The Godfather Part III

Trojky to mají po stránce vyrovnání se předchůdcům u podobně kvalitních (tj. absolutně:-)) trilogií těžké, cejch "ten třetí vzadu" potkal druhé pokračování Aliena, originálních SW, BTTF i Terminatora a nepřekvapivě potkal i epilog Godfathera.

V tomhle případě hodně nezaslouženě, protože to, jak si Coppola a Puzo ve filmu hrají s motivem církve jako jinou formou mafie (v rouše beránčím:-)), nekonečnou spirálou násilí a nostalgickým bilancováním trojku uceleným způsobem propojuje s jedničkou a dvojkou a dokonale reflektuje téma "kruh se uzavřel", což kulminuje v krásně symbolickém závěru se skonem hlavní postavy (nejprve psychicky po smrti dcery a posléze i fyzicky - v osamění a pod tíhou výčitek).

Což mi připomíná, že byť mistr tvrdí, že Coda je ta pravá verze, tak v mém případě preferuju kino verzi (byť jsem velký fanoušek DC sestřihů), právě kvůli tomu závěru zrcadlícímu odchod Branda v jedničce. Škoda, že nevyšla původně obsazená Ryder (nic proti Coppola, jsem jeden z mála, kdo s jejím hereckým výkonem nemá žádný problém, ale přece jen Ryder v té době měla jednak patent na "nevinnost" a jednak byla v top herecké formě) a Coppola se nedohodl s Duvallem (když už neměl problém zaplatit Caanovi požadovaný balík za pár minutový štěk ve dvojce:-)), jeho postava mi ve filmu chyběla, jinak ale trojka stejně jako jednička a dvojka patří mezi "capo di tutti capi" na poli mafiánských filmů:-).

Megalopolis 4/10

Dobrá zpráva je, že Coppolův za vlastní peníze pořízený autorský majstrštyk není rozdělen na dva díly, neobsahuje úmorné zpomalovačky každých pár minut a v budoucnu se nechystají žádné prodloužené sestřihy, které by celkovou stopáž a tím pádem divácké utrpení prodloužily na neúnosnou míru:-). Špatná zpráva je, že ve všech ostatních ohledech je tenhle nezávislý počin úplně stejná tragédie, jakou nedávno předvedl Snyder s dvojitou filmovou apokalypsou jménem Rebel Moon. Neuvěřitelné, kam to Coppola, jakožto filmařská legenda a oscarový tvůrce, na stará kolena dopracoval.

Coppola, zbaven limitů přísného kreativního i finančního dohledu ze strany studiových kravaťáků (podobně jako Snyder, byť v jeho případě to bylo Netflixem kdovíproč posvěceno) a vybaven na podobnou konverzační historku velkorysým rozpočtem z vlastí kapsy, se rozhodl do svého srdcového projektu bez ladu a skladu nacpat úplně všechno, co jej v průběhu dekád, které film strávil ve fázi development hell, zrovna napadlo a podle toho to také dopadlo, tj. ambiciózním filmovým exhibicionismem, který se koncepčně, myšlenkově i dramaturgicky rozpadá přímo před divákovýma očima.

Prvoplánová alegorie na dekadentní antickou společnost na hraně civilizačního úpadku nabízí jen nesouvislý děj, který se plácá odnikud nikam, nesmyslné recitační dialogy, příběhové odbočky, které ve výsledku nikam nevedou (motiv ovládání času je naprosto nevyužitý), utahané tempo a spoustu wtf momentů, přičemž některé scény jsou vyloženě na hraně nezamýšlené parodie (Fishburne pronášející celý film hluboká moudra, Voight hrající si v posteli na ostrostřelce, atd.). Sledovat hvězdami nabitý casting se tady v lepším případě zahazovat a v horším rovnou ztrapňovat je vskutku bolestné.

Motivace a vývoj charakterů, zajímavý děj nebo alespoň příběhový oblouk či smysluplná pointa. Nic z toho tady pořádně nefunguje a značná část z toho je mírou své nepovedenosti buď k smíchu nebo k pláči. Patetické mírové poselství v závěru filmu je pak už jen definitivní tečkou za celým dílem zkázy. Produkční hodnoty jsou relativně slušné (vysoký rozpočet je na filmu poznat) a kamera a střih sem tam zprostředkují audiovizuálně nápaditou scénu, ale co je to všechno platné, když jako celek je tohle dílo nezvládnutý (nudný) umělecký mišmaš a zasloužený (obrovský) finanční propadák.

Megalopolis

Při Coppolově formě posledního čtvrtstoletí a všemožných historkách z placu z toho další Matrix nebo Inception nejspíše nebude:-), ale ať už to kvalitativně (protože tržebně to bude nepochybně totální průser) nakonec dopadne jakkoliv, tak klobouček před Coppolou (a Costnerem) přinejmenším za to, že kašle na všechny kravaťáky a účetní a prostě si svou vizi natočí za vlastní prachy, když to jinak nejde:-). Od devadesátkového Rainmakera jsem od Coppoly nic neviděl (proč taky?), ale tady udělám výjimku a do premiéry budu doufat, že mistr na sklonku kariéry našel své dlouho ztracené mojo.

---

Caligula meets Babylon meets Metropolis meets who knows, what else:-). Vypadá to, že si Coppola fakt splnil sen a nacpal do filmu úplně všechno, co ho kdy k tématu napadlo. Škoda, že to nedotáhl do konce už někdy v 80s, nejpozději v 90s. Trhákem by to asi ani tehdy neskončilo, ale měl v té době ještě slušnou režijní formu a hlavně by to nestálo 120 mega. Běžné publikum to (stejně jako studia) vyignoruje, tak Coppolovi nezbývá než doufat, že pobere nějaké ceny a osloví alespoň cinefily.

Jinak tedy chudák Driver, mám toho kluka ušatého rád, ale od posledních SW jde z jednoho (na první dobrou očekávaného) propadáku do druhého a tohle znovu nebude výjimka.

---

Costner už je naštěstí potvrzený a do kin se u nás první film podívá. Což doufám, že automaticky znamená i kino premiéru druhého filmu, přestože oboje skončí jako finanční průser. Coppola když už ne v široké distribuci, tak by se mohl objevit v rámci kviff a později v artových kinech.

---

Tak Coppola hodlal Inglenook prodat tak jako tak, viz loňský rozhovor s ním a Costnerem, až při tom/poté si uvědomil, že by získané finance mohl použít pro natočení vysněného projektu, když mu studia dávala desítky let košem (s bonusem navíc v podobě kontroly nad finálním střihem a bez korporátních kompromisů obecně).

Tohle nebyla riskantní/zoufalá sázka na jednu kartu, jako když zastavil barák kvůli produkci Apocalypse Now, protože nic lepšího v ruce neměl. Prostě spojil příjemné (nově sto mega+ na účtu) s užitečným (šance po letech dotáhnout svůj sen do realizace). Přesto velký respekt za to, že se do filmu pustil (Costner to samé):-). Taky to mohl naházet do fondů/akcií/whatever a zajistit Sofii a Romanovi spokojený důchod ještě spokojenější důchod:-).

---

Pokud přistoupím na hru, že to vypadá jako - o něco méně šlapající a o něco méně dravěji natočená - futuristická verze Babylonu (paradoxně s větším budgetem, než měl k dispozici Chazelle), tak je trailer kupodivu docela v pohodě. Pokud přistoupím na hru, že Emmanuel je schopná herečka (vtipná to představa:-)), tak je možné se těšit i z castingu jako celku. 

A pokud přistoupím na hru, že většina dosavadních reakcí na film se plete a Coppola se kvalitativně vrací někam na úroveň devadesátkového Rainmakera (čemuž se tedy podvodným alternativním marketingem nejde úplně naproti:-)), tak to za zhlédnutí alespoň na streamu (kam to Lionsgate uklidí možná ani ne do měsíce od premiéry) čistě ze zvědavosti, za co Coppola utratil prachy z vlastní kapsy, určitě stojí.

---

Vybral si úzkoprofilové téma vhodné pro kluby a festivaly a nikoliv pro mainstreamové publikum, casting zaplnil box office poison personami, rozpočet na podobnou divácky okrajovou věc totálně přepálil (úplně stejný přešlap jako u druhého Jokera), stopáž natáhl na téměř dvě a půl hodiny a vypustil film do kin. Coppola si chtěl natočit svůj sen, tak si ho prostě natočil (což se nepodaří každému).

Zároveň ale o podobný výsledek doslova prosil. A taky ho dostal. Snyder na jeho místě by obešel Netflix, Apple a Amazon, nasliboval sequely a director's cuty (respektive v tomto případě oscarové nominace a exkluzivní deal na další tři filmy), vyprosil by si omezené nasazení do kin a následně si s úsměvem na tváři hodil nohy na stůl:-). Coppola vyhodil 100 mega plus z vlastní kapsy do kanálu. V Lionsgate jsou žabaři, ale investovat do tohohle podniku cokoliv nad rámec nejnutnějšího minima daného dealem s Coppolou by od nich bylo padlé na hlavu. Jediný způsob, jak z filmu mohli všichni okolo něco "vydolovat", byly ceny a prestiž. Což podle dosavadních ohlasů taky nevyšlo.

Apocalypse Now (Final Cut)

Vedle trilogie Godfather další masterpiece od Coppoly a imho nejlepší film o válce ve Vietnamu (pánové Kubrick, Stone, Cimino, De Palma a ještě jednou Stone prominou, ale Coppolovo proslulé prohlášení, že tenhle film nebyl/není o Vietnamu, tenhle film byl/je Vietnam platí na sto procent, což sice mínil především s ohledem na problematické natáčení (po zhlédnutí dokumentu Hearts of Darkness: A Filmmaker's Apocalypse musí nepochybně každý souhlasit:-)), ale na film jako takový a náladu, kterou se povedlo Coppolovi přenést na diváky, neméně tak) má stran nejrůznějších sestřihů podobně pohnutý osud jako třeba Scottův Blade Runner. Vedle tradičního kino sestřihu existuje workprint verze promítaná na festivalu v Cannes, neoficiální pětihodinová bootleg verze pokoutně distribuovaná na videu a známá redux verze, do které Coppola doplnil materiál, kterého se pro kino verzi dobrovolně vzdal, protože jej tehdy pro běžné publikum považoval za příliš nedivácký. To ovšem Coppolovi zjevně nestačilo:-) a po téměř dvou dekádách od posledního vydání filmu (redux) před pár lety do kin uvedl tzv. finální sestřih* s komentářem, že v redux verzi se toho ukázalo možná až příliš.

A je pravda, že finální sestřih je z pohledu stopáže něco mezi kino a redux verzí filmu, tudíž takový "zlatý střed". Co do celkového vyznění a kvality filmu všechny přednosti samozřejmě přetrvávají a symbolická cesta časem proti proudu řeky, plná chaosu, šílenství, smrti, nesmyslného násilí, otupělosti, bezohlednosti vůči civilnímu obyvatelstvu, vojenské mašinérie, založené výhradně na bodycount faktoru, drogového opojení/vysvobození, všudypřítomné krutosti a existenciálních otázek o smysluplnosti konfliktu i vlastního bytí, zda účel světí prostředky a jak moc může člověk ve svém konání zajít daleko, aby se ještě stále mohl nazývat člověkem, je svou atmosférou nadále neskutečně působivá a vtahující jako v předchozích verzích filmu. Podstatné zásahy se ve finálním sestřihu (oproti redux verzi) týkají třech vcelku dlouhých sekvencí a to dostaveníčka s Playboy zajíčky a Kurtzova předčítání článků Willardovi, následovaného jeho propuštěním ze zajetí, které obě Coppola z filmu odstranil a pro mnohé diváky nepopulární zastávky u rodiny francouzských kolonistů, která byla o pár minut zkrácena, zbytek je pak na úrovni nedůležitých změn délky jednotlivých záběrů.

Zatímco Coppolovo rozhodnutí zredukovat ve filmu prostor "francouzské epizodě" kvituji s povděkem, protože už v redux verzi mi přišla jako něco navíc, co do filmu a jeho tempa, plus logiky jednání postav, tak úplně nezapadá, v případě obou zmíněných sekvencí mi jejich absence v ději trochu chybí. Scéna s Playboy zajíčky skvěle ukazovala další z absurdit války a postavení žen v ní (možná se musela klidit z důvodů současných #metoo asociací?), scéna s Kurtzem a Willardem pro změnu jednak naznačovala, že je Kurtz sice šílený, ale neztrácí všeobecný rozhled, ale především vysvětlovala, jak se zajatý Willard ocitl na svobodě (což ve finálním sestřihu způsobuje zbytečnou příběhovou nekonzistenci). Celkově jde o další zajímavou zkušenost s mým oblíbeným filmem, ale redux verze nadále zůstává mou preferovanou variantou:-).    

*Uvidíme, zda Coppola dodrží dosavadní postup a za pár let představí ultimate cut (tak jako Stone u Alexandera po kino, prodloužené a finální verzi):-).

---

Pecka, těším se. Za ty roky si člověk zvykl na Redux a těch zhruba 20 minut mi bude chybět (zvláště Playboy bunnies v Hueyi:-)), ale Final Cut jsem ještě neviděl, takže kino je ideální řešení, jak to napravit.

Stone u Alexandra po Final Cutu vyrukoval s Ultimate Cutem, tak uvidíme, jak se k tomu za pár let postaví Coppola. Zatím jej "kopíruje" docela věrně (kinoverze, následně Director´s/Extended Cut, následně Final Cut):-). 

The Godfather Coda: The Death Of Michael Corleone

Coppola se pomalu, ale jistě stává podobným expertem na opakované předělávky svých filmů jako Lucas u SW, nebo Stone u Alexandera:-). Trojka v novém (respektive jakémkoliv) sestřihu je samozřejmě stále na plný počet (i když ve srovnání se stejně starými Goodfellas působí finále trilogie poněkud "zpátečnicky"), jsem asi jedním z mála, komu ve filmu nevadí herecký výkon Coppola, za který dostává snad dodnes pořádnou čočku:-) (i když původně zamýšlena Ryder by byla vyloženě super) a dle samotného Coppoly jde o jeho a Puzovu preferovanou "definitivní" verzi, plus jako velký fanoušek režisérských/prodloužených sestřihů prakticky u čehokoliv každou další verzi u nějakého prvotřídního filmu uvítám (aneb ideální příležitost, proč se na daný film znovu podívat, přestože jej znám od začátku do konce), ale zrovna v tomhle případě vlastně fakt netuším, co bylo Coppolovým záměrem a proč to celé vůbec vzniklo:-).

Trojka v původní verzi hodně těžila z nostalgie, vzpomínání a bilancování postav, plus vracejících se motivů z předchozích dvou filmů (smrt Freda a Apollonie), což jednak fungovalo skvěle z pohledu zúčtování osudu s Corleonem, kterého konečně dohnaly jeho hříchy a jednak trojku pěkně provazovalo s jedničkou a dvojkou ve stylu "kruh se uzavřel", čímž se přetavily všechny tři filmy v ukázkově ucelenou trilogii. Hodně z uvedených prvků v novém sestřihu Coppola potlačuje (a já netuším proč:-)), navíc kromě přepracovaného úvodu a závěru je většina změn na úrovni nepodstatného zkrácení některých záběrů, nebo přehození pořadí jednotlivých scén, případně jejich úplného vypuštění (což je škoda). 

Příkladem budiž epilog, ve kterém Coppola odstranil scény, ve kterých Corleone (podle všeho) v křesle fyzicky umírá (což v původní verzi krásně zrcadlilo obdobnou scénu se smrtí Branda v jedničce), přestože filmu dodal nový podtitul, který přesně toto zdůrazňuje. Pravda, psychicky Corleone "umírá" na schodech po smrti své dcery, což funguje stejně dobře v obou verzích filmu, ale imho bylo silnou stránkou původní verze právě to, že postava zemře jak po psychické stránce, tak následně i fyzické - mučený výčitkami, opuštěn všemi a čekajícím na "vysvobození" milosrdnou smrtí. A podobných, za mně trochu zvláštních, rozhodnutí je ve filmu několik. Jsem rád, že jsem to konečně viděl, ale tak jako mám nejrůznější alternativní verze filmů ve velké oblibě a zpravidla následně už preferuji ke sledování výhradně je, tak tady rozhodně zůstanu u původní verze:-).  

The Godfather

Knihu jsem četl v tom správném formativním věku před tím, než jsem viděl film a paradoxně hlavně proto, že jsem věděl, že podle ní natočili film, který je považován za absolutní klasiku a chtěl jsem ten příběh poznat alespoň takhle, protože k filmu jsem se tehdy nedostal:-).

Už nevím, zda jsem jej pak viděl poprvé v tv nebo na videu, ale dodnes si pamatuji, jak jsem byl zklamán (až lehce naštván), kolik děje z knihy Coppola a Puzo ve filmu vypustili a pátral jsem po tom, zda jsem náhodou neviděl nějakou barbarsky sestříhanou verzi, protože cenzura, mezinárodní sestřih, východní trh, nebo kdoví co:-).

Po zjištění jak se věci mají, jsem usoudil, že už tak dlouhý film (k mé lítosti) asi nechtělo studio, popř. oba pánové, ještě více natahovat. Tato odvážná teorie padla v okamžiku, kdy jsem poprvé viděl dvojku, která je ještě o zhruba půl hodiny delší:-).