The Weight

OK, takže podle všeho další kousek do sbírky, ve kterém se Crowe objeví zhruba čtvrt hodiny čistého času (víc úvodní zadání mise, pár průběžných prostřihů a závěrečné zúčtování trvat asi nebude:-)). Jinak to ale podle traileru vypadá na solidní survival pochod divočinou se "zlatým" batohem/padákem na zádech (podle toho, zda muklové/pašeráci splní úkol nebo po cestě vezmou roha:-)). Kudos za originální nápad, dobově zasazení do 30s a hlavně za sympaťáka Hawkea. První ohlasy na McKinleyho celovečerní debut jsou veskrze pozitivní, tak snad se to projeví v podobě zábavné retro žánrovky.

Blue Moon 5/10

Tohle téma jde úplně mimo mě, takže moc nepřekvapí, že o hlavní postavě jsem před filmem nevěděl vůbec nic (a po filmu se na tom zase tolik nezměnilo, tedy kromě jeho náklonosti ke stejnému pohlaví, alkoholu a společenskému tlachání vyprávění pikantních historek a životních mouder:-)), ale každý nový režijní kousek od žánrového chameleona Linklatera je hodný pozornosti tak nějak automaticky, takže jsem filmu dal šanci … a se zlou se potázal:-).

Po řemeslné a zejména herecké stránce filmu nelze nic vytknout. Produkční hodnoty jsou navzdory komornímu pojetí (prakticky celý děj se odehrává na jednom místě s minimem vystupujících postav, které se jednou za čas vrátí na scénu a poté zase ustoupí do pozadí) patřičně na úrovni (dobová výprava a kostýmy a stejně tak OST odvádějí dobrou práci). Celý film je jedna velká one man show, protože Hawke předvádí naprostý herecký koncert, kterým trochu neprávem zastiňuje ostatní spoluhráče, kteří podávají neméně kvalitní výkony (z nichž zaslouží zmínit dvojice Qualley a Scott).

Po příběhové stránce je to ovšem velký, špatný, respektive repetitivní, utahaný. Film připomíná spíše jakési scénáristické cvičení nebo zkoušku divadelní inscenace. Děj je zredukován na pomalým tempem plynoucí konverzační exhibici s pár narážkami pro neznalce tématu (Casablanca, Stuart Little, Hill), ve které se neustálý příval dialogových bonmotů hlavní postavy směrem ke komukoliv, kdo je nablízku a je kdovíproč ochotný jej poslouchat, zasluhuje o to, že dramaturgicky se hlavní linka (pokud vůbec nějaká existuje) odvíjí odnikud nikam a pocitově stopáž filmu atakuje úmorné tři hodiny.

Black Phone 2 7/10

Jednička měla nedostatků více než dost (a horor to navíc nebyl ani omylem), ale vydělala balík, takže tady máme dvojku. A navzdory očekáváním, která byla s ohledem na předchozí film nastavena poměrně nízko, se kupodivu pro jednou zase stal zázrak a dvojka sice zhusta vykrádá klasiku A Nightmare on Elm Street a obejde se při tom bez černého humoru a vynalézavého bubáka, prohánějícího se ve snech svých obětí, ale po kvalitativní stránce jedničku převyšuje.

Za což může hned několik věcí současně. Derrickson se odpoutal od prostinké předlohy z minula, čímž odpadlo několik výtek k jedničce (nelogické chování postav, nedostatečné rozvedení mnoha vedlejších linek), a zkusil něco (staro)nového. Návrat pana telefonisty zpět na scénu díky tomu nabídne slušně mysteriózní detektivní linku (kdo, co a proč), která se následně překlopí ve svižnou a napínavou hru na honěnou na pomezí reality a snu, přičemž se při tom nezapomene ani na nápadité prohloubení mytologie (sice v podobě berličky jménem retcon, nicméně smysluplně zdůvodněné).

Hawke je ve filmu bohužel upozaděn v podobné míře jako minule, na vysloveně strašidelnou (natož mrazivou) atmosféru v průběhu děje prakticky nedojde a ani fatality moc prostoru nedostanou, s čímž souvisí i neuspokojivý bodycount, ale casting ústřední dvojice potvrzuje výbornou hereckou formu i vzájemnou chemii z předchozího filmu (sympatická McGraw prokazuje svůj talent, ale ani Thames za ni příliš nezaostává), pár funkčních lekaček je přítomno, napětí se dávkuje průběžně a v dostatečném množství, na gore atrakce také dojde (eRkový rating úřaduje naplno - exekuce okenní tabulí je laskomina), "snový" koncept vypůjčený od strejdy Cravena je vytěžen do slušné míry (prolínání reality a snu, sen ve snu), neokoukané zimní/zasněžené prostředí je fajn nápad a patřičně vygradované finále se povedlo. Po jedničce bych nevěřil, že to někdy napíšu, ale tahle série přece jen nějakým zábavným potenciálem disponuje, takže sem s trojkou.

The Black Phone 2

Slušně atmosférický a drsný trailer:-). To ale platilo i pro trailer na jedničku, která těch nedostatků měla více než dost (dějově to na celovečerní stopáž nestačilo, když nepočítám pár lekaček, tak horor to nebyl ani omylem, logika chování postav byla slušně řečeno nepochopitelná:-) a Hawke moc prostoru nedostal) a nezanechala takový dojem, v jaký jsem po taktéž povedeném traileru a s ohledem na reputaci  Derricksona doufal. Tentokrát se nemusí držet mantinelů nějaké (prostinké) předlohy, tak snad tuhle šanci využije naplno a napodruhé dodá pořádně hutnou retro žánrovku ala Sinister.

---

Čistě na úrovni traileru to vypadá (stejně jako u předchozí ukázky) věru nadějně, ať už tady Derrickson klame tělem a ve skutečnosti bude pokračovat v narativu z jedničky a vhs dodatku Dreamkill (tj. bubák je stále z masa a kostí, nějakým zázrakem přežil a veškeré "snové" sekvence jsou jen předtuchy/noční můry), nebo tu nadpřirozenou nadstavbu z minula fakt rozšířil i na pana telefonistu, který se bude prohánět ve snech svých obětí po vzoru kolegy se seškvařeným ksichtem a rukavicí s břity. Každopádně doufám, že tentokrát slibný potenciál Derrickson dokáže zužitkovat i v samotném filmu.

The Before Trilogy

Do nedávna filmový panic stran nejlepší trilogie všech dob*, jak někteří nazývají Linklaterovu romcom, potažmo dramedy, ságu, se konečně odhodlal napravit další z mnoha černých puntíků v jeho nabitém backlogu a zkoukl všechny tři filmy najednou. Jelikož jsem v jádru křehká duše (se zálibou v raném Raimim, Jacksonovi, Wooovi nebo Evansovi, ale to se nevylučuje:-)), tak šimrání se dostavilo a jo, je to moc fajn. Možná budu výjimka, ale v mém případě s každým dalším filmem nadšení neklesalo, ale naopak stoupalo. 

Každopádně potenciální čtyřku bych si dal moc rád a snad někdy opravdu vznikne. Všichni tři jsou po tvůrčí stránce ještě při síle, celý koncept nahlížení do života titulního páru vždy po mnoha letech je unikátní a byla by škoda se k němu ještě nevrátit (odvyprávět toho je stále ještě možné dost viz vztahové peripetie Thompson a Rickmana v Love Actually) a to nejdůležitější - chci, sakra, zjistit, zda cesta časem zafungovala nebo ne:-).

*Tohle bych s dovolením přece jen ponechal někomu z pětice Coppola/Lucas/Jackson/Spielberg/Zemeckis.

---

No, já se u některých situací a jejich společných dialozích bavil s úsměvem na rtech a myslím, že to bylo i jejich účelem, ale ok, nejsou tam humory v tradičním slova smyslu, které si obvykle člověk škatulkuje jako "slovo, které se nesmí vyslovit", tak beru zpět:-).

Co jsem teď zběžně prošel zdroj: internet, tak Delpy se k tomu staví rezervovaně, ale Hawke s Linklaterem by si dali říct. Devítileté okno už propásli, tak prý možná v budoucnosti zopakují něco podobného jako Bergman se Scenes from a Marriage vs Saraband. Tak uvidíme. Naštěstí trilogie končí skvěle, takže i kdyby to nakonec se čtyřkou nevyšlo, tak se zase tak moc neděje (ale škoda by to byla, to zpět neberu:-)).

Before Sunrise & Before Sunset & Before Midnight

Before Sunrise 8/10

Hawke i Delpy super sympatická dvojice, které nelze nefandit, dialogy na první pohled a poslech o ničem a přitom o všem (v životě podstatném), nenápadné, ale o to silnější emoce, vzájemná chemie a jiskření, nenucená civilní atmosféra ("tohle by se mohlo stát i vám" - nemohlo, ale když ono se tomu v Linklaterově podání tak snadno věří:-)), prchavost okamžiku v celé své kráse, citová katarze pod noční oblohou (uff, naštěstí to vyšlo), ambivalentní závěr (ponechávající poslední slovo divákovi), ale hlavně - na všechno tak strašně málo času (aneb jak náhle to začalo, tak náhle to i skončilo):-). Plus velký respekt jak směrem k hercům, tak k Linklaterovi za technickou realizaci, protože ty neuvěřitelně dlouhé dialogové one-shoty musely být fakt výzva (pamatování si kvantum replik, obávané přebrebty, členové štábu nebo komparsu nechtěně v záběru, atd.).

Before Sunset 8/10

Hawke i Delpy pokračují v herecké krasojízdě, všechny podstatné atributy jedničky (atmosféra, chemie mezi těma dvěma a plno emocí pod povrchem) zachovány, dialogové tempo a množství témat, na které lze zavést řeč, nepolevuje, ovšem přes vokální rychlopalbu nově přibývá další vrstva "kolik je toho vyřčeno vs kolik toho zůstává nevysloveno" (ta je sice částečně přítomna i v jedničce, ale teprve ve dvojce dostává grády), pro dvojici první citové vystřízlivění/střet s realitou, poznání, že Delpy je kromě herečky i dost slušná zpěvačka/hudebnice, křehké citové balancování neradostné životní partnerské zkušenosti vs druhá šance (nebo osud?), famózní klimax se zpěvem, ve kterém jsou vzájemné city doslova hmatatelné, opět neurčitý závěr, který ale naplňuje diváka optimismem (tentokrát to už těm dvěma musí vyjít:-)) a samozřejmě další kudos za technickou realizaci.

Before Midnight 8/10

Hawke i Delpy nezklamali ani tentokrát, právě naopak, s titulní dvojící to dobře dopadlo (no konečně:-)) a s jejich dlouhodobým vztahem celkem logicky dochází k žánrovému posunu od nenáročného romcomu ke vztahové dramedy, protože krom štěstí a radosti u partnerů přibyly i nějaké ty starosti, závazky, dávné křivdy, nenaplněné ambice a sny, nebo mylné domněnky vůči protějšku, tudíž faktor "vyřčeno vs nevysloveno" mocně leveluje na "vyřčeno nebo nevysloveno, stejně za to můžeš Ty:-)", silné stránky z minula i předminula nadále přetrvávají, šíře diskutovaných témat díky dalším postavám, přicházejícím na scénu, ještě narůstá, pomalu se vkrádající rozkol "já jsem tak šťastný vs já nejsem zase až tak šťastná", atmosféra pomalu houstne a kumulativní, citově-vztahová, bomba v závěru ("kdo za co může a proč vlastně pokračovat dál"), která by z fleku mohla představovat prequel k Marriage Story:-). 

The Black Phone 6/10

Trailery, bohužel, slibovaly podstatně napínavější, strašidelnější a tísnivější záležitost, než nakonec Derrickson ve výsledném filmu dodal. Horor to není ani omylem, pokud někdo nepovažuje za horor jakýkoliv film, ve kterém je pár jump scare scén, přestože vyfasoval eRko (jedna explicitní scéna plus nadávky a to je vše), ale slušný dobový thriller, což by samo o sobě na škodu vůbec být nemuselo.

Předlohu neznám, takže nemohu posoudit, zda problém začíná už tam (tipoval bych že ano), nebo až u samotného scénáře, ale tak jako tak film doplácí na příběh, protože k adaptaci zvolená historka na celovečerní stopáž prostě nestačí.  

Několik linek (nadpřirozené schopnosti skrze víru, sebevražda matky, obsese nošení masek) je jen nahozeno, aniž by se s nimi jakkoliv dál pracovalo, většina postav se v dané situaci (v sousedství řádí únosce a pravděpodobně vrah dětí) chová naprosto nepochopitelně (zákaz vycházení, policejní hlídky na každém kroku nic?), to samé platí o panu przniteli osobně (kupa hlíny u zdi, vyrvané mříže z okna na podlaze, odkódování zámku na dveřích a zejména držení rukojmí v domě potenciálního nepohodlného svědka, když mám další barák jen pro sebe nic?), jehož benevolence stran vězeňských podmínek je ovšem skutečně (na sériové vrahy) nebývale vysoká:-). Což se na druhou stranu, naneštěstí, nedá konstatovat směrem k četnosti jeho kontrolních návštěv internovaných výrostků (správně, Hawke se ve filmu moc často neohřeje a je to sakra škoda, protože záporáci mu jdou více než slušně, viz nedávný Moon Knight).  

Atmosféru 70s se Derricksonovi daří budovat skvěle (obvyklá pomůcka v podobě tematického OST funguje i tentokrát), dětští herci hrají výborně (McGraw má kariéru rozjetou slušně, takže v jejím případě asi nejsou obavy o její další působení na místě a debutující Thames na tom snad za pár let bude podobně, talent na to má) a těch několik přítomných lekaček je docela výživných, ale v podstatě všechno ostatní není vysloveně špatné, ale mohlo být mnohem lepší. Bohužel předloha/scénář byli proti. Výborný Sinister je tak Derricksonem nadále nepřekonán. 

The Northman 7/10

Uff, tak naštěstí trailer pro jednou tělem neklamal a další těžkotonážní artovka se tentokrát u Eggerse nekoná (jak jsem se původně obával). Fanoušci jeho předchozích filmů pravděpodobně pocítí určité zklamání, z mého pohledu (správně, fanoušek jeho předchozích filmů úplně nejsem:-)) to ovšem bylo ku prospěchu věci. 

Předpokládám, že nebýt pandemie a souvisejícího nabobtnání budgetu, vydal by se Eggers svou tradiční cestou a výsledkem by byl "The Green Knight s Vikingy", což by na jednu stranu jistě také stálo za pozornost (EggersCut se asi konat nebude, když film brutálně propadl), ale vynucený ústupek studiu a doposud největší Eggersův příklon k mainstreamu sobecky kvituji s povděkem, protože díky němu si film užila i moje maličkost:-). 

Herci v čele s Skarsgårdem hrají parádně (škoda, že Hawke a zejména Dafoe nemají více prostoru:-)), kamera je skvělá, lokace Severního Irska opravdu úchvatné (na Islandu jsem nikdy nebyl, ale přísahal bych, že přesně takto to tam vypadá:-)), výprava je velice slušná (nicméně prozrazuje, že prachy, které se ve filmu utopily, šly v nemalé míře na vrub produkčním problémům a nikoliv měřítku filmu, které - až na pár scén - není nikterak rozmáchlé) a tematický OST je přímo perfektní.

Na druhou stanu dějově to po slibném Barbaro-Conanovském začátku uhne poněkud jiným (a mnohem komornějším) směrem, než jsem doufal (a namísto přímočaré řežby zástupů protivníků, čekajících na hrdinu před hlavním bossem, se přepne na "undercover" historku, která nedává moc smysl a nikam, bohužel, nevede, protože kdyby k finálnímu souboji došlo okamžitě po přesunu děje na Island a nikoliv po 2h filmu, příběhově by to vyšlo úplně na stejno), našlapané tempo v druhé polovině filmu i díky tomu zvolní, kamera milosrdně uhýbá častěji, než bych si přál (podle traileru jsem očekával podstatně větší míru fatalit/brutalit), romance mezi Skarsgårdem a Taylor-Joy příliš nefunguje, protože nemá ve filmu dostatečný prostor a stopáž je, na tak jednoduchou vyprávěnku, poněkud přestřelená. 

Celkově vzato ovšem velice povedená (pseudo)historická žánrovka s příměsí artu a prozatím imho nejlepší Eggersův film:-). Škoda, že se jeho progres od low budget hardcore artovek k big budget (artovým) žánrovkám - nezaslouženým - finančním výbuchem filmu asi odložil na neurčito, nebo dokonce přímo zastavil.

The Northman

Audiovizuálně a castingově lahůdka, ale Conanovsky fantazijní nebo historická řežba s Vikingy? Nějak po jeho předchozích filmech nevěřím tomu, že Eggers razantně uhnul stranou a natočil klasickou, poctivou žánrovku. Tohle bude imho další psycho artovka z řady, tentokráte jen zasazená do ranného reálného/fiktivního středověku a trailer jen tenhle aspekt filmu potlačuje ve prospěch první signální. Rád se na to podívám, ale po třetí se už napálit fakt nenechám:-).

The Black Phone

Derrickson má můj zájem tak nějak automaticky a tohle navíc vypadá hodně dobře. Retro atmosférou to láká na záležitost podobnou It nebo Stranger Things (což je fajn), má to eRko (což je super) a Hawke vypadá, že si roli dost užil, tak snad trailer neklame tělem a film bude hutná strašidelná pecka.