Backrooms: Everything Must Go Edition 6/10

V kinoverzi na mě Parsons navzdory všeobecnému nadšení moc velký dojem neudělal, ale vzhledem k úctyhodným tržbám jeho debutu a snaze studia se svést na aktuální vlně zájmu skrze další obsahový přídavek jsem se mu, jakožto fanoušek prodloužených verzí, rozhodl dát ještě jednu šanci. Aby se následně ukázalo, že jsem se nemusel obtěžovat, protože prodloužený sestřih tady znamená kinoverze plus čtvrthodinový přílepek po konci závěrečných titulků:-).

To by samo o sobě nevadilo, pokud by Parsons využil příležitosti a dodatkovým materiálem napravil nějaké ty logické díry v ději filmu (třeba jak to, že výzkumný tým za třicet let podle všeho nepřišel na podstatu generování nekonečného prostoru, což se hlavní postavě podařilo za pár dnů pobytu:-)?) a nebo ještě lépe se hlouběji ponořil do budování world-buildingu (příčina nedokonalé replikace reality, existence dalších monster, celý smysl téhle alternativní dimenze, atd.).

Což se ovšem nestalo a namísto toho se dlouhé minuty nepochopitelně bezobsažně zkoumají parametry jakési prodejní cedule, aby se na konci "archivního videozáznamu" zcela dle očekávání ukázal na okamžik starý známý pirátský bubák a tím to celé skončilo. Tomu říkám dokonale promarněný potenciál. Hromada sequelů je samozřejmě nevyhnutelná, takže nezbývá než doufat, že v dalších filmech Parsons a spol. předvede podstatně více invence nad rámec základního nápadu.

Her Private Hell 4/10

Refn i ve svém nejnovějším počinu dostál své pověsti tvůrce s osobitým režijním rukopisem, bohužel naleštěná forma si tady podává ruce se zaostávajícím anebo rovnou (polo)prázdným obsahem, protože tenhle žánrový a tematicky mišmaš (rodinné drama s prvky thrilleru, sci-fi a hororu a do toho jakuza, film ve filmu, japonský folklór, psychedelický trip napříč časem a prostorem, daddy/stepmom issues, alegorie na očistec/peklo a pár dalších věcí) se mu rozpadl pod rukama.

Pochválit lze solidně hrající casting v čele se sympatickou Thatcher (po Hereticu a Companionu tady znovu prokazuje svůj herecký talent), povedenou výpravu, kombinující luxusní interiéry s přiznaně papundeklovými kulisami, v pár scénách se vyskytující stylový/efektní audiovizuální nápad a především překvapivě melodicky výrazný OST, který se stará o příjemně tajemnou náladu, což dodává filmu zajímavě neurčitou (místy až snovou) atmosféru přesně na pomezí reality a fantazie.

Tohle všechno je ovšem pohřbeno pod nánosem pomalým tempem se odvíjejícího do sebe zacykleného děje o všem a ve výsledku o ničem, ve kterém se prolíná dvojice příběhových linek (z nichž retrospektivní je zajímavá alespoň přítomností akční složky), složená ze série podivných/bizarních/absurdních scén nahodile seřazených za sebou. Nepříliš podnětný a místy vyloženě nudný narativ nenabízí nic navíc vyjma jistoty, že interpretaci diváka je ponecháno volné pole působnosti, protože v každé další minutě filmu se může stát úplně cokoliv bez ohledu na logiku, pravděpodobnost a fyzikální zákony.

Ghost In the Cell 6/10

"Tak tomu říkám (pořádně čvachtavá) festivalovka podle mého (krvelačného) gusta odkojeného Jacksonovými a Ramiho rannými hororovými kousky:-). Jestli to v podobném stylu bude pokračovat i dál, tak je tady zaděláno na další žánrovou lahůdku z tamní produkční dílny a pro změnu nikoliv z akčního, nýbrž hororového žánru." Tohle bezbřehé nadšení ovšem vydrželo jen úvodní pětiminutovku, zatímco po zbytek naštěstí vcelku rozumné stopáže se vracelo už jen s občasnými výskyty, které navíc neměly příliš dlouhého trvání. Velká škoda, tohle skončilo jako jedna velká promarněná příležitost.

Jakmile se totiž děj přesune do samotné věznice, namísto napínavé/atmosférické procedurální historky o likvidování nedobrovolných nájemníků tajemnou nadpřirozenou entitou, případně nekompromisní čistky v řadách obyvatel na obou stranách barikády, končící explicitně brutální/krvavou řezničinou, přichází na řadu sáhodlouhé konverzační scény, ve kterých se divák polovinu filmu seznamuje se skupinkou trestanců, specifickými vězeňskými pravidly a obecně životem za zdmi a mřížemi, načež většina zábavy při sledování spočívá v předlouhém čekání na to, až nelítostný bubák znovu udeří.

Což se sice párkrát stane a z pohledu jednotlivých fatalit doprovázených slušnou dávkou gore to je příjemná podívaná, nicméně vzhledem ke startovacím podmínkám (uzavřený prostor, vězeňské gangy, zkorumpované stráže, nedostatek prostředků, tj. všichni proti všem) tomu znatelně chybí větší tah na branku, ať už po stránce výraznějších postav, tempa, gradace děje, bodycountu nebo zapamatovatelných scén. Navíc tvůrci se zčistajasna ve druhé polovině filmu vypraví do komediálního žánru, přičemž některé scény se pohybují na hraně parodie, aniž by podobnou otočku dopředu avizovali, což působí spíše nepatřičně až rušivě než přínosně. Pochválit zaslouží několik efektních kamerových jízd a nápaditý OST, který náhlou změnou hudebního podkresu dokáže okamžitě navodit správnou (temnou/odlehčenou) náladu dané scény.

Crawlers

Páni, další animal horor jak jinak než s pavouky (buď jsou to žraloci nebo krokodýli/aligátoři a nebo pavouci:-)) a navíc odehrávající se v nějakém hermeticky uzavřeném baráku (skoro to vypadá, jako by se někdo napřed podíval na REC a poté na Infested a pak dostal geniální nápad na originální žánrovku:-)), to tady už dlouho nebylo. Nicméně podle traileru to nevypadá na nějaký předem ztracený případ (tj. na první pohled zoufalý pokus), tak snad to vyfasuje eRkový rating a vyklube se z toho neurážející žánrová spotřebka. Už kvůli Lutz, která má po vystoupení v bikini armoru co napravovat:-).

Affection 5/10

Hlavní postava se po tragické nehodě, při které utrpěla traumatickou ztrátu paměti, uchýlí se svou rodinou na odlehlý statek, aby se pokusila si vzpomenout na své bližní a celý svůj předchozí život. Menší zádrhel spočívá v tom, že tragická nehoda nebyla tak úplně nehoda a nahodilé útržky vzpomínek odhalují zcela jinou identitu její osobnosti, než o které ji přesvědčuje její staronový starostlivý manžel. Načež začne pátrat po tom, jak se věci mají, aby zjistila "šokující" pravdu.

Podobných historek na totožné téma se už v minulosti natočilo nepočítaně a prakticky pokaždé šlo jen o to, zda se tvůrci rozhodli vsadit na psychologický thriller víceméně ukotvený v realitě (falešná "rodina", záměrně potlačené vzpomínky, schizofrenní rozdvojená osobnost, atp.) a nebo popustili uzdu své fantazii a v průběhu filmu přesedlali do žánru sci-fi (klonování dna, přenosy vědomí, virtuální realita, atp.), aby v závěru samozřejmě došlo na nějaký "překvapivý" plot twist.

Debutant Meza to vyřešil metodou chytré horákyně a vydal se oběma směry, což by samo o sobě vůbec nevadilo, právě naopak, protože by divák dostal balíček dva v jednom. Problémem ovšem je, že ani v jedné dramaturgické poloze není schopen přijít s čímkoliv novým/jiným/nečekaným, čím by se odlišil od početného zástupu žánrových předchůdců. Čehož důsledkem je, že atmosféra funguje se střídavým účinkem, napětí se dostavuje v notně umírněné dávce jen ve finále a na explicity je potřeba rovnou zapomenout. Jediné světlo na konci tunelu představuje slušně hrající Rothe a střídmá stopáž.

Decibel 3/10

Nejvíc jsem si užil mind fuck plot twist na konci, ve kterém se ukáže, že ultra nudný děj, extra utahané tempo, laciné produkční hodnoty, nesmyslně se chovající postavy, herecké výkony z kategorie ochotnického představení a celá absurdní historka se skládáním hudby umělou inteligencí, která potřebuje naplnit velký jazykový model daty z mysli, hlasivek a zápisníku hlavní postavy, je jen neobyčejně rafinovaná zástěrka a jak jsem celou stopáž správně předpokládal z prkenného herectví Estes, majitelka nahrávacího studia je ve skutečnosti android a celý film se odehrává ve virtuální realitě po roboapkalypse, ve které umělá inteligence uvěznila přeživší zbytky lidstva. A jo vlastně, nic z toho se ve filmu bohužel nestane a celé je to přesně tak nudné, jak se to od prvních minut tváří, až do úplného konce. Škoda, tak nic, no.

Nightborn 5/10

Napůl folkový horor o lesním monstru maskovaném za poněkud výstřední batole a na napůl psychologický thriller o těžkém údělu mateřství a poporodní psychóze přivádějící novopečenou matku na pokraj šílenství, přičemž obě roviny mají ve filmu stejnou váhu a je pouze na posouzení diváka, které variantě (nezdárný potomek je zplozenec temných sil a nebo se vše odehrává pouze v pomýlené mysli nebohé rodičky, která ztratila rozum) po skončení filmu dává přednost.

Podobných historek na totožné téma, záměrně se pohybujících přesně na hraně mytologické fikce a reality tak, aby šlo film interpretovat oběma způsoby, se už ovšem natočilo bezpočet a tahle víceznačná žánrovka z řady ničím podstatným nevystupuje a přebírá od nich všechny obvyklé žánrové atributy (psychologická studie rozpadu partnerského vztahu v přímém přenosu, tempo z kategorie slow burn, postupně se stupňující vztahová toxicita a nastupující psycho teror, atd.).

Nicméně to ještě neznamená, že by se zde nenašlo i pár věcí, které lze pochválit. Ať už se jedná o důmyslný tah tvůrců po většinu stopáže ponechat tvář dítěte zahalenou tajemstvím, čímž udržují diváka až do konce filmu na pochybách, zda jde skutečně o monstrum nebo ne, pečlivě budovanou atmosféru nejistoty/nervozity, pár vhodně umístěných explicitních scén (a to jak stran očekávaných krvavých brutalit, tak i překvapivě odvážné nahoty), patřičně náladový OST nebo slušné herecké výkony castingu. Pro zapamatovatelnější dojem by ovšem bylo potřeba přidat na důrazu v obou polohách filmu.

The Last House 6/10

Rodina z neznámých příčin uvězněná ve svém vlastním domě, déšť jako prostředek života (zdroj pitné vody) a současně zkázy (postupně chátrající svět), nedostatek prostředků a plynutí času podepisující se na všudypřítomném rozkladu i vynalézavosti přeživších obyvatel a tajemní bubáci (možná z hlubin oceánu a možná z hlubin vesmíru) pohybující se venku s nejasným cílem (možná ovládnout svět a možná lidstvu udělit poslední varování/nastolit rovnováhu přírody).

Tohle všechno jsou samy o sobě nosné nápady na zajímavou kombinaci napůl rodinného psychologického/vztahového dramatu a napůl post-apo survivalu s akčními nebo hororovými vsuvkami (vzhledem ke krotkému ratingu samozřejmě jen v mezích zákona, takže nějaké explicitní hrátky s bubáky nejsou na pořadu dne). Problémem je, že namísto toho, aby se obě roviny průběžně doplňovaly a současně vzájemně posilovaly, stojí každá z nich samostatně, respektive za sebou.

Čehož důsledkem je, že povinná expozice (seznamování se s neobvyklou situací a adaptování na nové životní podmínky) díky herecky schopnému castingu sice funguje, ale je natažena na více než polovinu stopáže, ve které se po příběhové stránce vyjma vynalézavých způsobů lovení potrav (a odvážného poslání psího mazlíčka předčasně na střídačku:-)) nic zásadního nestane, aby se následně konečně objevily záhadná monstra (world-building tady prakticky neexistuje, což je vzhledem k jejich zajímavému designu škoda) a s jejich nástupem na scénu se zvedl i level zábavy (finále nabídne slušně napínavou variaci na téma dům jako past) a překvapení (závěrečný plot twist v podobě žánrově neobvyklého usmíření).

It Ends 4/10

Partička přátel z neznámého důvodu uvězněná na nekonečné silnici obklopené lesem a tajemná hrozba číhající na ně mezi stromy. Fajn, takže tak trochu vykrádačka "dálniční" epizody z The Incidentu, ve které sice šlo o časovou smyčku, zatímco tady jde jen o cestu bez odbočky, ale pointa je stejná (chování postav tváří tvář beznaději a charakterový vývoj skrze krizovou situaci)? Víceméně, jen s tím rozdílem, že Ullomův debut je opatřen žánrovými nálepkami horor a thriller.

To zní nadějně, tak kde je problém? První zádrhel spočívá v tom, že horor to není ani omylem. Obvyklé žánrové atributy typu strašidelná atmosféra, lekačky, děsuplné interakce s bubáky (ať už jsou jakékoliv podstaty) nebo explicitní násilí (natož gore) v ději zcela absentují. Druhý zádrhel představuje to, že thriller je ve filmu přítomen pouze v pár (myšleno doslova) asi minutových scénách útoku davu záškodníků na toho času zaparkované auto a to navíc v mizivých dávkách.

Zbytek naštěstí vcelku milosrdné stopáže je vyplněn jen nesmyslnou a převážně nudnou dialogovou vatou mezi nepříliš sympatickými postavami, nulovou snahou o jakýkoliv world-building (postavy poměrně záhy pochopí pravidla hry, tím ovšem veškeré hrátky s celým konceptem ze strany tvůrců končí) a očividným pokusem o jakési podobenství/alegorii na problémy současné dospívající generace, tudíž veškerá "zábava" při sledování filmu spočívá jen v čekání, zda se bezbřehá divácká trpělivost v závěru zúročí nějakým překvapivým/šíleným/bizarním plot twistem (spoiler alert - samozřejmě ne).

Spider Island

Očividně i distributor seznal, že navzdory nálepce komediální horor se v traileru žádný humor (maximálně tak pokusy o něj) nevyskytuje a tenhle nedostatek se rozhodl vyřešit svépomocí alespoň třeskutě vtipným tuzemským názvem (což se moc nepovedlo-)). Se Smithem na režisérské stoličce je v podstatě jistota, že se od toho žádná výživná pavoučí laskomina očekávat nedá a jde jen o to, zda to jako obvykle dopadne v lepším případě jako neurážející žánrová spotřebka na jedno použití nebo v horším zapomenutelný brak, kterých se na streamu povalují tuny (žraločí konkurence je na tom podobně).

Soulm8te 5/10

Jedna slušná "garážová" scéna nekompromisního odklizení nepohodlného svědka na střídačku s vydatnou dávkou gore, zbytek ničím objevná splácanina Fatal Attraction, Child's Play a tuny podobných sci-fi žánrovek se vzpurnou fembotkou v hlavní roli (jako pár let stará Subservience). Oznámení, že studio vzalo zpátečku a tomuhle spin-offu M3GAN pro mírně pokročilé zrušilo kino premiéru a uklidilo film na stream, vcelku jasně naznačovalo, že se zde žádná pecka konat nebude. 

A tak se také stalo. Dolan není schopna přijít s čímkoliv novým/nečekaným/jiným, co by ohrané schéma na osvědčené téma testování nadlidsky silného a super inteligentního androida v domácnosti (nejlépe s vypnutými bezpečnostními protokoly) jakkoliv oživilo (tudíž nadále platí, že v kategorii full metal sexy bitch s přehledem vládne schovanka Skynetu T-X:-)) a v průběhu děje si jen odškrtává ze seznamu jedno žánrové klišé za druhým (nadržená umělohmotná společnice ovládne celou chytrou domácnost, pokusí se odklidit lidské konkurenty a nakonec se obrátí i proti svému klientovi, atd.).

Potenciální eso v rukávu mohl být eRkový rating, nicméně ani v tomhle ohledu se žádné strhující/vzrušující představení nekoná. Z pohledu krvavých/brutálních explicit stojí za řeč pouze epizoda v garáži, stran pikantních postelových hrátek pár letmých záběrů (polo)nahotinek a to je tak vše. Ani po stránce finálového zúčtování s kybernetickou femme fatale a dekompozice jejího zevnějšku se nic pozoruhodného neodehraje (likvidace Chuckyho v kterémkoliv díle je úplně jiná liga). Casting odvádí solidní práci (Fox ovšem nad Sullivan v sexy poloze jasně vyhrává na body:-)), Dolan a spol. nikoliv. Sequel M3GAN se ukázal jako slepá ulička, tohle dopadlo stejně, tak snad si Wan s Blumem s touhle značkou dají pauzu.

The Bay 3/10

"Vítejte, jaké máte přání? Zdravím, dal bych si pořádný survival animal horor, nejlépe se žraloky, prosím. Čím brutálnější řádění těch krvelačných pacholků dokážete nabídnout, tím lépe. Tak to lituji, tohle u nás bohužel nevedeme, ale máme v nabídce extrémně dietní a ultra laciné žraločí béčko s moc pěknými dokumentárními záběry z videobanky (pořízeno za pakatel:-)), které tvoří většinu interakce se žraloky, natáčené na překrásných lokacích na Havaji (obrázky jako z cestovky). Bonusem zdarma v ceně je pak banální děj, žraločí vybíjená postav zredukovaná na (doslova) pár podvyživených záběrů a finále se zatmívačkou těsně přes závěrečným zúčtováním s hladovými bestiemi, které nahrazuje podivná krimi koncovka (protože na podobný klimax čekají všichni fanoušci žraločích béček, že ano?). Aha, no tak dobře, tak já to tedy zkusím:-)". 

Loner 2/10

Další found footage horor. V lese. S tajuplným bubákem (ale možná taky ne). Fajn, takže zase jen kdovíkolikátá laciná a mizerná vykrádačka Blair Witch? Správně, s důrazem na slovní spojení laciná a mizerná. Pozoruhodně nesympatická hlavní postava (neschopný loser a současně spoluautor filmu, to asi nebude náhoda:-)), které jsem přál od prvních minut filmu dlouhou a bolestivou smrt, aby moje divácké utrpení konečně skončilo, odnikud nikam nevedoucí děj bez napětí, natož atmosféry (bubák se samozřejmě zcela nečekaně spokojí jen s náznaky:-)), neuvěřitelně utahané tempo (pocitově to má přes tři hodiny), stupidní pointa. Podtrženo, sečteno - extrémní nuda od začátku do konce a naprostá ztráta času.

Leviticus 6/10

Nezávislých coming-of-age romancí/vztahových dramat na osvědčená témata (objevování/hledání vlastní identity, ranné citové/fyzické probuzení, vztahová toxicita, atd.), určených primárně pro festivaly, se každý rok natočí nepočítaně. A tak k tomu Chiarella ve svém debutovém počinu zkusil zakomponovat genderovou rovinu a nádavkem ještě paranormální horor na neméně osvědčené téma (pronásledování nadpřirozenou entitou, která se přesunuje od jedné oběti ke druhé).

Se svým pokusem bohužel skončil někde na půli cesty a to jak po stránce vztahových peripetií ústřední dvojice, tak i krvavého řádění démonického bubáka, maskujícího se za bližního svého, respektive v obou žánrových polohách šlo zajít ještě o kus dále. Chiarella se totiž až do konce filmu není schopen rozhodnout, zda jej zajímá spíše kombinace odlišné sexuální orientace hlavních postav, bigotní uzavřené komunity a náboženského fanatismu jejich členů za doprovodu sociálně-kritického komentáře na konto "léčení neléčitelného" a nebo další variace historky s "prokletou" videokazetou.

Paranoidní hrátky s falešnou identitou démonického podvodníka (a v druhém plánu osamělostí, nucenou izolací, ztrátou důvěry, atd.) jsou fajn, nicméně s čestnou výjimkou epizody v koupelně, která disponuje překvapivě slušnou dávkou gore (a naznačuje promarněný potenciál látky), nepřinášejí nějaké strhující strašidelné představení (napětí a atmosféra se dostavují jen nárazově, world-building je odbyt pár dialogy, lekačka je v celém filmu jen jedna, byť stojí za to:-)) a naopak zdůrazňují nelogické chování postav (hlavní postava se opakovaně nechává nachytat, přestože si je vědoma, jak funguje zamaskovaný záškodník). Film tak zachraňuje především casting ústředního páru, který podává kvalitní herecké výkony.

The Devil's Mouth 5/10

Žrádlo pro ryby, totiž skupinka výletníků, nešťastnou náhodou uvězněná v nekonečném labyrintu zatopených jeskynní s poněkud neklidným panem domácím, totiž zubatou smrtkou s trojúhelníkovou ploutví. Na papíře to působilo jako ideální premisa pro intenzivní survival animal horor s lidožravým squatterem v hlavní roli. V praxi to bohužel dopadlo jako zapomenutelná spotřebka na jedno použití. Po Wirkolovi a Harlinovi si na žralocích letos vylámal zuby i rutinér Wadlow.

Samotný děj nemá smysl vůbec řešit (bloudění sem a tam s občasnými vsuvkami s krvelačným záškodníkem, postupně navyšujícím skromný bodycount), jelikož stran jakéhokoliv překvapení tvůrcům došly nápady hned po úvodních titulcích a ve zbytku filmu už jedno ohrané žánrové klišé střídá druhé (s čestnou výjimkou hlavní postavy je partička trosečníků složena z nezajímavých (nebo rovnou nesympatických) figurek, jaké postavy se dožijí závěrečných titulků a jaké nikoliv je jasné obratem po jejich nástupu na scénu, hlavní záporák se objevuje pokaždé v ideálním čase na ideálním místě, atd.).

Na druhou stranu napětí, respektive strašidelná atmosféra, v rámci krvavých interakcí postav s hladovým bubákem se sice dostavuje jen nárazově, respektive zcela absentuje, ale žraločí nemesis nepůsobí tak očividně digitálně jako je tomu u podobných nenáročných kousků zpravidla zvykem, produkční hodnoty obecně jsou na slušné úrovni (kudos za natáčení na reálných lokacích a nikoliv ve studiu), hlavní postava si projde jistým charakterovým vývojem, finále je postaveno na chytrosti a nikoliv síle/štěstí/náhodě a sympatická Newton v hlavní roli je jako obvykle herecky fajn a táhne film nahoru.

Colony 7/10

Tak trochu Train to Busan (Náhoda? Nemyslím si:-)), tak trochu REC a tak trochu TLOU (potažmo Borg Collective ze ST:-)). Aneb osvědčená kombinace hordy nakažených/nemrtvých v uzavřeném prostoru, nad kterým je vyhlášená karanténa, s hrstkou přeživších uprostřed, která čelí společenstvu propojenému kolektivní myslí. Ceny za originalitu narativu film sbírat nebude, nicméně hlavní účel, tj. zprostředkovat divákovi zábavnou zombie žánrovku, dokáže splnit bez problémů.

Předně je potřeba ocenit, že tvůrci v průběhu děje vyrukují hned s několika na poměry žánru osvěžujícími nápady a to jak  stran jednání postav (v rámci možností se chovají logicky a snaží se nabyté znalosti o zuřivých záškodnících využít ve svůj prospěch), tak především samotného world-building (koncept kolektivní mysli, postupné zdokonalování bubáků a jejich adaptace na konkrétní situaci, kontrola celého společenstva hlavním záporákem). Pochvalu zaslouží i nekompromisní práce s postavami (žádný plot armor se naštěstí nekoná a zdánlivě důležité postavy se bez slitování posílají na střídačku). 

Dokonce i nějaký ten příběhový zvrat, týkající se minulosti a motivací některých postav (nejde o nic zásadního, ale jako překvapení na závěr to funguje fajn), se zde najde, dojde na nečekanou vsuvku (epizoda s laboratorními opicemi se fakt povedla) a potěší i sympaticky epické finále s davy statistů. Akce se sice obejde bez výraznější dávky napětí a strašidelné atmosféry, ale množství je více než dostatečné a provedení vévodí pohotová ruční kamera (podobné dostaveníčko přímo volalo po nějaké adrenalinové jednozáběrovce, ovšem nestalo se). Škoda jen, že po stránce explicitních fatalit tvůrci podstatně více nepřitlačili na pilu (brutální/krvavé odklízení postav sice nechybí, ale bez doprovodu výživnějších detailů).

Evil Dead Burn 6/10

O kousek lepší než předchozí pokus z bytovky (především díky několika osvěžujícím nápadům, které se v sérii dosud neobjevily), stále ovšem platí, že tahle znovuoživená série má s Raimiho geniální trilogií (a skvělým a bohužel předčasně ukončeným seriálem) společný v podstatě jen název a pár doprovodných rekvizit (Necronomicon, deadites, nahrávky recitování zaklínadel z knihy a trademarkové kamerové průlety lesem) a to navzdory tomu, že jsou pod filmy podepsaní "otcové zakladatelé" Raimi, Tapert a Campbell. Když se z filmu odstraní fundamentální elementy, díky kterým se z téhle značky stala kultovní klasika, půlka kouzla je zkrátka pryč a to bez ohledu na případné jiné kvality filmu.

Po příběhové stránce se žádné strhující hororové představení nekoná. Film trpí pomalým rozjezdem, za což může zbytečně zdlouhavá expozice, čehož důsledkem je, že na nějaké pořádné řádění bubáků dojde skoro po hodině čistého času, stejně jako v předchozím filmu je tady pár dějových podivností (hlava rodiny kdovíproč postává před domem, namísto toho, aby vtrhla dovnitř, bubáci bez zjevného důvodu opakovaně vyklidí pole, aby hlavní postava mohla v ději postoupit zase o krok dále, hlavní záporák celý film trpělivě čeká až na finále, ve kterém konečně nastoupí do akce) a finále na staveništi působí spíše jako nadbytečný dodatek, než velkolepý klimax, který už proběhl uvnitř domu.

Tak jako minule u Cronina a předminule u Álvareze základní stavební kameny značky (kombinace nadsázky, černého humoru, vtipných/sarkastický hlášek hlavní postavy a napůl rozverné a napůl tísnivé atmosféry) i tentokrát bohužel zcela absentují ve prospěch nekompromisní brutality a litrů umělé/digitální krve. Vaniček stejně jako jeho kolegové vsadil převážně na gore fest (a nutno uznat, že v některých scénách stran detailního vyobrazení nejrůznějších explicit pomyslně posunul laťku zase o kousek výše:-)) s několika důmyslně použitými lekačkami, přičemž postupně budované napětí, plíživě strašidelná atmosféra a nečekané dějové zvraty při tom ustupují do pozadí (nejlépe z toho všeho vychází záměrně protahovaná scéna s "rodinným posezením nad jídlem", která si chytře hraje s diváckým očekáváním věcí příštích).

Nicméně několik dobrých nápadů jak stran narativu, tak produkčních hodnot by se ve filmu přesto našlo. Rodinný prvek přináší jinou vztahovou dynamiku mezi postavami, než tomu bylo v předchozích filmech, potěšil chybějící plot armor pro psi a děti (byť jen v potitulkovce), bubáci mají nově vlastní agendu a jsou primárním hybatelem děje, návrat na venkov svou atmosférou připomene "staré dobré časy" (škoda, že prostředí okolních lesů není v ději vytěženo více, alespoň že prohlídka domu od sklepa po střechu je vskutku zevrubná:-)) a vedlejší linka s domácím násilím prohlubuje charakter hlavní postavy. Pochvalu zaslouží také pár nápaditých kamerových záběrů (top-down sekvence, procházka po zdi a stropu, pohled vzhůru nohama a samozřejmě jednozáběrovka (nejlepší scéna v celém filmu), kterou prozradil už trailer), přesvědčivé masky, povedená triková stránka a vydatná dávka gore obsahu (některé fatality jsou nadmíru výživné).

Soulm8te

Takže taková variace na M3GAN pro mírně pokročilé (vzhledem k eRkovému ratingu) s umělohmotnou společnicí v domácnosti, dělající si fyzické nároky na pána domu. Kde už jsem něco takového jenom viděl? Jo, aha, pár let dozadu v Subservience, ve které měla nadržená vzpurná fembotka díky obsazení Fox do hlavní role znatelně vyšší fuckable factor než Sullivan:-). Podle traileru to vypadá na totéž v bledě modrém, takže nezbývá než doufat, že Dolan stran sexuálních a hororových hrátek vytěžila rating naplno a zrušení kino premiéry a přesun na stream neindikuje nezajímavou spotřebku.

Scary Movie 4/10

Legacy sequely jsou (nejen) v poslední době v kurzu (o těch spadajících do hororového žánru to platí obzvláště), takže příliš nepřekvapuje, že si po úspěchu pokračování slavnější konkurence, odkazující na produkci ZAZ, v loňském roce studioví kravaťáci vzpomněli i na tuhle parodickou značku parazitující primárně na sérii Scream. Bohužel si při tom vzpomněli i na "otce zakladatele", tj. klan Wayansů, který nikdy nic kvalitního nenapsal/nenatočil (a to včetně prvních dvou dílů, které nějakým zázrakem finančně zabodovaly a daly vzniknout celé sérii) a výsledek podle toho taky vypadá.

Nic proti infantilnímu/nekorektnímu/prvoplánovému humoru, podvratnému trefování se do všeho a všech (od genderu a rasy, přes politiku a kulturu, až po sexuální preference a více či méně známé hollywoodské celebrity), všemožným popkulturním odkazům, parodování konkrétních scén z jiných filmů a použití "hit-and-miss" konceptu (což vzhledem k množství gagů ani jinak dopadnout nemůže). To vše pouze za předpokladu, že je výsledný film skutečně zábavný a pokud možno třeskutě vtipný. Což se tady ovšem neděje a to zcela zásadním způsobem, protože ve filmu nefunguje nikdo a nic.

Nejenže příběhová linka prakticky neexistuje a celý děj se skládá jen z nahodilé série "komediálních" scének a absurdních situací. Sledovat v průběhu filmu konstantě marné/zoufalé/stupidní pokusy o humor ze strany tvůrců citelně fyzicky bolí, protože nejsou schopni přijít s jakýmkoliv nápadem, který by neopsali (a navíc značně neohrabaně) odjinud (meta rovina a boření čtvrté stěny v dnešní době neohromí už ani školáky), naopak nuda a trapnost se ve filmu vyskytuje v množstvím větším než velkém. Plusové body za původní casting a překvapivě slušnou gun-fu sekvenci ve stylu Wicka, zbytek jedna velká tragédie, vedle které působí nejnovější The Naked Gun a nebo Fackham Hall jako klenoty světové kinematografie.

Other Mommy

No, s premisou si pán za psacím stolem, respektive jeho parťák a autor předlohy v jednom, moc práce nedali (podobných historek s nadpřirozeným squaterem maskujícím se za bližního svého tady bylo už nepočítaně) a navíc škatulka "rodinný horor" zpravidla zavání minimálním bodycountem a nevyhnutelným happy endem pro všechny účastníky zájezdu, tak snad tenhle nedostatek Savage dokáže přebít hutnou atmosférou, chytrým dávkováním napětí, nápaditými lekačkami a samozřejmě fajn hereckým výkonem Chastain tak, aby z toho vypadla obstojná žánrová spotřebka jako The Boogeyman.