The Devil's Mouth 5/10

Žrádlo pro ryby, totiž skupinka výletníků, nešťastnou náhodou uvězněná v nekonečném labyrintu zatopených jeskynní s poněkud neklidným panem domácím, totiž zubatou smrtkou s trojúhelníkovou ploutví. Na papíře to působilo jako ideální premisa pro intenzivní survival animal horor s lidožravým squatterem v hlavní roli. V praxi to bohužel dopadlo jako zapomenutelná spotřebka na jedno použití. Po Wirkolovi a Harlinovi si na žralocích letos vylámal zuby i rutinér Wadlow.

Samotný děj nemá smysl vůbec řešit (bloudění sem a tam s občasnými vsuvkami s krvelačným záškodníkem, postupně navyšujícím skromný bodycount), jelikož stran jakéhokoliv překvapení tvůrcům došly nápady hned po úvodních titulcích a ve zbytku filmu už jedno ohrané žánrové klišé střídá druhé (s čestnou výjimkou hlavní postavy je partička trosečníků složena z nezajímavých (nebo rovnou nesympatických) figurek, jaké postavy se dožijí závěrečných titulků a jaké nikoliv je jasné obratem po jejich nástupu na scénu, hlavní záporák se objevuje pokaždé v ideálním čase na ideálním místě, atd.).

Na druhou stranu napětí, respektive strašidelná atmosféra, v rámci krvavých interakcí postav s hladovým bubákem se sice dostavuje jen nárazově, respektive zcela absentuje, ale žraločí nemesis nepůsobí tak očividně digitálně jako je tomu u podobných nenáročných kousků zpravidla zvykem, produkční hodnoty obecně jsou na slušné úrovni (kudos za natáčení na reálných lokacích a nikoliv ve studiu), hlavní postava si projde jistým charakterovým vývojem, finále je postaveno na chytrosti a nikoliv síle/štěstí/náhodě a sympatická Newton v hlavní roli je jako obvykle herecky fajn a táhne film nahoru.

The Mongoose

Konečně zase další správně braková (tj. vykrádající nespočet jiných filmů:-)) neesonovka na obzoru:-). Už jsem si říkal, co se s mistrem stalo, vzhledem k tomu, že má ve zvyku zásobovat fanoušky i několika žánrovými skvosty ročně. Premisa s nevinným na útěku před strážci zákona v čele s nesmlouvavým šerifem příliš originality nepobrala (First Blood nebo The Fugitive:-)), takže nezbývá než doufat, že film vedle mistrova hereckého výkonu potáhne akce a kaskadér Vanselow se při tom zastupování Neesona na place něčemu z řemesla za kamerou přiučil, aby se jeho debut nestal současně derniérou. 

Colony 7/10

Tak trochu Train to Busan (Náhoda? Nemyslím si:-)), tak trochu REC a tak trochu TLOU (potažmo Borg Collective ze ST:-)). Aneb osvědčená kombinace hordy nakažených/nemrtvých v uzavřeném prostoru, nad kterým je vyhlášená karanténa, s hrstkou přeživších uprostřed, která čelí společenstvu propojenému kolektivní myslí. Ceny za originalitu narativu film sbírat nebude, nicméně hlavní účel, tj. zprostředkovat divákovi zábavnou zombie žánrovku, dokáže splnit bez problémů.

Předně je potřeba ocenit, že tvůrci v průběhu děje vyrukují hned s několika na poměry žánru osvěžujícími nápady a to jak  stran jednání postav (v rámci možností se chovají logicky a snaží se nabyté znalosti o zuřivých záškodnících využít ve svůj prospěch), tak především samotného world-building (koncept kolektivní mysli, postupné zdokonalování bubáků a jejich adaptace na konkrétní situaci, kontrola celého společenstva hlavním záporákem). Pochvalu zaslouží i nekompromisní práce s postavami (žádný plot armor se naštěstí nekoná a zdánlivě důležité postavy se bez slitování posílají na střídačku). 

Dokonce i nějaký ten příběhový zvrat, týkající se minulosti a motivací některých postav (nejde o nic zásadního, ale jako překvapení na závěr to funguje fajn), se zde najde, dojde na nečekanou vsuvku (epizoda s laboratorními opicemi se fakt povedla) a potěší i sympaticky epické finále s davy statistů. Akce se sice obejde bez výraznější dávky napětí a strašidelné atmosféry, ale množství je více než dostatečné a provedení vévodí pohotová ruční kamera (podobné dostaveníčko přímo volalo po nějaké adrenalinové jednozáběrovce, ovšem nestalo se). Škoda jen, že po stránce explicitních fatalit tvůrci podstatně více nepřitlačili na pilu (brutální/krvavé odklízení postav sice nechybí, ale bez doprovodu výživnějších detailů).

The Thomas Crown Affair

Sice tak úplně nechápu, proč zrovna tahle látka dostává další remake (v podobně hromadně předělávané A Star Is Born tvůrci mohou jít s dobou a střídat hudební styly, tady se vystřídaly akorát v dnešní době mírně kontroverzní bankovní loupeže za přijatelnější krádeže uměleckých děl), ale jinak to vypadá hodně nadějně:-). 

Stylový trailer, Jordan a Arjona (kudos pro casting directora, více než plnohodnotná náhrada za původně obsazenou Russell:-)) správně sympatická/sexy ústřední dvojice, fajn doprovodný casting (Branagh, Asbæk, Gladstone) a fanoušci heistů podle traileru snad taky nebudou ochuzeni o nějaké zábavné atrakce. Každopádně jsem zvědavý, který konec (z originálu nebo předělávky) Jordan použije. Doufám v první možnost, očekávám druhou.

Jumanji: Open World

Doufám, že v traileru zase neklamou tělem a ve filmu se neukáže, že v reálném světě se odehraje jen úvodní/závěrečná čtvrthodina a zbytek bude zase ve videohře (džungli měli v jedničce, ve dvojce k tomu přidali písek a sníh, tak jsem zvědavý, co si přichystali pro trojku, pokud vůbec něco). Pokud ne a fakt se to bude odehrávat převážně ve městě, což atmosférou připomene původní film z 90s, tak super, jinak ovšem převládá ostražitost. Zatímco jednička byla překvapivě fajn žánrovka, dvojce už znatelně docházel dech a z traileru mám dojem, že trojka v sestupném trendu bude pokračovat.

The Dink 4/10

Natočit sportovní komedii bez komedie a s minimem sportu je svým způsobem taky umění:-). Polehčující okolností pro Greenbauma, který minule zabodoval se skvělými Strays, je to, že hlavní vina spočívá na bedrech pisálka Clementse, který není schopen vymyslet vtipnou hlášku nebo situaci, která by nebyla v lepším případě nevtipná a v horším (bohužel častějším) vyloženě trapná. Za to nemá problém s klišovitým dějem, nezajímavou hlavní postavou a pomalým tempem.

Ohraná historka o životním outsiderovi, který se skrze podceňovaný/vysmívaný sport naučí být lepším člověkem (najde si přátele, usmíří se s autoritářským otcem, vyhraje nad svým celoživotním sokem lomeno produkcí zaplacenou reálnou sportovní celebritou, atd.) nemá absolutně čím překvapit (vlastně beru zpět, takhle podivný pokus o romantickou linku, jejíž účelem je osvědčená berlička se sražením hlavní postavy na kolena před finálním aktem, se zase tak často nevidí:-)).

Což by zase tak nevadilo, pokud by obsahovala spousty nápaditých/vtipných/zábavných scén. Bohužel veškeré snahy o humor ze strany drtivé většiny postav ve filmu končí ve stádiu pokusu (jasně vedou vsuvky s rádoby vtipným sidekickem s bizarním fetišem, což je naprosto zbytečná postava, která filmu nepřináší vůbec nic, přičemž epizoda se Stillerem je hned v závěsu). Stejně tak Johnsonův přerod z arogantního kreténa v sympatického dobráka nepůsobí příliš přesvědčivě. Jediné světlo na konci tunelu tady představuje dvojice Steenburgen a Harris, zbytek filmu ovšem zachránit nedokážou.

The Karate Kid

Poprvé viděno samozřejmě ve formativním věku někdy v 90s včetně zbylých dvou dílů a nenáviděného sequelu s tehdy-ještě-ne-oscarovou Swank (kdo by si tenkrát vsadil, že si za pár let dojde pro sošku:-)?). Nicméně vzhledem k tomu, že v té době jsem už začal koketovat s hongkongskou produkcí (chanovky, shaoliny, ultra/red force a podobné martial arts béčka), tak mi jednička, respektive tetralogie, vždy přišla jako takový Rocky pro děcka (bez ohledu na Avildsena) a srdcovka se z toho pro mě nikdy nestala (na rozdíl od spousty - kvalitativně nejednou horších - martial arts kousků z HK). 

Přesto musím uznat, že jako Rocky pro děcka to je fajn (a ten obří rozdíl mezi rozpočtem a tržbami vznikl zaslouženě) a klasická sportovní šablona "from zero to hero" v kombinaci s young adult charaktery a příjemnou dávkou "východní" filosofie ve filmu funguje v pohodě, což je zásluhou zejména sympatického castingu (Shue jsem v 90s platonicky miloval, takže vidět ji "za mlada", ať už tady nebo v sequelech BTTF, byl pokaždé zážitek:-)), jemuž nepřekvapivě vévodí skvělý mistr Morita (bez něj by ten film byl poloviční, o dalších čím dál tím slabších pokračováních ani nemluvě). Každopádně respekt, jak velká značka se z toho po finančním fiasku trojky i čtyřky, kdy to vypadalo, že je se sérií navždy konec, stala.

Neuromancer (Sezóna 1)

Nevěřím vlastním očím a uším, peklo fakt zamrzlo:-). Na tohle čekám 30 let (od Johnny Mnemonica a tehdejšího zjištění z časopisů, kdo je to Gibson a co je jeho debutová kniha zač), přičemž 25 let (od Matrixu, který pojem cyberpunk dostal do povědomí i obyčejného diváka a nikoliv fanouška žánru) marně doufám, že si po řadě "duchovních nástupců", kteří přišli poté (Ghost In The Shell, Alita: Battle Angel, Altered Carbon, Blade Runner 2049, Cyberpunk 2077, atd.), někdo konečně vzpomene i na bibli cyberpunku, se kterou to všechno začalo. Teď už nezbývá nic jiného než se tiše modlit a doufat, že to bude stát za to:-). Plus kudos za sázku na seriál a nikoliv film, snad tvůrci tu výsadu násobně větší stopáže náležitě využijí.

Matchbox The Movie

Meh, Matchbox je (nebo alespoň byl za mých mladých let v 90s) pro děcka. Počkám si na Bburago The Movie a nebo ještě lépe Maisto The Movie:-). Hargrave je na podobný typ výplachovky ideální volba, Cena je v pohodě, udělat z toho F&F z výprodeje dejme tomu (vtipné je, že kdyby těch pár nucených replik zmiňujících angličáky vyměnili za cokoliv jiného (prací prášek, kávovar, křovinořez:-)), tak by to vyšlo úplně nastejno:-)) a trailer je nic proti ničemu, ale jinak to vypadá spíše na další jednorázovou streamovací spotřebku ala Fountain Of Youth než začátek nové (silné) filmové série.

Spider-Man: Brand New Day (Bilance)

No Way Home na rozdíl od Homecomingu a Far From Home trhl skoro 2 miliardy, protože obecně štědrý vánoční slot (hodně chytrý tah, kdyby si Disney tenhle slot nezabral s Doomsday, vsadím se, že by Spidey nastoupil do služby zase na konci roku), přetrvávající hype po Endgame (vtipné je, že teď se karty obrátí a naopak Spidey bude svými kvalitami přitápět pod kotlem Doomsday) a hlavně absolutní fan service faktor, tj. Maguire a Garfield na palubě. 

Je tady sice hype po No Way Home, ale taky Marvel fatigue, žádná z hostovaček nemá fan service power jako dvojice ex-Spideys a pak je tady ta IMAX (nebo obecně PLF) kolize s Nolanovou trvalkou. Jestli film nakopnou soudruzi a nechají ve stranických pokladnách 300 mega plus, tak se možná posune k podobnému numeru jako No Way Home, jinak ovšem sázím na to, že zaparkuje někde okolo mety 1.6 miliardy. A samozřejmě se budu milerád mýlit, pokud budu úplně mimo a film nechá No Way Home za sebou, protože Spidey je jediná současná komiksovka, která si ty obří prachy zaslouží:-).

---

Tak fajn, dvoumiliardová meta pavoukem pokořena a můj předpremiérový tip na finální numero se zase ukázal jako úplně vedle (ještěže nejsem sázkařský typ:-)), přičemž podle všeho tady platí poučka o tom, že stran vysávání peněženek "sky is the limit":-). A to prosím bez fan service podpory ex-Spideys, štědrého vánočního slotu a nějakého marvelovského super úspěšného předskokana s Marvel hype boostem na maximum jako byl minule Endgame (D&W bych sem nepočítal, to je kapitola sama o sobě, chodilo se na Reynoldse a Jackmana a na nic jiného, navíc pavouk se tam ani neukázal).

Sice tak úplně nechápu, čím se to tak mocně trefilo publiku do vkusu oproti předchozím filmům a nad rámec dlouholeté obrovské Spideyho popularity (konečně zase kvalitní marvelovka, potažmo komiksovka, v kinech, návrat ke street level měřítku, znatelná soudružská výpomoc, word of mouth efekt, všechno dohromady?), ale jsem za to rád, protože tahle vstupenka Sony do klubu dvoumiliardářů se povedla a balík prachů si zaslouží (na rozdíl od některých jiných marvelovek). Už teď jsem zvědavý, kolik mizerných SSU bokovek, které si v pokladnách nabijí hubu, chudák Spidey zase zafinancuje:-).

Star Trek: Strange New Worlds - Valles Marineris (Sezóna 4 - Epizoda 1) 8/10

Čtvrtá sezóna se v první epizodě rozjíždí v totožném stylu, se kterým tvůrci vyrukovali v předchozí sezóně, tj. zkoumání narativních hranic, které ST dokáže pojmout. Tentokrát v podobě osvědčené kombinace planet of the week formátu (loď na orbitě i výsadek na planetě souběžně čelící nebezpečí různého druhu) a cestování časem zpět do minulosti. Pochválit zaslouží výběr epochy s dinosauřím doprovodem a precizní naplnění konceptu kauzální smyčky (co se událo, se nemohlo udát jinak). Setkání s pradávnou civilizací navíc proběhne v nejlepší tradici ST (diplomacie namísto síly a morální dilema).

Evil Dead Burn 6/10

O kousek lepší než předchozí pokus z bytovky (především díky několika osvěžujícím nápadům, které se v sérii dosud neobjevily), stále ovšem platí, že tahle znovuoživená série má s Raimiho geniální trilogií (a skvělým a bohužel předčasně ukončeným seriálem) společný v podstatě jen název a pár doprovodných rekvizit (Necronomicon, deadites, nahrávky recitování zaklínadel z knihy a trademarkové kamerové průlety lesem) a to navzdory tomu, že jsou pod filmy podepsaní "otcové zakladatelé" Raimi, Tapert a Campbell. Když se z filmu odstraní fundamentální elementy, díky kterým se z téhle značky stala kultovní klasika, půlka kouzla je zkrátka pryč a to bez ohledu na případné jiné kvality filmu.

Po příběhové stránce se žádné strhující hororové představení nekoná. Film trpí pomalým rozjezdem, za což může zbytečně zdlouhavá expozice, čehož důsledkem je, že na nějaké pořádné řádění bubáků dojde skoro po hodině čistého času, stejně jako v předchozím filmu je tady pár dějových podivností (hlava rodiny kdovíproč postává před domem, namísto toho, aby vtrhla dovnitř, bubáci bez zjevného důvodu opakovaně vyklidí pole, aby hlavní postava mohla v ději postoupit zase o krok dále, hlavní záporák celý film trpělivě čeká až na finále, ve kterém konečně nastoupí do akce) a finále na staveništi působí spíše jako nadbytečný dodatek, než velkolepý klimax, který už proběhl uvnitř domu.

Tak jako minule u Cronina a předminule u Álvareze základní stavební kameny značky (kombinace nadsázky, černého humoru, vtipných/sarkastický hlášek hlavní postavy a napůl rozverné a napůl tísnivé atmosféry) i tentokrát bohužel zcela absentují ve prospěch nekompromisní brutality a litrů umělé/digitální krve. Vaniček stejně jako jeho kolegové vsadil převážně na gore fest (a nutno uznat, že v některých scénách stran detailního vyobrazení nejrůznějších explicit pomyslně posunul laťku zase o kousek výše:-)) s několika důmyslně použitými lekačkami, přičemž postupně budované napětí, plíživě strašidelná atmosféra a nečekané dějové zvraty při tom ustupují do pozadí (nejlépe z toho všeho vychází záměrně protahovaná scéna s "rodinným posezením nad jídlem", která si chytře hraje s diváckým očekáváním věcí příštích).

Nicméně několik dobrých nápadů jak stran narativu, tak produkčních hodnot by se ve filmu přesto našlo. Rodinný prvek přináší jinou vztahovou dynamiku mezi postavami, než tomu bylo v předchozích filmech, potěšil chybějící plot armor pro psi a děti (byť jen v potitulkovce), bubáci mají nově vlastní agendu a jsou primárním hybatelem děje, návrat na venkov svou atmosférou připomene "staré dobré časy" (škoda, že prostředí okolních lesů není v ději vytěženo více, alespoň že prohlídka domu od sklepa po střechu je vskutku zevrubná:-)) a vedlejší linka s domácím násilím prohlubuje charakter hlavní postavy. Pochvalu zaslouží také pár nápaditých kamerových záběrů (top-down sekvence, procházka po zdi a stropu, pohled vzhůru nohama a samozřejmě jednozáběrovka (nejlepší scéna v celém filmu), kterou prozradil už trailer), přesvědčivé masky, povedená triková stránka a vydatná dávka gore obsahu (některé fatality jsou nadmíru výživné).

Blade Runner 2099 (Sezóna 1)

Na tohle se těším od oznámení projektu, což si matně pamatuji je snad už pět let dozadu, nejen kvůli samotné značce, ale i natáčení v tuzemsku, takže velká sláva, že konečně oznámili datum vydání (premiéra bude skoro dva roky po konci natáčení, tak snad to vypovídá o pečlivé/rozsáhlé post-produkci a nikoliv o produkčních problémech:-)). Filmová trojka pravděpodobně nikdy nevznikne, tak doufám, že tenhle seriálový kousek bude dostatečná záplata na tuhle bolístku (což mi připomíná, že Black Lotus jsem stále neviděl a do premiéry 2099 bych si měl tuhle anime odbočku konečně doplnit:-)). 

Soulm8te

Takže taková variace na M3GAN pro mírně pokročilé (vzhledem k eRkovému ratingu) s umělohmotnou společnicí v domácnosti, dělající si fyzické nároky na pána domu. Kde už jsem něco takového jenom viděl? Jo, aha, pár let dozadu v Subservience, ve které měla nadržená vzpurná fembotka díky obsazení Fox do hlavní role znatelně vyšší fuckable factor než Sullivan:-). Podle traileru to vypadá na totéž v bledě modrém, takže nezbývá než doufat, že Dolan stran sexuálních a hororových hrátek vytěžila rating naplno a zrušení kino premiéry a přesun na stream neindikuje nezajímavou spotřebku.

Scary Movie 4/10

Legacy sequely jsou (nejen) v poslední době v kurzu (o těch spadajících do hororového žánru to platí obzvláště), takže příliš nepřekvapuje, že si po úspěchu pokračování slavnější konkurence, odkazující na produkci ZAZ, v loňském roce studioví kravaťáci vzpomněli i na tuhle parodickou značku parazitující primárně na sérii Scream. Bohužel si při tom vzpomněli i na "otce zakladatele", tj. klan Wayansů, který nikdy nic kvalitního nenapsal/nenatočil (a to včetně prvních dvou dílů, které nějakým zázrakem finančně zabodovaly a daly vzniknout celé sérii) a výsledek podle toho taky vypadá.

Nic proti infantilnímu/nekorektnímu/prvoplánovému humoru, podvratnému trefování se do všeho a všech (od genderu a rasy, přes politiku a kulturu, až po sexuální preference a více či méně známé hollywoodské celebrity), všemožným popkulturním odkazům, parodování konkrétních scén z jiných filmů a použití "hit-and-miss" konceptu (což vzhledem k množství gagů ani jinak dopadnout nemůže). To vše pouze za předpokladu, že je výsledný film skutečně zábavný a pokud možno třeskutě vtipný. Což se tady ovšem neděje a to zcela zásadním způsobem, protože ve filmu nefunguje nikdo a nic.

Nejenže příběhová linka prakticky neexistuje a celý děj se skládá jen z nahodilé série "komediálních" scének a absurdních situací. Sledovat v průběhu filmu konstantě marné/zoufalé/stupidní pokusy o humor ze strany tvůrců citelně fyzicky bolí, protože nejsou schopni přijít s jakýmkoliv nápadem, který by neopsali (a navíc značně neohrabaně) odjinud (meta rovina a boření čtvrté stěny v dnešní době neohromí už ani školáky), naopak nuda a trapnost se ve filmu vyskytuje v množstvím větším než velkém. Plusové body za původní casting a překvapivě slušnou gun-fu sekvenci ve stylu Wicka, zbytek jedna velká tragédie, vedle které působí nejnovější The Naked Gun a nebo Fackham Hall jako klenoty světové kinematografie.

Runner

Rutinér Waugh velké naděje stran doručení mimořádně kvalitní komediálně akční žánrovky tedy nevzbuzuje (ostatně samotný trailer taky ne:-)), ale na neurážející žánrovou spotřebku o závodě s časem, respektive bandou pašeráků, jeho režijní schopnosti zpravidla stačí, takže předpokládám, že to nějak takhle dopadne i zde. Narativ ani akční atrakce z řady vystupovat nebudou, nicméně jistým rozdílovým faktorem, který by mohl film teoreticky pozvednout nahoru, je casting (Ritchsona v režimu nezastavitelné mlátičky není nikdy dost a pro Wilsona v režimu verbální/situační komiky platí totéž).

The Runner

To se tak zkrátka a prostě zkombinuje devadesátková klasika Run Lola Run s devadesátkovým béčkem Nick of Time a devadesátkovým béčkem The Juror, do hlavní role se ukecá nějaká středně velká hollywoodská hvězda a nezapomene se na všechna žánrová klišé všech podobných vyděračských historek o závodě s časem a nová streamovací spotřebka (zlí jazykové by nejspíše řekli řadová obsahová výplň), totiž nový streamovací hit je na světě:-). Podle traileru to na nějakou pecku nevypadá, ale Gadot si své odehraje a Macdonald dokáže vyprodukovat slušnou žánrovku, tak snad to bude i tady.

The Odyssey: The Making Of An Epic 6/10

Dvacetiminutové promo na Nolanův nejnovější mistrovský kousek, maskované za dokumentární film o filmu. Vzhledem k omezené stopáži tak bohužel není čas ani prostor na nějaký hlubší ponor do jednotlivých oblastí produkce filmu, což je zejména v případě kamery (vývoj nových analogových IMAX kamer a práce s nimi při natáčení by vydaly na samostatný dokument), hudby (výzva v podobě skládání a nahrávání netypického OST), triků (skloubení praktických a digitálních efektů) a výpravy (logistika natáčení po celém světě na reálných lokacích) škoda. Pohled do zákulisí natáčení antického eposu je tak složen z obvyklých marketingových proslovů (casting a členové štábu jsou jedná velká rodina, Nolan je génius (souhlas:-)) a film je kulturní událost, která tady ještě nebyla), proložených pár minutovými vsuvkami o stěžejních aspektech natáčení. Doufám, že vydání filmu na videu doprovodí podstatně informačně vydatnější bonusový materiál.

Other Mommy

No, s premisou si pán za psacím stolem, respektive jeho parťák a autor předlohy v jednom, moc práce nedali (podobných historek s nadpřirozeným squaterem maskujícím se za bližního svého tady bylo už nepočítaně) a navíc škatulka "rodinný horor" zpravidla zavání minimálním bodycountem a nevyhnutelným happy endem pro všechny účastníky zájezdu, tak snad tenhle nedostatek Savage dokáže přebít hutnou atmosférou, chytrým dávkováním napětí, nápaditými lekačkami a samozřejmě fajn hereckým výkonem Chastain tak, aby z toho vypadla obstojná žánrová spotřebka jako The Boogeyman.

The Weight

OK, takže podle všeho další kousek do sbírky, ve kterém se Crowe objeví zhruba čtvrt hodiny čistého času (víc úvodní zadání mise, pár průběžných prostřihů a závěrečné zúčtování trvat asi nebude:-)). Jinak to ale podle traileru vypadá na solidní survival pochod divočinou se "zlatým" batohem/padákem na zádech (podle toho, zda muklové/pašeráci splní úkol nebo po cestě vezmou roha:-)). Kudos za originální nápad, dobově zasazení do 30s a hlavně za sympaťáka Hawkea. První ohlasy na McKinleyho celovečerní debut jsou veskrze pozitivní, tak snad se to projeví v podobě zábavné retro žánrovky.

The Odyssey 9/10

Komorní drama (ovšem antických rozměrů:-)) o strastiplném putování legendárního hrdiny z antické mytologie domů (a svým způsobem "cesta očistcem" za způsobená válečná příkoří), dovedně maskované za epickou fantasy sandálovku, atakující v rámci rozpočtů mistrových kousků rekordní hodnotu (na první pohled to stran velikosti kulis a počtem statistů není o moc výpravnější než nezávislá konkurence The Return na totéž téma, nicméně zdání klame), kompletně natočené na analogový sedmdesátkový IMAX formát (protože proč ne:-)?) a zaplněné hollywoodským dream team castingem.

Jinými slovy další nekompromisní autorská vize v podobě nápadité dekonstrukce vybraného žánru (kdo očekává běžnou historickou žánrovku ve stylu Troy, bude nepřekvapivě zklamán až vyveden z míry) a další filmařský triumf žánrového chameleona Nolana (platnost pravidla "co mistrův výlet do nového žánru, to kvalitní nebo rovnou strhující podívaná" znovu potvrzena:-)), který si po vzoru předchozího biopic počinu navzdory tříhodinové stopáži (škoda, že Nolan není fanoušek DC verzí, delší sestřih bych si nechal líbit) udržuje svižné tempo od začátku do konce s minimálními propady.

Nolan při adaptaci nadčasového antického eposu opět vsadil (jak také jinak:-)) na nechronologickou strukturu vyprávění se spoustou retrospektivních vsuvek (což se mimo jiné pozitivně podepisuje na jisté nepředvídatelnosti děje), přičemž rámování celého příběhu dvojicí vypravěčských rovin koncipuje jako jedno velké multi-žánrové cvičení. Epizodický návrat domů nabídne dobrodružné, akční, fantasy a dokonce i body/hororové momenty (zastávky u kyklopa a "čarodějnice" jsou top), zatímco dění na královském dvoře má podobu kombinace rodinného dramatu a nefalšovaného politického thrilleru (za podobně dovedné intriky, manipulace a spiknutí by se nestyděla ani seriálová herně-trůnní konkurence:-)).

Nolan svou ambiciózní interpretaci mnohovrstevnaté předlohy navíc dokáže opřít o hromadu silných, ať už velkolepě akčních a nebo komorně konverzačních, scén (přepadovka s koněm, dobytí a následně vyplenění města, rodičovské peripetie s potomkem, atd.), ve kterých se ke slovu dostává místy až pohlcující atmosféra, což kulminuje v samotném finále. Žánrový mix a střídání časových rovin se totiž dramaticky i emocionálně zúročí ve famózním závěru se slavným výběrovým řízením na budoucího krále/manžela, zakončeným proslulou finální ostrostřeleckou zkouškou a následnou nekompromisní deratizací domácnosti od škodné na pozadí "antihrdinského" flashbacku s decentní psychologickou studií charakteru hlavní postavy (chytrý nápad jak pozměnit dosavadní perspektivu skrze sugestivní válečnou sekvenci).

Jak je u Nolana dobrým zvykem, nápaditě pojatý narativ doprovází prvotřídní kvality i na poli castingu a produkčních hodnot. Obsazení bez ohledu na rozsah role podává vynikající herecké výkony, přičemž všem vévodí kvarteto Damon, Hathaway, Pattinson a Holland (Theron, Morton, Patel a Bernthal za nimi příliš nezaostávají, byť ve filmu nedostanou tolik prostoru). Stejně tak výprava, kostýmy, reálné (v drtivé většině působivé) lokace, triky, střih a kaskadérské kousky odvádějí špičkovou práci, ovšem hlavními hvězdami tohohle epicky komorního (nebo komorně epického) představení je stylová (panoramatická a současně intimní) kamera a přímočarý, přesto dokonale atmosféricky funkční OST (dvojice van Hoytema a Göransson se opět překonává). Velkorysý rozpočet je na filmu poznat z každé scény, byť ne tak prvoplánově okázale, jako je tomu u podobných big event blockbusterů obvyklé. Nolan zkrátka obohatil žánr o další filmový skvost:-).

P. S. Cesta přes celou republiku do IMAXu se díky pohlcujícímu diváckému zážitku bohatě vyplatila a to ani nepočítám příjemný bonus v podobě pár minutové ochutnávky válečné vřavy z úvodu trojky Dune před Nolanovým majstrštykem:-).

I Play Rocky

Divím se, že si na tenhle biják, respektive nápad natočit film o filmu zrovna o tomhle kultovním kousku, někdo vzpomněl až teď. Vzhledem k tomu, že Slyův oscarový opus magnum je dokonalým představitelem hollywoodského snu "from zero to hero" (jak před kamerou, tak hlavně za ní). Ippolito byl skvělý jako Pacino, podle traileru to vypadá, že bude skvělý i jako Stallone (skoro se chce zvolat, kdo to bude v jeho podání příště:-)?). Farrelly má po Balls Up co napravovat, tak snad si to tady pořádně pohlídá a po The Offer se filmoví fanoušci dočkají dalšího povedeného biopicu o žánrové klasice z 70s.

The Uprising

Zrovna Greengrasse bych podepsaného pod dobovou historkou z drsného/špinavého středověku nečekal, ale mistr si už v minulosti vyzkoušel spoustu žánrů, poslední autobusový kousek byl super a každá (pokud možno epická) kostýmní žánrovka, zasazená do doby temna (moru, krys, atd.), se počítá (byť tržebně třeba narazí do zdi viz TLD), takže sem s tím a hned:-). The Death Of Robin Hood mě nepříjemně zklamal (pokud nepočítám skvělou úvodní půlhodinu), tak doufám, že Greengrass pohledem do méně známé kapitoly dějin vyrukuje s pořádnou náplastí (tj. slušnou variací na Braveheart).

Dead Man's Wire 6/10

Na skutečnou historku s únoscem, třímajícím v rukou brokovnici s "drátem mrtvého muže", jsem před lety náhodou narazil při procházení wiki a už tehdy jsem si říkal, že by to byl ideální námět pro film. Papírově z toho mohla vzniknout kombinace Falling Down (psychicky narušený jedinec na cestě za "spravedlností") a The Negotiatora (strategická partie únosce s rukojmím proti strážcům zákona). Takže jsem byl zvědavý, jak se s touhle premisou popasuje veterán Van Sant.

A zvládl to v rámci možností obstojně, nicméně potenciál se mu naplnit zdaleka nepodařilo a strhující krimi thriller (navíc podle skutečných událostí) jako ve zmíněných dvou případech se tak bohužel nekoná. Filmu paradoxně nejvíce ubližuje Van Santova snaha o dokumentární realističnost (použití "televizních" záběrů) ruku v ruce se záměrem striktně se držet historických faktů, což asi vychází z toho, že film je založen na dokumentu Dead Man's Line. Reálná událost bez použití umělecké licence totiž moc divácky atraktivní náplně neobsahuje a navíc se potýká s vcelku monotónním průběhem.

Namísto dramatického boje o život rukojmí (pokus o osvobození zajatce, emotivní vyjednávání s policií, stupňující se konflikt, atd.) se většina stopáže věnuje nekonečným dialogovým výměnám, mediálnímu pokrytí a hlavně zdlouhavému čekání na další vývoj situace, což se neblaze podepisuje na tempu a gradaci děje. Naopak soudní koncovka je odbyta pár scénami. Van Sant má velké štěstí, že se může opřít o dvojici Skarsgård a Montgomery, která podává výborný herecký výkon, přičemž pochválit zaslouží i Pacino (telefonní rozhovor bezcitného otce se strádajícím synem je vrcholem filmu).

Backrooms 6/10

Poklona Parsonsovi za to, jak ve svém věku dokázal z minima (internetové předloha, debutant, mizivý rozpočet) vytěžit maximum (nadšené ohlasy, vskutku pozoruhodné tržby, vznik nové značky), ale to je tak vše. Tenhle fenomén jde mimo mě a asi proto na mě nahodilé bloudění na slepo nekonečným labyrintem poloprázdných místností a chodeb s občasným náznakem přítomnosti nějakého nespatřeného bubáka v traileru moc nefungovalo, takže příliš nepřekvapí, že na mě tenhle koncept moc nefungoval ani v samotném filmu, ve kterém už nic dalšího, co by stálo za pozornost, bohužel není.

A protože v drtivé většině bezobsažné procházení všemožných prostor, při kterém se znepokojivá atmosféra dostavuje pouze sporadicky a dávkování napětí je značně proměnlivé, respektive značnou část stopáže zcela absentující, ve mně nějaké nervózní/tísnivé/klaustrofobické pocity nevyvolává ani omylem (sorry jako:-)), sledování filmu se proměnilo jen v netrpělivé čekání, zda v závěru dojde na nějakou (pokud možno smysluplnou) pointu, která veškerý dosavadní děj obrátí naruby a nebo jenom na otevřená vrátka k nevyhnutelnému pokračování (a samozřejmě, že správně je druhá varianta).

S čímž souvisí to, že na konto world-buildingu (ať už stran jiné dimenze nebo týmu výzkumníků) zcela nečekaně padne naprosté minimum, protože co by se pak v rámci loreu řešilo v dalších sequelech, že? Naopak zbytečných psycho blábolů je ve filmu vskutku nadbytek, na což doplácí hlavně interakce s hlavním (respektive jediným, což je naprosto promarněná příležitost) monstrem, které se divák dočká až v samotném finále, které konečně dokáže zvednout hladinu adrenalinu. Casting v čele s dvojicí Ejiofor a Reinsve hraje slušně, found footage vsuvky disponují jistou atmosférou, ale tím to končí.

P.S. Už kinoverze byla pocitově o půl hodiny delší než by bylo záhodno, tudíž nedočkavě "vyhlížím" prodlouženou verzi:-). 

Mayday

Aha, takže Reynolds si zahraje na Powerse, akorát namísto Hankse ho z průseru vyseká Branagh:-). Už nějakou dobu jsem si říkal, kdy se dvojka Daley a Goldstein znovu připomene a je to konečně tady. Ten family friendly rating zamrzí, ale jinak to vypadá na slušnou žánrovku. Kdyby se z toho vyklubalo podobné příjemné překvapení jako z D&D, tak bych se vůbec nezlobil. Protože podobných leteckých extrakčních kousků typu Bat 21 nebo Behind Enemy Lines se v dnešní době už moc netočí (laciné indie béčka za pár dolarů nepočítám), takže za každý (ideálně povedený) pokus velký palec nahoru.

P.S. Jen doufám, že Blackbirda na konci 80s (respektive kdykoliv) vesele si poletujícího nad územím země neomezených možností ve filmu taktně nepřejdou, ale nějak logicky zdůvodní (navigační chyba, atd.).

Digger

Je fajn vidět Cruise po letech akčního šaškování zase v jiné herecké poloze (než se k němu zase vrátí s letadélky:-)) a navíc podle traileru v potenciálně hodně zábavné žánrovce. Nicméně tak nějak netuším, za co se tady utratilo přes sto mega, protože z traileru to vypadá na komorní konverzačku s pár cgi scénami. Vlastně jo, za výplatu hlavní hvězdě:-).

V případě mistrových filmů se sice primárně chodí na něj a až v druhém plánu na samotný film, ale zrovna u podobného niche projektu s omezenou cílovkou a potenciálními paralelami na současné dění, které se části publika asi nebude moc líbit, si nějak nedovedu představit, že Iñárritu dopadne tržebně lépe než PTA s One Battle After Another (spíše naopak).

Nouvelle Vague 7/10

Nesmlouvavá autorská vize ctižádostivého celovečerního debutanta, toho času filmového kritika. Nekompromisní tvůrčí přístup v podobě guerillového (občas chaotického) natáčení. Lokálně slavný herec v hlavní roli, ze kterého výsledný film udělal mezinárodní superhvězdu. A zbytek je historie, respektive oceňované a v jistých ohledech přelomové dílo světové kinematografie (a pro mě osobně extrémně nudná záležitost s nesmyslnými dialogy a neexistujícím dějem:-)).

Linklater očividně mohutně obdivuje jak Breathless, tak Godarda, což je z jeho filmu o filmu, který v prvním plánu pečlivě (v některých momentech přímo puntičkářsky) rekonstruuje genezi mistrova počinu a v druhém plánu představuje oslavu celé kinematografie, poznat prakticky v každé scéně, od citování konkrétních záběrů z "předlohy", přes spoustu referencí na kdeco/kdekoho, až po dokonalé napodobení atmosféry 60s. Na rozdíl od mistra se Linklater naštěstí drží standardních dramaturgických pravidel, takže odpadá problém s rozvláčným dějem a nahodilými (převážně bezobsažnými) dialogy.

Casting předvádí výborné herecké výkony v čele s trojicí Marbeck, Dullin a zejména Deutch, stejně tak dobová výprava a kostýmy odvádí skvělou práci a ocenit zaslouží i funkční vhled do mistrovy komplikované mysli, který dokáže z pohledu nefanouška kultovního filmového předobrazu osvětlit mnohá podivná tvůrčí rozhodnutí v průběhu produkce. Škoda jen, že ke jmenovkám reálných osobností někoho nenapadlo doplnit i profesi, protože vyjma zapálených znalců tehdejší doby a kinematografie jde pro běžného diváka o přehlídku neznámých lidí. Godardův film mě minul, Linklaterův mě upoutal.

Tuner 6/10

Roher si pro svůj celovečerní debut vybral originální premisu s ladičem pian s přecitlivělostí na zvuk, který se z donucení zaplete s podsvětím a za pomocí svých "naslouchacích" schopností si začne přivydělávat otevíráním sejfů. Bohužel se při tom nedokázal rozhodnout, zda natáčí v prvé řadě drama o životě s neobvyklým hendikepem a "rodinném" podniku, romanci o talentované dvojici, kterou svede dohromady hudba nebo thriller o partičce zlodějů podnikajících heisty.

A výsledek podle toho také vypadá. Jednotlivé linky, namísto aby se podporovaly, se narušují, respektive se vzájemně omezují. Čehož důsledkem je, že žádné z nich se film nevěnuje na dostatečném prostoru, přičemž nejvíce na to doplácí kriminální linka. Navíc Roher není schopen ani z jedné narativní roviny vytěžit nějakou (dramaticky nebo emocionálně) silnou scénu, což kulminuje v samotném závěru, který namísto něčím strhujícího klimaxu nabídne jen nevzrušivý dojezd.

Woodall v hlavní roli hraje slušně (velká škoda, že dvojice veteránů Hoffman a Reno má ve filmu v podstatě jen cameo, když už se Roherovi podařilo je ukecat k účasti), práce se zvukem, který je v některých scénách až nepříjemně hlasitý, se povedla, záběry prolamování bezpečnostního mechanismu sejfů jsou fajn, tematický OST s jak jinak než klavírními tóny se občas příjemně připomene, ale nic z toho nepřeváží nepříliš nápaditý děj (poté, co se hlavní postavy vydá na dráhu zločinu, se už jen zdlouhavě čeká, až konečně dojde na klišé s kšeftem, který se zvrtne), pomalé tempo a rozpačité finále.

The Death Of Robin Hood 6/10

Povedené trailery slibovaly drsnou/temnou podívanou ze středověku o legendárním ostrostřelci na konci jeho životní cesty, lemované hordami mrtvol (bez ohledu na pohlaví a věk) a pozůstalých hledajících pomstu, stojící na pomezí historické žánrovky a nefalšované artovky. Varovným znamením byl ovšem pán na režisérské stoličce, takže veškerá očekávání byla pro jistotu výrazně utlumena. Což se ukázalo jako dobrý tah, protože Sarnoski bohužel ani tentokrát nepřekročil svůj stín a se svým nejnovějším počinem, jak je jeho nedobrým zvykem, zase skončil někde v půli cesty.

Přitom to začíná tak nadějně. Sarnoski v úvodu předvede sympaticky nekompromisní jízdu, která svou syrovostí a hutnou atmosférou připomene Eggersova Northmana. Jakmile ovšem skončí expozice a hlavní postava přijme azyl v klášteře, veškerá zábava jde bohužel stranou ve prospěch nepříliš zajímavých dialogových výměn, neurčitých vztahových peripetií a dějového přešlapování na místě se spoustou nikam nevedoucích odboček (k jakému účelu ve filmu sloužila epizoda s malomocným nebo dostaveníčko v jeskyni?) za doprovodu nebývale pomalého tempa a zbytečně přestřelené stopáže.

Pokud bylo Sarnoskiho záměrem dekonstruovat slavnou legendu a ukázat genezi hrdinského mýtu, tak se to do značné míry minulo účinkem. Nějaký hlubší ponor do ztrápené mysli hlavní postavy v podstatě neproběhne (až do konce filmu není jasné, zda (nechvalně) proslulý zbojník svých činů lituje nebo je na ně pyšný, respektive cokoliv mezi tím, případně je jen unavený životem). Samotné finále pak, namísto aby gradovalo (ať už po dramatické nebo emocionální stránce), vyšumí do ztracena. Film zachraňují kvalitní casting (Jackman a Comer opět podávají vynikající herecké výkony, Skarsgård bohužel nemá moc prostoru, přesto svým vystoupením dokáže zanechat pozitivní dojem) a výborné produkční hodnoty (v některých záběrech stylová kamera, atmosférický OST a působivé přírodní exteriéry), což na strhující žánrovku nestačí.

Tow 6/10

Sociální drama natočené podle skutečných událostí o jedinci na okraji společnosti a jeho nekonečném boji s vlastními démony a byrokratickým systémem o zabavené vozidlo (toho času domov na čtyřech kolech) s hollywoodskou hvězdou v hlavní roli. Podobných inde produkcí, jejichž hlavním úkolem je posbírat nejrůznější festivalové ocenění s vidinou zisku nějakého zlatého plešouna, se už natočilo nepočítaně. Tohle je další z nich, která naneštěstí ničím nevystupuje z řady.

Největší předností filmu je nepřekvapivě obsazení Byrne do hlavní role celoživotního outsidera, která po If I Had Legs I'd Kick You předvádí další přesvědčivý a místy podmanivý herecký výkon. Na rozdíl od exkurze do těžkého údělu mateřství se její další one woman show ovšem nemůže opřít o nápaditě pojatý narativ. Navzdory názvu filmu se děj nesoustředí jen na znovuzískání ztraceného vozidla, ale rovněž na zápas hlavní postavy se svou problematickou minulostí a tíživou finanční situací, což by sám o sobě nemusel být problém, protože k obdobným typům filmů sociální perspektiva patří.

V podání Laing se ovšem obě roviny reprezentují značně repetitivním dějem, ve kterém se v pravidelném rytmu střídají obvyklá témata všech podobných žánrovek (obtížná životní situace, alkoholismus, narovnávání vztahu s odcizeným potomkem, sebevražedné myšlenky, terapeutická sezení, atd.) s výjevy ze soudní síně (škoda, že samotnému procesnímu řízení se film nevěnuje více do hloubky), aniž by vyprávění dokázala naplnit výraznějšími scénami, ať už stran humoru, emocí, napětí nebo dramatu. Obecně umírněné pojetí asi vychází ze snahy držet se reality, ale více je někdy zkrátka více.

Passenger 5/10

Øvredal před lety zabodoval s The Autopsy of Jane Doe, ovšem od téhle zábavné záležitosti z pitevny uplynulo už spoustu času, který mistr strávil (bohužel marným) hledáním bývalé formy. Takže příliš nepřekvapí, že se mu ztracené mojo nepodařilo najít ani tentokrát. Nápad s potulným cestujícím, který pomáhá posádkám vozidel na onen svět, sice moc originality nepobral (taková démonická variace na osmdesátkového Hitchera), ale jako premisa pro hororovou road movie žánrovku skýtala jistý zábavný potenciál. Ten byl ovšem Øvredalem (jako obvykle) naplněn pouze z poloviny.

Pominu nelogické chování postav (stopařský bubák operuje ve vozidlech, takže nejlepší bude celý film jezdit dodávkou sem a tam a nikoliv se uchýlit do motelu nebo kamkoliv jinam), prapodivné fungování mytologických pravidel (někdy se nadpřirozený squatter do dodávky bez problémů dostane a zaútočí na posádku, jindy kdovíproč ne a nezbývá mu než strašit okolo), hromadu laciných lekaček, které jsou předvídatelné dlouho dopředu a samotný vzhled a vystupování démonického záškodníka, vyvolávající spíše smích než děs a hrůzu. Hlavní problém spočívá v nepřesvědčivém narativu.

Proběhne povinná expozice a poté se nepochopitelně dlouho řeší všechno možné, jen ne nahánění hlavních (případně jakýkoliv jiných) postav titulním záporákem, čehož důsledkem je spousta zbytečných dialogových scén, ve kterých se formuje vztah ústřední dvojice, což je to poslední, co je v podobném typu filmu zapotřebí. Nervózní napětí a strašidelná atmosféra se tak dostavuje jen příležitostně. Vzhledem k nuznému počtu vystupujících postav dosahuje bodycount mizivých hodnot a stejně tak finále by si zasloužilo o něco větší grády. Za pozornost tady stojí jen sympatická fatalita s gore nadstavbou a povedená procházka po parkovišti, která stojí jen na krouživém pohybu kamery a zvukových efektech.

Black Box 3/10

Kdyby to (tak před dvaceti lety) natočil Spielberg, tak z toho mohl být big budget sci-fi blockbuster s castingem plným hollywoodských hvězd. Kdyby to (dtto) natočil Carpenter, tak z toho mohlo být brakové sci-fi béčko. Bohužel to natočil Quale, takže z toho je mizerná laciná splácanina CE3K s They Live a pro jistotu i s War of the Worlds (dětský prvek nikdy nezklame:-)) v letadle, ve které je expozice (při letu dojde na podivné úkazy/poruchy/nehody) natažena na téměř hodinu čistého času (tuna náznaků, tuna nudy), aby následně tvůrci konečně vyrukovali s pointou a konspiračně paranoidním finále (s legračně působícími digitálními triky), která by možná fungovala v The Outer Limits a The X Files před třiceti lety.

Animal Farm 4/10

V minulosti by se našlo pár adaptací kultovních literárních klasik, které s předlohou mají pramálo společného a přesto se jejich tvůrcům podařilo natočit nadčasové dílo nebo alespoň kvalitního zástupce žánru (jako je třeba Blade Runner nebo Starship Troopers). Tenhle animák se mezi ně nepřekvapivě nezařadí. Serkis je sice vynikající mo-cap performer a slušný režisér druhého štábu, ale jako hlavní režisér neustále ukazuje své limity a tohle je jen další varovný signál před LOTRem.

Problémem není to, že se předloha překopala od základů a namísto alegorického varování před totalitním režimem se Serkis pustil do kritiky korporatismu a rovnou při tom do děje dosadil zcela novou hlavní postavu. Problémem je, že to zdaleka nejlepší na celém filmu jsou závěrečné animované titulky (kdyby namísto moderní adaptace tvůrci natočili film o titulkových scénách, udělali by nesrovnatelně lépe). Zbytek je mizérie jak po stránce narativu, tak i produkčních hodnot.

S čestnou výjimkou castingu, ve kterém se nachází překvapivě velký počet hollywoodských hvězd (mnohé jiné animáky by mohly jen závidět).Ani jejich snaživý dabingový výkon ovšem nedokáže přebít absolutní minimum jakkoliv nápaditých nebo zábavných scén, absenci funkčního humoru (což je u filmu s visačkou daného žánru poněkud prekérní situace) a na první pohled stylizovanou, ve skutečnosti ovšem nepříliš lichotivou až odbytou animaci (vzhledem k rozpočtu není divu).

Hungry 4/10

Laciných animal hororů s neustále se opakujícími zubatými/chlupatými bubáky se už natočilo nepočítaně, takže Nunn usoudil, že je nejvyšší čas ohrané schéma oživit novým/neobvyklým zvířecím záškodníkem, přičemž volba padla na hrocha. Tím ovšem veškerá invence skončila a výsledkem je další zapomenutelné béčko v řadě. Po Nunnově předchozím kousku a tomhle představení se začínám vážně obávat, jak dopadne One Last Shot, protože mistr očividně ztratil formu.

Iluze bažinatých lokací vypadá přesvědčivě (byť se film točil někde úplně jinde než se odehrává děj), casting podává slušné herecké výkony (potěšila přítomnost veterána de Almeidy), stopáž se zastavila na rozumné hodnotě a digitální triky stran impozantního zvířecího záporáka s ohledem na limity rozpočtu odvádí překvapivě dobrou práci, ale co je to všechno platné, když nejdůležitější rovina filmu moc nefunguje a totiž samotné střetnutí s divokým zástupcem přírody.

Namísto krvavého/brutálního řádění nezastavitelného monstra se totiž podstatná část filmu věnuje nezajímavé/nudné dialogové obsahové výplni, ve které se jen dále zpomaluje už tak nepříliš svižné tempo. Když už sporadicky na nějakou akci dojde, tak to není o mnoho lepší. Samotné fatality se ve většině případů odehrávají mimo záběr kamery, gore zcela absentuje, napětí se dostavuje nárazově a bodycount je poznamenán předvídatelným pořadím odchodů postav ze scény.

The Furious 9/10

Plnohodnotné pokračování obou Raidů, byť se to nejmenuje (třetí) Raid a nerežíroval to Evans. Absolutní akční inferno. Nejlepší žánrový počin roku (možná i dekády). Instantní žánrová klasika. Referenční stunt team showreel titul. Návrat akčního žánru po dlouhých letech paběrkování (čest všem osamoceným výjimkám typu vybraných žánrových kousků z dílny šikulů z 87Eleven) znovu na absolutní vrchol. Tolik pár superlativů na úvod, aby bylo zřejmé, v jaké kvalitativní kategorii se tahle hongkongská martial arts žánrovka z rukou Tanigakiho, která řemeslnou úrovní akční složky nechává veškerou svou současnou konkurenci (ať už hollywoodskou nebo kteroukoliv jinou) daleko za sebou, pohybuje.

Příběhová linka je sympaticky přímočará a naplňuje všechny tradiční atributy klasické hongkongské vypravěčské školy (dvojice hlavních postav se náhodou potká při vyšetřování jednoho případu, oba borci si při prvním setkání musejí nejprve rozbít ústa a poté spojí své síly a začnou rozkrývat/rozbíjet zločineckou organizaci společně) a navíc obsahuje novinku. Tentokrát totiž hlavní postavy mají podstatně ušlechtilejší důvod redukovat počty bezejmenných záporáků než je obyčejná pomsta a tím je záchrana unesených dětí. Tvůrci jsi jsou ovšem vědomi, že narativ je jen nezbytným pojítkem mezi jednotlivými akčními sekvencemi, takže se film nezdržuje nějakou zdlouhavou expozicí a nadbytečnými dialogovými scénami a krátce po začátku filmu se jde rovnou na věc, tzn. z jedné velkolepé akční scény do druhé (ještě velkolepější).

Samotná akce pak představuje kvalitativní top tier level současnosti a to jak po stránce obsahu (nápaditost choreografie, měřítko a stopáž bitek, počet postav na scéně, variabilita použitého "nářadí", explicitní fatality doprovázené vydatnou dávkou gore (digitální krev je samozřejmě přítomna, ale až na pár výjimek nijak neruší), prvotřídní kaskadérské kousky), tak i formy (efektní dlouhé záběry bez střihu, kinetická a přesto naprosto přehledná kamera, inovativní úhly kamery, bleskurychlý střih), přičemž s každou další akční sekvencí tvůrci plynule přeřazují na čím dál tím vyšší rychlostní stupeň, což kulminuje v neuvěřitelně intenzivním (více než dvacetiminutovém) finále s několikanásobným klimaxem, ve kterém posunou nastolenou laťku na další úroveň. Škoda jen, že ostrostřelec Ruhian dostane příležitost se naplno předvést až v samotném závěru a když už tvůrci ukecali k účasti Taslima a Ruhiana, tak si nevzpomněli i na kolegu Rahmana. Tanigaki si tímhle počinem požádal o vstupenku do hollywoodské ligy, tak snad příštím projektem potvrdí, že tohle nebyla náhoda.

Little Brother 4/10

Jeden je konzervativní realitní makléř žijící celý život ve stínu svého úspěšného sourozence, toho času miliardáře, druhý je spontánně se chovající sirotek a smolař (celoživotní povolání: loser:-)). Kdysi dávno se potkali a náhoda tomu chtěla, aby se po dlouhých letech dali znovu dohromady a na ploše hodiny a půl spolu "produkovali" humor. Natočit kvalitní, tj. opravdu nápaditou/vtipnou/chytrou, buranskou komedii se povede málokomu. Spicerovi se to nepřekvapivě nepovedlo.

Podobných humorných historek o tom, jak do něčího spořádaného života vtrhne ze řetězu utržený jedinec, který jeho svět rozvrátí do základů a při tom se otevírají srdce, odhalují se nitra a léčí se traumata z minulosti, aby si nakonec oba se slzou v oku padli do náruče, se v minulosti natočily doslova tuny a tenhle pokus ničím nevystupuje z řady. Což znamená, že v rámci notně předvídatelné příběhové linky se jen střídá jedno žánrové klišé za druhým bez jakéhokoliv překvapení.

To by samo o sobě nemusel být problém, pokud by tvůrci byli schopni ohraný děj zaplnit zábavnými scénami, ve kterých funguje situační komika, nekorektní gagy, popkulturní reference na hollywoodské celebrity i vyloženě záchodový humor. To se ovšem neděje, protože veškerý humor ve filmu je v lepším případě nevtipný, v horším (a bohužel častějším) trapný nebo stupidní. Cena i André se sice snaží, seč jim síly stačí, ale kde nic není (tuctová režie, bídný scénář), ani smrt nebere.

Enola Holmes 3 5/10

Jestli někdo doufal, že výměnou na režisérské stoličce se stran kvalit série něco změní, tak doufal marně. Celá tahle značka samozřejmě existuje jen proto, aby streamovací továrna na instantní zábavu udržela herecké dřevo MBB v diváckém povědomí i po finální sezoně ST, takže není překvapením, že to tahle obsahově výplňová série dotáhla rovnou na trilogii. Překvapením ovšem je, že streamingový fastfood dělá všechno proto, aby se po MBB co nejrychleji zavřela voda, protože ve trojce se nepochopitelně zredukovalo i to málo, co v jedničce a dvojce výborně fungovalo.

Čímž je myšlena účast sympaťáka Cavilla, který očividně neměl čas a tak se vymyslela historka s únosem nejlepšího detektiva na světě, aby se na place nemusel zdržet déle než je nezbytně nutné. Akce je navíc ještě méně než posledně (přičemž už ve dvojce došlo ke znatelnému množstevnímu úbytku oproti jedničce) a provedením (choreografie, práce s kamerou a střihem, kaskadérské kousky) jako obvykle nestojí za řeč. Nová posila do týmu Patel je v ději vyloženě do počtu a ani nová destinace nedostane vyjma pár establishing shotů šanci se ve filmu ukázat v celé své ostrovní kráse.

Jinak je ovšem vše při starém. Herecký rejstřík MBB se nadále omezuje na drsné/odhodlané výrazy (tzv. Eleven mode:-)) a nebo legační/vystrašené/romantické pitvoření (naštěstí mnoho příležitostí se v nějaké herecky trochu náročnější scéně předvést, tj. naplno ukázat své limity, nedostane), hlavní záporák má jen cameo vystoupení, komediální výstupy a vtipné prolamování čtvrté stěny se potýkají se značnými rezervami a příběhová linka se obejde bez jakéhokoliv nápadu nebo překvapení. Polehčující okolnosti jsou produkční hodnoty (výprava a kostýmy odvádějí slušnou práci) a rozumná stopáž.

Werwulf

Wow, Eggers jede bomby (už zase):-). Po Nosferatu to vypadalo, že se mistr definitivně přiklonil ke konzervativnímu stylu a ze své rané tvorby si ponechá jen stylový audiovizuál a kvalitní casting, ale tohle tady (tematicky to nejlepší z The Witch a The Northman, gotická atmosféra, middle english, černobílý obraz, formát 4:3, filmové zrno, artové tendence ala The Lighthouse) je zase starý dobrý Eggers, který svou nekompromisní autorskou vizí ukazuje prostředníček mainstreamu.

Samotný trailer jedna velká ponurá parádička a to se v něm titulní vlkodlačí bubák v celé své kráse ani neukázal (nezlobil bych se, kdyby si jej schovali až do filmu jako překvapení pro fanoušky). Jen doufám, že tuhle informační úspornost si zachovají i v dalších trailerech. Čím méně toho o ději v trailerech prosákne, tím lepší zážitek to v kině bude.

Každopádně tenhle "prokletý" hororový subžánr o prokletém monstru, na kterém si spousty tvůrců vylámalo zuby (naposledy Whannell), by si už konečně zasloužil další kvalitní kousek (poslední takový je třicet let starý Wolf) a jestli má někdo reálnou šanci s tím něco udělat, tak je to Eggers. Jestli to nezvládne on (jsem si jistý, že jo), tak pak už asi nikdo.

---

Tvl, tak tohle je bez diskuze za plný počet a už tak vysoká očekávání po tomhle traileru u mě vystřelily až do oblak:-). Už parádní Nosferatu byl po audiovizuální stránce jeden velký filmový orgasmus a tady to vypadá, že to mistr s obrazovou i zvukovou kompozicí posunul ještě o kus dál. Kdyby mi někdo řekl, že Eggers našel sto let staré filmové pásy a teď je v restaurované podobě posílá do kin (ala Jackson s They Shall Not Grow Old), tak bych tomu bez problémů uvěřil:-).

Nečekám od něj nic menšího, než že pro tenhle hororový subžánr udělá stejnou službu, jako se mu to povedlo minule, tj. o tomhle prokletém monstru natočí široko daleko nejlepší film (byť případně za cenu toho, že finančně propadne, přece jen to vypadá na násobně větší hardcore podívanou než byl víceméně mainstreamový Nosferatu). Každopádně kudos, že vlkodlačí antihrdina je v traileru stále zahalen do roušky tajemství, snad to tak zůstane i po zbytek kampaně a v celé své kráse se ukáže až v samotném filmu. Škoda toho termínu premiéry u nás, IMAX bude asi blokován pláštěnkami a dunami.

The Devil Wears Prada 2 6/10

Původní film, v jistých kruzích (kdovíproč) považovaný za kultovní záležitost, na mě nijak zvlášť velký dojem neudělal (asi proto, že jde o podstatně méně vtipnou/nápaditou/chytrou a tudíž zábavnou variaci na Working Girl), takže očekávání vůči legacy sequelu, pod kterým je podepsán stejný tvůrčí tým, nebyla příliš velká, což se nakonec vyplatilo, protože jinak by zklamání z výsledku bylo o to bolestnější. Vzhledem k tržbám je ovšem cílovka očividně navýsost spokojena, takže nezbývá než se smířit s tím, že v podobném generickém stylu se pojede i v následujícím sequelu (pokud na něj dojde).  

Frankel za pomocí McKenna natočili ukázkový příklad "pokračování na klíč", který od začátku do konce jede ve všech ohledech (narativ, charaktery, produkční hodnoty) v režimu na autopilota. Prostě se ukecají k účasti všichni klíčoví lidi z jedničky, spojí se dohromady pár věcí, které minule zafungovaly (hvězdný casting, exkluzivní outfity, product placement kdečeho, tuny cameo vystoupení celebrit z módního průmyslu) a je hotovo, nic dalšího (zajímavý děj nebo zábavné nové postavy) není ve dvojce potřeba přidávat. Po dějové stránce se řeší úplně totéž co posledně (to fakt nebylo na skladě nic lepšího než zase jen hrozící ztráta pozice šéfredaktorky a "geniální" protitah?), aniž by se k tomu dodalo cokoliv nového. 

Přelomový posun v mediálním průmyslu za uplynulých dvacet let je reflektován pár dialogy o obtížné finanční situaci, namísto toho, aby se kolem něj točil celý děj (koho v době sociálních sítí a influencerství ještě zajímají tradiční média bez ohledu na to, zda jsou tištěná nebo elektronická?), potenciálně vtipné situace jsou zahrány do outu (epizoda se skvrnou na vypůjčených šatech sloužila v ději k čemu?), vedlejší postavy ve filmu vystupují jen proto, aby v závěru posloužily jako deus ex machina (proč do filmu obsadit Liu a poté ji v ději věnovat doslova pár minut?). Frankel si může gratulovat, že kvarteto Hathaway, Streep, Blunt a Tucci odvádějí znovu výbornou práci a do jisté míry dokážou přebít nedostatky filmu.

The Mist

Velká škoda, že po tomhle mlžném představení v supermarketu s děsuplnými monstry (uvnitř i venku:-)) to Darabont u filmu zabalil. Pár dalších výborných filmů a potenciálně i dalších mimořádně kvalitních kingovek (které jsou odjakživa nedostatkovým zbožím viz až o celé desetiletí později dorazivší It) z jeho rukou by se rozhodně hodilo.

Každopádně výborná adaptace s geniálně dvojsmyslným (zažehnání apokalypsy versus osobní tragédie) a současně podvratným (prostředníček všem klišovitým báchorkám s divácky uspokojující koncovkou) závěrem. Při zpětném pohledu velký kudos studiovým kravaťákům za odvahu odsouhlasit pesimistické finále, čehož masové publikum obvykle není příliš velkým zastáncem viz First Blood (docela by mě zajímalo, co vzešlo z dotazníků po testovačkách:-)).

Nicméně těch pár posledních minut je jen takovým bonusem navíc. Film by skvěle fungoval i bez toho (respektive i kdyby Darabont vsadil na neurčité zakončení z předlohy). Romerovu vztahovou dynamiku uzavřené komunity v krizové situaci (kdo jsou vlastně skutečná monstra - ti venku nebo ti uvnitř?) totiž Darabont (potažmo King) nápaditě obohatil o rodinný rozměr a náboženskou rovinu, což filmu dodává o to skličující/temnější vyznění, které šokující konec jen podtrhuje.