Zobrazují se příspěvky se štítkem2023. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem2023. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 31. prosince 2023

Série 2023

Hit

Oproti loňskému roku na poli nových sérií nebo aktuálních sezón nakonec zkonzumováno podstatně méně epizodické produkce, jednak z důvodu letošní obrody blockbusterové konkurence a jednak "čistěním" objemného seriálového backlogu z předchozích několika let. Na mnohé kusy hodné pozornosti se tak nedostalo (a putují tak do backlogu:-)), přesto hned několik extra kvalitních věcí si ke mně cestu našlo, tudíž za mě panuje spokojenost:-).      

Výběr nejlepších sérií/sezón roku 2023

  1. Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 2) 9/10
  2. Star Trek: Picard (Sezóna 3) 9/10
  3. The Last Of Us (Sezóna 1) 8/10
  4. The Mandalorian (Sezóna 3) 8/10
  5. Ahsoka (Sezóna 1) 8/10
  6. Loki (Sezóna 2) 8/10
  7. The Continental (Sezóna 1) 7/10
  8. Hijack (Sezóna 1) 7/10
  9. The Witcher (Sezóna 3) 7/10 
  10. Rabbit Hole (Sezóna 1) 7/10

Film 2023

Hit

Z pohledu kvalitních filmů naštěstí opět hodně vydatný rok (aby ne, když se v něm potkali Nolan, Scott, Scorsese, McQuarrie a nechybělo málo a přidal se k nim i Villeneuve:-)), přestože pro mě o něco méně typově pestrý, než tomu bylo loni. Ne-popcornovky mi tentokrát do noty nepadly v takové míře a současně se na scénu ve velkém vrátily blockbustery, proto většinu žebříčku ovládla "pokleslá" žánrová produkce a "náročná" kinematografie se musela spokojit jen s několika málo zástupci. 

Výběr nejlepších filmů roku 2023

  1. Spider-Man: Across The Spider-Verse 9/10
  2. Puss In Boots: The Last Wish 9/10
  3. John Wick: Chapter 4 9/10
  4. Godzilla Minus One 9/10
  5. Oppenheimer 9/10
  6. Babylon 9/10
  7. Killers Of The Flower Moon 8/10
  8. The Three Musketeers: D'Artagnan 8/10
  9. Guardians Of The Galaxy: Volume 3 8/10
  10. Dungeons & Dragons: Honor Among Thieves 8/10

Další filmy hodné pozornosti roku 2023

  1. Anatomy Of A Fall 8/10
  2. The Whale 8/10
  3. Napoleon 7/10
  4. Mission: Impossible - Dead Reckoning: Part One 7/10
  5. Scream VI 7/10
  6. The Killer 7/10
  7. Tetris 7/10
  8. To Catch A Killer 7/10
  9. Saltburn 7/10
  10. Strays 7/10
Jako obvykle někdo překvapil, někdo zklamal, někdo potvrdil formu, někdo potvrdil ne-formu:-), ale podtrženo, sečteno,  i letošek ukázal, že skvělé filmy vznikají pořád, takže opět dobrá práce:-).


Flop

Tak jako každý rok - domácí produkci se až na naprosté výjimky vyhýbám velkým obloukem (a málokdy toho zpětně lituji) a stejně tak vynechávám ultra low quality/budget produkce, u kterých jsou jejich tvůrci obvykle naprostí diletanti, jinak by se v žebříčku ocitly úplně jiné, předpokládám mnohem "výživnější", pokusy o ublížení na zdraví:-). Přednost proto dostaly fláky, které měly poněkud vyšší ambice než předvést divákům naprosté peklo ve filmové podobě a jsou "pouze" zoufale mizerné a/nebo zoufale nudné.

Výběr nejhorších filmů roku 2023
Způsob, jakým studia poslední dobou zametají se svými značkami, je už fakt na pováženou, tak jsem zvědavý, zda v 2024 už někdo konečně zatáhne za ruční brzdu, nebo bude neplecha neustále pokračovat:-(.

Bilance 2023

Největší letošní provar z celkového pohledu (tržby, ambice, síla značky, starpower, divácké očekávání) za mě sedmička M:I, nehledě na to, kolik se dostalo zpětně od pojišťoven. Tady Cruise jako producent po šestce a Maverickovi nemohl mířit níž než k 800 mega+ a nakonec měl co dělat, aby pokořil obecně neoblíbenou dvojku (což se mu povedlo jen bez započtení inflace). Hned za ním ze stejného důvodu pětka Indyho (tady se nemohlo mířit níž než k 500 mega+). U zbytku pelotonu bylo předem víceméně jasné, že to skončí buď špatně, nebo hodně špatně a zázrak v pokladnách čekali snad jen ti nejnaivnější kravaťáci ve studiu.

Disneyovku a poslední marvelovku jsem zatím neviděl, tak jen hádám, že to pro ně platí taky, ale až na Edwardse (ať už si o filmu myslí kdokoliv cokoliv, tak ve srovnání se Snyderem za stejné prachy je to doslova veledílo) jsou to všechno případy, které si nabít hubu zasloužily a publikum kravaťákům ukázalo, že jistá hranice tolerance nekvality u něj přece jen existuje. Škoda, že to občas semele i někoho, kdo si to nezaslouží (Babylon loni, TLD předloni, D&D letos - doteď jsem nepochopil, proč to tak brutálně pohořelo:-(), no.

Ferrari je látka, která bude více rezonovat v Evropě a na spoustě trhů teprve zažije premiéru, ale jo, bude to taky velký karambol. Ale opět, je to něco, co se nečekalo? Tyhle dobové big budget biopicy (Ford v Ferrari, Gucci, Napoleon, atd.) prostě v kinech už nějakou dobu netáhnou (Oppie se nepočítá, to je ukázkový BO jednorožec).


Já netvrdím, že to nebude obří tržební průšvih, nebo že Evropa Manna zachrání. Jen to, že publikum v Evropě na tahle "evropská" témata slyší více než to v US a v minulosti (zmíněný Gucci nebo Napoleon) se to u podobných biopiců na poměru tržeb projevilo, takže si dovedu představit, že int se Mann dostane na dvojnásobné tržby dom (a drtivá většina z toho bude z Evropy). Ale pořád se pohybujeme těžce v červených číslech, to je jasné. 

Jinak já bych nás naopak (jako jediné:-)) počítal, protože nikdo jiný, než fanoušci filmu, Manna nebo brandu na ten film tak jako tak nedorazí, i kdyby se STX a Neon úplně nevykašlali na kampaň. Ne po těch prvotních vcelku vlažných ohlasech.


Poklona před Wickem a Oppiem. Oboje vyhraněné žánrovky, svým tématem primárně určené pro úzkou cílovku, které si (byť z různých příčin) našly cestu k širokému obecenstvu a ještě k tomu ukázaly prostředníček názorům, že tříhodinová stopáž v kině je tržební žabička na prameni a to celé dokázaly díky svým kvalitám (i kdyby bez Barbenheimeru dal Oppie jen polovinu svých tržeb, pořád by to byl na podobný typ filmů velký úspěch).

Mario a Barbie tržebně překvapili, ale imho akorát zase a znovu dokázali, že shrábnout jackpot může úplně cokoliv z ranku not great, not terrible produkce, pokud se potká silný brand s hromadou fanoušků za zády a/nebo dokonale načasovaný hype s daným "produktem".

Borec na konec je pak Diesel, který je sice terčem posměchu (#meincluded:-)) a desítka stála neuvěřitelný ranec, ale podařilo se mu všechny podobné 200 mega+ monstrprojekty (Indy, M:I, Transformeři, komiksovky s čestnou výjimkou Gunna) v BO nechat daleko za sebou. Kdo by to byl loni touhle dobou čekal:-)?

Uvidíme, kdo utrhne miliardu letos, jasného kandidáta tam oproti loňsku nevidím a sázel bych tak znovu na nějakého outsidera. U dvojky Dune odvážně tipuju, že kombinace faktorů ne-pandemie, ne-premiéra day one na streamu a grande finale pošle film někam k hranici 800 mega (#youwish:-)) a jsem zvědavý, jak na tom bude letos Čína, protože pokud BOM nekecá, tak loni po dlouhé době neměla ani jeden film v top 20 ww:-). 

P.S. Ještě než to letos případně Furiosa podělá, tak jiná franšíza (natož akční) s většími tržbami u každého dalšího dílu je vedle Wicka třeba Mad Max:-).

In The Land Of Saints And Sinners 6/10

Po dlouhé době vydařená neesonovka, která neoficiálnímu králi béčkových produkcí v rámci akčního/thrillerového žánru vylepšuje každoroční nepříliš vysoké kvalitativní skóre. Předchozí spolupráce Lorenze a Neesona dopadla hodně průměrně, s komorním sedmdesátkovým výletem mezi profi zabijáky, z nichž jedni to dělají z donucení a druzí z přesvědčení, se jim tentokrát podařilo přijít s mnohem sympatičtější podívanou. Neeson je tady sice opět ve svém obvyklém režimu "vydělávání si na nájem" a herecky nic zásadního nepředvede, ale svým charismatem dokáže utáhnout i některé méně přesvědčivé momenty filmu. 

Extra přímočará příběhová linka nenabízí nějaké složité dějové zákruty, překvapivé zvraty nebo strhující zakončení, ale funguje a to stačí. Dávkování akce a psychologie postav v průběhu děje je poměrně vyvážené, neústupný protivník z řad opačného pohlaví se nevidí zase tak často, vzhledem k dějišti filmu je samozřejmě přítomen nepostradatelný přízvuk:-), casting po vzoru "to nejlepší z Irska, co je momentálně k dispozici" odvádí dobrou práci (byť je škoda, že herečtí veteráni Meaney a Hinds nedostanou příliš prostoru), kamera prodává místní krajinu na výbornou a na podobně skromnou produkci zaslouží pochvalu až nečekaně rozmáchlý OST.

sobota 30. prosince 2023

Godzilla Minus One 9/10

Wow, tak ono to přece jen jde, když se tvůrcům chce (respektive když se k téhle látce dostane někdo, kdo to umí). Ve zkratce letošní nejlepší hollywoodský popcorn, který paradoxně nepochází z hollywoodské továrny na sny a přesto nechává všechny letošní komiksovky, roboty, autíčkáře, prehistorické žraloky a další blockbusterové pokusy daleko za sebou. Navíc bez velkých hereckých hvězd a s rozpočtem, který by jinde nevystačil ani na marketingovou kampaň:-). 

Žádné vytáčky na začátek, předváděčka titulní přerostlé ještěrky hned v prvních pěti minutách filmu?

Zasazení děje do poválečného Japonska, což je provázáno s motivacemi postav i s příběhovou linkou jako takovou? 

Příběh napsaný tak, aby dával smysl sám o sobě, i kdyby v něm nefigurovalo žádné monstrum a namísto něj se lidé potýkali třeba s nebezpečným odpadem v oceánu?

Postavy, které nejsou jen jednorozměrné figurky na šachovnici a jejich vztahy mají dokonce smysl?  

Hlavní postava obdařena vlastním charakterovým obloukem (pocity viny, vykoupení)?

Dramatické pasáže mezi jednotlivými akčními sekvencemi, které nejsou jen do počtu a nezdržují děj? 

Úmrtí některé z postav, nad kterým divák jen nemávne znuděně rukou?

Poměrně smysluplný plán, jak definitivně (ha, ha:-)) zatočit s radioaktivním squatterem?

Produkční hodnoty (téměř) na úrovni libovolného blockbusteru hollywoodské provenience?

Epické trikové scény destrukce, nad kterými by uznale pokýval hlavou i strejda Emmerich?

Casting zvládající, pro zdejší kout světa typické, expresivní herectví udržet na uzdě?

Většina akce odehrávající se za denního světla a nikoliv v milosrdné tmě, aby se ušetřilo něco z rozpočtu za triky?

Plus pro fanoušky aviatiky legendární Shinden ukázán v celé své kráse a přímo v akci? 

Odkojen devadesátkovou Godzillou a následnými monsterverse iteracemi jsem v průběhu filmu v podstatě konstantně nevycházel z údivu, protože ano, tohle všechno tady je a funguje to přesně tak, jak by mělo (dávkování emocí, budování atmosféry, prezentování akce i monstra). Celkově nečekaně sebevědomá žánrová pecka a jasný vzkaz směrem k WB, aby řekli Legendary "sayonara, baby" a do budoucna (minimálně na zkoušku) svěřili celý monsterverse přímo lidem z TOHO.


pátek 29. prosince 2023

Anatomy Of A Fall 8/10

Z kombinace procedurální kriminálky s courtroom konverzačkou a psychologickou rodinnou vztahovkou mohl vzejít nesourodý žánrový mišmaš, naštěstí v tomto případě se tak nestalo, protože výsledkem je parádní sociální sonda o (tentokrát doslova:-)) post-mortem dekonstrukci jednoho ne/obyčejného partnerského vztahu.

Všechny povinné žánrové náležitosti jsou tady na svém místě, tj. zdánlivě jednoznačný, ale ve skutečnosti komplikovaný případ, soudní jednání, během kterého se postupem času odhalují další a další vrstvy nestandardního vztahu ústřední manželské dvojice, neústupný (a dovedně manipulující) státní zástupce, přesvědčivé důkazy v neprospěch obviněného a dialogové výměny, relativizující všechny výroky učiněné protistranou, a k tomu hned několik příjemných bonusů navíc.

Přísně metodický přístup se projevuje na více frontách současně. Jednak po dramaturgické stránce Triet nevede diváka za ruku v tom, komu by měl držet palce a na čí straně je pravda, prostě jen nestranně "zaznamenává", jak celá kauza probíhá (flashback s manželskou hádkou jednoznačně vede) a zároveň ukazuje, jaké negativní dopady má na životy všech zúčastněných. Stejně tak po stránce formálního zpracování nezůstává Triet pozadu, jelikož si během filmu vypomáhá častými televizně-dokumentárními záběry, což celé vyprávění usazuje ještě více do reality všedních dní (ve které může soud dopadnout jakkoliv) a posiluje celkový tvůrčí odstup od celého tématu.

Výše uvedené by ovšem zdaleka tak dobře nefungovalo, nebýt Hüller v hlavní roli, která svým výborným hereckým výkonem dělá z obviněné spisovatelky skvěle nečitelnou postavu, díky čemuž až do úplného konce filmu není divákovi jasné, zda trestný čin opravdu spáchala nebo ne. Pochvalu zaslouží taktéž synátor v uvěřitelném podání Granera. Jediná podstatnější výtka se týká absence obvyklého dramatického/emocionálního vrcholu podobných žánrovek (závěrečné řeči a konečný verdikt poroty), jinak ale platí, že Triet tady nečekaně trefila kvalitativní jackpot:-).

čtvrtek 28. prosince 2023

Saltburn 7/10

Po vcelku jednoduché a divácky přístupné prvotině se Fennell se svým dalším projektem vydala pro změnu proti běžnému proudu (s Oscarem na poličce si to mohla dovolit, ale přesto palec nahoru za odvahu) a dodala divákům svůj značně osobitý pokus o moderní variaci na Kubrickova Barryho Lyndona, jen zasazený do nedávné současnosti, v "artovějším" obrazovém formátu 4:3 a s ne tak rozmáchlou stopáží a epickým měřítkem, který z tohoto důvodu asi nebude u širšího publika rezonovat v takové míře jako její debut, v mém případě se tak naštěstí stalo.

Historka o snaze ne-mocných postoupit (jakýmikoliv dostupnými prostředky) na společenském žebříčku až do nejvyšších pater aristokracie a stát se tak konečně mocnými po příběhové stránce (a vlastně ani z pohledu závěrečné pointy - škoda jednoho letmého dialogu během narozeninové oslavy, který jasně naznačí, jakým směrem se bude závěr filmu ubírat) nemá čím překvapit, protože podobné téma bylo v minulosti zpracováno již mnohokrát (a nejednou velice úspěšně, viz Kubrick), ale to není úplně na závadu, tady jde totiž především o vykreslení postav (a tudíž obsazení), atmosféru (občas absurdností některých scén až na pomezí surreálna) a všeobecně o styl (jak stran dekadentně snobské společnosti, tak audiovizuálu, který Fennell zvládla s přehledem, včetně sympaticky úderného OST).

Jak se dalo předem předpokládat, silnou stránkou filmu je zejména casting. Keoghan tady potvrdil výbornou hereckou formu z The Banshees Of Inisherin (a kromě toho se typově na úlisného a snaživého hajzlíka hodí přímo dokonale:-)), Mulligan v extravagantním módu dokáže upoutat pozornost i na malém prostoru, nicméně celému filmu vévodí vynikající Pike, která si svou roli viditelně užívá. Expozice by nemusela trvat tak dlouho, některé scény zacházejí stran explicity snad až příliš daleko (účel je jasný, Fennell si přeje šokovat a daří se jí to:-)) a tempo by mohlo být o něco svižnější, ale celkově u mě převládá spokojenost a jsem zvědavý, s čím Fennell vyrukuje příště.

Rebel Moon - Part Two: The Scargiver

Od vesmírné "štěrbiny" k černé díře z Interstellaru rovná se pokroku bylo dosaženo:-). Kdyby celá dvojka byla jedna velká digibitva, odehrávající se současně na povrchu i na orbitě, ve které by se všechny postavy mlátily hlava nehlava, pronášely při tom
cool idiotské hlášky a každých pár minut něco efektně nesmyslně vybuchlo, jistá naděje na potenciální guilty pleasure zážitek by tady existovala, ale Snyderův modus operandi se během let nemění, takže předpokládám, že dvě hodiny stráví výcvikem vesničanů a sbližováním s nimi (už teď se těším na klasickou berličku "byla to jen práce, teď už je to osobní":-)) a finální šarvátka se odehraje v poslední čtvrthodině. Jediné pozitivum tady asi je, že člověk po jedničce dopředu přesně ví, do čeho u dvojky jde, no.


Tvl, to se fakt nedá:-). Vedle Snyderova sci-fi komba působí i taková Epizoda IX jako mistrovské dílo. Kdyby to alespoň fakt bylo o tom, že nakonec povstane celý ten měsíc, ale tohle nevypadá ani jako Rebel Village, spíše jako Rebel Cottage:-).

Galaktické impérium útočí masivním výsadkem na nějakou polorozpadlou chalupu v jakési zapadlé vesnici, protože ani ne deset nýmandů, totiž povstalců, namísto aby nějaký pikolík během pauzy na kafe zmáčkl červené tlačítko a vymazal celé okolí z mapy rovnou z orbity. Doufám, že to Snyder "vysvětlí" nějakou hláškou o tom, že chlapci potřebují tréning, nebo něčím podobně idiotským. A samozřejmě ve zpomalovačce. Zbytek traileru raději bez komentáře. Duševní zdraví mám jen jedno.

středa 27. prosince 2023

Dream Scenario 6/10

Trailer mě po hromadně nadšených ohlasech, které film a Cage v hlavní roli předcházely, upřímně moc neohromil, ale doufal jsem, že si všechny nejlepší momenty Borgli schovává až do samotného filmu. Bohužel se v tomto případě naplnila marketingová "worst-case scenario" poučka o tom, že nic lepšího (zábavnějšího/šílenějšího/absurdnějšího) se do traileru nedostalo jednoduše proto, že nic lepšího (dtto) ve filmu už zkrátka není. Borgli se v hollywoodském debutu rozhodl vydat znovu cestou žánrového mixu, ve kterém se prolínají prvky komedie, dramatu, thrilleru a pár dalších žánrů, opatřeného sociálně-kritickým komentářem, což dohromady místy funguje a místy naopak moc ne. 

Jednak veškerá satira, poukazující na současné společenské problémy, a kritika sociálních sítí, kapitalismu (reklamy jsou špatné, ano:-)?) a praktik fenoménu cancel culture je zde podána tím nejbanálnějším způsobem (chybí tomu nějaký meta přesah) a jednak střídáním žánrů žádný z nich nedostane v průběhu děje dost prostoru na to, aby se dané téma prozkoumalo více do hloubky (obzvláště stran snových sekvencí šlo zajít mnohem dále). Jedna, pohříchu krátká, zábavná scéna, umně se pohybující na hraně trapnosti a humoru (ne-rande s asistentkou), je na celý film zatraceně málo. Nečekané přehození výhybky v poslední čtvrthodině, ve které se ústřední motiv filmu náhle začne řešit z podstatně odlišné perspektivy, navíc působí jako z úplně jiného filmu a finále namísto úderné pointy tak vyzní úplně do ztracena. 

Největším pozitivem je tak nakonec skutečně Cage, který ve filmu předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů minimálně za posledních pár let, ale to je do značné míry dáno tím, v jakých produkcích se posledních pár let objevuje, tzn. nenáročné nízkorozpočtové žánrové braky, ve kterých je slovní spojení charakterní herectví neznámým až zakázaným pojmem:-). Nicméně ano, Cage v umírněném režimu tady divákovi připomíná, za co kdysi dávno dostal sošku a nominaci na ni a kvůli jeho maličkosti stojí film určitě za pozornost. Škoda jen, že těch důvodů není o něco více.

úterý 26. prosince 2023

Rebel Moon - Part One: A Child Of Fire 4/10

Nemalé zklamání, po legračně otřesných trailerech jsem se těšil na vážného vyzyvatele tureckých SW o post filmového pekla na zemi a nakonec se tak nestalo. Bohužel Snyderův nejnovější počin není tak neodolatelně mizerný, až by byl třeskutě zábavný, je pouze odbytě mizerný. Známé sousloví "to nejlepší z obou světů", tj. v tomto případě téměř neomezená tvůrčí svoboda a téměř bezedná kapsa Netflixu, se v mistrově podání nepřekvapivě znovu přetavilo do jiného známého sousloví a totiž "to nejhorší ze Snydera v neředěné formě":-).

Což znamená nezajímavá dvouhodinová verbovačka partičky zaměnitelných postav (Snyder se vůbec nepoučil, už v Army Of The Dead to bylo zdlouhavé a nudné, tady je to úplně stejné a navíc natažené na celovečerní stopáž) s občasným výskytem nezapamatování hodné akce. Snyder není schopen přijít s jakýmkoliv vlastním kreativním nápadem, od výchozí premisy a worldbuildingu, přes děj a postavy, až po designový styl a obecně produkční hodnoty. Co scéna, to (povětšinou doslovná) vykrádačka libovolného kultovního/klasického fantasy/sci-fi/historického filmu, na který si divák vzpomene, přičemž míra recyklace SW (droid, mimozemšťané, kantýna, impérium, světelné meče, hlavní záporák takticky uklizen až do dalšího filmu, chybí jen odlétající úvodní titulky:-)) je už pomalu na hraně nezamýšlené parodie. 

K tomu je potřeba přičíst generický audiovizuál, pochopitelně tuny zpomalovaček a tentokrát dokonce zpomalovačky ve zpomalovačkách (vizionář Snyder se opět překonává:-)), ukázkově jednorozměrné postavy, které jsou divákovi úplně ukradené (všechny bez výjimky), hlubokomyslné dialogy o ničem, nulové charakterové motivace (zdejší způsob verbování postav na misi se jednou bude vyučovat v lekcích tvůrčího psaní:-)), bohužel totální absenci humoru (podobný film by jej potřeboval jako máloco), plus tuctovou akci a bitky, kterých je v celém ději, až na samotné finále, podezřele málo. Casting nemá vůbec cenu řešit, protože nikdo z přítomných nemá pořádně co hrát. Snad jediný, kdo se tady o něco alespoň trochu zajímavého pokouší, byť s proměnlivým výsledkem, jelikož si rovněž "vypůjčuje" kdeco z kdečeho, je Holkenborg v rámci OST. Celkově filmový waterboarding a to je Snyder zatím jen v poločase.

pondělí 25. prosince 2023

Planes, Trains & Automobiles

Při scéně v Home Alone, kdy Kevinova máma jede v dodávce s Candym a bandou muzikantů zpátky domů, si na tenhle trochu zapadlý, ale jinak parádní film vždycky vzpomenu:-).

Je fakt škoda, že v dnešní době se z podobných komediálních pecek z 80s a 90s u nás v televizi každoročně točí pořád dokola jen dvojice Home Alone, série Vacation a případně Cool Runnings a filmy jako Planes, Trains & Automobiles (nebo třeba Little Shop of Horrors, když už jsme u Martina a Candyho) se tam ukážou tak jednou za pětiletku, případně jednou za dekádu. Pak není divu, že je širší obecenstvo až tak moc nezná, viz nikterak vysoký počet hodnocení na filmových databázích. Je sice pravda, že na streamu film k nalezení je, ale v záplavě jiných retro katalogovek na něj neznalý divák narazí spíše náhodou, nebo poctivým procházením obsahu dostupné knihovny.  

Při tom to je v rámci komediálního žánru, respektive subžánru filmů o Murphyho zákonech (aneb, když se něco může podělat, tak se to taky podělá a to pořádně:-)), stejná klasika, ve které příběh, gagy i (super sympatický) casting funguje na výbornou, jako výše uvedené televizní trvalky.

sobota 23. prosince 2023

Maestro 6/10

Nestrhlo, nedojalo, místy mírně zaujalo (manželské hádka, během které vypluly na povrch nějaké emoce), místy mírně nudilo (myšlenkově hluboké dialogy o bytí a nebytí) a ve výsledku tak moc nepřesvědčilo. Tudíž nakonec dost podobný výsledek jako Fincherův Mank, tj. srdcový projekt, náročné téma, artové technické zpracování (napůl černobílý a napůl barevný obraz plus formát 4:3 prostě nikdy nezklame:-)), divácky nepříliš přívětivé podání, po jakémkoliv ocenění bažící Netflix produkce, s tím související nemalé oscarové ambice (po vzoru Finchera predikuji lavinu nominací a následně Cooperovy smutné pohledy na pódium:-)) a všeobecné zklamání na všech frontách.   

Oceňuji tvůrčí tah odsunout samotné Bernsteinovy vystoupení na vedlejší kolej a soustředit se primárně na jeho soukromí. Bohužel typická témata všech podobných biopic žánrovek o geniálních umělcích (čítankově dokonalá profesní kariéra versus problémový osobní život, plný vnitřních démonů a komplikovaných rodinných/partnerských vztahů) Cooper-režisér nerozvádí dostatečně do hloubky, vinou čehož Cooper-herec klouže jen po povrchu. Důvody Bernsteinových neustálých aférek, odkud bral inspiraci pro svou práci, jak mu jeho životní styl ovlivňoval kariéru, čím byl tak výjimečný a jakou daň si to vyžádalo, proč bylo jeho rozporuplné chování ze strany manželky tolerováno? Nic z toho ve filmu není osvětleno a pokud náhodou ano, tak pouze okrajově.  

Přesto Cooper-herec zaslouží pochvalu, jelikož do titulní role ze sebe dává všechno (obklopen tunou make-upu a protetiky:-)) a poklona obzvláště za dlouhé dirigentské sólo odehrané téměř na jeden záběr. Nicméně se musí pomyslně sklonit před Mulligan, která si krade celý film pro sebe (není divu, když má mnohem životnější postavu) a po právu je v závěrečných titulcích uvedena na prvním místě. Pár krát se v tom nejlepším světle předvede i Cooper-režisér, když si vzpomene, že vyprávět obrazem a hudbou lze i stylově (hudebně-taneční číslo, některé kamerové jízdy a střihové přechody). Uvedená pozitiva ovšem nepřeváží odtažitý a unylý zbytek. Po přímočarém debutu se napodruhé Cooper pokusil zahrát až příliš ambiciózní partituru a nevyhnul se při tom falešným tónům. 

pátek 22. prosince 2023

Chicken Run: Dawn Of The Nugget 6/10

Jednička byla o útěku neohrožené drůbeže ze slepičího koncentráku, dvojka je o útěku neohrožené drůbeže ze slepičího supermaxu. Jednička byla výjimečná podívaná, překypující nápady na všech úrovních (od špičkového audiovizuálního zpracování, přes chytrý verbální humor, až po zábavnou příběhovou stránku), která fungovala jako vtipná parodie na slavné válečné "útěkářské" filmy a současně jako skvělý animák pro všechny věkové kategorie. Dvojka je slušné pokračování, které obsahuje všechno, co by divák od podobného animáku očekával, ale původní kouzlo je už pryč. 

Všudypřítomné narážky na slepičí/chovatelské reálie jsou fajn, průnik do drůbežího masokombinátu, maskovaného za dovolenkový resort:-), ve stylu M:I heistu (včetně zábavné variace na Schifrina - OST obecně zaslouží pochvalu) se povedl, tempo je po většinu času svižné a casting v rámci originálního dabingu odvádí dobrou práci. Na druhou stranu z pohledu akce i vtipů tomu chybí nějaký skutečně zapamatování hodný moment, novinka v podobě rodičovské linky dějově ničím nepřekvapí a celkově se tady jednička recykluje (zápletka, záporák, hlášky) více, než by bylo záhodno. 

 

středa 20. prosince 2023

Miller's Girl

To je trailer na verzi pro církevní školy, nebo jak:-)? Protože jinak to snad ani není možný. Freeman a Ortega sami o sobě budou asi cajk, ale mít v ruce tak žhavou premisu a vyprodukovat při tom tak sterilní upoutávku, kde se nestane ani náznakem nic, co by nemohlo jít v neděli dopoledne v televizi, to je svým způsobem taky umění. Pokud si něco ostřejšího nechystají až do filmu (a mám takové neblahé tušení, že nejspíše ne, protože jinak by se jistě pochlubili), tak žádná velká sláva. Jedině snad, že tady o žádné pikantnosti vlastně vůbec nepůjde a trailer jen klame tělem, protože Ortega je zrovna v kurzu. V tom případě ovšem čeká nemalou část publika obří zklamání:-).

Silent Night 5/10

Na vánoční variaci na nestárnoucí klasiku Death Wish od strejdy Wooa platí známé pořekadlo "jde to (akce), ale dře to (všechno ostatní)". Během vcelku zábavných scén, ve kterých Kinnaman provádí početní čistku parchantů z řad místního gangu (zvláště domácí mano a mano potyčka se vyvedla), mistr krvavého baletu dokazuje, že řemeslo stále nezapomněl a divákům servíruje všechny pro něj typické hongkongské propriety (od nepostradatelných zpomalovaček, přes střelbu obouruč a spojenectví dvojice hrdinů, stojících na opačné straně zákona, až po jednozáběrovku na schodišti ve stylu kulervoucí nemocniční sekvence v Hard Boiled - jen na proslulé opeřence tentokrát trestuhodně nedošlo:-)), přičemž v některých momentech, díky efektním trikům s kamerou, hudbou a střihem, dokonce v relativně stylovém balení. 

Výše uvedené akční radovánky se však musí dělit o divákovu pozornost s rádoby dramatickými scénami dojemného vzpomínání a truchlení nad ztrátou milované osoby a rozpadu partnerského vztahu v přímém přenosu, které jsou značně nudné. Zatímco ve Wickovi podobná cituplná příběhová omáčka trvala zhruba pět minut, tady tvoří téměř polovinu stopáže a navíc vůbec nefunguje, protože absence dialogů nejen u hlavní postavy, ale také u všech ostatních, které ovšem k zarytému mlčení nemají žádný důvod, působí v lepším případě podivně a v tom horším směšně. Pozitivum je tak jen to, že Woo ukázal, že pokud dostane do rukou dobrý scénář, dokáže ještě zahrát slušné divadlo. Tady jej nedostal. 

úterý 19. prosince 2023

The Bricklayer

"Tak kolega včelař se vám už představil, teď si ještě prohlídněte mně zedníka. To víte, falešní pracovníci lomeno vysloužilí tajní agenti nám tu řádí jako mor". Kuchař před třiceti lety zase pro jednou ukázal směr, aniž by to někdo tehdy tušil a už teď se těším na zubaře nebo traktoristu:-).

Nevypadá to na nějakou extra našlapanou pecku a podle nevzrušivého traileru se nedivím, že to údajně půjde paralelně do kin i na stream (a původně v tom měl hrát Butler:-)), ale fanoušci podobných skromnějších akčních fláků včetně mě budou předpokládám spokojeni, byť to nakonec kvalitativně zakotví někde okolo průměru. Tak jako aktuální Silent Night od Wooa. Každopádně slušňák Eckhart, když je potřeba, umí pořádně kopnout do vrtule (viz nedávný Rumble Through the Dark), tak jsem zvědav, co předvede pod Harlinem, který by nějaký povedený zářez už fakt potřeboval.  

The Holdovers 6/10

Relativně příjemná dramedy, příhodně zasazená do období svátků, která disponuje nepřekvapivě skvěle hrajícím Giamattim (na podobný typ rolí se hodí jako málokdo), slušnou dobovou atmosférou 70s a emocionálně silným závěrem, během kterého zajisté jedno oko nezůstane suché, ale naneštěstí také značně utahaným tempem, s tím související přepálenou stopáží a nijak zvlášť struhujícím dějem, který se drží obvyklých příběhových škatulek všech podobných (divákovy emoce ždímajících) sentimentálních žánrovek o tom, jak si k sobě více nebo méně nedobrovolně hledá/nachází cestu nějaký nepravděpodobný pár postav, v tomto případě problémový student a konzervativní pedagog.

Premisa o partičce postav z obou stran barikády, která se proti své vůli ocitne pod jednou (akademickou) střechou a musí se s touto neblahou situací vypořádat, je bohužel zužitkována pouze na úrovni dojemné/smířlivé vztahovky, ve které se otevírají srdce, odhalují se nitra a léčí se traumata z minulosti. Tudíž opravdu vtipná scéna je v celém filmu pouze jedna (tělocvična a následná cesta autem) a přesah, respektive kritika, stran sociální nespravedlnosti a tehdejší společenské situace, což by se k podobnému tématu (vzhledem k zasazení děje do bouřlivého období přelomu 60s a 70s) více než hodilo, se tady řeší jen velmi okrajově. Navíc si film dává zbytečně moc na čas, než ze skupiny přítomných postav vykrystalizuje ústřední dvojice a děj se konečně začne soustředit na jejich vzájemný vztah. Palec nahoru za silné herecké výkony v čele s Giamattim, zbytek je sice fajn, ale nenabízí nic navíc, co by už jindy nebylo k vidění jinde.

pondělí 18. prosince 2023

Superbad

V rámci plnění domácího úkolu průběžně si doplňovat filmové vzdělání filmy, které jsem ve své době záměrně/náhodou minul, úplně poprvé zkouknuto až loni (shodou náhod skoro přesně před rokem) s dalším podobným kultovním hitem z 2007 ze stejné tvůrčí stáje a to Knocked Up a musím říct, že se v obou případech dostavila spokojenost:-).  

Fanoušek Rogena ani Hilla moc nejsem (s čestnou výjimkou dvojice Jump Street - to jsou pecky, které můžu vidět každý rok) a nemám potřebu film, minimálně v dohledné době, vidět znova, ale na první dobrou to bylo moc fajn a tímto potvrzuju, že to skvěle funguje jednak po všech těch letech (a všech podobných filmech, které přišly potom) a jednak i pro nově příchozí (kteří jsou už věkem poněkud jinde). Vidět to někdy v době premiéry (tj. zhruba v období, ve kterém bych byl pro film ideální cílovka), tak by se z toho pro mě velice pravděpodobně žánrová klasika/kultovka stala taky. 

Protože sympatické postavy, bezchybný casting jak hlavních, tak i těch nejmenších vedlejších rolí (oblíbená hra na "najdi už tehdy nebo až později známou tvář" se tady hraje skoro sama), příjemná feel-good atmosféra, příběh pěkně šlape, fakt zábavné gagy (mimoň s falešným id s přehledem vede:-)), ale hlavně přes všudypřítomné f-wordy, které se ve filmu rozdávají na všechny strany, je z filmu cítit "srdíčko" jak na straně postav, tak i samotných tvůrců a to se počítá. 

neděle 17. prosince 2023

Freelance 4/10

Morel je slušný řemeslník, výchozí zápletka o tom, jak se namyšlená reportérka se svým drsným bodyguardem a místním excentrickým diktátorem s lidskou tváří:-) ocitli během státního převratu v nesnázích, zní na papíře potenciálně zábavně, Cena podobný typ komediálně-akčních rolí, ve kterých nemusí moc hrát, ale nechává vyniknout svou muskulaturu a talent pro komično, zvládá bez větších problémů, v rámci vedlejších rolí se tady sešla překvapivě hvězdná herecká sestava a přece nic z toho nakonec nepomohlo a výsledkem je nezajímavá žánrovka, na kterou se rychle zapomene.

Cena s Brie mezi sebou nemají v podstatě žádnou chemii (velká škoda, že si Brie neprohodila roli s Eve), vzájemné dialogové výměny nemají dostatečně ostrou/pichlavou dynamiku (což je poněkud problém, když se okolo nich točí celý film), jejich vztah v závěru nedojde patřičného naplnění (proč v ději vůbec figuruje manželka, když je stejně odsunuta na okraj zájmu?), obecně humor tady moc nefunguje, trojice Eve, Slater a Csokas je z pohledu přiděleného prostoru ve filmu trestuhodně nevyužita, přičemž posledně jmenovaný je odsouzen do polohy tuctového záporáka, který je v ději jen do počtu, a samotné akce je především v závěru sice poměrně hodně, ale stran technického provedení a choreografie nejde o žádný zázrak. Morel i Cena v minulosti dokázali, že to zvládnou mnohem lépe, tentokrát to bohužel nevyšlo. 

May December 6/10

Smrtící nedivácká kombinace v podobě velmi náročného tématu, zpracovaného velmi nezáživným způsobem. Na papíře to vypadalo jako obvyklá festivalovka/oscarovka. Kontroverzní a tím pádem na všemožné dramatické situace vděčná premisa, silné herecké obsazení a na režisérské stoličce osoba, která sbírá nejrůznější ocenění jako na běžícím páse.

V reálu se však téměř nic z toho, co by divák v podobném typu filmu očekával, nestane. Psychologické pitvání nitra a myšlenkového rozpoložení postav? Mnohem více je toho postavami zamlčeno než vyřčeno, tudíž se divák může jen dohadovat, co se jim v průběhu děje honí hlavou. Vytahování kostlivců ze skříně a vzájemné konfrontace názorů? Záplava (ne moc zajímavých) scén z běžné denní rutiny, ve kterých se klouže jen po povrchu namísto pokládání nepříjemných otázek viníkovi a jeho obětem. Vyhrocené dialogové výměny mezi postavami? Pouze asi minutová scéna manželské hádky v závěru, která ovšem ve výsledku nikam, stran vývoje postav nebo samotného děje, nevede.

Moore s Portman předvádějí obdivuhodné výkony (kudos Portman zvláště za věrnou imitaci Moore:-) v klimaxové scéně předčítání dopisu) a překvapivě i zbytek herecké sestavy na tom není o mnoho hůře, ale více než postavy a příběh mě tady zaujalo, proč má film na dnešní dobu tak výrazné (umělé?) filmové zrno a proč se tady použila filmová hudba, která by se hodila spíše do nějakého krimi thrilleru nebo gotického hororu než psychologického rodinného dramatu.