Hold Your Breath 6/10

Trailer toho bohužel vykecal více, než by bylo záhodno a stejně tak samotný film s náznaky pointy nikterak nešetří, tudíž závěrečný zvrat lze poměrně snadno odtušit (respektive na danou variantu zakončení, naznačenou v upoutávce, ve filmu skutečně dojde), jinak se ovšem v prachových bouřích středozápadu urodila slušná žánrová úroda. 

Přímočará historka (retro variace na home invasion horory lomeno psycho thrillery, možná obsahující prvek nadpřirozena a možná taky ne:-)) nestojí na originální premise (shodou okolností si Paulson podobnou mateřskou postavu s příliš ochranitelskými sklony vůči svým dětem vyzkoušela už v Run) nebo produkčních hodnotách (skromný počet postav a ještě skromnější počet lokací), přesto dokáže nabídnout pár atrakcí. 

Paulson podobné typy rolí zvládá s přehledem a nejinak je tomu i zde, poměrně dlouho je divák držet v příjemné nejistotě, zda statečná matka ve snaze uchránit své ratolesti bojuje s nadpřirozeným bubákem nebo s vlastní ne/příčetností (případně s obojím najednou), budování napětí a paranoidní atmosféry po většinu děje bez problémů funguje, prašné prostředí skýtá netradiční žánrovou kulisu a samotnému finále nechybí trpká pointa.

Škoda jen, že si tvůrci nevzali inspiraci z hororové pecky The Others a hru na schovávanou, stran skutečné podstaty hrozby, s divákem nedotáhli až do konce. Kdyby si v průběhu filmu pohrávali s oběma možnostmi vysvětlení (bubák vs halucinace) a v překvapivém závěru vyrukovali s úplně jinou variantou, výsledný dojem by byl přesvědčivější.

Azrael 8/10

TLOU z výprodeje? Kupodivu ani náhodou. Žánrová lahůdka a jedno z nejpříjemnějších krvavých překvapení tohoto roku v jednom, aneb "němý" film podle mého gusta, aneb takhle se to má dělat, dámy a pánové, když je po ruce jednoduchý, ale originální nápad, několik málo členů štábu před i za kamerou, jeden (estonský) les s hromadou (sem tam dokonce pojízdného:-)) šrotu a mizivý rozpočet. Kde začít a přitom nechválit?

Weaving v patřičně brakové žánrovce je nabídka, která se neodmítá, protože na podobné survival girl power role má pomalu patent a tady to znovu (s velkým přehledem) dokazuje, naprosto přímočará (skoro až primitivní) příběhová linka, která diváka ničím nezdržuje (wordbuilding prakticky neexistuje a totéž platí i pro expozici - hlavní postava je okamžitě vržena doprostřed všeho dění), jedna dramatická situace střídá druhou a co je ještě důležitější - žádná z nich se neopakuje, napětí a tempo v průběhu děje ani na chvíli nepolevuje, parádní post-apo/strašidelná atmosféra, slušivý make-up bubáků, eRkový rating vytěžen na maximum, kromě hororových propriet i chvályhodné zastoupení akce a k tomu ideální dávka mysticismu/náboženské symboliky ve finále navrch:-).

Upřímně mě nenapadá nic, co by v rámci nastavených mantinelů, daných skromným rozpočtem a absencí slavné licence (kdyby podobně nekompromisním způsobem Sony zpracovalo adaptaci TLOU, tak skáču radostí až do stropu), mohli tvůrci udělat jinak, aby dosáhli ještě působivějšího/syrovějšího výsledku:-). 

It's What's Inside 5/10

Starý dobrý Netflix v obvyklé formě. Aneb praktická ukázka, jak relativně originální nápad, na papíře nabízející spousty dramaticky vděčných situací napříč žánry (párty komedie, sci-fi thriller, whodunnit detektivka, slasherová vybíjená, psychologické vztahové drama, atd.), dokonale zazdít naprosto nezáživným provedením, ve kterém se polovinu filmu čeká jen na odhalení, jakým směrem se vlastně tvůrci s touhle debutovou historkou rozhodli vydat, aby se následně ukázalo, že to zkouší tak trochu všemi cestami, ovšem stejně polovičatým způsobem, jako předvedli do té doby. 

Dějově se to do "osudného momentu" na balkóně někdy uprostřed filmu neuvěřitelně vleče (spousta nudné dialogové vaty a ještě nudnějšího partnerského vyřizování účtů), poté sice dojde k určitému zlepšení, ale potenciál nastalé prekérní situace není naplněn ani z poloviny, všechny přítomné postavy jsou jen bandou nesympatických a zaměnitelných charakterů, jejichž minulost a následný osud je divákovi od úplného počátku zcela ukradený, bolestně tomu chybí alespoň nepatrná dávka černého (počkat, vlastně jakéhokoliv) humoru a snaha tvůrců dodat filmu alespoň nějakou stylovost pomocí rádoby vtipných audiovizuálních vsuvek končí ve stádiu pokusu. Bod navíc jen za závěrečnou pointu. 

Salem's Lot 5/10

Trailer sliboval nikterak zázračnou, ale relativně sympaticky působící žánrovku, bohužel se ukázalo, že Dauberman sice vyměnil posedlé panenky za mnohem vděčnější upíry, ale jinak se na jeho přístupu k hororovému žánru nic zásadního nezměnilo a znovu opakuje tytéž chyby jako posledně. Výsledkem tak je ve všech ohledech průměrná kingovka, která byla studiem, namísto původně plánovaného nasazení do kin, uklizena rovnou na stream zcela po zásluze.

Celý film působí, jako by byl natočen někdy v polovině 90s, což lze v některých ohledech považovat za pozitivum a v některých zase ne. Dauberman se do boje s milovníky krve se špičatými zuby vybavil spoustou příběhových klišé, které byly k vidění v upířích hororech už nesčetněkrát předtím (což je jistě z určité části způsobeno tím, že se musel držet fousaté předlohy, ale to jeho tvůrčí nemohoucnost neomlouvá), hrstkou nepostradatelných lekaček, překvapivě prořídlým castingem (celé městečko od počátku vypadá, jako by v něm žilo dohromady ani ne deset lidí:-)), pomalým rozjezdem a promarněným závěrem, ve kterém je zúčtování s hlavním záporákem notně odbyto.

Film zachraňuje několik napínavých scén s náznaky příjemně old school strašidelné atmosféry, stylová dobová výprava a kostýmy, solidní bodycount a obecně chvályhodný nekompromisní přístup k životnosti kladných postav, s tím související netypická skladba přeživších postav, které si to ve finále rozdají s upíří sebrankou (jaké to osvěžení, když se závěrečných titulků dožije někdo jiný, než obligátní ústřední romantický pár) a v neposlední řadě sympaťák Pullman v hlavní roli (při pohledu na Clarka je mi nadále záhadou, proč si nezopakoval svou roli ve dvojce Gladiatora namísto mdlého Mescala).

Joker: Folie À Deux 6/10

Jak se kreativně postavit ke studiem/publikem požadovanému pokračování filmu, v němž jeho tvůrce sdělil divákům vše, co na konto daného tématu sdělit chtěl? Může se vydat osvědčenou cestou "více téhož" a natočit v podstatě kopii jedničky. Nebo to zkusí pojmout úplně jinak a prostřednictvím dvojky si zahraje se studiem i diváky ruskou ruletu, aby vyzkoušel, která strana odpadne jako první:-). Já jsem měl v průběhu filmu několikrát namále, ale zůstal jsem ve hře až do konce. Přes všechny výtky níže jsem se v průběhu filmu nenudil (především z důvodu očekávání toho, kam tím vším Philips vlastně směřuje), ale opakovat tenhle rozstřel bych úplně nechtěl.

Úvodní animovaná sekvence ve stylu klasických cartoonových grotesek je takovým všeříkajícím lakmusem celého filmu - originální nápad, který ale není podán dostatečně zajímavě (natož zábavně) a ve výsledku vlastně nikam nevede. A podobným způsobem je pojat i zbytek filmu. Zpětně se vůbec nedivím tomu přinejlepším rezervovanému diváckému přijetí. Když odhlédnu od faktu, že cílovka dostala něco jiného než si přála, což nepotěší tak nějak z principu, tak Phillips nejde řadovému publiku na ruku prakticky v žádném ohledu, vyjma hereckých výkonů dvojice Phoenix a Gaga. Být to epizoda seriálu o Jokerovi, tak by to skončilo jako takový netradiční kreativní experiment (jinými slovy nepodstatný filler:-)) uprostřed sezóny, na který by se obratem zapomnělo.

Tvůrčí vyprázdněnost se ve filmu projevuje na každém kroku. Zdlouhavá expozice (než se děj přesune z blázince do soudní síně) divákovi nesdělí nic podstatného, protože jen navazuje na to, co už zná z jedničky (Joker je blázen, který žije ve vlastní realitě), aniž by k tomu dodala něco nového. Během soudního přelíčení se zase jen připomínají události, které se odehrály v jedničce, žádná z postav se nedočká jakéhokoliv charakterového vývoje a nebýt finálové "kameňákové" tečky, příběhové status quo mezi úvodními a závěrečnými titulky by bylo téměř dokonalé. Celá příběhová linka s postavou HQ vyšumí úplně do ztracena a kdyby ve filmu vůbec nebyla (a Joker by projektoval své představy do kohokoliv jiného), vlastně by se nic nestalo. Dějově se film zkrátka točí od začátku do konce v kruhu, což v kombinaci s pomalým tempem a přepálenou stopáží představuje náročnou zkoušku divácké pozornosti.

A jak dopadlo Phillipsovo eso v rukávu, aneb hvězdy tančí a zpívají? Bez několika zakopnuti a pádů na parket se to bohužel neobešlo. Muzikálová složka sama o sobě by nemusela být krokem mimo, jak ukazuje napůl realistická a napůl imaginární sekvence u soudu, která plynule přechází do hudebního čísla (takových nápaditých tranzicí je ve filmu bohužel pramálo). To by ji ovšem musel Phillips pojmout jako taneční scénu se schody v jedničce, tj. divácky snadno pochopitelnou hudební manifestaci zásadních mentálních přerodů hlavní postavy za doprovodu nějaké klasiky ze 70s nebo 80s. Phillips namísto toho vytáhl z archívu zaprášené hity z dob dávno minulých a celý film jimi variuje stále totéž narativní téma (Joker je psychicky na dně a sní o zářné budoucnosti s HQ), přičemž jejich vliv na vývoj děje je minimální (kdyby jich ve filmu bylo dvakrát více nebo dvakrát méně by vyšlo nastejno).

P.S. Mírně nad průměr to táhnou fakt jen Phoenix a Gaga svými výbornými hereckými výkony.

P.P.S. Nad rozpočtem filmu zůstává rozum stát, protože dvojka paradoxně působí ještě komornějším dojmem než násobně lacinější jednička. Několik establishing shotů na město a dálnici mezi soudem a blázincem, pár záběrů na vězeňském dvoře, jedna exteriérová ulice, jedna (pár vteřinová) triková sekvence, jinak samé stísněné interiéry.

Strange Darling 5/10

Mollner tady zkouší něco velmi podobného jako nedávno předvedl Nash se svým In a Violent Nature, tj. použil zažitý žánrový koncept (respektive příběhové klišé), což v tomto případě znamená osvědčenou hru na pronásledování bezbranné oběti všehoschopným zabijákem a mírně změnil optiku, kterou je na danou historku nahlíženo. Jen pohled z první osoby vyměnil za nechronologickou strukturu vyprávění a z toho plynoucí více nebo méně očekávané dějové kličky. Stejně jako Nash ovšem při tom zapomněl, že kromě zmíněného trumfu by měl v ruce držet ještě pár dalších silných karet, kterými by dokázal upoutat divákovu pozornost.

Například tísnivou/nervózní atmosféru, postupně budované napětí (když už ne rovnou strach), dramaticky/emocionálně vypjaté situace, zábavnou příběhovou linku, nebo alespoň poctivou dávku gore. Mollner nic z toho bohužel nenabízí a tak jediná hra, kterou s divákem v průběhu celého filmu hraje, je prostinký příběh, rozkouskovaný na kapitoly, které jsou servírované v přeházeném pořadí, díky čemuž dojde v ději na pár zajímavých překvapení, s jistými náznaky jakéhosi sociálně-kritického komentáře ke genderovým rolím a povaze násilí ve společnosti (který je spíše k smíchu než k zamyšlení) jako bonusem navíc a po vzoru Nashe zakončený podobně nadbytečným road movie doslovem dojezdem. Sestříhat děj chronologicky a veškeré kouzlo filmu je pryč. 

Companion

Cením, že si tady jednak vystačí s minutou a půl a jednak stran příběhové linky nevykecají prakticky nic a pouze navozují patřičnou atmosféru (jak by to u teaseru správně mělo být):-). Doufám, že o co ve skutečnosti půjde budou držet pod pokličkou i po zbytek kampaně, protože o nějaké nečekané překvapení očividně nebude nouze (vzhledem k tomu, že WB inzeruje, že žánrově film kromě thrilleru spadá i do sci-fi/fantasy). 

Thatcher v poslední době plní svou filmografii zajímavými žánrovými kousky (loni Boogeyman, letos Heretic, napřesrok tohle) a slibné eRko, podle těch pár výživných záběrů, dostal film po zásluze, tak snad je na cestě další povedený debut.

Babygirl

Hmm, na to, že Reijn údajně hledala inspiraci pro film u legendárních základních instinktů a podobných vražedně-smyslných žánrovek z přelomu 80s a 90s a vyfasovala eRko, se v traileru stran erotického dusna a předvedených poloh (charakterových i tělesných:-)) drží překvapivě u zdi, tak snad si nejpikantnější/nejprovokativnější čísla schovává až do filmu a nedopadne to tady jako ve středoškolské verzi téhle "game of power" historky Miller's Girl (aneb puritánské představení pro církevní školy). 

Jinak se ale trailer povedl, Kidman za svůj výkon sklízí samou chválu a dosavadní reakce na film jsou veskrze pozitivní, tak jsem zvědavý, co si paní ředitelka a stážista pro diváky přichystali (až už v rámci postelových hrátek nebo mimo ložnici).

Hold Your Breath

Taková nízkorozpočtová retro verze Interstellaru, akorát bez cestování vesmírem, časových paradoxů, černé díry a sarkastického robota, za to s tajemným bubákem, podivnými halucinacemi a eRkovým ratingem:-). Asi to nebude žádný zásadní příspěvek do žánru, přece jen statečná matka, chránící své ratolesti před netušeným zlem, přičemž při tom pomalu přichází o rozum, je koncept, který byl v rámci hororové produkce použit už nesčetněkrát, ale trailer disponuje slušnou (prašnou/dusnou) atmosférou a Paulson si podobnou mateřskou roli na mentálním rozcestí vyzkoušela pár let dozadu v Run a dopadlo to nad očekávání dobře, tak snad v podobně paranoidním duchu bude pokračovat i zde.

Never Let Go

Ta premisa s chozením po lese na vodítku, které hlavní postavy uchrání před všemi bubáky okolo, působí více směšně než hororově a kopírka všech podobných žánrovek od Quiet Place, přes Bird Box, až po nedávné Watchers, aneb "vyhýbáme se netušenému zlu nějakým naprosto triviálním způsobem", je tady více než zřejmá, ale kupodivu to alespoň na ploše traileru nevypadá jako naprostá ztráta času.

Požadovat po filmu, aby tohle "provazochodectví" bylo v ději nějak smysluplně zdůvodněno, by asi bylo příliš odvážné, ale pokud řemeslník Aja dodá slušnou atmosférickou žánrovku jako minule (komorní "kyslíkový" počin se překvapivě povedl) a přidá k tomu několik výživných scén, které vytěží eRkový rating na maximum, případně nějakou "šokující" pointu po vzoru Shyamalana, tak budu v zásadě spokojen.