I Saw The TV Glow 4/10

Typický zástupce indie/artové produkce, jehož tvůrci nemají tak úplně jasno v tom, co vlastně hodlají publiku sdělit a i to málo, co sdělují jasně, ve výsledku nestojí moc za řeč. Nefunguje to ani jako coming of age drama o hledání vlastní identity (případně genderu), ani jako komorní vztahovka o setkání dvou ztracených existencí, ani jako psychologická sonda o postupném propadu hlavního hrdiny do šílenství, ani jako mysteriózní thriller o prolínání nudné reality s bizarní fikcí v podobě brakového televizního pořadu a konečně ani jako fantaskní retro horor o boji partičky adolescentů s nezastavitelným všemocným zlem po vzoru It nebo Stranger Things.

A nefunguje to proto, že Schoenbrun v průběhu celého filmu jen nahazuje další a další více nebo méně potenciálně zajímavá témata, aniž by některému z nich věnovala větší prostor a dokázala jej nějakým zábavným způsobem rozvést. A navíc tak činí v ospalém tempu prostřednictvím abstraktního děje, ve kterém se divák dočká spousty nejrůznějších wtf scén, nic neřešících časových skoků a neurčitého konce, z něhož si kdokoliv může vyvodit cokoliv. Pár jakž takž zajímavých nápadů (infografika v obraze, prolamování zdi skrze promluvy herců přímo k divákovi) by se tady sice našlo, ale nedokážou přebít nevalný dojem ze zmateného zbytku filmu, který je místy úmorný a místy vyloženě nudný.