Zimmer oproti předchozím koncertním túrám vedle některých členů týmu obměnil i podobu celé show (next level, no:-)), což s sebou přineslo hned několik příjemných překvapení. Kromě tradičního prostoru pro samotné umělce, grandiózní sadě reproduktorů před nimi (basová složka byla cítit až do morku kostí:-)) a projekční stěny za nimi konečně nechyběl ani doprovodný sbor v podobě početného ansámblu z černého kontinentu (marně jsem doufal, že bude přítomen už minule a předminule, do třetice všeho dobrého to naštěstí vyšlo a rozhodně to stálo za to) a stylový hi-tech retro-tech prvek, který působil jako kombinace sálového počítače ze 70s, mixážního pultu, osvětlovací aparatury a archaické telefonní ústředny:-). Novinky pro vyprodanou arénu si Zimmer přichystal i v rámci playlistu.
Vedle dlouholetých stálic (časem prověřené klasiky Gladiator, Pirates Of The Caribbean, The Dark Knight, Interstellar, Man of Steel, Inception nebo The Lion King), které se v některých případech představily v mírně inovovaném nebo rozšířeném aranžmá, došlo i na osvěžující "katalogovky" typu Pearl Harbor (stále živím naději, že jednou si Zimmer vzpomene i na The Rock, Broken Arrow nebo Mission: Impossible 2). Při každém vystoupení zařadí Zimmer do playlistu také nějakou aktualitu (v minulosti Dune, No Time To Die nebo Top Gun: Maverick) a ani letošní štace nebyla výjimkou, takže tentokrát se dočkala premiéry F1. Změna koncepce se možná podepsala na tom, že mistrova procházka v hledišti s kytarovou exhibicí se letos nekonala a stejně tak baletí akrobacie nad hlavami diváků na pozadí Interstellaru proběhla jen skrze video projekci, zatímco minule se odehrála naživo, ale Zimmer opět celou show hýřil energií a humorem, který rozdával při každém intermezzu s představovačkami jednotlivých hudebníků až do osvědčené rozlučky ve formě Time. Výjimečně zdařilý večer tak nešlo zakončit jinak než nákupem nového merchu. Už teď se těším na příští zastávku:-).
