The Rock

Pamatuji si na to, jako by to bylo včera. Po Bad Boys panovalo očekávání, zda Bay definitivně prokáže svůj režijní talent nebo se ukáže, že povedený debut byl jen náhoda/štěstí. Až takovou nekompromisní pecku ovšem očekával málokdo. A ani třicet let od premiéry se na tehdejším dojmu po odchodu z kina nic nezměnilo (nedávno osobně odzkoušeno:-)) a Bayův druhý režijní kousek je i po takové době prvotřídní žánrová podívaná a s přehledem nejlepší film v jeho kariéře.

Bayův dravý režijní styl a cit pro audiovizuální finesy se tady dokonale skloubil s nápaditým narativem, který navzdory nálepce "Die Hard v Alcatrazu" obsahuje na poměry žánru překvapivé množství originálních nápadů (hlavní postava je kancelářská krysa, záporák je čestný voják pokoušející se odčinit nespravedlnost) a osvěžujících změn syžetu (absurdní premisa s vysláním špióna na odpočinku do akce je filmově-logicky detailně zdůvodněna, což je poučka, se kterou si pisálkové hollywoodských blockbusterů málokdy lámou hlavu, stejně tak přímočaře představit/definovat jednotlivé charaktery během pár minut pomocí rychlé akční sekvence je dovednost, která se u nich postupem času jaksi vytratila).

A to vše za doprovodu typově ideálně vybraného castingu (Cage a zejména Connery s frajerským příčeskem s Harrisem jsou trefou do středu terče), špičkových produkčních hodnot a v neposlední řadě geniálního (stoprocentně epického/ heroického:-)) OST trojice Zimmer, Glennie-Smith a Gregson-Williams, čehož výsledkem je ohňostroj efektně natočené akce (parafráze Indyho důlní honičky je top), bleskurychlého tempa (expozice je odbyta v úvodní čtvrthodině), hlášek, vojenské cti, stylových zpomalovaček, humoru a nepostradatelného vojenského patosu a kultovní klasika žánru k tomu.

By Any Means

"Co je to tady za hnusnou máničku? Myslíš bratra Wahlberga:-)?" Podle premisy jsem se těšil na duchovního nástupce Mississippi Burning, ale podle traileru to spíše vypadá na nějakou retro buddy akční žánrovku než kombinaci historického dramatu a krimi thrilleru. Pokud trailer neklame tělem, tak je to škoda, protože tohle téma (starý dobrý jih, na kterém je životu nebezpečno pro každého s nesprávným rodokmenem bez ohledu na to, zda nosí odznak), skutečná kauza i pozadí tehdejšího bratříčkování federálů s mafiány v duchu pořekadla "účel světí prostředky" by si zasloužilo serióznější ponor.

Harry Potter And The Philosopher's Stone

V době premiéry jsem se už nepočítal mezi "dětskou" cílovku a epická fantasy konkurence z Jacksonovy dílny svým prvním dílem nastavila laťku tak neuvěřitelně vysoko (už jen z prologu mám dodnes zimomriavky:-)), že jsem tenhle Columbusův pokus nastartovat novou filmovou ságu vnímal jako pěkně vypadající a precizně natočený "film na klíč" s prkenným Radcliffem v hlavní roli (Osment nebo Fanning byli v přibližně té samé době a věku herecky někde úplně jinde). Na milost jsem tuhle sérii vzal (nepřekvapivě) až s Cuarónovým příspěvkem a od trojky dál s čestnou výjimkou vycpávkové sedmičky jsem si každý další díl užil, ale srdcovka se z toho (oproti LOTRovi day one) pro mě nikdy nestala.

Bez jedničky (a dvojky) by logicky nebyly další díly, takže důležitost filmu je nezpochybnitelná, ale kromě výborného castingu dospělých rolí s bezkonkurenčním poměrem počtu "ostrovních" hereckých hvězd na metr čtvereční, vynikajícího Williamsova OST a obecně špičkových produkčních hodnot (byť první LOTR s nižším rozpočtem i se započítáním dotáček vypadá přinejmenším dvakrát tak výpravně, o dalších dvou dílech ani nemluvě:-)) mě jako náhodného kolemjdoucího bez nostalgického/fanouškovského biasu nenapadá moc důvodů, proč se k jedničce (a dvojce) nějak významně často vracet. Herecky nezkušená ústřední trojice, záporák na jedno použití a děj zaměřený především na představení světa a postav.

---

Je to fakt hodně o tom, v jakém věku to člověk vidí. U "dětských" filmů pak speciálně. Já jsem v 2001 už vyhlížel plnoletost, ale vůbec jsem neznal jak LOTRa, tak HP (snad kromě pár fotek z natáčení FOTRa v Cinemě), takže by se dalo říct, že jsem byl nepopsaný list papíru.

Ale zatímco na LOTRa jsem se těšil paradoxně nikoliv kvůli předloze, ale protože jej točil Jackson (jehož Bad Taste a Braindead jsem zbožňoval), abych následně v kině pochopil ten obrovský hype:-) a později přečetl vše od Tolkiena co šlo, tak HP mě úplně a naprosto minul ("to je ten film pro děcka s totálně prkenným Radcliffem") a viděl jsem ho až dlouho poté na DVD, abych ten obrovský hype stále nechápal:-), natož abych něco od Rowling přečetl.

A bylo to čistě o tom, že jsem pro HP nebyl v tom "správném" věku a nemohl tak stárnout a dospívat s jeho hrdiny. Později s dalšími díly (právě proto, že hrdinové zestárli a zápletky "dospěly") to už bylo mnohem lepší. Na každý film se zpětně rád podívám (vlastně kecám, filler v podobě sedmičky znovu vidět nepotřebuji), ale "jiskra nepřeskočila", no. Kdyby to Rowling tehdy napsala jako teen ságu, tj. začínalo by se někdy na střední škole, tak by ze mě velice pravděpodobně jedna z věrných oveček byla:-).

The X-Files: I Want To Believe - Vrach Frankenshteyn

Druhý Carterův pokus prorazit se svým devadesátkovým seriálovým hitem na poli celovečerního filmu ve své době tvrdě narazil do zdi jak po stránce diváckých ohlasů, tak i utržených tržeb (a nutno dodat, že zcela zaslouženě). Po letech dostal Carter od studia kdovíproč (pochybuji, že by zrovna na tenhle počin kdokoliv se slzou v oku vzpomínal:-)) šanci se k filmu vrátit a novým sestřihem s novým podtitulem, který neznalým divákům předem vykecá i tu špetku tajemství, která se ve filmu skrývá, jej vylepšit. Povedlo se? Moc ne, respektive vůbec. Nedostatky přetrvaly a žádné nové přednosti nedorazily.

Dramaturgických změn oproti kinoverzi nebo pozdější DC verzi při uvedení filmu na video je naprosté minimum, tudíž největší problém zůstal nevyřešen. Historka s šíleným doktorem a experimenty na lidech by neobstála ani v samotném seriálu, ve kterém se podobných, kvalitou nesrovnatelně lepších nemytologických epizod z kategorie monster-of-the-week, najde nepočítaně a s poloviční stopáží. Obvyklé žánrové atributy (napětí, atmosféra, drama, emoce, klimax, atd.) nadále buď nefungují nebo zcela absentují, hlavní záporák nedostane příležitost se jakkoliv (charakter, motivace) ukázat, Pileggiho účast je zredukována na deus ex machina cameo vystoupení a vedlejší linka s dětským pacientem jen zbytečně odvádí pozornost. Tudíž i s novou verzí nadále platí, že poctivou práci tady odvedlo jen trio Duchovny, Anderson a Snow.

Practical Magic 2

Legacy sequel zrovna v případě téhle značky, jo? Impotence hollywoodských pisálků se očividně dostala do bodu, kdy se vytahují z hrobu a tučnými šeky pro hlavní herecké hvězdy oživují i polozapomenuté žánrové kousky, které ani ve své době moc slávy nezískaly (pravda, cílovka nejsem, přesto se mi nějak nechce věřit, že se z toho v průběhu let stala nějaká kultovní věc). Alespoň, že tohle nostalgické magické dostaveníčko po letech dostala na starost Bier, která ovládá řemeslo bez větších problémů. Nicméně kromě dvojice King a Pace (snad nebudou jen do počtu) toho není moc, na co se lze těšit.

The Negotiator

Co dělat, když je člověk obviněn z vraždy, kterou nespáchal? Může se vydat na útěk a stát se uprchlíkem jako Ford. A nebo si může vzít rukojmí a stát se únoscem jako Jackson:-). Aneb staré dobré devadesátky nabízejí vedle nepřeberného množství kultovních klasik i spoustu skrytých žánrových klenotů, které ve své době více či méně (ať už divácky a nebo finančně) proletěly pod radarem a mezi nimi se na předních příčkách nachází tenhle Grayův "konverzační" kousek o poctivých a špinavých zástupcích zákona pod jednou střechou, který patří k nejlepším počinům v jeho filmografii (a v jistém smyslu je předskokanem temných policejních krimi thrillerů z Ayerovy dílny, které započaly peckou Training Day).

Na rozdíl od běžné žánrové produkce na obdobné téma, která se zpravidla nese v duchu přestřelek, honiček a výbuchů, Gray sází na skvělé herecké výkony celého castingu bez ohledu na velikost dané role, jemuž vévodí charismatický Jackson v hlavní roli, dlouhé dialogové výměny (s občasným výskytem měřítkem skromné akce), překvapivé zvraty a především na chytrost a to jak samotných postav, tak celého narativu o snaze hlavní postavy očistit své jméno a vypátrat zrádce ve vlastních řadách. Propracovaný, procedurálně pojatý, děj o vyšetřování korupce uvnitř policejních složek nestandardními prostředky, plný intrik, manipulací, paranoie a falešných stop, zanechává diváka převážnou část stopáže na pochybách, která postava na opačné straně barikády "jen dělá svou práci" a která jedná v zájmu skryté agendy, což funguje výborně.

Crawlers

Páni, další animal horor jak jinak než s pavouky (buď jsou to žraloci nebo krokodýli/aligátoři a nebo pavouci:-)) a navíc odehrávající se v nějakém hermeticky uzavřeném baráku (skoro to vypadá, jako by se někdo napřed podíval na REC a poté na Infested a pak dostal geniální nápad na originální žánrovku:-)), to tady už dlouho nebylo. Nicméně podle traileru to nevypadá na nějaký předem ztracený případ (tj. na první pohled zoufalý pokus), tak snad to vyfasuje eRkový rating a vyklube se z toho neurážející žánrová spotřebka. Už kvůli Lutz, která má po vystoupení v bikini armoru co napravovat:-).

Short Circuit

Paměť už trochu vynechává, takže už si nepamatuji, zda jsem dříve viděl RoboCopa nebo jeho baby předskokana (spíše to byl plecháč od Verhoevena, protože stran filmových robotů u mě celý život jasně vede ED-209:-) - obecně jsem to měl ve formativních devadesátkách naopak než moje okolí, tj. jako první se ke mně dostaly "nepřístupné" fláky a až později dětské/rodinné podívané), ale ze všech těch osmdesátkových variací na šablonu "hodný cizinec je na útěku před zlou vládou/společností/whatever", které se vyrojily po Spielbergově super úspěšném majstrštyku, tohle dobrodružství určitě patří k jedněm z nejlepších a při každém sledování jsem se dobře bavil, byť naposledy někdy v těch devadesátkách:-).

A to hlavně díky sympatickým postavám (škoda, že Guttenberg i Sheedy po skončení 80s víceméně zmizeli z povědomí) v čele samozřejmě s přátelským robotickým parťákem, u něhož jako technický hračička musím pochválit Meadův tradičně nápaditý filmový design (vzdálení příbuzní T-1 a WALL-E souhlasí:-)) a zručnou interakci robota s lidskými postavami na place, sice přímočaré, ale funkční příběhové lince, staré dobré atmosféře 80s a v neposlední řadě spoustě obrazového i slovního humoru, podpořeného povedeným dabingem. Sice jde jen o kopírku Spielbergovy klasiky s robotem namísto mimozemšťana, ale i kopírovat se musí umět, aby to splnilo svůj účel (pobavit diváka) a Badham tady prokazuje, že umí.

The Thirteenth Floor

Na první (a vlastně i na druhý:-)) pohled nenápadná levná sci-fi žánrovka, produkčně zaštítěná Emmerichem, adaptující do jisté míry vizionářskou knižní předlohu ze 60s s castingem nižší hvězdné svítivosti, která v době premiéry zažila svou chvilku slávy, protože do kin zamířila shodou náhod v podstatě souběžně s instantním žánrovým kultem a klasikou v jednom jménem Matrix, se kterým sdílela ústřední myšlenku virtuálního světa, který jeho obyvatelé považují za realitu.

Nicméně než k opus magnum z dílny The Wachowskis má film mnohem blíže k "simulátorovým" epizodám ze ST nebo "virtuálním" epizodám z The Outer Limits, ve kterých se přesně tyhle témata (simulovaná realita, simulace v simulaci, průnik npc do reality) a motivy (duch ve stroji, respektive počítačovém programu, nespolehlivý vypravěč, překvapivý plot twist v závěru) zkoumají, což ani není divu, protože jejich pitche častokrát vycházely ze slavných knižních sci-fi předloh.

A společným prvkem s podobnými seriálovými projekty jsou i televizně působící produkční hodnoty filmu a důraz tvůrců na samotný děj, který je založen na dialogových scénách mezi postavami a nikoliv na akčních nebo trikových atrakcích (takových je v celém filmu jen pár). S omezeným (pro podobný typ filmu až směšným) rozpočtem si ovšem tvůrci poradili zručně a především historické období 30s je díky kvalitní výpravě a kostýmům zpodobněno překvapivě zdařile (naštěstí se šetřilo v méně podstatných oblastech viz obří softwarová společnost je složena z majitele, vývojáře a člena ostrahy:-)).

Josephine

Fajn, už bylo načase, aby se na scéně zase objevil nějaký velký herecký talent v útlém věku, jako byli ve své době třeba Osment nebo jedna i druhá Fanning (jak se svou kariérou naložili v dospělosti je už jiná věc:-)), a pokud má Reeves podle dosavadních ohlasů k tomuhle statusu nakročeno, tak sláva a třikrát hurá. A podobně zazářit bych přál i sympaťákovi Tatumovi, aby dokázal, že nemá jen hezkou tvářičku, ale umí i výborně hrát (Roofman je v tomhle ohledu předskokan). Každopádně téma sexuálního násilí rezonující a festivalové reakce veskrze nadšené, takže nezbývá než vyhlížet premiéru.

Animals

To vyzvánění nebyl tak úplně dobrý nápad (namísto, aby mi to zvedlo tepovku narůstajícím napětím mě to celý teaser tak akorát iritovalo:-)), ale jinak jsem samozřejmě plně zaháčkován. Affleck je v režijní i herecké škatulce temný krimi thriller jako doma a podle synopse se tahle variace na devadesátkovou pecku Ransom bude soustředit na to, jak únosci požadovaný balík prachů vůbec dát dohromady, takže se dají očekávat pády morálních zábran, nálezy kostlivců ve skříni a uvádění rčení o účelu světícím prostředky do praxe. Škoda, že nevyšlo obsazení Damona, ale Nolan se neodmítá, no:-)).

Paper Tiger

Ty bombastické citace zvěstující pomalu druhého (respektive čtvrtého:-)) Godfathera si mohli odpustit, protože nějaká instantní klasika z filmu téměř jistě nebude (to by na festivalu asi způsobil poněkud jinou paseku než jen účast v soutěži), ale jinak to vypadá slibně (mafiánská premisa, retro atmosféra 80s) a lákavě (parádní casting) zároveň. Akorát Gray má do nějaké jisté záruky kvality daleko (zatímco za kamerou to zvládá bez větších problémů, za psacím stolem se potýká s neustálými potížemi), takže se z toho může vyklubat jak slušná žánrová záležitost, tak další promarněný potenciál v řadě.

Dark City

Matrix (pouhý rok) před Matrixem. Aneb těch společných prvků je ve filmu tolik, že to už nemůže být náhoda, viz celá úvodní sekvence s telefonní budkou a útěkem před všemocnými "muži v černém", nasnímaná v až podezřele podobném stylu, jakým se o rok později uvedla zmíněná žánrová klasika:-). Ovšem zatímco z temné dystopické sci-fi z dílny The Wachowskis se stal finanční hit, stavební kámen žánru a popkulturní fenomén, ještě temnější dystopické sci-fi, zabalené do film noir detektivky, z rukou Proyase se stalo tržebním propadákem, kultovním snímkem v pravém slova smyslu (tj. adorovaným úzkou skupinou fanoušků a ignorovaný řadovým divákem) a polozapomenutým duchovním předchůdcem.

A vlastně není těžké pochopit proč. Zatímco The Wachowskis (ať už od Proyase koncept vyvoleného ve virtuálním světě ovládaném vládci loutek skutečně opsali nebo ne) vsadili na stylový audiovizuál, spektakulární akci, přelomové trikové technologie a přímočarý archetypální narativ, Proyas se spokojil s divácky nepřístupným (značnou část filmu obtížně pochopitelným) dějem se spoustou konverzačních scén a prakticky žádnou (natož něčím velkolepou) akcí za doprovodu digitálních triků, které zubu času neodolaly s grácií (naštěstí jich ve filmu není mnoho) a závěrečného plot twistu, který z dnešního pohledu už nepůsobí tak mind fuck jako v době premiéry. Kde ovšem jeho autorská vize uspěla na plné čáře, je stylizovaný retro audiovizuál za pomoci záměrně "papundeklové" výpravy (celý film se odehrává v přiznaných kulisách), který spolu s výborně hrajícím castingem (femme fatale Connelly je trefa do černého) dodává filmu unikátní atmosféru.

Primetime

Ať už to se samotným filmem dopadne kvalitativně jakkoliv (vzhledem k tomu, že Oppenheim tímhle kouskem bude na poli celovečerního filmu debutovat), tak minimálně trailer se fakt povedl a prodává to skvěle:-). Taková psychedelická biopic krimi kombinace The Social Network a Seven (snad to není jen klamný marketingový manévr a film podobný vibe mít opravdu bude) a navíc s Pattinsonem v hlavní roli, který posledních pár let (počkat, vlastně někdy od 2019, takže už sedm let, wow) má neskutečnou formu a je výborný bez ohledu na to, že daný film třeba ne (Mickey 17, Die My Love):-).

Spider Island

Očividně i distributor seznal, že navzdory nálepce komediální horor se v traileru žádný humor (maximálně tak pokusy o něj) nevyskytuje a tenhle nedostatek se rozhodl vyřešit svépomocí alespoň třeskutě vtipným tuzemským názvem (což se moc nepovedlo-)). Se Smithem na režisérské stoličce je v podstatě jistota, že se od toho žádná výživná pavoučí laskomina očekávat nedá a jde jen o to, zda to jako obvykle dopadne v lepším případě jako neurážející žánrová spotřebka na jedno použití nebo v horším zapomenutelný brak, kterých se na streamu povalují tuny (žraločí konkurence je na tom podobně).

Strange Days

Ve své době kolosální propadák, který Bigelow málem pohřbil celou kariéru, s odstupem času kultovní dílo a do jisté míry klasika žánru, která se vedle parádního castingu v čele s vynikajícím Fiennesem v hlavní roli a nápadité hi-tech hračky, kolem které se točí důmyslně zamotaná příběhová linka (svým způsobem smutná love story, maskovaná za dystopickou krimi) s překvapivým plot twistem, čekajícím na diváka ve finále, může pyšnit i výbornými produkčními hodnotami, jimž vévodí sugestivní POV záběry zaznamenaných zážitků, představující po řemeslné stránce (kamera, střih) výzvu, kterou se tvůrcům podařilo beze zbytku splnit, protože ani po letech od premiéry neztratily nic ze svého filmového kouzla.

Cameron smíchal klasické detektivní historky ze staré školy (hlavní postava v poloze antihrdiny, femme fatale, záhadný případ vraždy nepohodlného svědka, atd.), film noir, techno thriller a sci-fi s příměsí cyberpunku (SQUID vypůjčený z Gibsonova Neuromancera, respektive Pondsmithova Cyberpunku, ve stylové formě tehdy supermoderních MiniDisců:-)), přidal k tomu pár nepřehlédnutelných referencí na události, které v tehdejší době formovaly společnost (kauza s Kingem, následné nepokoje v LA) a bohužel dodnes rezonující témata (policejní násilí, rasová diskriminace, voyeurismus, závislost na sociálních médiích, respektive v tomhle případě "senzorických" videoklipech) a tuhle třaskavou žánrovou/tematickou směs nechal Bigelow proměnit ve stylově depresivní podívanou, která skvěle funguje i po třiceti letech od svého vzniku.

Your Mother Your Mother Your Mother

Koukám, že se Ali pustil do náhradní rozcvičky po definitivním vycouvání z nástupu na plac v kostýmu legendárního lovce upírů (divím se, že nehodil ručník do ringu už před lety):-). Z traileru těžko soudit, co se z toho nakonec vyklube a jak se Tariqovi podaří skloubit dohromady jednotlivé roviny tak, aby ve filmu všechny fungovaly, ale kombinace rodinného psychologického dramatu a akční hitmanovské žánrovky, navíc s neobvyklou duchovní (potažmo rovnou náboženskou) nadstavbou a eRkovým doprovodem, působí dost zajímavě na to, abych vyhlížel premiéru a byl zvědavý, jak to dopadlo.

Violent Night 2

Pokračování vánočního úklidu v řadách nezbedných spoluobčanů působí jako ideální kandidát pro kvalitativní reparát. Protože po překvapivě nepřesvědčivém výletu mezi žraloky v Thrash (vzhledem k mistrově dosavadní reputaci to byla hodně nečekaná studená sprcha) má Wirkola rozhodně co napravovat. 

Na sympaťáka Harboura je spolehnutí, Harris jako hlavní záporák je sázka na jistotu a k tomu se konečně zastaví i paní domácí (nic proti Bell, ale napadá mě hned několik násobně lepších castingových voleb v čele samozřejmě s Weaving:-)), tak snad se mistrovi podaří najít ztracenou formu a ve dvojce nabídne podobně zábavnou eRkovou jízdu (obchoďákem, jak originální:-)) plnou hlášek, krve a mrtvol jakou předvedl v povedené jedničce.

The Mongoose

Konečně zase další správně braková (tj. vykrádající nespočet jiných filmů:-)) neesonovka na obzoru:-). Už jsem si říkal, co se s mistrem stalo, vzhledem k tomu, že má ve zvyku zásobovat fanoušky i několika žánrovými skvosty ročně. Premisa s nevinným na útěku před strážci zákona v čele s nesmlouvavým šerifem příliš originality nepobrala (First Blood nebo The Fugitive:-)), takže nezbývá než doufat, že film vedle mistrova hereckého výkonu potáhne akce a kaskadér Vanselow se při tom zastupování Neesona na place něčemu z řemesla za kamerou přiučil, aby se jeho debut nestal současně derniérou. 

The Thomas Crown Affair

Sice tak úplně nechápu, proč zrovna tahle látka dostává další remake (v podobně hromadně předělávané A Star Is Born tvůrci mohou jít s dobou a střídat hudební styly, tady se vystřídaly akorát v dnešní době mírně kontroverzní bankovní loupeže za přijatelnější krádeže uměleckých děl), ale jinak to vypadá hodně nadějně:-). 

Stylový trailer, Jordan a Arjona (kudos pro casting directora, více než plnohodnotná náhrada za původně obsazenou Russell:-)) správně sympatická/sexy ústřední dvojice, fajn doprovodný casting (Branagh, Asbæk, Gladstone) a fanoušci heistů podle traileru snad taky nebudou ochuzeni o nějaké zábavné atrakce. Každopádně jsem zvědavý, který konec (z originálu nebo předělávky) Jordan použije. Doufám v první možnost, očekávám druhou.