Série 2025

Hit

Z důvodů jednak prioritizace filmové konkurence a jednak nedostatku volného času jsem ani letos neviděl tolik nových sérií nebo aktuálních sezón (případně starších sezón z nadále objemného seriálového backlogu), kolik by si vzhledem ke svým kvalitám zasloužilo, nicméně díky omezeným časovým dispozicím vznikla potřeba si pečlivěji vybírat a vyhýbat se slabším kusům, což se pozitivně projevilo v tom, že veškerá zkonzumovaná seriálová produkce za tento rok (škoda, že kvůli časovému posunu nedošlo na finále Stranger Things) potěšila nebo přímo nadchla (s čestnou výjimkou Ironheart).

Výběr nejlepších sérií/sezón roku 2025

1. American Primeval (Sezóna 1) 9/10
2. Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 3) 8/10
3. Peacemaker (Sezóna 2) 8/10
4. Reacher (Sezóna 3) 8/10
5. Andor (Sezóna 2) 8/10
6. The Last Of Us (Sezóna 2) 8/10
7. It: Welcome To Derry (Sezóna 1) 8/10
8. Slow Horses (Sezóna 5) 8/10
9. Silo (Sezóna 2) 8/10
10. The Day Of The Jackal (Sezóna 1) 8/10

Další série/sezóny hodné pozornosti roku 2025

1. Whiskey On The Rocks (Sezóna 1) 8/10
2. MobLand (Sezóna 1) 8/10
3. Gangs Of London (Sezóna 3) 8/10
4. Alien: Earth (Sezóna 1) 7/10
5. Wednesday (Sezóna 2) 7/10
6. Daredevil: Born Again (Sezóna 1) 7/10
7. Squid Game (Sezóna 3) 7/10
8. Adolescence (Sezóna 1) 7/10
9. SAS: Rogue Heroes (Sezóna 2) 7/10
10. Pluribus (Sezóna 1) 7/10

Čestná zmínka roku 2025

• Light & Magic (Sezóna 2) 9/10

Film 2025

Hit

V rámci filmového menu se i tento rok naservírovala typově/žánrově bohatá hostina, takže panuje spokojenost. Pánové Nolan, Scott, Villeneuve nebo Scorsese sice chyběli, ale nahradili je jiné talentované persony jako Eggers, Cregger, PTA nebo režisérská jistota jménem Cameron (plus mnozí další, ať už u řad matadorů nebo nováčků), takže stejně jako v předchozích letech si na nedostatek kvalitních kousků nemohu stěžovat. Letos se mi ovšem do vkusu trefili více zástupci žánrové produkce a ambiciózní kousky z kategorie festivalovek/artovek se tak odsunuly do spodnějších pater žebříčku. 

Výběr nejlepších filmů roku 2025

1. Nosferatu 9/10

2. Weapons 9/10

3. Predator: Killer Of Killers 9/10

4. Avatar: Fire And Ash 9/10 & Avatar: The Way Of Water 9/10

5. Predator: Badlands 8/10

6. F1 8/10

7. Ballerina 8/10

8. One Battle After Another 8/10

9. How To Train Your Dragon 8/10

10. Wake Up Dead Man: A Knives Out Mystery 8/10

Další filmy hodné pozornosti roku 2025

1. Madly 8/10

2. The Girl With The Needle 8/10

3. Tatami 8/10

4. Wallace & Gromit: Vengeance Most Fowl 8/10

5. Better Man 8/10

6. The Lost Bus 8/10

7. The Brutalist 7/10

8. 28 Years Later 7/10

9. A Complete Unknown 7/10

10. Train Dreams 7/10

A protože počet míst v žebříčku je omezený a kvalitních novopečených příspěvků do světové kinematografie bylo i tentokrát požehnaně, tak filmové spravedlnosti budiž učiněno zadost alespoň v podobě pochvaly před nastoupenou jednotkou a nebo čestné zmínky. 

Skrytý klenot roku 2025 

• She Rides Shotgun 8/10

Překvapení roku 2025

• Black Phone 2 7/10

Čestná zmínka roku 2025 

• Superman 7/10, The Last Viking 7/10, September 5 7/10, I'm Still Here 7/10, Final Destination: Bloodlines 7/10, Nuremberg 7/10, 13 Days, 13 Nights 7/10, Roofman 7/10, Christy 7/10, Novocaine 7/10, Fight Or Flight 7/10, The Life Of Chuck 7/10, Lilo & Stitch 7/10, Eternity 7/10, The Bad Guys 2 7/10

---

Flop

Při každoročním objevování low quality/budgetové produkce ve snaze najít nějakou skrytou guilty pleasure pecku pro okrajové publikum (což se oproti minulému roku tentokrát bohužel nestalo) jsem i letos narazil na spoustu filmových katastrof, akutně vyvolávajících dávivý reflex, přičemž po produkční i kvalitativní stránce diletantských pokusů bylo opět takové množství, že hollywoodské přešlapy se musely v žebříčku poroučet na další místa. Na konkrétním pořadí prakticky nezáleží, riziko poškození sítnice, absolvování terapie šokem a získání filmového PTSD platí pro všechny veledíla stejně.     

Výběr nejhorších filmů roku 2025

1. House On Eden 2/10
2. Scurry 2/10
3. Valiant One 2/10
4. The Banished 2/10
5. Lookout 2/10
6. Alarum 3/10
7. Outbreak 3/10
8. Popeye: The Slayer Man 3/10
9. Tin Soldier 3/10
10. Star Trek: Section 31 3/10

Další filmy nehodné pozornosti roku 2025

1. The Occupant 3/10
2. Descendent 3/10
3. Isolated 3/10
4. The Carpenter's Son 4/10
5. Gunslingers 4/10
6. Red Sonja 4/10
7. Him 4/10
8. Nickel Boys 4/10
9. Honey Don't! 4/10
10. Good Boy 4/10

Nízkorozpočtových filmových odpadků, jejichž sledování prudce zabolelo, bylo mnohonásobně více, nicméně v paměti zanechal nejcitelnější stopu výše uvedený výběr. Zámožnější/ambicióznější konkurence z továrny na sny si ovšem na své konto připsala taktéž nejeden bolehlav, takže opomenout její zmetkovou výrobu by vůči indie produkci nebylo fér. 

Trapas roku 2025 

• Mission: Impossible - The Final Reckoning 6/10

Zklamání roku 2025 

• Sinners 6/10

Tuzemské projímadlo roku 2025 

• On A Plate 4/10 

Ostudná zmínka roku 2025 

• Kraven The Hunter 4/10, Emmanuelle 4/10, In the Lost Lands 4/10, Snow White 4/10, The Phoenician Scheme 4/10, Five Nights At Freddy's 2 4/10, Troll 2 4/10, The Old Guard 2 4/10, Keeper 4/10, A Big Bold Beautiful Journey 4/10

Pluribus (Sezóna 1) 7/10

Co by se stalo, kdyby lidé z nějakého důvodu ztratili svou individualitu a získali kolektivní mysl se všemi vzpomínkami, zkušenostmi a dovednostmi všech takto "obdařených" jedinců? A jak by na podobný přerod reagovali lidé, kterým se podařilo ne/dobrovolné asimilaci vyhnout? A proč nová etapa lidské civilizace připomíná svět budoucnosti ze Star Treku, jinými slovy ultimátní verzi komunismu (přátelství, mír a společné vlastnictví)? Samé otázky:-). Naštěstí Gilligan na ně zná odpověď a nebojí se o ně podělit (respektive na některé z nich, většinu si bohužel šetří do následujících sezón).

Palec nahoru za originální nápad s family friendly verzí Borgů ze Star Treku (ok, tak zase tak originální ne:-)) přenesených do současnosti a zbavených touhy po dokonalosti (a geniálních hlášek:-)). Tahle premisa do budoucna nabízí ohromný potenciál jak stran vývoje postav, tak samotné příběhové linky a případných zvratů. V první sezóně je (předpokládám, že záměrně, aby bylo o čem vyprávět v dalších sezónách, nikoliv z nedostatku nápadů) zredukována jen na situaci "celé lidstvo je jeden velký hotel a hlavní postava si může poručit úplně cokoliv, včetně vybraných osob", tudíž spousta otázek stran fungování světa zůstává nezodpovězena a v úvodu předestřená mise na záchranu lidstva se odsouvá na příště.

Účinnou náplastí na bolesti nedostatečně rozvinutého narativu, které lze do jisté míry omluvit tím, že se jedná o první sezónu, ve které je primárním úkolem představit jednotlivé charaktery a nastínit základní příběhový koncept (s nějakým cliffhangerem na konci), budiž typově dokonale vybraný a výborně hrající casting ústřední dvojice (neurotická Seehorn v hlavní roli sype jednu sarkastickou hlášku za druhou a mnohé scény si krade pro sebe, zatímco sympatická Wydra je jejím umírněným protipólem), pár zábavných scén (ve kterých figuruje pohodář Schutte, ovšem hlavní cenu si odnáší Cena se svým cameo vystoupením:-)) a nadstandardní produkční hodnoty (post-apo atmosféra liduprázdného města se povedla).

It: Welcome To Derry (Sezóna 1) 8/10

Muschiettiho dvoudílná filmová adaptace "toho" ve své době po dlouhých letech zvedla kvalitativní laťku hororových žánrovek natočených podle Kingových knih opět nahoru (aby se následně s dalšími filmy, s čestnou výjimkou dvojice příspěvků od Flanagana, zase prudce propadla dolů:-)), takže očekávání stran jeho seriálového prequelu byla nemalá. Naštěstí dobrá věc se podařila a na návrat do titulního městečka s temný tajemstvím pobývajícím v odpadních kanálech divák na rozdíl od zdejších postav nezapomene, protože Muschietti se i na podruhé trefil do středu terče.

V prvé řadě je potřeba pochválit jednak navrátilce Skarsgårda, jehož charismatické vystoupení je stejně jako ve filmech správně znepokojivé, černohumorné, děsivé a uhrančivé zároveň (a to do té míry, že jakmile se objeví na scéně, krade si veškerou pozornost pro sebe) a jednak casting dětských postav, který je typově dokonale vybraný a nadto podává výborné herecké výkony. V kombinaci s vynikajícími produkčními hodnotami (retro výprava, kostýmy a OST odvádějí špičkovou práci) se tvůrcům daří budovat parádní atmosféru "parta dětí na výpravě za (nebezpečným) dobrodružstvím" podobně jako je tomu ve Stranger Things (nebo když už je řeč o Kingovi, tak ve Stand By Me a filmové adaptaci It).

Příběhová linka má vcelku pomalý rozjezd a trestuhodně dlouho trvá, než hlavní bubák v přestrojení za klauna konečně nastoupí na scénu v celé své kráse (naštěstí žádný dějový filler se v řadách epizod nevyskytuje), jisté rezervy jsou patrné taktéž na nevyrovnané trikové stránce (cgi v některých scénách vypadá fajn, zatímco v jiných lacině a nepřesvědčivě) a čistě hororových situací v průběhu děje zase tolik není. Podobné nedostatky ovšem bohatě vyvažuje vynikající chemie mezi dětskými postavami, přítomnost překvapivě brutálních scén (při kterých se nezapomnělo na výživné fatality), odvaha tvůrců poslat sympatickou dětskou postavu předčasně na střídačku (přičemž její emocionálně drtivý odchod v předposlední epizodě patří k nejlepším scénám letošního roku:-)) a výborně vygradované finále (jak stran samotného vypořádání se s hlavním bubákem, tak dojemné rozlučky). Snad Muschiettimu vydrží podobná forma i v příští sezóně.

Avatar: Fire And Ash (Revize) 9/10

Stejně jako v případě dvojky jsem si po výletu (přes celou republiku:-)) do IMAXu dal druhou projekci v HFR. Od dvojky jsem nic ve vyšší snímkové frekvenci neviděl (protože pokud se nepletu, tak ani nebylo co) a současně dvojka byla moje první zkušenost s HFR, takže zvědavost, zda se na opakovaný pokus dostaví spokojenost, byla veliká. A výsledný dojem je ... nepřekvapivě stejný jako minule, tj. nepříliš přesvědčivý. Takže do čtyřky si od HFR dám s radostí zase pauzu:-).

Na jednu stranu scény v HFR působí (logicky) mnohem plynulejším a ostřejším dojmem, což všeobecnou technickou nadřazenost filmu oproti zbylé blockbusterové konkurenci posouvá zase o kousek dál. Na druhou stranu prezentace v HFR zvýrazňuje vtíravý dojem "papundeklovosti" vybraných scén, respektive videohry/televizní inscenace, což celkovou umělost filmu (danou konceptem kompletně digitálních postav v kompletně digitálním prostředí) ještě umocňuje.

Kdyby film běžel ve vyšších fps celou dobu, tak by sice tenhle nepříjemný soap opera efekt nepominul, ale nebyl by tak rušivý. Stejně jako u videoher (pokud nejde o skutečně nízké fps) větší problém spočívá ve velkých propadech fps než v samotné hodnotě snímkové frekvence a zdejší přepínání mezi SFR a HFR v akčních scénách se tomu dost podobá. Zatímco přechody mezi běžným širokoúhlým obrazem a IMAX formátem u jiných filmů jsem častokrát zaznamenal až zpětně při vydání na videu, tady mě skoky do HFR praštily do očí kdykoliv k nim došlo. Tahle filmová atrakce to podle mě nikdy nedotáhne dál než na pozici experimentu/kuriozity (na čemž se od dob Hobita doteď nic nezměnilo) a je úplně jedno, jak se ten problém "přílišné dokonalosti" budou snažit vyřešit (Cinematic HFR, TrueCut Motion, atd.).

Stran samotného filmu veskrze pozitivní (po stránce obsahu) až nadšené (po stránce řemeslného zpracování) dojmy nadále přetrvávají. Technickou precizností Cameron po kdovíkolikáté ukazuje celému Hollywoodu záda, respektive je před zbytkem blockbusterové štafety (čest všem osamoceným výjimkám jako je Nolan nebo Villeneuve) tak daleko, že pomalu mizí za horizontem:-). Podobně obří rozpočty už pár blockbusterů mělo, ale jen tady to jde poznat z každé scény.

O to je větší škoda, že Cameronem zvolený narativ se omezuje jen na modrou variaci na Matrix Reloaded, tj. dvoudílný sidequest s naháněním nějakého MacGuffina a soustředění příběhové linky okolo znovuoživeného záporáka z jedničky, navzdory tomu, jak obrovský potenciál celý tenhle fikční svět má stran možností kam se vydat a co ukázat. Když pominu přenesení děje do vesmíru nebo na další měsíce/planety (ideálně Zemi) a ten souboj v nulové gravitaci, o kterém mistr mluvil, tak třeba honička/bitka na úpatí vybuchujícího vulkánu ve stylu Mustafaru by byla super, stejně tak průzkum hlubin po vzoru Abyss nebo nějaký destruktivní projev Eywy (tsunami, blizard, twister). Nic proti rodinnému Skywalker Sully Saga konceptu, ale cesta k Matrixu Revolutions (tj. epickému klimaxu) mohla proběhnout přece jen nápaditěji.

Avatar: Fire And Ash 9/10

Pár slovy: Ohnivě popelavé pokračování je doslova to samé, co minule s několika nápady a minutami navíc.

Mnoha dalšími slovy: Zlí jazykové by nejspíše prohlásili, že trojka je v podstatě nepřiznaný remake dvojky (a do značné míry by měli pravdu), ale kéž by všechny podobné pokusy o vstupování do téže řeky dopadly takovým způsobem, tj. kulervoucí blockbusterovou jízdou na hollywoodské horské dráze s absolutními produkčními hodnotami. Železný Jim se nepokouší znovu vynalézt kolo (v minulosti jej znovu vynalezl tolikrát, že už má vrchovatě splněno do konce života:-)) a neopravuje, co není rozbité, tj. pokračuje přesně tam, kde minule skončil, což je dobře i špatně zároveň.

Cameron se vůbec poprvé režijně vrací k nějaké značce dalším sequelem, ovšem na dramaturgické struktuře filmu se to překvapivě nijak nepodepsalo, protože příběhová kostra dvojky a trojky je téměř identická. Velká akční sekvence na úvod (přepadení létající karavany), velká akční sekvence uprostřed (výlet do Bridgehead City a mise s osvobozováním zajatců), velká monumentální akční sekvence na konec (epické finále) a mezi tím trocha rodinného dramatu, trocha NatGeo dokumentu o podmořské mimozemské fauně a flóře a nově trocha mezidruhového bratříčkování soupeřících partiček záporáků po vzoru nepřítel mého nepřítele je můj dočasný spojenec (případně kamarád s výhodami:-)).

Což by samo o sobě vlastně zase tolik nevadilo, nebýt toho, že slovy klasika se nám tady s nástupem sequelů rozmohl takový nešvar a totiž kouskování/ředění obsahu v doprovodu natahování stopáže. Po dvojce jsem naivně předpokládal, že povinnou expoziční předehru s opětovným worldbuildingem a novým rozestavením modrých figurek na lesní/vzdušné/vodní šachovnici máme zdárně za sebou a trojka od úvodních minut zařadí nejvyšší rychlostní stupeň a storytelling se razantně posune kupředu a ono kupodivu ne. Namísto toho Cameron stiskl tlačítko restart.

Děj se opět rozjíždí neobyčejně pozvolna a vyjma nového MacGuffina (vzácný nerost a ještě vzácnější sekret z velryb vystřídal geneticky zmutovaný Champion, který je ze všech nejvzácnější, protože se vyskytuje v jednom jediném exempláři:-)) a nového záporáka, který bohužel ve filmu nedostane příliš prostoru, nepřináší trojka po obsahové stránce nic podstatného. Pokud Cameron prohlašuje, že dvojka a trojka tvoří dohromady jeden ucelený storyarc, tak se obávám, že prostě kecá, protože začátek dvojky a konec trojky představuje jedno velké status quo. Z pohledu big picture se celý tenhle fikční svět za dva filmy a šest hodin stopáže neposunul vůči jedničce prakticky nikam.

Cameron se vrací k motivům z předchozího filmu, které se zdály být minule vyřešeny (rebelující potomek, velrybí vyvrhel, velrybářská lovecká sezóna, přemlouvání velryb k akci ve stylu debatování Hobitů s Enty z LOTRa, finální bitva), na úkor nových a potenciálně zajímavých témat (vynucené spojenectví JakeSullyho s Quaritchem, fanatičtí kacíři v řadách modrásků odmítající Eywu, nový kmen potulných kupců/vzduchoplavců, variace na indiánská spojenectví s koloniálními mocnostmi za dob sedmileté války, genetické modifikace lidí, počínající spor žoldáků a úředníků v RDA), přičemž rozpracované důležité linky z minula (tajemstvím obestřená identita Weaver a její propojení s Eywou, ambivalentní vztah Langa a Championa) se nejenže uspokojivě neuzavřou, ale ani nijak zásadně nerozvinou.

Což platí prakticky pro všechny (staro)nové atrakce, které jsou ve filmu opět vytěženy sotva z poloviny. Navzdory lákavému podtitulu na oheň a prach ve filmu prakticky nedojde, jelikož nové sopečné prostředí je zredukováno na nedůležitou kulisu v pozadí (teď už chápu, proč se v trailerech nový habitat vůbec neukázal, v samotném filmu v něm totiž postavy stráví zhruba deset minut:-)), stejně tak na konto nového nepřátelského kmene nepadne v podstatě ani slovo, návštěva Bridgehead City je využita jen k efektní akční sekvenci, mytologie okolo Eywy a nabytých super schopností Weaver je zase poodhalena jen o malý kousek, nebeští obchodníci jsou jen nepodstatnou zastávkou na cestě a výlet kamkoliv mimo Pandoru, natož zpátky na Zemi, se samozřejmě nekoná ani náznakem.

Všudypřítomná serializace se tady projevuje i na práci s postavami. Vedlejší linka s Quaritchovou změnou stran (ať už ve stylu Anakina s návratem ke světlé straně síly nebo naopak agenta Smithe se zapuzením svých nadřízených a sledováním vlastních cílů) je jen opatrně naznačena, přestože k něčemu takovému celý film směřuje (takže si na rozhřešení osudu postavy zase počkáme až do dalšího dílu), ústřední rodinný tým je dle očekávání vybaven bytelným plot armorem a podobně i oba hlavní záporáci jsou v rámci závěrečné konfrontace nepřekvapivě posláni na střídačku jen tak napůl, respektive takovým způsobem, že nebude žádný problém je v následujícím filmu znovu vrátit na scénu.

Nicméně mírné přešlapování na místě po stránce narativu lze do jisté míry omluvit tím, že jde o jeden film rozdělený na dvě části. Navzdory použité vypravěčské formulce "více téhož" nechybějí v ději emocionálně silné scény (poslední procházka v džungli), dramatické scény (rodinka mezi sebou konečně řeší nějaký konflikt a postavy zaujímají rozdílné pohledy na řešení problému), humorné scény (Lang opět trousí jednu hlášku za druhou a krade si celý film pro sebe a nebýt family friendly ratingu, došlo by i na Arcturian Na'vi sex:-)) a pochopitelně ani strhující scény (industriální honička v kulisách Bridgehead City připomene únik z výrobníku atmosféry ve finále Aliens) a velkolepé finále s Cameronovým trademarkem v podobě několikanásobného klimaxu, ve kterém jeden eye candy moment střídá druhý a pojem "hollywoodská epika" dostává Cameronovými precizně naaranžovanými money shoty úplně nový rozměr.

Navíc na poli produkčních hodnot Cameron ve srovnání se zbytkem hollywoodské konkurence opět nehraje první ligu, ale úplně jiný sport. Bezkonkurenční technické zpracování, špičkové audiovizuální podání (s výjimkou Franglenova pouze adekvátního OST), famózní trikovou stránku (od performance capture herectví, přes interakce lidských a digitálních postav v digitálním prostředí, až po samotnou úroveň cgi) nebo perfektní 3D prezentaci, nemající v oboru žádnou, natož seriózní, konkurenci, ani není potřeba připomínat. Díky čemuž ambiciózní tříhodinová stopáž, stejně jako v případě dvojky, nepředstavuje žádný problém. Celkově excelentní zážitek, který názorně dokazuje, jak funguje filmová magie, k čemu se staví kina (IMAXy) a proč by se do nich mělo na podobné kousky z hollywoodské továrny na sny chodit:-).

Wake Up Dead Man: A Knives Out Mystery 8/10

Do třetice všeho dobrého a opět trefa do středu terče:-). Johnson naštěstí neopravuje, co není rozbité a i tentokrát servíruje podobně stylovou a zábavnou "whodunnit" žánrovku, jako tomu bylo minule i předminule, ve které vzdává poctu všem klasikám detektivního žánru v čele s nejmenovaným puntičkářským detektivem s pěstěným knírem a současně si nápaditě hraje se zažitými žánrovými pravidly, které střídavě dodržuje a podvratně porušuje, aniž by se při tom v každém díle téhle série opakoval a recykloval původní film jen v jiném prostředí s jiným castingem.

Oproti experimentálnější dvojce, ve které Johnson zkoumal, případně boural, mantinely žánru, se ve trojce vrací ke konzervativnějšímu pojetí jedničky jak po dramaturgické, tak i řemeslné stránce. Což ovšem neznamená, že by zapomněl na všechny tradiční ingredience série. Po typově různorodé partičce postav, které spolu pojí rodinné a přátelské vazby, Johnson dává prostor další uzavřené komunitě, tentokrát postavené na náboženských základech, jejíž zdánlivě spořádání členové ukrývají nejedno temné tajemství (a jak se v průběhu filmu ukáže i zřejmý motiv ke spáchání zločinu).

Na první pohled přímočará dějová linka se s postupujícím detektivním pátráním a odhalováním jednotlivých důkazů a (pravých či falešných) stop sympaticky komplikuje hned několika příběhovým zvraty a skrze retrospektivní sekvence pozvolna odhaluje jeden dílek skládačky za druhým, aby se v tradičním "vysvětlujícím" závěru složil výsledný obraz dohromady v celé své kráse (identita pachatele sice nepřekvapila, ale motiv ano). Johnson při tom diváka zásobuje jak humornými vsuvkami (vtípek s graffiti sice prozradil už trailer, ale přesto je top:-)), tak hromadou popkulturní referencí a samozřejmě patřičně sarkastickým meta komentářem na konto fungování sociálních sítí, masmédií i samotné církve.

Šťastnou ruku měl Johnson i při výběru castingu. Craig v hlavní roli svérázného detektiva s rozverným přízvukem, nonšalantním vystupováním a nezměrnou dávkou charismatu podává i na potřetí parádní herecký výkon, ovšem ani zbytek hvězdami nabitého obsazení za ním příliš nezaostává, přičemž pochvalou zmínku zasluhuje zejména trojice O'Connor, Close a Brolin. Expozice by mohla být o něco kratší, vedlejší postavy nedostanou v ději tolik prostoru, kolik by si zasloužily, což je škoda zejména v případě Scotta a navrátivšího Rennera (na druhou stranu velký palec nahoru, že se ve filmu vůbec objevil:-)) a stejně tak stopáž, která se s každým dalším dílem natahuje, by neškodilo malinko zkorigovat, ale to jsou nepodstatné výtky vůči jinak vynikající žánrovce, po které nezbývá než s nadějí vyhlížet další pokračování:-).

Train Dreams 7/10

Byl jednou jeden (ne)obyčejný člověk a jeho (ne)obyčejný život, ve kterém zažívá prchavé okamžiky lásky a štěstí i skličující momenty, plné zmaru a smutku, jakožto všechno ostatní mezi tím. Aneb pokus Netflixu o napodobení loňského Brutalisty, tj. nekompromisní artovka (jak jinak než v obrazovém formátu 4:3:-)), která po festivalech sbírá jedno ocenění za druhým a má nakročeno se napřesrok stát jedním z favoritů oscarového klání. A vystačí si při tom s poloviční stopáží.

Což je škoda, protože tahle minimalisticky vyprávěná monumentální životní freska obsahuje tolik témat (rodičovství, trauma ze ztráty rodiny, hledání smyslu života, splynutí s přírodou, plynutí času, proměna doby, atd.) a vedlejších postav, že většina z nich nedostane prostor, aby se více rozvedly a zanechaly hlubší dojem. Hlavní postava se potýká s těžkým osudem, další charaktery se objevují a zase mizí (povětšinou předčasným skonem:-)) a epizody ze života se střídají, aniž by bylo mnohdy zřejmé, zda mezi nimi uběhlo deset dnů nebo deset let (Edgerton celý film vypadá prakticky stejně).

Nicméně příběhová linka díky tomu dokáže překvapit několika nečekanými zvraty, skromná stopáž se pozitivně projevuje na tempu (jedna událost následuje druhou bez výraznějšího zdržování) a co je nejpodstatnější, o samotný narativ tady vlastně vůbec nejde. Bentley poutavým způsobem vypráví prostřednictvím atmosféry, audiovizuálu (s malou výpomocí doprovodného komentáře) a samozřejmě hereckých výkonů. Stylové obrazové kompozice nabídnou vedle nádherné přírody (skvěle vybrané lokace) i několik působivých (lyrických) výjevů (impozantní stromořadí, ohnivá spoušť, medvěd), tematický OST výborně dotváří náladu a casting v čele s Edgertonem odvádí vynikající práci bez ohledu na rozsah role.

Predator: Badlands (Bilance)

Byl jsem na Dana/Deka o víkendu a kino (plex v OVě v TDL sále) bylo zaplněno v podobné míře jako na velké sezónní blockbustery s masivními marketingovými kampaněmi, což jsem vůbec nečekal, ale o to více oběma tleskám:-). 

Velký palec nahoru, že se opakuje tržební scénář s posledním Alienem (Prey zamířil jen na stream a spokojení fanoušci po premiéře volali u dalších filmů po kinu. Původně stejně koncipovaný Romulus tedy přesměrovali do kina … a fanoušci film v pokladnách naštěstí podrželi) a kravaťáci dostali od publika jasný signál, že o obě značky je v kinech stále velký zájem (i když rezonuje primárně u staršího publika, které si cestu do kina v dnešní době hledá docela složitě), čímž je potenciální crossover zase o něco blíže realizaci (zestárlý Conan je nadobro mimo hru, zestárlý Dutch ještě ne:-)), o jistotě dalších sequelů ani nemluvě.

Plus je fajn sledovat, že na Trachtenbergovy vytrvalé snahy přinést do série něco nového (v rámci možností originálního) a nerecyklovat jen ten samý syžet pořád dokola (na což nakonec doplatil Terminator) cílovka slyší a dokáže to svými peněženkami ocenit. Po akvizici bych nikdy nevěřil, že se něco takového stane, ale moloch Disney se o jeho rodinné klenoty stará lépe než to dělal samotný Fox (v podání Scotta, Blacka a víceméně i Antala).

---

S každým dalším filmem obě značky k sobě přibližují víc a víc (další mimozemské potvory v obou sériích, časový skok u Badlands do období Aliena a samozřejmě přítomnost androidů), takže kam to celé Disney směřuje je úplně jasné, otázkou jen je, kdy se tak stane. A až se tak stane, tak to neznamená, že by vedle toho nemohly bez problému existovat standalone sequely (tak jako vedle Badlands stojí animák Killer of killers).

Obě značky se po letech zase dostaly do záře reflektorů a vlna oživování starých nápadů/projektů/značek je v poslední době na vrcholu (Matrix, Maverick, Ghostbusters, Beetlejuice, Karate Kid, naposled Mummy, Gremlins, atd.), takže pořád doufám, že si studioví hlavouni nakonec vzpomenou i na toho pátého Aliena, když o něm Weaver nedávno zase (pochvalně) mluvila. Kdyby tohle Disney odklepl, tak mám mokro v kalhotech:-).

---

Na ta finanční čísla Predatora je fakt smutný pohled. Věřil jsem, že s ohledem na pozitivní ohlasy kritiků i diváků minimálně 250 mega nebude problém, ale vypadá to, že Trachtenberg a spol. budou mít co dělat, aby se dostali alespoň na nulu (bez započtení kampaně). Kdyby to byla podobná blitka jako v případě Blacka, tak neřeknu ani slovo, ale frajer s dredy poprvé v hlavní roli, spousta nových nápadů, fan service obsah, propojení s Alienem. Co chtít víc?

Velká škoda, že Predatora nepodrželi soudruzi podobně masivně jako posledního Aliena, u kterého se složili skoro na třetinu celkových tržeb. A teď koukám, že Badlands se u nich (a to zdaleka) nechytá ani na tržby toho Blackova nepodarku, tak to mi zůstává rozum stát (kolikže kin od 2018 to postavili?). Doplatil na nějakou aktuální situaci (silná domácí konkurence, geopolitika, skvrny na slunci?) nebo slovy Ripley: "To šlo IQ tak rychle dolů, co byl Yautja pryč?":-)

Predator: Badlands 8/10

Trachtenberg znovu (letos už podruhé) vrací úder a (dtto) trefuje střed terče:-). A podařilo se mu to podobně neotřelým způsobem jako minule a předminule, tj. opakuje úspěšný recept, podle kterého ukuchtil už Prey a Killer Of Killers (starý známý ultimátní lovec v nových kulisách a obecně kabátku) a výsledkem je tentokrát ... SW s Predatorem:-). Respektive napůl akční a napůl komediální sci-fi safari v mimozemském zooparku, ve kterém se najde prostor pro infantilní humor, v rámci možností explicitní násilí i pomrknutí na fanoušky skrze spousty fan service obsahu.

Jasně, mimozemský rastafarián poněkud vyměkl a najednou se poplácává po zádech s potenciální kořistí, ale to je prostě dáno family friendly ratingem (eRko nepřekvapivě, ehm, bolestně chybí - krvavé/brutální fatality vzhledem k absenci lidí pominu, ale doslova skautský slovník při vzpomínce na nekorektní hlášky z předchozích filmů ("You're one ugly motherfucker!":-)) docela zamrzí) a skutečností, že legendární sběratel trofejí je konečně v hlavní roli a je potřeba u publika vyvolat nějaké ty sympatie (proto se i přistoupilo ke zjednodušení designu masky pro čitelnější vyjádření emocí).

Největší výtka směřuje ke komickým prvkům, které jsou v některých případech určeny pro dětské publikum (jako ve SW), načež o pár minut později následuje nějaká vážně míněná/násilná scéna s rodinnými traumaty/likvidací mimozemského šmejdu z vesmíru. Prostřední "odpočinková" část, ve které se primárně budují vztahy a dojemně se vzpomíná na mrtvé/ztracené bratry/sestry, by si zasloužila zredukovat jen na nezbytně nutné minimum, protože během ní dochází ke znatelnému propadu tempa. A konečně na konto hlubšího ponoření do kultury, hierarchie nebo kodexu cti frajerů s dredy toho v ději bohužel moc nepadne (přitom kdy jindy na to mělo dojít, než ve filmu s hlavní postavou z jejich řad?). 

Trachtenberg tohle mírné zaváhání ovšem bohatě vynahrazuje jinými diváckými atrakcemi. Hlavní postava je vybavena jasnou charakterizací/motivací hned v úvodních minutách filmu (tudíž žádné zbytečné zdržování s povinnou expozicí se nekoná), ve kterých dokonce proběhne výlet na domovskou planetu (na což čekám od konce jedničky, nicméně jsem doufal, že se tady ukáže nějaká civilizace a ne jen pustina uprostřed ničeho, která by se mohla rozprostírat úplně kdekoliv:-)) a okamžitě se jde na věc (byť na patřičně vydatnou dávku akce dojde prakticky až v samotném závěru).

A totiž zábavný survival s vtipným glosováním ze strany polovičního androida (Fanning a Schuster-Koloamatangi mají slušnou buddy chemii), několika skvělými nápady (vlastní jazyk po vzoru Avatara, nové mimozemské potvory, biologická náhrada plasmového kánonu a obecně organická výzbroj do závěrečné bitvy založena na místní fauně a flóře a nikoliv hi-tech vychytávkách), nepostradatelnými referencemi na Predatora i Aliena (zeď s trofejemi, zlobivá AI MU/TH/UR, sprint v korunách stromů, finální potyčka s powerloaderem), dalším propojením kánonu, respektive přípravou na nevyhnutelný crossover s xenomorphem (sběr vzorků pro divizi biologických zbraní) a několikanásobným klimaxem po vzoru Camerona (přičemž i roztomilý čtyřnohý sidekick ve filmu není jen na okrasu, respektive pro zasmání, ale plní v ději nějakou úlohu).

Avatar: Fire And Ash (Bilance)

Letos to stran blockbusterových eventů je vyloženě tragédie, takže hlad po nich je obrovský (kdo by si ještě nedávno pomyslel, že F1 dokáže vytáhnout z peněženek přes 600 mega, i ta slaboučká osmička M:I překonala podobně slaboučkou sedmičku, o ultra generických dinosaurech se skoro 900 mega ani nemluvě), od premiéry budou mít modrásci volné pole působnosti tři (!) měsíce (srovnatelná big budget konkurence je až v březnu Project Hail Mary), což se vzhledem k tomu, že tahle značka není sprinter ale vytrvalec, rovná bianco šeku a v neposlední řadě je to biják od Casey kurva Rybacka Jima železňáka Camerona, což je svátek samo o sobě (narativ může být pro leckoho diskutabilní, ale o tom, že po řemeslné stránce Cameron zase ukáže záda celému Hollywoodu, snad nepochybuje nikdo).

Pokles tržeb oproti dvojce nejspíše bude (moc nových diváckých atrakcí se v trailerech neukázalo a vypadá to prostě jen jako druhá (tříhodinová:-)) polovina jednoho filmu, to neokoukané sopečné prostředí měli v kampani mnohem více akcentovat), ale výše zmíněné okolnosti trojku podle mě vytáhnou na dvě miliardy. Možná těsně nad/pod, ale nakonec meta padne. Jestli ne hned při premiérovém uvedení, tak po kolečku následných re-releasů určitě (divím se, že Disney spolu s dvojkou neposlal letos do kin znovu i jedničku, magická meta tří miliard by byla zase a pár mega blíže:-)). Camerona neradno podceňovat v jakémkoliv ohledu, takže počítám, že se dvojka zastaví někde mezi dvěma miliardami a tržbami dvojky. Kdybych si musel tipnout přesné numero, tak třeba 2025 (a šest nul) by byla docela pěkná bilance:-).

---

Věřím, že strejda Cameron ještě neřekl poslední slovo. Divácké reakce jsou na podobné úrovni jako u dvojky (jasně, nějaký propad v hodnocení tam kvůli faktoru "více téhož" a opět otevřenému konci nepochybně je, ale nejde o nic zásadního, co by film v očích masy nějak poškodilo) a až do března s nástupem Project Hail Mary nebudou mít modrásci v kinech žádnou (natož vážnou) konkurenci, která by se dala považovat za big event blockbuster. 

Sázím na to, že to Cameron znovu uhraje na "titanicový" efekt trvalky a trojka sice bude v dalších týdnech přisypávat relativně málo, ale dost dlouho na to, aby se k dvoumiliardové metě dříve nebo později (když ne v premiérovém běhu, tak s pozdějším re-release kolečkem, které před uvedením čtyřky tutově proběhne) nakonec dostala. Být na místě Camerona, tak v nějakém rozhovoru na začátku roku bych znovu postrašil cílovku, že pokud trojka dostatečně nevydělá, tak žádné rozuzlení ságy nebude, aby die hard fans do kina ještě několikrát naklusali spolu s posledními opozdilci:-).

---

Když si na Numbers hodím všechny tři filmy do srovnávačky po dnech, tak trojka v DOM prozatím víceméně kopíruje výsledky jedničky. Což je s ohledem na inflaci a počet premiérových sálů 2009 vs 2025 samozřejmě jasný propad, ale na druhou stranu trojka je nepřiznaný remake dvojky, nepřináší žádné nové divácké atrakce (velká chyba, že potenciální Mustafar-like highlight vyhodili do koše) a hlavně od předchozího dílu neuběhlo tolik času, aby mohl zafungovat franchise hunger efekt (tak jako u dvojky nebo sedmičky SW) a z tohohle pohledu trojka na domácí půdě generuje hodně slušná čísla. Pokud trojce v dalších týdnech neklesne výdrž (k čemuž má absencí jakékoliv konkurence cestičku umetenou dokonale) a podobný vývoj se odehraje i na INT trzích (soudruzi se snad složí na celkové numero podobné jedničce:-)), tak by ten očekávaný propad tržeb oproti dvojce nemusel být tak drtivý. Jsem zvědavý, jak si modrásci povedou napřesrok. Camerona neradno podceňovat v žádném ohledu, tak snad se to opět potvrdí i stran nastřádaných zlaťáků:-).

---

Stran budgetu to u modrásku může vypadat jako napálené (700 až 800 mega za v podstatě jeden šestihodinový film, plus pár natočených scén pro další film bez marketingu, na první pohled působí jako úlet nehledě na to, kolik nainvestovali do technologie a jak dlouho to točili), protože Cameron má od studia bianco šek a na place není nikdo, kdo by se mu odvážil říct "hold your horses, cowboy" (možná tak kamarád Landau, ale i kdyby to zkoušel, tak stejně věděl, že je to bez šance:-)), ale podívejte se, kolik stálo kombo Infinity War a Endgame a to bylo prosím před pandemií a inflačním boostem (nebo třeba druzí a třetí Piráti s inflační přirážkou). Kromě toho na těch filmech je rozpočet kurva poznat (na rozdíl od devadesáti pěti procent hollywoodské produkce) a od dob T2 produkční hodnoty z kategorie state of the art (a tudíž over the top budgety) patří k jeho trademarku. Jsem si docela jistý, že jinak by to publikum (já určitě) ani nechtělo.

Trojka dojela na to, že přišla moc brzy a nezafungoval tak "long time no see" efekt jako u sedmých SW nebo právě u dvojky a současně nepřinesla žádné nové atrakce a uspokojující klimax (zase další status quo), takže naopak zafungoval "more of the same" efekt. Cameron sice prohlašuje, že u čtyřky a pětky bude muset vymyslet, jak srazit rozpočet dolů (což možná myslí upřímně a možná je to následek toho, že mezi ním a studiem už není Landau, který by "brousil hrany"), ale prostřední jméno má Francis a nikoliv Compromise, takže to bude mít (sám se sebou) hodně těžké:-). Každopádně zamyslet by se měl hlavně nad feedbackem na trojku a podle toho u čtyřky a pětky zapracovat na dramaturgii a narativu.

---

Jak jednou pravil jeden nejmenovaný klasik - není konec, dokud není konec:-), ale modrásci mají podle všeho definitivně dobojováno. Kampaň vykazovala jisté rezervy a film se potýkal s "more of the same" syndromem, startovní podmínky měl strejda Cameron přesto ideální (pochvalné divácké reakce a nulová konkurence po dobu týdnů až měsíců), ale na to se historie ptát nebude. Já jsem do poslední chvíle věřil v efekt trvalky (a.k.a. pravidelně kontroloval Numbers:-)), ale je na čase přiznat porážku. Takže gratulace všem, kteří tipovali 1.5 miliardy, čest všem poraženým jako já a tipovačce před premiérou čtyřky (nadále věřím, že Cameron celou ságu dotáhne do konce, byť za cenu omezenějšího rozpočtu) zdar:-).

Peacemaker (Sezóna 2) 8/10

První sezóna působila po kvalitativní stránce jako blesk z čistého nebe a doteď patří mezi nejlepší věci z celého DC(E)U, takže očekávání stran dalšího dobrodružství natvrdlého superhrdiny s kýblem na palici, velkou bouchačkou vždy po ruce a hlavně srdcem na správné místě byla nemalá. Gunn naštěstí ani tentokrát nezklamal a ve druhé sezóně vstupuje podruhé (respektive potřetí, počítaje v to i film) do téže řeky, byť počáteční překvapení již není na jeho straně a některé nové nápady se nepodařilo vytěžit do takové míry, jak by si dané téma zasloužilo.

Což znamená, že všechny silné stránky z předchozí sezóny zůstávají na svém místě. Gunn opět servíruje nekompromisní mix nekorektního/infantilního humoru, hromadu parádně vypointovaných dialogových výměn a zábavně absurdních situací pohybující se přesně na hraně komična a (přiznané) trapnosti, černohumorné a patřičně explicitní akce vytěžující eRkový rating na maximum a tuny odkazů jak na komiksovou předlohu, tak i předchozí DC(E)U produkci a to vše v doprovodu partičky extravagantních postav s výborně fungující chemií (stávající casting se sympatickým hromotlukem Cenou v čele se vrací na scénu s plnou parádou, ale ani skvadra nováčků svými vystoupeními nezklame, právě naopak) a samozřejmě geniálního hudebního intra, tentokrát s vypalovačkou od Foxy Shazam (stejně jako posledně je tohle široko daleko jediná série, u níž v každé epizodě automaticky nepřeskakuji zdlouhavé úvodní titulky):-).

Přesto by se zde pár nepodstatných zaváhání našlo. Poměrně dlouho trvá, než se děj patřičně rozjede, respektive se ukáže, o co ve druhé sezóně vlastně půjde. Detektivní pátrání oproti minule v podstatě absentuje, nově je středobodem vyprávění romantická/vztahová linka. Vyšetřování konkrétního případu tak ustupuje do pozadí ve prospěch budování vztahů mezi postavami (což je častý nešvar žánrově podobně koncipovaných sérii, ve kterých se ústřední přátelský nebo kolegiální tým postupem času překlopí do "rodiny"). Stejně tak potenciálně atraktivní motiv skákání mezi paralelními dimenzemi je odsunut na vedlejší kolej (příběhová linka s výletem k sousedům a z toho plynoucími následky se naplno rozeběhne až ve druhé polovině sezóny) a samotné finále namísto velkolepého klimaxu přináší tak trochu zbytečný dojezd. Nicméně základ je stále natolik skvělý, že dokáže přebít i určité nedostatky a nepostradatelný cliffhanger v závěru slibuje velké věci příště, tak snad se Gunnovi podaří nastolenou laťku udržet i ve třetí sezóně.

Alien: Earth (Sezóna 1) 7/10

Dokonalý organismus s kyselinou namísto krve se vypravil na matičku Zemi (od legendárního teaseru na Fincherovu trojku uběhlo spoustu času, ale dobrá věc se konečně podařila:-)) a na uvítací párty plnou krve a slizu přibral pár dalších mimozemských potvor. Premiérové vystoupení na televizní obrazovce pro kultovní značku a asi nejslavnějšího bubáka na poli filmových monster dopadlo úplně jinak, než si většina publika před uvedením první sezóny představovala. Což je dobře, protože poslední věc, kterou tahle značka potřebuje, je znovu recyklovat ohrané dějové schéma z filmů.

Hawley namísto další variace na pobíhání po domu hrůzy (ať už jej zastupuje loď, základna nebo naposledy stanice) s bubákem v zádech a předvídatelnou hrou na schovávanou (byť i na podobné škatulky v průběhu děje nakonec dojde) překvapivě vsadil na komorně pojatou historku o partě umělohmotných adolescentů uprostřed korporátní hry o trůny, ve které se řeší na poměry téhle značky neobvyklá, ovšem více než zajímavá, témata (hraní si na boha, přenosy vědomí, předčasné dospívání, sourozenecká pouta, psychologické manipulace, spiklenecké plány, korporátní politika), přičemž očekávaná dostaveníčka s xenomorfem i zbylými laboratorními exempláři jsou tady jen takovým bonusem navíc.

To celé je pak zasazené do povědomých kulis (retrofuturismus a obecně art design, do detailu napodobující Scottův originál, odvádí perfektní práci, stejně tak OST, který známými tóny parádně buduje atmosféru) se spoustou osvěžujících novinek, rozšiřujících dosavadní kánon (ať už se jedná o nepoznané fáze vývojového cyklu xenomorfa a dosud neznámé mimozemské formy života, nebo cyberpunkové prvky stran souboje korporací a různorodých forem existence) a tunou fan service obsahu (flashbacková epizoda představuje vynikající odbočku a současně poctu původnímu filmu). Samotným potyčkám s xenomorfem i ostatními příšerami pak nechybí patřičná dávka napětí i sympaticky explicitní gore nadstavba.

Pochválit zaslouží i casting v čele se sympatickou Chandler v hlavní roli a Olyphantem jako syntetickou šedou eminencí, který svým vzhledem nápadně připomíná Hauera z Blade Runnera, což asi nebude náhoda:-)). Nicméně našlo by se zde i pár nedostatků. Navzdory nepříliš velkorysému počtu epizod se děj v průběhu prakticky celé sezóny opakovaně potýká se syndromem obsahové výplně a pravidelnými propady tempa, potenciál nových mimozemských přírůstků není využitý ani z poloviny, šance díky změně prostředí se zasazením děje na ostrovní základnu uprostřed džungle ukázat xenomorfa na hřišti svého největšího konkurenta, sbírajícího trofeje, je také do značné míry promarněna a předpokládaný klimax v závěru sezóny je nepochopitelně nahrazen jen dalším rozestavěním figurek na šachovnici pro další hru ve druhé sezóně.

The Lost Bus 8/10

To se tak spojí dohromady autobus ze Speedu s větrnou smrští z Twisteru a ohnivou bouří z Only the Brave, přidá se k tomu historka inspirovaná skutečnou událostí a tradiční herecká jistota v podobě McConaugheyho v hlavní roli školního autobusáka, který má svých starostí dost i bez zachraňování bandy školáků před zpopelněním a výsledkem je další strhující dokumentárně-rekonstrukční drama o obyčejných lidech v krizové situaci ve filmografii experta na podobné látky Greengrasse, které má jedinou, zato podstatnou, vadu na kráse a totiž absenci uvedení v tuzemských kinech.

Greengrass od samého počátku filmu názorně dokazuje, v čem je jeho největší síla, tj. skvělá práce s charaktery a pečlivá procedurální rovina vyprávění s důrazem na autenticitu jak popisovaných událostí, tak následného prožitku diváků. V podstatě triviální historka o cestě školního autobusu se skupinou dětí na palubě skrze ohněm a větrem pustošené maloměsto za rodiči, respektive záchranou, je rámována rodinným pozadím hlavní postavy a obecným průběhem boje s nekontrolovatelným přírodním živlem, který samotnému dění v autobuse dodává širší perspektivu a vysvětlující kontext (stran některých rozhodnutí, případně selhání, záchranných složek i chování jednotlivců v čele s hlavní postavou).

V pozdějších scénách podobný přístup umožňuje chytrými prostřihy mezi děním v autobuse a na dalších místech, zasažených katastrofou, stupňovat tíseň a zvyšovat dramatický efekt. Greengrass v průběhu děje nápaditě střídá napětí, drama a emoce, které vykreslují narůstající pohromu a všudypřítomný chaos/paniku mezi obyvateli, přičemž nepoleví až do závěrečného happy endu. A nezapomíná při tom ani na charakterový oblouk pro hlavní postavu (která se dočká vykoupení za své říchy v minulosti). Samostatnou kapitolou je pak řemeslné zpracování filmu a zejména prezentované absolutní inferno. Pohotová ruční kamera a efektní střih prodává atmosféru naprosté ohnivé apokalypsy dokonale. Díky čemuž sugestivní záběry rychle postupující ohnivé zkázy povyšují nespoutaný přírodní živel na plnohodnotnou postavu. Bonusem je pak casting ústřední dvojice, který podává vynikající herecké výkony (vzájemná chemie mezi nimi funguje na výbornou). Škoda jen, že hlavní příběhová linka je opravdu jednoduchá, což se ovšem nepodepisuje na úměrné stopáži.

Avatar: The Way Of Water (Revize 2) 9/10

Jak se dalo předpokládat, strejda Cameron před třetím nášupem z Pandory poslal dvojku znovu do kin (divím se, že to nezkusil i s jedničkou, přece jen tři miliardy jsou už blízko a před trojkou se už mohlo slavit:-)) a protože jsem ji od premiéry, respektive vydání na videu, neviděl, byl to ideální způsob, jak si dát repete lomeno recap před ohněm a popelem. Jak to dopadlo? Před filmem zdravice mistra s pozvánkou na trojku, během závěrečných titulků krátký sneak peek z trojky (nic zásadního, ale i tak poslední trailer poráží na celé čáře).

A mezi tím tři hodiny toho nejlepšího a nejdražšího content filleru na poli filmu minimálně za posledních pětadvacet let:-). Technickou kvalitu nemá cenu zmiňovat, audiovizuální a triková stránka nejenže nezestárly ani o minutu, ale i po třech letech marně hledají srovnatelnou konkurenci (na dohled je snad jen Dune, zbytek hollywoodské štafety je někde daleko vzadu). Nicméně syndrom nedůležité mezihry, ve které se vlastně nic podstatného z pohledu celé ságy nestane, jen se znovu rozestaví figurky na šachovnici pro další hru, je po prvotním okouzlení patrný.

A i to málo, co se zde odehraje a má nějaký zásadnější dopad na další vývoj událostí, šlo vyřešit o něco elegantněji (postava prvorozeného syna je v celém filmu jen proto, aby na konci mohl Cameron někoho obětovat - kdyby si synátoři prohodili role, stran divákovy emoční angažovanosti by to fungovalo o poznání lépe). Jsem zvědavý, zda trojka tenhle dojem změní, nebo na ten pravý klimax bude potřeba si počkat až do čtyřky nebo pětky. Celkově je to ale stále absolutní top tier, který ukazuje zbytku produkce továrny na sny záda. Slovy klasika "kdo z vás to má:-)?".

Alien: Earth (Sezóna 1 - Epizoda 1 - 8)

Alien: Earth - Neverland (Sezóna 1 - Epizoda 1) 8/10

Přesun téhle kultovní značky ze stříbrného plátna na televizní obrazovku započal více než slibně. Hawley svou seriálovou odbočku, konečně zasazenou na matičku Zemi (na což čekám od legendárního teaseru na Fincherovu trojku), v první epizodě rámuje tunou fan service obsahu jak po stránce děje (úvodní sekvence na lodi je jedna velká paráda), tak v rámci audiovizuálu (art design napodobuje Scottův originál téměř dokonale, stejně tak OST odvádí skvělou práci) a přidává k tomu několik osvěžujících novinek, rozšiřujících dosavadní kánon (další korporace, lidské formy a hlavně mimozemské potvory), jakožto sympatickou Chandler v hlavní roli a Olyphanta nápadně připomínajícího Hauera z Blade Runnera:-).

Alien: Earth - Mr. October (Sezóna 1 - Epizoda 2) 7/10

Pobíhání po domu hrůzy sem a tam s povědomým bubákem v zádech pokračuje i s nástupem partičky umělohmotných adolescentů, toho času záchranného týmu. Ve druhé epizodě se děj tak trochu točí v kruhu a vyjma krátkého rodinného setkání (sourozenecká linka má do budoucna velký dramatický potenciál, tak snad nebude v dalších dílech promarněn) se při průzkumu prostředí a nebezpečného nákladu po příběhové stránce nic podstatného nestane. Výprava ve stylu retrofuturismu je ovšem nadále perfektní, xenomorfové se ukážou nejen v celé své kráse, ale rovnou i při práci (s notnou dávkou explicitních gore skopičin), povědomé tóny v OST pěkně budují atmosféru a nakonec potěšil vtípek s kocourem.

Alien: Earth - Metamorphosis (Sezóna 1 - Epizoda 3) 7/10

Zatímco v předchozím díle se procházka havarovanou lodí a troskami zasažené budovy trochu natahovala, tentokrát se na nic nečeká a hned v úvodu třetí epizody proběhne ukázkový souboj s xenomorfem jeden na jednoho (bohužel pouze za zavřenými dveřmi, snad se podobné kličky nebudou opakovat). S přesunem děje zpět na ostrovní základnu ovšem nastává pokles tempa, protože po expozici se získáním mimozemských potvor je potřeba znovu rozestavět figurky na šachovnici. Vyprofilování manipulátora lomeno záporáka, experimenty přinášející první výsledky a především názorná ukázka chybějícího článku vývojového řetězu (embryo xenomorfa zažívá v rámci značky premiéru:-)) to však vynahrazuje.

Alien: Earth - Observation (Sezóna 1 - Epizoda 4) 7/10

Polovina výletu xenomorfů na matičku Zemi je pryč, aniž by se děj od prvního kontaktu s "dokonalým organismem" na domácí půdě výrazněji a rychleji posunul vpřed, nebo se soustředil na krev, kyselinu a sliz, ale kupodivu to stále funguje. Čtvrtá epizoda se nadále věnuje budování vztahů mezi postavami, spřádání sítí intrik a manipulací, existenciálním problémům umělohmotných adolescentů a pokrokovému rozšiřování stávajícího kánonu s občasnými odskoky k notně explicitním experimentům v laboratoři (patřičné pozornosti se dostává i další mimozemské potvoře, ze které se rodí zdatný konkurent xenomorfa). Což je lepší variantou, než kdyby se jen otrocky recyklovalo zajeté dějové schéma z filmů.

Alien: Earth - In Space, No One... (Sezóna 1 - Epizoda 5) 8/10

Obvyklá dramaturgická klička v podobě flashbackové zastávky po cestě je v současné době součástí prakticky každé série, protože se jedná o jednoduchý způsob, jak navýšit obsahovou výplň a nejinak je tomu i zde. Povinná vysvětlovací odbočka v páté epizodě ovšem dostala podobu překvapivě zdařilé variace na Scottův originál, ve které nechybí třenice mezi členy posádky, obstojná dávka napětí, spousta fan service prvků (nejen na původní film, ale i Fincherovu trojku, ať už jde o pov záběry xenomorfa nebo jeho nepřesvědčivé cgi vyobrazení:-)) i patřičně explicitní hrátky s mimozemskými potvorami na palubě, které vrcholí očekávanou potyčkou s xenomorfem, která se krátce odehrála v úvodu prvního dílu.

Alien: Earth - The Fly (Sezóna 1 - Epizoda 6) 7/10

Po osvěžujícím retrospektivním výletu na palubu lodi, který skvělým způsobem vzdal poctu Scottovu originálu, je v šesté epizodě zpět obvyklé vypravěčské schéma v podobě pomalým tempem se odvíjejícího děje na ostrovní základně, ve kterém se v první řadě budují vztahy mezi postavami, spřádají se spiklenecké plány a připravuje se půda pro očekávané střetnutí s uprchlými mimozemskými potvorami ve finále sezóny (macho rozhovor ve výtahu láká na pořádnou mano a mano potyčku). Naštěstí se při tom nezapomnělo na pokračující experimenty v laboratoři, které vedle dávky atmosféry a napětí přinášejí rovněž další střípek do kánonické skládačky vývojového cyklu xenomorfa a konečně také nějakou oběť.

Alien: Earth - Emergence (Sezóna 1 - Epizoda 7) 7/10

S blížícím se závěrem dobrodružství xenomorfů na matičce Zemi se v sedmé epizodě dle očekávání přepíná na vyšší rychlostní stupeň, což se projevuje hned na několika frontách současně. Děj konečně nabírá na obrátkách (s výjimkou retrospektivního dostaveníčka na palubě lodi se tentokrát odehraje více dramatických událostí, než ve všech předešlých epizodách dohromady), tempo se zrychluje, xenomorfové se pouštějí do práce ve větším měřítku a vedlejší postavy začínají padat jako kuželky. Vedle toho se tady najde prostor i pro další prohloubení kánonu (komunikace s xenomorfy z Jeunetovy čtyřky se posunula na další level:-)), náhlé sourozenecké rozepře a nezvanou ozbrojenou návštěvu na ostrově.

Alien: Earth - The Real Monsters (Sezóna 1 - Epizoda 8) 7/10

Sezóna dospěla do svého finále a kupodivu se tak nestalo v podobě velkolepého zúčtování, ve kterém si to všichni rozdají se všemi. Namísto toho se osmá epizoda věnuje dalšímu rozestavění figurek na šachovnici pro následující hru, tj. druhou sezónu, na což doplácí zejména nejslibněji působící laboratorní exemplář, jehož potenciál je stále trestuhodně nevyužitý. Filosofickou debatu na téma povahy skutečných monster (nic nového nejen v rámci téhle značky) naštěstí vynahrazuje avizovaný souboj bio/tech titánů, překvapivé odhalení pravé identity jistého přisluhovače a závěrečná výměna rolí, při které partička umělohmotných adolescentů konečně přebírá otěže. Povinný cliffhanger pak významně láká na věci příští.

The Lost Bus

Pěkná trailerová práce a podle dosavadních ohlasů i povedená žánrovka, kterou nepřekvapivě McConaugheyho výkon táhne hodně nahoru:-). Škoda, že tenhle survival kousek se (bohužel jako obvykle u filmů ze streamu) tuzemským kinům vyhnul, vidět podobný táborák s kličkujícím busem na velkém plátně s Atmosem navrch mohl být působivý zážitek. Těším se na brzkou premiéru a jsem zvědavý, jak se Greengrassovi podaří ve filmu vybalancovat tu hluboce-lidsky-příběhovou linku s tím totálním katastrofickým infernem (za které by se nestyděla ani sopečná dvojka z 90s Dante's Peak a Volcano).

One Battle After Another (Bilance)

Takhle neutěšená bilance mě docela zaskočila. Byl jsem v sobotu v TDL sále v Ově a sice nebyl full house, ale tak narvané kino si nepamatuju snad od druhé Duny (ani na zázraku letošní sezóny F1 jsem takovou návštěvu nezažil). Což jsem vůbec nečekal, protože film má do nějaké líbivé crowd-pleaser žánrovky dost daleko, takže mi z toho vyšlo, že se asi ve velkém chodí na DiCapria a podcenil jsem jeho kult posledního filmového mohykána.

Ok, takže původní předpoklad byl správný a kromě filmových nerdů a fanoušků ambicióznějších kousků to v obecném měřítku moc nerezonuje. Velká škoda, ale asi se to dalo čekat. Filmy PTA prostě finančně moc netáhnou, nehledě na to, o čem jsou a kdo v nich hraje a jediný důvod, proč to doteď nebyl problém, byly skromné rozpočty. O to větší respekt WB, že mu na film takové prachy dali, i když tušili, že to tržebně nemusí dopadnout podle představ.

---

Sobota po půl šesté v TDL, tj. největším a nejdražším sále, a zaplněn byl odhadem tak ze tří pětin, možná více, což byl pro mě v post-covidové době u podobně ne-mainstreamové věci šok. Bohužel podle všeho jen souhra náhod, no. Vlastně se divím, že to do svého nejlepšího sálu CS vůbec uvedl, třeba u Sinners nebo Weapons se ani neobtěžoval, pokud vím. Pozitivní WoM tady asi moc velký efekt mít nebude, tak zbývá jen nárůst zájmu kvůli nominacím/cenám, ale to bude stejně jen krátkodobá záležitost. Ale pokud se PTA konečně dočká zlatého plešouna, tak ho to asi tolik mrzet nebude:-).

---

Ve WB do toho imho šli s předpokladem, že to s takovým rozpočtem na sebe pravděpodobně nevydělá. Některé filmy se točí pro prachy, jiné pro prestiž/ceny a tohle je přesně ten typ filmu - autorský tvůrce, specifické téma, kontroverzní předloha, artové ambice, omezená cílovka, stopáž tři hodiny, atd. Že se to někdy nějakým zázrakem potká i s finančním úspěchem je jen příjemný bonus navíc.

Ve který tady asi věřili kvůli DiCapriovi na palubě a proto si mohl PTA říct o násobně větší prachy, než doteď jeho (finančně nepříliš úspěšné) filmy stály, ale stejně jako v případě Killers of the Flower Moon to byl předem prohraný boj. Akorát se divím, že to nezkusili dát dohromady ve spolupráci s Applem, Netflixem, Amazonem, atd. Kdyby si podělili náklady s nějakou streamovací kasičkou, tak by je ta srážka s realitou tolik nebolela.

---

Je to cesta, jak u potenciálně prodělečných, ale prestižních projektů za cenu jistých kompromisů (ztráta exkluzivity), ušetřit náklady a přitom slíznout smetanu, ať už stran dobrých vztahů s tvůrci neochotnými ke kompromisům (hádám, že Nolanův fuck off kravaťáky ve WB straší dodnes) nebo kvalit samotného filmu a následného oscarového kolečka. Jak dlouho bude Apple, Netflix a spol. ještě bavit dělat slavným tvůrcům/studiím bezednou kasičku je otázkou, ale dokud to dělají, tak proč nevyužít příležitosti.

Je fakt, že WB si na své streamovací platformě zakládá o poznání více než Paramount nebo Sony a zároveň to tady nebyl až takový budgetový přepal jako u Scorseseho nebo Scotta, který by je donutil se poohlédnout jinde, ale jak poslední PTA, tak i ten Scorsese je přesně ten typ filmu, který má tak specifický okruh diváků, že tržby z jakéhokoliv distribučního kanálu studio nijak nevytrhnou. O plackách se ani nemá cenu bavit, tohle dnes zajímá jen die hard fanoušky/sběratele a čísla z prodejů fyzických nosičů udělají u podobných niche projektů v celkových tržbách rozdíl nula nula nic.

One Battle After Another 8/10

Trailery zase pro jednou klamaly tělem a namísto politického thrilleru s nějakým angažovaným poselstvím na konto současných neutěšených poměru v zemi svobody PTA natočil v podstatě komorní rodinné vztahové drama, ve kterém jsou aktuální společenské problémy (rasismus, extrémismus, občanská revolta) pouhou kulisou, ve které se historka o hledání ztraceného potomka odehrává. Je to problém? Vzhledem k tomu, že výsledkem je nekompromisní autorská vize s rezonujícím tématem a prvotřídními hereckými výkony, tak ani náhodou, respektive jen nepatrně.

Ambiciózní stopáž PTA mimo jiné využívá k důkladnému seznámení diváka s hlavními postavami a jejich minulostí, což je dobrý i špatný nápad současně. Film se kvůli tomu potýká s pomalým rozjezdem (ústřední zápletka se rozjede až po několika desítkách minut) a některé pozdější scény jsou tak ochuzeny o potenciální prvek překvapení. Kdyby PTA celý prolog zredukoval na minimum nebo úplně vynechal, filmu by to pomohlo nejen stran vyváženějšího tempa, ale i účinnější dramaturgie (pokud by důvod pátrání šíleného lampasáka zůstal neodhalen až do scény v klášteře, fungovalo by to celé ještě o kus lépe, stejně tak zrada spolubojovníků nebo předčítání dopisu bez znalosti osudu pisatele).

Jakmile se ovšem děj konečně naplno rozjede, veškeré výtky jdou stranou (plus beru zpět svou předpremiérovou kritiku přepáleného rozpočtu, protože za obvyklé sumy, za které PTA točí své filmy, by něco podobného nikdy nevzniklo). PTA organicky střídá žánrové polohy (psychologické drama, černohumorná komedie, krimi thriller, politická satira) a míchá dramatické momenty s komediálními (šifrovaná komunikace bez znalosti hesla je docela výzva, vysvětlovačka, jak bigotní rasista může přijít ke smíšenému potomkovi ještě více:-)), napínavé s emocionálními a absurdní s politicky angažovanými (domácí terorismus, přistěhovalectví, white supremacy, atd.) do jednoho působivého celku, přičemž s blížícím se koncem filmu dokáže razantně přeřadit na vyšší rychlostní stupeň (závěrečná dálniční honička v poušti je vynikající:-)).

Stejně tak audiovizuál zaslouží jen slova chvály, ať už se jedná o úžasnou atmosférickou kameru (přednosti VistaVision se ke slovu dostanou jen v pár scénách, ale když už k tomu dojde, tak to stojí za to - panoramatické záběry pouštní krajiny jsou jedna velká nádhera) nebo "nepříjemný" OST, který na sebe poutá pozornost svou záměrnou disharmonií a přesto funguje na výbornou a svou znepokojivou náladou film skvěle doplňuje. To největší eso, které PTA schovává v rukávu, tady ovšem představuje casting. DiCaprio jako zoufalý/obětavý otec lomeno neschopný revolucionář na odpočinku (na podobné role loserů se srdcem na správném místě už má pomalu patent:-)) i Penn jako ukázkový rasistický parchant, kterého kdysi dávno zradily city a teď se snaží zúčtovat se svou minulostí, předvádějí naprostý herecký koncert (škoda, že Del Toro má v ději jen okrajovou roli, jeho samaritánský sensei totiž dokáže zaujmout i na omezeném prostoru).

Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 3) 8/10

Slovy nejmenovaného klasika "všechno dobré (neřkuli famózní) musí jednou skončit" a v případě prequelu prapůvodní The Original Series, z něhož se v premiérové a stejně tak i následující sezóně vyklubala překvapivě excelentní podívaná, šlapající na paty tomu nejlepšímu, co se ve ST nejen v rámci seriálové produkce objevilo, tj. svaté trojici z 90s The Next Generation, Deep Space Nine a Voyager (podobně kvalitativně vyrovnané epizody v první a druhé sezóně nezažili svého času ani Picard, ani Sisco, ani Janeway:-)), se to bohužel stalo právě nyní.

Jistý kvalitativní pokles ve třetí sezóně není nikterak dramatický, nicméně obě předchozí sezóny nastavily laťku tak neuvěřitelně vysoko, že každé, byť sebemenší, zaváhání je o to více patrnější. Nejpodstatnější výtka směřuje na konto znatelného posunu stran dramaturgie, respektive samotného storytellingu. Těžko soudit, zda v tom nějakou roli hraje (nepochopitelné:-() rozhodnutí studia předčasně ukončit celou sérii neúplnou (jelikož počtem epizod zredukovanou:-() pátou sezónou, nebo se tvůrci rozhodli popustit uzdu své fantazii nezávisle na tom, ale třetí sezóna realizovanými nápady působí spíše jako kreativní laboratoř než uceleně koncipovaná sezóna.

Epizodická struktura sezóny zůstala zachována, ale zatímco obě předchozí sezóny nabídly vyvážený mix tradičního planet of the week formátu a příběhového/koncepčního experimentování v kombinaci se zaplňováním prázdných míst ve ST kánonu a vlastními příběhovými linkami konkrétních postav, tentokrát dostalo mnohem větší prostor zkoumání tematických/žánrových hranic (hordy nemrtvých, found footage dokument, humorná výměna těl, meta prvek seriálu v seriálu), na úkor všeho ostatního (průzkum vesmíru, objevování nových forem inteligentního života, charakterový vývoj postav, prokreslení vzájemných vztahů), byť hravost/nápaditost tvůrců se stále nezapře.

To podstatné tady naštěstí stále funguje na výbornou. Bezchybně sehraný casting opět podává parádní herecké výkony, ať už se jedná o staré známé nebo nováčky (prostořeká posila ve strojovně potvrzuje svůj komediální potenciál:-)), díky čemuž mají postavy mezi sebou skvělou chemii. Přes hrátky s narativem (kupodivu si tvůrci nevzpomněli na téma zrcadlového vesmíru, tak uvidíme, zda ve čtvrté sezóně vedle "maňáskové" epizody s mupety nedojde i na "tyranskou" verzi posádky:-)) opět nechybí osvědčené ST premisy (výsadek v ohrožení, alternativní realita, prvotní setkání s jinými civilizacemi, porucha simulátoru, ztroskotání na neznámé planetě). Nezapomnělo se při tom ani na chytré rozšíření ST kánonu (tentokrát dosud neznámou kapitolou v životě budoucího nejslavnějšího kapitána ve flotile) a po vzoru předchozích sérií se i tato posádka dočkala svého vlastního ikonického protivníka (slibujícího do budoucna velké věci). Snad se Goldsman, Kurtzman a Roddenberry kreativně nevyčerpali a v příští sezóně se vrátí v plné síle.