úterý 21. července 2026

The Weight

OK, takže podle všeho další kousek do sbírky, ve kterém se Crowe objeví zhruba čtvrt hodiny čistého času (víc úvodní zadání mise, pár průběžných prostřihů a závěrečné zúčtování trvat asi nebude:-)). Jinak to ale podle traileru vypadá na solidní survival pochod divočinou se "zlatým" batohem/padákem na zádech (podle toho, zda muklové/pašeráci splní úkol nebo po cestě vezmou roha:-)). Kudos za originální nápad, dobově zasazení do 30s a hlavně za sympaťáka Hawkea. První ohlasy na McKinleyho celovečerní debut jsou veskrze pozitivní, tak snad se to projeví v podobě zábavné retro žánrovky.

The Odyssey 9/10

Komorní drama (ovšem antických rozměrů:-)) o strastiplném putování legendárního hrdiny z antické mytologie domů (a svým způsobem "cesta očistcem" za způsobená válečná příkoří), dovedně maskované za epickou fantasy sandálovku, atakující v rámci rozpočtů mistrových kousků rekordní hodnotu (na první pohled to stran velikosti kulis a počtem statistů není o moc výpravnější než nezávislá konkurence The Return na totéž téma, nicméně zdání klame), kompletně natočené na analogový sedmdesátkový IMAX formát (protože proč ne:-)?) a zaplněné hollywoodským dream team castingem.

Jinými slovy další nekompromisní autorská vize v podobě nápadité dekonstrukce vybraného žánru (kdo očekává běžnou historickou žánrovku ve stylu Troy, bude nepřekvapivě zklamán až vyveden z míry) a další filmařský triumf žánrového chameleona Nolana (platnost pravidla "co mistrův výlet do nového žánru, to kvalitní nebo rovnou strhující podívaná" znovu potvrzena:-)), který si po vzoru předchozího biopic počinu navzdory tříhodinové stopáži (škoda, že Nolan není fanoušek DC verzí, delší sestřih bych si nechal líbit) udržuje svižné tempo od začátku do konce s minimálními propady.

Nolan při adaptaci nadčasového antického eposu opět vsadil (jak také jinak:-)) na nechronologickou strukturu vyprávění se spoustou retrospektivních vsuvek (což se mimo jiné pozitivně podepisuje na jisté nepředvídatelnosti děje), přičemž rámování celého příběhu dvojicí vypravěčských rovin koncipuje jako jedno velké multi-žánrové cvičení. Epizodický návrat domů nabídne dobrodružné, akční, fantasy a dokonce i body/hororové momenty (zastávky u kyklopa a "čarodějnice" jsou top), zatímco dění na královském dvoře má podobu kombinace rodinného dramatu a nefalšovaného politického thrilleru (za podobně dovedné intriky, manipulace a spiknutí by se nestyděla ani seriálová herně-trůnní konkurence:-)).

Nolan svou ambiciózní interpretaci mnohovrstevnaté předlohy navíc dokáže opřít o hromadu silných, ať už velkolepě akčních a nebo komorně konverzačních, scén (přepadovka s koněm, dobytí a následně vyplenění města, rodičovské peripetie s potomkem, atd.), ve kterých se ke slovu dostává místy až pohlcující atmosféra, což kulminuje v samotném finále. Žánrový mix a střídání časových rovin se totiž dramaticky i emocionálně zúročí ve famózním závěru se slavným výběrovým řízením na budoucího krále/manžela, zakončeným proslulou finální ostrostřeleckou zkouškou a následnou nekompromisní deratizací domácnosti od škodné na pozadí "antihrdinského" flashbacku s decentní psychologickou studií charakteru hlavní postavy (chytrý nápad jak pozměnit dosavadní perspektivu skrze sugestivní válečnou sekvenci).

Jak je u Nolana dobrým zvykem, nápaditě pojatý narativ doprovází prvotřídní kvality i na poli castingu a produkčních hodnot. Obsazení bez ohledu na rozsah role podává vynikající herecké výkony, přičemž všem vévodí kvarteto Damon, Hathaway, Pattinson a Holland (Theron, Morton, Patel a Bernthal za nimi příliš nezaostávají, byť ve filmu nedostanou tolik prostoru). Stejně tak výprava, kostýmy, reálné (v drtivé většině působivé) lokace, triky, střih a kaskadérské kousky odvádějí špičkovou práci, ovšem hlavními hvězdami tohohle epicky komorního (nebo komorně epického) představení je stylová (panoramatická a současně intimní) kamera a přímočarý, přesto dokonale atmosféricky funkční OST (dvojice van Hoytema a Göransson se opět překonává). Velkorysý rozpočet je na filmu poznat z každé scény, byť ne tak prvoplánově okázale, jako je tomu u podobných big event blockbusterů obvyklé. Nolan zkrátka obohatil žánr o další filmový skvost:-).

P. S. Cesta přes celou republiku do IMAXu se díky pohlcujícímu diváckému zážitku bohatě vyplatila a to ani nepočítám příjemný bonus v podobě pár minutové ochutnávky válečné vřavy z úvodu trojky Dune před Nolanovým majstrštykem:-).

pondělí 20. července 2026

I Play Rocky

Divím se, že si na tenhle biják, respektive nápad natočit film o filmu zrovna o tomhle kultovním kousku, někdo vzpomněl až teď. Vzhledem k tomu, že Slyův oscarový opus magnum je dokonalým představitelem hollywoodského snu "from zero to hero" (jak před kamerou, tak hlavně za ní). Ippolito byl skvělý jako Pacino, podle traileru to vypadá, že bude skvělý i jako Stallone (skoro se chce zvolat, kdo to bude v jeho podání příště:-)?). Farrelly má po Balls Up co napravovat, tak snad si to tady pořádně pohlídá a po The Offer se filmoví fanoušci dočkají dalšího povedeného biopicu o žánrové klasice z 70s.

pátek 17. července 2026

The Uprising

Zrovna Greengrasse bych podepsaného pod dobovou historkou z drsného/špinavého středověku nečekal, ale mistr si už v minulosti vyzkoušel spoustu žánrů, poslední autobusový kousek byl super a každá (pokud možno epická) kostýmní žánrovka, zasazená do doby temna (moru, krys, atd.), se počítá (byť tržebně třeba narazí do zdi viz TLD), takže sem s tím a hned:-). The Death Of Robin Hood mě nepříjemně zklamal (pokud nepočítám skvělou úvodní půlhodinu), tak doufám, že Greengrass pohledem do méně známé kapitoly dějin vyrukuje s pořádnou náplastí (tj. slušnou variací na Braveheart).

Dead Man's Wire 6/10

Na skutečnou historku s únoscem, třímajícím v rukou brokovnici s "drátem mrtvého muže", jsem před lety náhodou narazil při procházení wiki a už tehdy jsem si říkal, že by to byl ideální námět pro film. Papírově z toho mohla vzniknout kombinace Falling Down (psychicky narušený jedinec na cestě za "spravedlností") a The Negotiatora (strategická partie únosce s rukojmím proti strážcům zákona). Takže jsem byl zvědavý, jak se s touhle premisou popasuje veterán Van Sant.

A zvládl to v rámci možností obstojně, nicméně potenciál se mu naplnit zdaleka nepodařilo a strhující krimi thriller (navíc podle skutečných událostí) jako ve zmíněných dvou případech se tak bohužel nekoná. Filmu paradoxně nejvíce ubližuje Van Santova snaha o dokumentární realističnost (použití "televizních" záběrů) ruku v ruce se záměrem striktně se držet historických faktů, což asi vychází z toho, že film je založen na dokumentu Dead Man's Line. Reálná událost bez použití umělecké licence totiž moc divácky atraktivní náplně neobsahuje a navíc se potýká s vcelku monotónním průběhem.

Namísto dramatického boje o život rukojmí (pokus o osvobození zajatce, emotivní vyjednávání s policií, stupňující se konflikt, atd.) se většina stopáže věnuje nekonečným dialogovým výměnám, mediálnímu pokrytí a hlavně zdlouhavému čekání na další vývoj situace, což se neblaze podepisuje na tempu a gradaci děje. Naopak soudní koncovka je odbyta pár scénami. Van Sant má velké štěstí, že se může opřít o dvojici Skarsgård a Montgomery, která podává výborný herecký výkon, přičemž pochválit zaslouží i Pacino (telefonní rozhovor bezcitného otce se strádajícím synem je vrcholem filmu).

čtvrtek 16. července 2026

Backrooms 6/10

Poklona Parsonsovi za to, jak ve svém věku dokázal z minima (internetové předloha, debutant, mizivý rozpočet) vytěžit maximum (nadšené ohlasy, vskutku pozoruhodné tržby, vznik nové značky), ale to je tak vše. Tenhle fenomén jde mimo mě a asi proto na mě nahodilé bloudění na slepo nekonečným labyrintem poloprázdných místností a chodeb s občasným náznakem přítomnosti nějakého nespatřeného bubáka v traileru moc nefungovalo, takže příliš nepřekvapí, že na mě tenhle koncept moc nefungoval ani v samotném filmu, ve kterém už nic dalšího, co by stálo za pozornost, bohužel není.

A protože v drtivé většině bezobsažné procházení všemožných prostor, při kterém se znepokojivá atmosféra dostavuje pouze sporadicky a dávkování napětí je značně proměnlivé, respektive značnou část stopáže zcela absentující, ve mně nějaké nervózní/tísnivé/klaustrofobické pocity nevyvolává ani omylem (sorry jako:-)), sledování filmu se proměnilo jen v netrpělivé čekání, zda v závěru dojde na nějakou (pokud možno smysluplnou) pointu, která veškerý dosavadní děj obrátí naruby a nebo jenom na otevřená vrátka k nevyhnutelnému pokračování (a samozřejmě, že správně je druhá varianta).

S čímž souvisí to, že na konto world-buildingu (ať už stran jiné dimenze nebo týmu výzkumníků) zcela nečekaně padne naprosté minimum, protože co by se pak v rámci loreu řešilo v dalších sequelech, že? Naopak zbytečných psycho blábolů je ve filmu vskutku nadbytek, na což doplácí hlavně interakce s hlavním (respektive jediným, což je naprosto promarněná příležitost) monstrem, které se divák dočká až v samotném finále, které konečně dokáže zvednout hladinu adrenalinu. Casting v čele s dvojicí Ejiofor a Reinsve hraje slušně, found footage vsuvky disponují jistou atmosférou, ale tím to končí.

P.S. Už kinoverze byla pocitově o půl hodiny delší než by bylo záhodno, tudíž nedočkavě "vyhlížím" prodlouženou verzi:-). 

Mayday

Aha, takže Reynolds si zahraje na Powerse, akorát namísto Hankse ho z průseru vyseká Branagh:-). Už nějakou dobu jsem si říkal, kdy se dvojka Daley a Goldstein znovu připomene a je to konečně tady. Ten family friendly rating zamrzí, ale jinak to vypadá na slušnou žánrovku. Kdyby se z toho vyklubalo podobné příjemné překvapení jako z D&D, tak bych se vůbec nezlobil. Protože podobných leteckých extrakčních kousků typu Bat 21 nebo Behind Enemy Lines se v dnešní době už moc netočí (laciné indie béčka za pár dolarů nepočítám), takže za každý (ideálně povedený) pokus velký palec nahoru.

P.S. Jen doufám, že Blackbirda na konci 80s (respektive kdykoliv) vesele si poletujícího nad územím země neomezených možností ve filmu taktně nepřejdou, ale nějak logicky zdůvodní (navigační chyba, atd.).

úterý 14. července 2026

Digger

Je fajn vidět Cruise po letech akčního šaškování zase v jiné herecké poloze (než se k němu zase vrátí s letadélky:-)) a navíc podle traileru v potenciálně hodně zábavné žánrovce. Nicméně tak nějak netuším, za co se tady utratilo přes sto mega, protože z traileru to vypadá na komorní konverzačku s pár cgi scénami. Vlastně jo, za výplatu hlavní hvězdě:-).

V případě mistrových filmů se sice primárně chodí na něj a až v druhém plánu na samotný film, ale zrovna u podobného niche projektu s omezenou cílovkou a potenciálními paralelami na současné dění, které se části publika asi nebude moc líbit, si nějak nedovedu představit, že Iñárritu dopadne tržebně lépe než PTA s One Battle After Another (spíše naopak).

pondělí 13. července 2026

Nouvelle Vague 7/10

Nesmlouvavá autorská vize ctižádostivého celovečerního debutanta, toho času filmového kritika. Nekompromisní tvůrčí přístup v podobě guerillového (občas chaotického) natáčení. Lokálně slavný herec v hlavní roli, ze kterého výsledný film udělal mezinárodní superhvězdu. A zbytek je historie, respektive oceňované a v jistých ohledech přelomové dílo světové kinematografie (a pro mě osobně extrémně nudná záležitost s nesmyslnými dialogy a neexistujícím dějem:-)).

Linklater očividně mohutně obdivuje jak Breathless, tak Godarda, což je z jeho filmu o filmu, který v prvním plánu pečlivě (v některých momentech přímo puntičkářsky) rekonstruuje genezi mistrova počinu a v druhém plánu představuje oslavu celé kinematografie, poznat prakticky v každé scéně, od citování konkrétních záběrů z "předlohy", přes spoustu referencí na kdeco/kdekoho, až po dokonalé napodobení atmosféry 60s. Na rozdíl od mistra se Linklater naštěstí drží standardních dramaturgických pravidel, takže odpadá problém s rozvláčným dějem a nahodilými (převážně bezobsažnými) dialogy.

Casting předvádí výborné herecké výkony v čele s trojicí Marbeck, Dullin a zejména Deutch, stejně tak dobová výprava a kostýmy odvádí skvělou práci a ocenit zaslouží i funkční vhled do mistrovy komplikované mysli, který dokáže z pohledu nefanouška kultovního filmového předobrazu osvětlit mnohá podivná tvůrčí rozhodnutí v průběhu produkce. Škoda jen, že ke jmenovkám reálných osobností někoho nenapadlo doplnit i profesi, protože vyjma zapálených znalců tehdejší doby a kinematografie jde pro běžného diváka o přehlídku neznámých lidí. Godardův film mě minul, Linklaterův mě upoutal.

neděle 12. července 2026

Tuner 6/10

Roher si pro svůj celovečerní debut vybral originální premisu s ladičem pian s přecitlivělostí na zvuk, který se z donucení zaplete s podsvětím a za pomocí svých "naslouchacích" schopností si začne přivydělávat otevíráním sejfů. Bohužel se při tom nedokázal rozhodnout, zda natáčí v prvé řadě drama o životě s neobvyklým hendikepem a "rodinném" podniku, romanci o talentované dvojici, kterou svede dohromady hudba nebo thriller o partičce zlodějů podnikajících heisty.

A výsledek podle toho také vypadá. Jednotlivé linky, namísto aby se podporovaly, se narušují, respektive se vzájemně omezují. Čehož důsledkem je, že žádné z nich se film nevěnuje na dostatečném prostoru, přičemž nejvíce na to doplácí kriminální linka. Navíc Roher není schopen ani z jedné narativní roviny vytěžit nějakou (dramaticky nebo emocionálně) silnou scénu, což kulminuje v samotném závěru, který namísto něčím strhujícího klimaxu nabídne jen nevzrušivý dojezd.

Woodall v hlavní roli hraje slušně (velká škoda, že dvojice veteránů Hoffman a Reno má ve filmu v podstatě jen cameo, když už se Roherovi podařilo je ukecat k účasti), práce se zvukem, který je v některých scénách až nepříjemně hlasitý, se povedla, záběry prolamování bezpečnostního mechanismu sejfů jsou fajn, tematický OST s jak jinak než klavírními tóny se občas příjemně připomene, ale nic z toho nepřeváží nepříliš nápaditý děj (poté, co se hlavní postavy vydá na dráhu zločinu, se už jen zdlouhavě čeká, až konečně dojde na klišé s kšeftem, který se zvrtne), pomalé tempo a rozpačité finále.