates Of The Caribbean: The Curse Of The Black Pearl

Z dnešního pohledu klasika nejen svého žánru, ale rovněž kategorie "produktového" blockbusteru (spolu třeba s jinou jedničkou, která odstartovala multimiliardovou sérii, a totiž Transformers). Obsadit Deppa do role vedlejší comic relief postavy byl od Bruckheimera geniální tah na úrovni Hopkinse v Silence Of The Lambs (taky si Sparrow svým pojetím následně ukradl celý film, respektive celou sérii, pro sebe stejně jako Lecter:-)) a zbytek castingu se podařilo také trefit na jedničku, ale ještě důležitější bylo Bruckheimerovo rozhodnutí najmout osvědčenou dvojku Elliott & Rossio.

Po brutálním propadáku Pirates, kterým Polanski, ehm, potopil:-) pirátský žánr v 80s na další dekádu a brutálním propadáku Cutthroat Island, kterým Harlin zvládl to samé v 90s, teprve Verbinski (respektive Bruckheimer) o další desetiletku později pochopil, že podobné dobrodružné podívané se špetkou fantastiky nestojí na rozpočtu, tricích nebo velkorysé výpravě, ale na kvalitním scénáři se sympatickými postavami, břitkým humorem a poutavým příběhem, ve kterém se nápaditým (seriózním nebo parodickým) způsobem porušují zavedená klišé žánru, ale současně se následují osvědčené žánrové postupy (tam, kde je to vhodné). Všechno ostatní (hvězdný casting, vysoké produkční hodnoty, atd.) je pak jen příjemný bonus navíc. Totéž pár let předtím jejich Mask of Zorro nebo Shrek. Stejná formule, stejná kvalita:-).

Jeanne du Barry 5/10

Na film jsem byl zvědavý primárně kvůli Deppovi, který se od pobíhání po soudech vrátil zpátky před kameru a jakožto fanoušek historických žánrovek taktéž kvůli výběru atraktivního tématu, což se posléze ukázalo jako velká chyba.  

Maïwenn bohužel na place nikdo neřekl, že věkově je už někde trochu jinde a eufemisticky řečeno do krásy opravdu nevyrostla a tak namísto dvacetileté Bahia, která se ve filmu mihne jen na pár minut jako její mladší verze a věkově i vzezřením pasuje na titulní postavu naprosto dokonale, obsadila do hlavní role samu sebe. Což je trochu problém, když má hrát někoho, před kým se podlomila kolena králi. Ani po herecké stránce to není žádná sláva. Svým afektovaným projevem mě celý film notně iritovala a romanci s Deppem jsem jim nevěřil ani na sekundu. Zásluhu na tom má i samotný Depp, který je v ději jen do počtu a svým lehce unaveným výkonem přispívá k nevěrohodnosti jejich vztahu. 

Na žádné milostné ani jiné pikantnosti nedojde, hlavní postava stráví ve filmu více času s komorníkem než s králem, o jejím charakteru se toho člověk moc nedozví a sklonek jejího života se odbyde několika slovy (přitom je dramatičtější a celkově zajímavější, než celá anabáze s králem). Výprava a kostýmy jsou působivé a dunivý OST má své silné momenty, zbytek spadá do kategorie "neurazí, nenadchne". Škoda, potenciál na zábavnou dobovku tady byl. 

Minamata 6/10

Další z řady filmů, které mohou vzniknout jen díky tomu, že jej zaštítí nějaká hvězda, která naláká sponzory a zajistí financování, protože ostatní herce (s čestnou výjimkou malé role pro Nighye) zná málokdo, samotné téma je značně okrajové a cílovka mimo festivaly je zcela minimální (jak ostatně prokázaly naprosto tragické tržby).

Na jednu stranu jistě chvályhodný počin vytáhnout zpět na světlo dávno zapomenutou historickou epizodu (pro Japonsko jde sice, dle hesla na wiki, o dodnes velké téma, ale kolik lidí mimo něj o kauze před filmem slyšelo?) a kudos směrem k Deppovi za to, že pomohl filmu na svět (přímo jej produkoval a souhlasil se snížením svého honoráře) i za jeho herecký výkon, který celý film táhne hodně nahoru.

Na druhou stranu léty provařené téma osamělého a neohroženého bojovníka proti skrz naskrz zlému a prohnilému korporátu se všemi příslušnými klišé (výhrůžky, úplatky, zástupci firmy by se svou zavilostí osvědčili v kdejaké bondovce:-), atd.), nadstandardní stopáž s ohledem na to, že po expozici se již jen předlouze čeká na to, až Depp konečně pozvedne svou Minoltu a udělá onen slavný humanitární photo shoot a slušné, ale nikterak struhující, celkové podání ze strany Levitase.