The Hunger Games: Sunrise On The Reaping

Koukám, že kravaťáci ve studiu neztrácejí čas, předloha vyšla teprve před pár měsíci a adaptace už je na cestě:-). Vypadá to, že to bude nepřekvapivě zase úplně to samé, co minule (a předminule, a předminule, atd.) a tentokrát bohužel bez účasti Lawrence nebo Zegler, což byly jediné důvody, proč jsem se na tetralogii a prequel podíval, ale tohle dostaveníčko asi taky nevynechám, protože ten doprovodný casting je jedna velká parádička. Vidět v jednom filmu Fiennese, Close, Plemonse, Fanning, Hawke a Taylor? Ano, prosím:-). Tak snad mě Lawrence nepodrazí a nebudou ve filmu jen do počtu.

---

Casting super (na tetralogii jsem se podíval jen kvůli Lawrence, na prequel jen kvůli Zegler, tady to pro mě táhne nahoru Fiennes, tak doufám, že bude mít ve filmu dostatek prostoru), audiovizuál pecka (slovy klasika "na ničem jsme nešetřili"), zbytek (aréna, odboj, propaganda) to samé pořád dokola, přičemž fakt, že jde o další prequel a tím pádem je dopředu jasné, jak to celé na konci dopadne (show must go on), tomu příliš nepomáhá. Jediná věc, s čím si tady můžou vyhrát, je charakterový přerod hlavní postavy, což se minule vyřešilo dost nepřesvědčivě, tak jsem zvědavý, jak si povede reparát.

The Long Walk 6/10

Lekce o síle přátelství, zrozeného na pozadí pochodu smrti, v retro dystopické vizi země svobody, která se proměnila v totalitní diktaturu, v podání osvědčeného řemeslníka Lawrence, který si vražedné hry bez hranic vyzkoušel v sérii The Hunger Games, jištěného prověřenou předlohou z pera mistra hororového žánru Kinga. Co by se na tom asi tak mohlo pokazit? Bohužel docela dost, čehož důsledkem je solidní žánrovka, která nerezonuje tak silně, jak by papírově mohla.

Navzdory všeobecné oblíbenosti Kinga u filmařů a nesčetným zpracováním jeho děl (v mnoha případech opakovaně adaptovaných) se jeho prvotina převedla do filmové podoby až nyní a na výsledném filmu je dost poznat, proč se tak stalo. Tahle historka totiž neobsahuje dostatek zdrojového materiálu, který by utáhl celovečerní formu. Repetitivní děj vedle notně explicitních čistek v řadách účastníků zájezdu (překvapivě povedené gore efekty zaslouží pochvalu) nepřináší žádné zapamatovatelné dramatické/emocionální scény, přičemž stran samotných postav to není o mnoho lepší.

Charaktery jsou načrtnuty jen na nejzákladnější úrovni a představují ukázkovou přehlídku charakterových klišé, to stejné lze říci i o vztahové rovině a dialogových výměnách (předloha je alegorie na dobrovolné/vylosované narukování do války ve Vietnamu a následnou ztrátu celé jedné generace, takže se tady jen recyklují charaktery/minulost/osudy ze všech žánrových klasik o "Namu"). Spoustě potenciálně zajímavých témat (psychologie a motivace postav, soutěžní taktika, pravidla soutěže a jejich obcházení, metaforická nadstavba) se film nevěnuje buďto vůbec nebo jen velice zběžně. 

S nějakým world-buildingem (ať už stran smysluplnosti soutěže, nebo podstaty aktuálního politického zřízení) se film vůbec nezdržuje, díky čemuž se postavy chovají nelogicky (Kdo se dobrovolně přihlásí do soutěže, která je v podstatě sebevražedná mise s nadějí na úspěch na úrovni výhry v loterii? Navíc jde o několikátý ročník, takže o jeho průběhu a následcích při porušení pravidel musí všichni vědět, přesto jsou šokováni, když se opozdilci odklízejí z cesty). Hamill je ve filmu bohužel jen do počtu, což je možná dobře, protože přehrává natolik, že svou postavu posouvá na hranu karikatury. Rozporuplný dojem pak podtrhuje nepřesvědčivé, respektive patetické, finále. Produkčním hodnotám nelze nic vytknout (stylová šedesátková atmosféra se povedla) a casting podává kvalitní herecké výkony, ale to samo o sobě nestačí.

The Long Walk

Klobouček, že z obsáhlé kingovské knihovničky si Lawrence vybral zrovna tuhle látku, která moc diváckých atrakcí pro první signální ve filmu asi nenabídne, ale o to více může rezonovat v psychologické a metaforické rovině. Podle traileru to vypadá na hodně komorní záležitost, ale hlavní roli tady stejně bude hrát práce s charaktery a vykreslení vztahů mezi nimi, takže tohle by neměl být výraznější problém.

Hamill si to podle všeho celé ukradne pro sebe (snad dostane ve filmu dostatečný prostor) a šedesátková atmosféra se povedla na jedničku s hvězdičkou (leckterá válečná žánrovka o "Namu" by mohla závidět), tak snad to Lawrence dotáhne do vítězného konce a zařadí se do té lepší poloviny kingovských adaptátorů.

---

V pomyslné soutěži dvojice letošních kingovek o vražedných hrách závodech bez hranic bych se vůbec nezlobil, kdyby krátce po Flanaganovi s The Life Of Chuck potvrdil nepsané pravidlo o nejlepších kingovkách, které se paradoxně nerekrutují z hororového žánru (čest všem osamoceným výjimkám), právě Lawrence (hádám, že Wrightův kousek bude jen taková nenáročná blbina):-). Papírové předpoklady na to má. Plus Hamill u kolegy i na ploše pár minut herecky zazářil, tak doufám, že si to zopakuje i tady, byť v úplně jiné charakterové poloze (snad k tomu bude mít dost prostoru).

The Hunger Games: The Ballad Of Songbirds And Snakes 6/10

Jakožto náhodný kolemjdoucí a nikoliv fanoušek značky, který se na předchozí filmy podíval jen kvůli Lawrence (a kromě dvojky toho následně litoval:-)), jsem do prequelu šel jen kvůli, náhoda tomu chtěla:-), Zegler s tím, že dozvědět se při tom, jak došlo ke vzniku turnaje a jak se z hodného/mladého Blytha stane zlý/starý Sutherland, bude příjemným bonusem k tomu. To první se ve filmu řeší naprosto minimálně, to druhé dost zkratkovitě a tudíž nedostatečně, ale Zegler naštěstí nezklamala, takže jsem nakonec dostal, pro co jsem si přišel.

Osvědčená kombinace young adult vztahovky a battle royale akce se tady rozrostla o muzikálovou west side story vložku (záhada, proč hlavní role skončila zrovna u Zegler, byla tímto rozřešena:-)) a ono to spolu kupodivu nejenže funguje, ale dokonce z uvedeného žánrového mixu hudební stránka vychází asi nejlépe. Songů je sice jen pár, ale všechny jsou až překvapivě fajn. Blyth v hlavní roli hraje solidně, ovšem nejzářivější hvězdou téhle show je rozhodně Zegler, která svým energickým výkonem táhne celý film a zejména při zpěvu je, nepřekvapivě, ve svém živlu.

Bohužel hlavní důvod, proč se to celé zřejmě napsalo/natočilo, tj. charakterový přerod budoucího největšího záporáka série, příliš nefunguje, protože prakticky neproběhne. Snow je po většinu filmu vykreslen jako ambiciózní studentík s jistým sociálním cítěním, přičemž těsně před koncem si někdo vzpomene, že je potřeba postavu přepnout do bezcitného manipulátora, a tak se to prostě najednou stane. Navíc samotná akce v aréně nestojí moc za řeč, poslední třetina je pojata značně odlišně vůči zbytku filmu a působí spíše jako povinný epilog než velkolepé finále a velkorysá stopáž je už na hranici dobrého vkusu (vzhledem k tomu, kolik se toho vlastně v ději odehraje).

The Hunger Games: The Ballad Of Songbirds And Snakes

Divím se, že Lawrence nebyl studiem donucen roztáhnout to rovnou na trilogii (jak je v dnešní době dobrým zvykem) a vystačí si jen s jedním filmem:-). Nejsem cílovka a na původní trilogii jsem koukal jen kvůli Lawrence (herečce, ne režisérovi:-)). Zatímco dvojka byla docela fajn, jedničku a trojku (oba díly) jsem dost prozíval, takže koukat na prequel a navíc bez Lawrence asi nedává moc smysl.

Jenže ... v něm hraje vycházející hvězdička Zegler, které by mohl film udělat podobnou službu jako původní trilogie Lawrence, tj. nastartovat ji slušnou kariéru. Vypadá skvěle, hrát umí a s nějakou akcí si taky tyká (stejně jako Lawrence) a dost mě zajímá, co ve filmu předvede. Takže se historie bude opakovat a na film se podívám zase jen kvůli herečce v hlavní roli:-).

---

Trailer takový neurážející standard, prostě more of the same, akorát bez Lawrence, no. Cílovka, natož fanoušek, nejsem, trilogii jsem nakoukal čistě kvůli Lawrence a pamatuji si z těch filmů jen svůj intenzivní pocit, že celý ten fikční svět, respektive vládnoucí režim, nedával moc smysl a v reálu by se velice rychle zhroutil:-), ale na prequel se dříve nebo později stejně podívám. I když stopáž přes dvě a půl hodiny vypadá docela strašidelně:-).

Jednak jsem hodně zvědavý na Zegler, zda potvrdí svou dosavadní hereckou formu i v jiném žánru a na mnohem větším prostoru (sázím na to, že jo a s přehledem) a jednak mě zajímá, jak si tahle série po letech absence v kinech a bez Lawrence v hlavní roli finančně i kvalitativně povede (fanoušci, znalí předlohy, jistě film podrží, ale co běžné publikum?). 

Slumberland 6/10

Streamingová továrna na sny (nejen) v posledních letech rozhazuje své sítě na poli beletrie kde se dá a zkouší adaptovat jednu tu více, tu méně známou, ať už novodobou nebo klasickou, předlohu za druhou, protože co kdyby náhodou její filmová adaptace u diváků zabodovala a z filmu se stala úspěšná série, ze které by Netflix mohl následně těžit dlouhá léta, že:-). Tohle je další z dlouhé řady podobných případů a s ohledem na značně proměnlivou kvalitu výsledných filmů nezavdával nejnovější počin Netflixu, docela pochopitelně, předem příliš důvěry. Kupodivu oproti některým předchozím pokusům to v tomto případě vcelku vyšlo.

Příběhově se samozřejmě žádné velké překvapení nekoná a divák je svědkem tradiční historky o fantaskním světě "tam někde za zrcadlem" (v tomto případě asi spíše "tam někde ve fázi REM:-)"), který je bezpečným útočištěm pro všechny osamělé/nešťastné/trpící (zpravidla dětské) duše a je jako stvořený pro nějakou dobrodružnou výpravu za libovolným MacGuffinem, ideálně s morálním poučením o síle přátelství/lásky/rodiny (případně čehokoliv jiného) na závěr.

Téměř století starou komiksovou předlohu, považovanou za klasiku, bohužel neznám, takže nemohu posoudit, jak moc je aktuální adaptace po obsahové stránce ne/věrná původnímu dílu (nebo-li co všechno jde na konto autora a co naopak tvůrců) a pro puristy možná pobuřující koncepční zásahy, které Netflix provedl (změna pohlaví hlavní postavy, nebo celkové pojetí postavy jejího průvodce snovým světem), mi tak nikterak nepřekážely. Faktem nicméně je, že se tvůrcům zcela nepodařilo naplnit ohromný (a vděčný) potenciál, který snový svět naskýtal, ať už po stránce jednotlivých lokací (těch je poskrovnu a většina z nich je tak trochu fádní a nezajímavá), vnitřních pravidel fungování (přitom vedlejší linka o dohlížitelském úřadu nad sny by vydala na samostatný příběh), nebo nejroztodivnějších obyvatel (nemluvě o tom, že mnoho navštívených míst je až podezřele liduprázdných) a to měli po ruce jak nemalou stopáž, tak štědrý rozpočet.

Přes uvedenené dostatky ale má film divákovi co nabídnout. Nemalý podíl na tom má Lawrence, který se rozhodl (tak jako mnoho známých režijních osobností před ním:-)) vstoupit do služeb Netflixu a přestože, alespoň hádám, u tohoto projektu figuruje především jako námezdní síla a nejde o žádnou jeho srdcovou záležitost, jeho řemeslné zkušenosti se zde nezapřou, protože některé snové sekvence jsou audiovizuálně parádní a spolu s povedeným OST se jim daří dotvářet místy skutečně kouzelnou atmosféru.

Filmu taktéž pomáhá slušné tempo a ještě výrazněji pak herecké obsazení. Momoa, který průběžně vyvíjí snahu vymanit se z macho postav plných testosteronu (což dříve nebo později potkalo v kariéře všechny, současné i tehdejší, akční hvězdy) a plynule se přehrát do hájemství filmů pro celou rodinu, sice přehrává (ehm:-)) jako o život, ale zbytek osazenstva hraje výborně v čele se sympatickou Barkley v titulní roli, která je přímo skvělá a všechny dramatické polohy své role zvládá s velkým přehledem. Škoda, že Chandle a zejména O'Dowd nemají ve filmu více prostoru. Na žádné vrcholy výročních žebříčků se sice film zcela jistě nedostane, ale celkově vlastně docela příjemná a neškodná dětská variace na Nolanův snový Inception to rozhodně je.