Rozdílovým faktorem jsou tady vedle svižného tempa a příběhové linky, odehrávající se v přímém přenosu, především nápadité akční scény a sympatický casting. To první sice stran choreografie bitek a řemeslného provedení na poli kamery a střihu na špičku v oboru (kterýkoliv díl Wicka nebo Raidu) zdaleka nestačí a stejně tak množství akčních radovánek ve filmu nedosahuje nějakých závratných hodnot, ale komediální rovina (procházka skrze domovní pasti a procedura "mučení" se povedla) v kombinaci s několika vynalézavými hity/killy, pár příhodně použitými zpomalovačkami a solidně vytěženým eRkovým ratingem tenhle mírný nedostatek bohatě kompenzuje.
To druhé profituje z typově dokonale vybraného hereckého osazenstva. Quaid i Nicholson se na podobné charaktery hodí jako málokdo, což zde oba beze zbytku dokazují, přičemž Midthunder jim při tom zdárně sekunduje. Dohromady to pak celé funguje jako zábavný mix akce a komedie s prvky romantiky a gore. Takže ani tolik nevadí, že plot twist, týkající se skutečného počtu členů bandy, je divákovi prozrazen o něco dříve, než je nezbytně nutné, zjednodušující filmová logika si v průběhu děje vybírá svou daň (fakt, že někdo při zranění nevnímá bolest, ještě neznamená, že dané části těla pracují stejně jako před poškozením) a finálová projížďka je už malinko nastavovaná kaše.