Back In Action 5/10

Akčně-komediální béčko o partnerské (ideálně rodinné) dvojici špiónů, která se nedobrovolně vydává na svou poslední misi, protože osud světa je v sázce. Kolik takových žánrovek už tady v minulosti bylo? Podle Netflixu očividně ne dost, takže je potřeba to napravit dalším zaměnitelným kouskem na toto téma v řadě. Výsledkem je ve všech ohledech průměrná záležitost, která diváka sice neurazí, ale ani nenadchne a den poté si na ni už nevzpomene.

Papírově je zde sice vše v pořádku (osvědčená premisa, hvězdný casting, exotické lokace, adekvátní rozpočet, atd.), ale v praxi Gordon nic z toho nedokáže patřičně vytěžit a jen rutině recykluje žánrovou šablonu, aniž by filmu dodal něco navíc, ať už v rámci příběhu a postav nebo řemeslného zpracování. Stran příběhové linky se žádné překvapení nekoná, naopak na diváka čeká v ději hromada všech možných žánrových klišé (rádoby vtipné rodinné rozepře, rebelující potomek, zrádce ve vlastních řadách, všemocný MacGuffin, nešikovný sidekick jako komická postavička, atd.).

Na nějaké opravdu zábavné humorné situace je film dost skoupý (z kontrastu navenek usedlých rodičů, ale ve skutečnosti ostřílených špiónů šlo vytěžit mnohem více). Stejně tak akce není zastoupena v kdovíjak hojné míře (zdaleka nejlepší scény se odehrají hned na začátku filmu (letecká havárie a přepadení domova) a poté kvalitativní laťka konstantě klesá až do nevzrušivého finále) a provedením ničím nevybočuje z řady všech podobných rodinně-špionážních taškařic (limity family friendly ratingu se projevují naplno). Film tak zachraňuje jen casting ústřední dvojice. Foxx a Diaz hrají slušně a mají spolu obstojnou chemii. Na něco více, než nenáročnou spotřebku na víkend, to ovšem nestačí.

Back In Action

Foxx je stále sympaťák a mrknout na Diaz po letech v hereckém důchodu zase v nějakém filmu je nabídka, která se neodmítá, ale to fakt neměl Netflix na skladě nic lepšího (tzn. méně klišovitého), než další akčně-komediální taškařici (jak jinak než ve family friendly ratingu) s kdovíkolikátou variací na partnerskou dvojici bývalých špiónů na poslední misi v řadě? Při vši úctě ke všem zúčastněným to podle traileru vypadá na typickou nenáročnou spotřebku na víkend, na kterou si divák po týdnu ani nevzpomene. Tedy pokud se nestane zázrak a Gordon tady nepředvede nějaký mimořádný výkon:-). 

Collateral

Tehdy při premiéře mě to po předchozích Mannových majstrštycích docela zklamalo. Digitální look vypadal prostě televizně-divně (stejný nezvyk, jako se pak opakoval s HFR a částečně i s 3D) a scénář ke konci nabral směr, který se mi moc nezamlouval. Už jsem to fakt dlouhé roky neviděl (na rozdíl od TLofM a Heat, které protáčím každý rok) a schválně jsem si proto na konci minulého roku dal repete, ale bohužel ne, nic se nezměnilo:-). 

Mann režíruje jistou rukou, Cruise a Foxx hrají skvěle, kamera prodává L.A. na jedničku a digitál se mezitím stal standardem, takže to v dnešní době už tak nebije do očí, ale sorry jako. Podráží tomu nohy scénář, který na konci filmu přehodí výhybku a z chytrého thrilleru o hře kočky s myší, jehož protagonistou je obyčejný chlápek odvedle v nesprávnou dobu na nesprávném místě, přepíná do blbého akčního béčka s klišovitými záchranami na poslední chvíli, jehož protagonistou je zčista jasna poslední akční hrdina. Někomu je to jedno, někomu to nevadí, někdo to možná vítá, protože napínavé finále, mě to zážitek po atmosférických třech čtvrtinách filmu pokaždé pokazí.  

They Cloned Tyrone 4/10

Nic moc trailery se nepřekvapivě promítly do nic moc filmu. Ne, že bych tohle WYSIWYG kolečko nečekal, ale přesto je potřeba při pohledu na nejnovější počin Netflixu "uznale" pokývat hlavou. Vzít poměrně slušný casting a sice neoriginální, ale alespoň na papíře vděčnou premisu s dvojníky, spiknutím a pokusy na lidech, zabalit to do na první pohled atraktivního retro stylového audiovizuálu (ve kterém se pamatuje i na výrazné filmové zrno a patřičný gritty look ze starých dobrých filmových časů) a nakonec vše přetavit do tak nezábavného, nevtipného, nudného a úmorné dvě hodiny trvajícího výsledku je v podstatě také "umění":-). 

Netflix opět nezklamal a dodal dramaturgicky se rozpadající patvar, který až do úplného konce neví, zda chce být nenáročným žánrovým béčkem, stylovou poctou blaxploitation filmům z 70s, sžíravou kritikou současné společnosti, existenciálním dramatem o hledání vlastní identity, brakovou sci-fi satirou, něčím úplně jiným, nebo kdoví vlastně čím. A tak to zkouší na všech frontách a nedaří se mu skórovat na žádné z nich. Bohužel Taylor není Peele a i jemu se to naplno podařilo prakticky jen v jeho prvotině. Taylorovi v jeho samostatném debutu ani tam. 

Až na pár izolovaných momentů ve filmu nefunguje prakticky nic. Sociální i jakýkoliv jiný komentář tvůrců k čemukoliv je spíše k smíchu než k zamyšlení, humor/nadsázka neexistuje, akce/napětí/drama je obsaženo v množství menším než malém, tempo je díky nadměrné stopáži značně rozvleklé a i ten rádoby stylový audiovizuál má povážlivé trhliny (půlka filmu je utopena ve tmě, mdlý OST diváka z letargie rovněž nevytrhne). Sice nechybějí popkulturní odkazy na kdeco a něco málo zachraňuje casting (Boyega i Foxx jsou sami o sobě fajn, ale co z toho, když všechno ostatní nestojí za řeč), ale tím to také končí. Zbytek spadá do kategorie "po použití zahoďte".  

Django Unchained

Zrovna minulý týden jsem si dával po docela dlouhé době opáčko v podobě komba Inglourious Basterds a Django Unchained (o dost častěji protáčím The Hateful Eight, který mě baví tou přiznanou divadelní stylizací a faktem, že jde hlavně o jedno velké scénáristické cvičení, ve stylu co je možné vymyslet s pár postavami a jednou lokací, než "plnohodnotný" příběh) a výsledkem bylo nepřekvapivé zjištění, že oboje je pořád pecka a zábava (nekompromisní kosení rasistických "panchartů", ať už v dobách WW2 nebo Divokého západu, se prostě nikdy neomrzí:-)) a jak je u Tarantina obvykle zvykem, s narůstající patinou jsou jeho filmy ještě o něco lepší, než když je člověk viděl někdy v době jejich premiéry nebo pár let po ní a tady to platí stejně tak.

Casting je samozřejmě bez chyby, dialogy klasicky tarantinovské, láska k filmu prosvítá z pomalu každého záběru i tady, byť se přímo neotiskla do příběhu (jako třeba v Inglourious Basterds), explicitní násilí a expresivní nadávky přítomny v míře vrchovaté (tak jak to mají fanoušci rádi), cameo vtipné, tempo vyprávění pozvolné a stopáž filmu nadstandardní a nechybí ani plno dnes už klasických scén (večeře a přednáška z frenologie asi vede a hned v závěsu diskuze o prostěradlech s nevyhovujícími otvory pro oči:-), ale první setkání s panem Cukrátkem, cesta na ranč, osvobození hlavního hrdiny nebo společná prácička v salónu nejsou o moc pozadu), ovšem to nejzábavnější pro mě je sledovat ten neselhávající tarantinovský mix tradičních žánrových propriet a narativních paradoxů, kterými tady Tarantino nabourává zažitá westernová klišé.

Otrok jako lovec hlav, otrok jako ten největší rasistický hajzl, zubař jako ostrostřelec, profi střelci s mizernou muškou, chytrý otrok, stupidní otrokáři, rychlá a neokázalá smrt hlavního záporáka, dlouhé a velkolepé zúčtování s nohsledy, distingovaný projev záporáků, lidové vystupování hrdinů, atd. Tarantino jistě nebyl první, kdo něco takového zkusil, ale to nijak neoslabuje fakt, jak mu to celé dohromady skvěle funguje. V tarantinovské topce sice mám jiné mistrovy kusy (přece jen vidět Reservoir Dogs a Pulp Fiction v tom správném formativním věku se na člověku podepíše a jako fanoušek westernů a easternů jsem v Kill Bill dostal to nejlepší z obou světů:-)), ale i tohle je velká paráda, která je s přibývajícími lety jen lepší a lepší.

Day Shift 6/10

Po vydařeném Bullet Trainu v krátké době další zábavný akční přídavek ze strany šikulů z 87Eleven, tentokráte na streamu a s oblíbenou tématikou světloplachých krvesajů mezi námi. Po vzoru osvědčeného Stahelskiho a Leitche zde na režisérské stoličce dostal šanci další bývalý kaskadér Perry a je to na jeho debutovém díle na první pohled v dobrém (akce) i špatném (dramaturgie, děj) slova smyslu poznat. 

A to zejména na poli akce a choreografie, která je opravdu hodně slušná, byť v pár momentech ta divoká body ekvilibristika a fight akrobacie, kdy protivníci hlavních hrdinů odlétávají po zásahu nebo úderu metry daleko, působí trochu přehnaně až směšně (ale na druhou stranu - jsou to upíří a kdovíjak to s nimi ve skutečnosti je, že ano:-)) a u které je okamžitě poznat, že se zde Perry a spol. snaží přijít s něčím malinko ambicióznějším, než je v rámci generického standardu, pravidelně dodávaného streamingovým gigantem, obvyklé. Nicméně akce samotné je, na můj vkus, ve filmu docela málo a zdaleka nejlepší akční scéna dorazí hned zpočátku filmu, přičemž všechny ostatní, které se objeví poté, už svou intenzitou a kvalitou podobné úrovně, bohužel, nedosahují. Rovněž úplné finále není tak spektakulární jak jsem doufal a jak naznačoval předchozí děj (ovšem "bezbolestná" odvádí doslova kulervoucí práci, za to palec rozhodně nahoru). 

Momenty mezi jednotlivými akčními sekvencemi jsou ovšem lehce nudnou (a poněkud dlouhou) vatou, kterou zachraňuje pouze sympatický Foxx, lore fikčního světa, ve kterém se film odehrává, je pouze lehce naznačen a přitom potenciál na zajímavé univerzum je zde nemalý ("tesákologie" je fajn, ale o unii lovců upírů se toho divák moc nedozví a proč/jak existuje/funguje více druhů upírů a vztahy mezi nimi také ne, existují i nějací "hodní" upíři, což by Foxxovi spolubojovníci naznačovali, nebo proč je rovnou nezlikvidoval?), postava Franca je napůl otravná a napůl směšná (ovšem takovým tím "špatným" způsobem) a buddy chemie mezi ním a Foxxem v podstatě nefunguje vůbec (i vinou toho, že mezi sebou nemají prakticky žádnou vydařenou dialogovou výměnu), zatímco Souza jako hlavní záporák toho více nakecá, než vybojuje. Přesto potěšily menší role pro Adkinse, osvědčeného Stormarea (toho vždy rád uvidím v čemkoliv) a možná překvapivě rozsáhlá role pro Snoop Dogga (který se zde dokonce snaží i něco hrát a nevystupovat jen jako…Snoop Dogg, i když s diskutabilním výsledkem:-)). 

Celkově slušná práce a klidně bych si dal v budoucnu další krvelačný chod. Po vzoru žánrově i koncepčně podobného, pár let starého, Brightu (mimochodem, kde je sakra dvojka:-(?) se bude Netflix možná snažit rozjet novou frančízu i zde, tak nezbývá než doufat, že se mu to tentokráte povede a pokračování, alias Night Shift, nebude stejně daleko, jako je tomu u Smithova fláku a těšit se, s čím dalším nadějný Perry příště vyrukuje. 

Project Power 5/10

Opět žánrová jednohubka, která představí relativně zajímavý svět, ale pohřbí jej nudný děj, nezajímavé charaktery a stopáž, která je delší, než by musela. Fox a Gordon-Levitt jsou celkem ok, ale Fishback mně otravovala level max (jak postava, tak herečka sama). Na průměr to vytahují relativně slušné akční scény (škoda, že takových vychytávek, jako je scéna "pohled přes sklo", není ve filmu více) a ten svět samotný, který má nějaký potenciál do budoucna. Zkrátka totéž, co nedávný Old Guard - jednou vidět a zapomenout (minimálně do případné dvojky).