The Apprentice

Gordon Gekko: The Origin:-). Na komorní biopic konverzačku v "nudných" kancelářských kulisách to minimálně na úrovni traileru vypadá jako překvapivě našlapaný yuppie trip. Nedivím se, že Strong za roli sklízí ještě větší dávku pochvalných reakcí než Stan, protože působí jako totální burzovní badass křížený s mafiánským kápem a nepřekvapilo by mě, kdyby si celý film nakonec ukradl pro sebe:-). 

Každopádně házení klacků pod nohy ze strany volebního týmu mr. ex-presidenta a problémové hledání distributora v zemi zaslíbené (btw lepší reklama na film než trailer a navíc zadarmo:-)) dává tušit, že tady se hladit po srsti nikdo nebude, což by se mohlo blahodárně projevit v celkové zábavnosti téhle učednické historky.

Wolf Man

No konečně další nášup Whannella na obzoru, už bylo na čase:-). Doufal jsem, že si po hrátkách s neviditelným zase natočí něco originálního (Upgrade je pecka) a nebude se znovu vracet k oživování monster ze zrušeného Dark Universe, ale když už si Universal nedá pokoj a dál to s chlupáčem zkouší i po krachu verze s Goslingem, tak je fajn, že se kravaťákům nakonec podařilo k projektu ukecat právě Whannella, protože Invisible Man ukázal, že obstarožní téma dokáže pojmout moderním a hlavně zábavným způsobem. Což zrovna vlkodlak při vzpomínce na poslední universalovský pokus s Del Torem a spousty dalších no name žánrovek na totožné téma dost potřebuje. 

A Minecraft Movie

Tak nakonec to podle traileru nevypadá až tak špatně (tedy kromě vlasaté máničky Momoy, který působí přímo děsivě:-)), ale to jen proto, že jsem od toho dopředu nečekal vůbec nic. Vypadá to jen divně, jak se snaží skloubit typické hranaté tvary z předlohy s tradiční "realistickou" grafikou ze cgi animáků. 

Ale jak to vypadá a jak to kvalitativně dopadne (očividně se tady snaží zopakovat recept Jumanji pro mladší publikum) je vlastně úplně jedno. Film podle nejprodávanější hry všech dob bude totální cashgrab tak jako tak. Teď už zbývá jen konečně vytáhnout Sims z produkčního pekla a hollywoodská ofenzíva na peněženky rodičů bude završena:-). 

Napoleon (The Director's Cut)

Scott sice už stačil potvrdit, že pustit do světa i původní čtyřhodinovou verzi není žádný problém, ale po vydání DC verze je jasné, že tady by nijak zásadně nepomohl ani pětihodinový sestřih. Dokud z toho neudělá minimálně desetihodinovou minisérii, tak při tom zvoleném konceptu "all in one" z toho pořád zbyde jen encyklopedická přehlídka postav, míst a událostí bez jasné autorské vize. Při vší úctě ke Scottovi (dvojka Gladiatora bude určitě pecka:-)) i takový Alexander od Stonea má nějaký vlastní ksicht (samozřejmě myšlen Final/Ultimate Cut).

Přitom těch přístupů, jak se k takovému monstr tématu postavit, bylo spousty. Stačilo se vykašlat na politiku a bitvy a soustředit se jen na toxický vztah Phoenixe a Kirby (ala Marriage Story). Nebo se naopak vykašlat na vztahovku a natočit procedurální válečný epos (ala Waterloo). Nebo to mohl odvyprávět z pohledu Neye a postavit celý film na složitém přátelství mezi ním a Napoleonem. Prostě cokoliv, aby to nepůsobilo jen jako kandidát na povinné promítání pro školy.

Signs

Poslední fakt prvotřídní kousek tehdejšího wonderboye s výbornou emzáckou atmosférou ala CE3K a to mám určitou slabost i pro Village (respektive převážně pro první polovinu filmu, ve které se pokoušel budovat podobně tajemnou auru strachu z neznáma, jako v případě jeho předchozího výletu do kukuřičného pole) a jistá, prozatím ještě nesmělá, kritika jeho originálních příběhových konstruktů, co si tak pamatuju, se poprvé objevila už zde (voda je pro emzáky toxická a k invazi si vyberou planetu, jejíž povrch je složen převážně z vody?).

Těžko soudit, proč to poté už taková po všech stránkách (příběh, postavy, atmosféra, styl) strhující jízda, jakou Shyamalan předvedl tím kvalitativním hattrickem na přelomu milénia, nikdy nebyla, když o originální nápady, kvalitní casting a studiové rozpočty nouzi ani v dalších letech neměl a prakticky si mohl točit, co a s kým chtěl, tj. podobný režisérský status, jakého později dosáhl Nolan nebo Villeneuve. Na druhou stranu tohle vítězné trojkombo duchů, superhrdinů a emzáků už mu nikdo nesebere a Hollywood je plný lidí, kteří se podobné metě ani nepřiblížili.

Napoleon (The Director's Cut) 7/10

Scott už před premiérou kinoverze lákal fanoušky na čtyřhodinový prodloužený sestřih, což nakonec neklaplo, ale kompromisem budiž aktuální třiapůlhodinový sestřih (přičemž Scott po jeho vydání potvrdil, že původní čtyřhodinová varianta je stále ve hře, bude-li o další verzi filmu ze strany publika zájem). Navzdory dodatečným téměř padesáti minutám navíc oproti kinoverzi se bohužel neopakuje scénář průlomové DC verze Kingdom of Heaven (která disponovala podobně vydatnou porci nového obsahu), nýbrž Gladiatora nebo Robina Hooda.

Což znamená, že žádné původně vynechané zásadní nové scény nebo rovnou celé dějové linky, které by pomohly odbourat zkratkovitost a didaktičnost celého vyprávění, se v nové verzi neobjevují. Scott přidal jen pár nepodstatných dodatečných nebo rozšířených (převážně dialogových) scén tady a támhle (věnujících se více vztahu ústředního páru, důkladnějšímu pohledu do soukromí a neúspěšnému válečnému tažení na východě, z novinek stojí za pozornost jen neúspěšný atentát a jedna bitevní sekvence navíc, která sice vytěžuje eRkový rating na maximum, ale netrvá ani minutu:-)), ze kterých mírně profituje především postava Kirby (jasněji vystavěná motivace a hlubší charakterové pozadí). Z čehož plyne, že narativ, tón i celkové vyznění filmu zůstává oproti kinoverzi nedotčeno.

Nadále jde o epickou historickou fresku, která s ohledem na množství událostí a postav, které je potřeba vměstnat do akceptovatelné celovečerní stopáže (i napodruhé nepříliš obratně - vlastně se divím, proč se Scott nerozhodl namísto DC verze rovnou pro minisérii, když je film určen pouze pro stream), připomíná spíše audiovizuálně vypiplanou stručnou lekci z dějepisu než autorsky uchopený biopic a její přednosti jsou primárně v produkčních hodnotách (výborný casting, velkolepá výprava a kostýmy, netradiční, ale excelentní OST a monumentální měřítko bitevních scén). Celkově pro fanoušky kinoverze (včetně mě) se jedná o příjemný bonus navíc, pro nefanoušky nová verze nepředstavuje podstatný důvod se k filmu znovu vracet, protože se dočkají prakticky téhož, jen ve více rozvleklejší stopáži.

Trap 6/10

Starý dobrý Shyamalan ve své obvyklé formě. Což znamená originální nebo, jako v tomto případě, alespoň potenciálně atraktivní nápad (inspirovaný skutečnou událostí) a bohužel provedení, které jej když už ne pohřbí, tak alespoň přizabije. Přesto kvůli "koncertní" části filmu to je za posledních pár let asi nejvydařenější mistrův počin. S ohledem na nepříliš vysoko položenou kvalitativní laťku jeho současné produkce to ovšem není nějak zvlášť pozoruhodná meta.

Kulturní vložka s prezentováním Shyamalanovy ratolesti na můj vkus zabírá ve filmu až moc prostoru a nepříjemně často se v průběhu děje zvrhává v nepokryté self-promo namísto toho, aby tvořila jen obyčejnou kulisu samotného příběhu, ale dokud si Shyamalan hraje na "koncertním" písečku ve stylu videoherního Hitmana a sleduje hlavní postavu, jak se v uzavřeném prostoru snaží s omezenými prostředky přechytračit policii a dostat se z nastražené pasti ven, tak je to díky expozici zredukované na nejnutnější minimum a Hartnettovi, podávajícímu příjemný herecký výkon, sympaticky svižná, zábavná a místy napínavá podívaná, ve které si "obyčejný tatík od rodiny, toho času maniak" počíná poměrně šikovně a uvěřitelně (byť způsob, jakým Hartnett nakonec z koncertu policii unikne, je značně banální).

Jakmile se ovšem Shyamalan rozhodne výchozí premisu "vylepšit" další desítky minut trvající dohrou, do té doby slibně rozehraná partie (podivné záběry na herce promlouvající přímo do kamery nepočítám:-)) se mu pomalu, ale jistě začne rozpadat pod rukama a na řadu bohužel přicházejí typické neduhy mistrovy tvorby. Tentokrát se sice obešel bez šokující pointy v závěru, ale věci typu překombinované příběhové zvraty (zázračná únikovka z domu a limuzíny vyžaduje hodně velkou dávku fantazie), povrchní charaktery (psychologický motiv "rodina zjišťuje, že tatík je sériový vrah" je ve filmu prakticky nevyužit) a nezvládnuté finále, které (jak je u Shyamalan nepěkným zvykem) opět balancuje na hraně triviality, bizarnosti a nesmyslnosti (policie v klidu čekající na to, až si pachatel pokecá se svou potenciální obětí?), se probojovaly i sem. Navíc Hartnett v poloze "maminkovského" psychopata ala Psycho už nepůsobí tolik přesvědčivě.

The Deliverance 3/10

Co se stane, když se zkombinuje nefunkční (protože klišovitá) nálepka "inspirováno skutečnými událostmi" a nefunkční (protože nudné) sociální drama s nefunkčním (protože legračním) vymítačským hororem a nefunkční (protože otravnou) náboženskou agitkou? Nepřekvapivě z toho vznikne další zoufale nepovedený žánrový zmetek od etalonu pásové výroby.

Je sice pěkné, že se tvůrci pokouší ohranou historku s vymítáním (vtipný démonický hlas, lezení po stěně a rádoby hrůzu nahánějící make-up samozřejmě nesmí chybět ani tentokrát) ozvláštnit tím, že ji po většinu stopáže maskují "realisticky" umírněným pojetím (minimální nadpřirozené projevy řádění démona a soustředění se na problémové soužití členů rodiny), ale vedlejším efektem takového přístupu je jednak nezáživný děj, během kterého divák jen marně čeká, až se paranormální hrátky konečně rozjedou naplno (zdlouhavá expozice a přepálená stopáž), protože všechny postavy bez výjimky by v soutěži sympatie skončily s nepořízenou a jednak nevěrohodně působící strašidelné pasáže (napětí se vytratilo neznámo kam, o nějaké hororové atmosféře nemůže být vůbec řeč), přičemž samotné finále svým provedením působí jako z nějaké parodie (odbyté scény vymítání v kombinaci se seriózním náboženským patosem jsou k smíchu).

We Are Zombies 5/10

Další obyčejný zombie komediální horor s minimálním rozpočtem a neznámým castingem v řadě? Ano i ne. Nápad se zasazením děje do světa postiženého zombie apokalypsou, která se ovšem neprojevuje klišovitým bojem o přežití, ale nedobrovolnou koexistencí živé populace s nebožtíky, z čehož určitá část společnosti nepokrytě profituje, je poměrně originální (respektive na poměry hororového žánru, jelikož ve sci-fi totéž předvedl Alien Nation nebo District 9 s mimozemskými přistěhovalci), bohužel samotné provedení ve filmu už malinko pokulhává.

Stručný worldbuilding (což je škoda, protože samotný svět je zajímavější, než historka, která se v něm odehrává), jednoduchá "gangsterská" příběhová linka s únosem, výkupným a podrazy a z toho plynoucí humorné scénky, skromná dávka satiry a sociální kritiky (jak jinak v zombie žánru:-)), pár mírně hororových momentů v závěru, ve kterém se divák kromě gore dočká i příjemné splatter vsuvky a otevřená vrátka k pokračování. Funguje to, ale fungovalo by to o poznání lépe, pokud by tvůrci ve všech směrech (příběh, vtipy, hororová atmosféra) přitlačili na pilu.

Duchess 5/10

To se tak jednou notorický béčkař Marshall a jeho častá herecká parťačka Kirk pustili do skupinového brainstormingu a napsali spolu napůl komediálně laděnou gangsterku ve stylu Ritchieho historek z podsvětí (partička více nebo méně bizarních postav, informační titulky v obraze, epileptický střih, retrospektivní vyprávění a sarkastický voice over hlavní postavy, průběžně glosující děj) a napůl vážně míněné akční béčko z kdovíproč neustále protěžovaného podžánru "silná ženská hrdinka s ještě silnějšími zbraněmi" (osvědčená premisa o pomstě za smrt blízké osoby, badass reputace hlavní postavy vybudovaná bez zjevné příčiny, drsné girl power hlášky a časté střídání sexy outfitů).

Jelikož má ovšem Marshall do Ritchieho daleko a Kirk sice stále vypadá k světu (což je nepatrná polehčující okolnost), ale bohužel se také stále nenaučila hrát (což je v případě hlavní role poněkud problém:-)), výsledek jejich chvályhodného snažení dopadl jako obvykle. Což znamená zapomenutelná žánrová spotřebka, ve které je povinná expozice (origin titulní "šlechtičny") natažena v podstatě na polovinu stopáže, šablonovitý děj nedokáže ničím překvapit, akce nepředstavuje žádný zázrak (přestřelky s očividně digitální krví a nepostradatelný plot armor hlavní postavy v bitkách s oponenty opačného pohlaví), humor funguje ve střídavém režimu a na hereckého veterána Meaneyho bohužel zbylo jen cameo.