Dr. Strangelove Or: How I Learned To Stop Worrying And Love The Bomb

Ad zbraň Posledního soudu - nešlo o zbraň jako takovou, ale o systém řízení (na Západě vešel ve známost jako Dead Hand), který - papírově - zaručoval plnohodnotnou odvetu i v případě kompletního zničení velící struktury protivníkem a který soudruzi během Studené války skutečně/údajně* uvedli do provozu a kolegům na opačné straně o něm nic neřekli až do pádu Železné opony.

Jinak stran samotného filmu, jak bylo u Kubricka dobrým zvykem, geniální (satirický a podvratný) kousek, nadčasové téma (což bohužel platí až dodnes), žánrová klasika a parádní doplněk ke "konkurenčnímu" Fail Safe od Lumeta ze stejného roku, který na stejnou situaci nahlíží z odlišné (mnohem realističtější až dokumentární) perspektivy (ještěže Columbia film po právních tahanicích odkoupila a po pár měsících uvedla do kin, ukončit produkci nebo jej uklidit do trezoru by byla velká škoda) a přesto neméně poutavě. A fakt, že nejzábavnější postava v celém filmu (titulní paraplegik se syndromem cizí ruky:-)) se v předloze vůbec nevyskytuje, je takový vtipný meta paradox, podobně jako dění v samotném filmu:-).

*Těžko soudit, zda to byla/je pravda, částečná pravda, nebo jen propaganda. Jako všechno ze země zaslíbené, kde zítra znamená včera:-).

The Killing

Hodně povedená film noir žánrovka, která má tak trochu nespravedlivě "smůlu", že ji natočil zrovna strejda Kubrick a tudíž v obecném povědomí není tak silně zakořeněna jako pozdější mistrovy kusy a asi proto v nejrůznějších žebříčcích "to nejlepší od pana K." na ni příliš často řeč, stran předních příček, nedojde. Což je určitě škoda, protože si dovedu představit, že v leckteré jiné filmografii by snímek figuroval jako jasný vrchol kariéry dotyčného tvůrce. Ne tak ovšem u Kubricka:-). 

Některé jednotlivosti sice nezestárly úplně ideálně (třeba taková přestřelka v závěru filmu po stránce technické realizace v dnešní době působí už malinko úsměvně) a samotný děj je, nebýt důvtipné střihové skladby, značně triviální, ale je potřeba brát v potaz dobu vzniku snímku a především z celkového pohledu je už tady Kubrickův proslavený rukopis bez problémů patrný. Smysl pro každý detail, hrátky s vypravěčskými schématy, analytický přístup k postavám i samotnému filmu, jistá tragikomičnost buď událostí, nebo některých postav, případně děje jako takového, to vše je zde přítomno v míře větší než malé. Koneckonců i ten široký žánrový rozptyl a preference adaptovat cizí látky a dávat jim svou vlastní, specifickou, perspektivu započal u Kubricka už tady. 

Kromě toho je v tomhle procedurálním, nechronologicky vyprávěném, heist movie plno dalších zábavných věcí. Od ukázkové femme fatale, která by mohla o lačnosti po penězích a technikách psychologické manipulace vyučovat na škole:-) a láskou poblázněného nejistého člena týmu (toho času jejího, okolo prstu omotaného, manžela), přes pečlivé skládání týmu a pomalu, krok za krokem, realizovaného plánu, až po skvěle ironické finále, které představuje příhodný vypravěčský kompromis mezi dvěma způsoby, jak jakýkoliv heist ve filmu zakončit (krádež se zdaří a lupiči s penězi mají do konce života vystaráno vs krádež se ošklivým způsobem zvrtne a nejen, že z peněz lupiči neuvidí ani dolar, ale mají co dělat, aby vůbec vyvázli životem) a dodává celému filmu patřičnou katarzi. Zkrátka kdo vyzkouší, ten neprohloupí. 

Barry Lyndon

Kubrickova Barryho Lyndona jsem poprvé viděl až v tv v rámci pásma "vybrané/všechny filmy slavného režiséra" na čt a hned napoprvé jsem z něj byl docela paf (což se mi u některých jeho jiných filmů stalo až postupem času), aniž bych vlastně věděl proč. Hrozně dlouhé, nic moc se během děje nestane a hlavní postava je tak trochu hajzl. Ale ta úchvatná audiovizuální stránka, výprava a kostýmy, přesní herci, celková patina filmu, která se skvěle hodila k tématu, ukázkový story arc se vzestupem a pádem jednoho hochštaplera a tradiční Kubrickova preciznost a puntičkářství v každém detailu, to vše asi zafungovalo i na mou, značně přízemní, mysl:-).

Jednu dobu to pro mě byl úplně nejoblíbenější Kubrickův film. Tam se sice během let dostal jiný kandidát, ale v podobné "dream team" filmografii je vlastně jedno, co je něčího diváka topka, protože i zbytek peletonu nebude nijak zvlášť pozadu. Každopádně pořádný a výživný komentář by si pochopitelně zasloužil každý mistrův počin.

Věčná škoda, že Kubrickovi po propadáku Waterloo krachl ten Napoleon. Když člověk vidí, co dokázal v relativně komorním Barrym Lyndonovi, tak co teprve, kdyby dostal šanci natočit svůj srdcový projekt a ještě k tomu ve full scale. Ale zase bychom se asi nedočkali skvělého Barryho Lyndona. Hmm, těžká volba:-).    

The Shining

The Shining je samozřejmě topka v žánru a jeden z nejlepších filmů vůbec (tak jako skoro všechno od Kubricka:-)), ale Kingovu kritiku, resp. výhrady k filmu, minimálně v jedné věci naprosto chápu.

V Kingově předloze je Torrance normální obyčejný chlap od rodiny a jeho postupný přerod od milujícího manžela a otce v šíleného vraždícího psychopata je pro čtenáře o to děsivější a překvapivější zároveň. Torrance v Nicholsonově (a to jej zahrál famózně), resp. Kubrickově podání je z mého pohledu "divný" od první minuty na plátně a v podstatě divák jen čeká, kdy se už konečně "přepne" do zmíněného vraždícího psychopata.

Přitom i scénář jej vykresluje jako kladnou postavu (v částech filmu, ve kterých má být kladnou postavou), ale nemůžu si pomoct - nevím, jestli je to osobou Nicholsona, jeho výrazovými prostředky, nebo podáním postavy Kubrickem, ale působil na mně vždy jako magor od začátku filmu, a to již od mého prvního zhlédnutí filmu v době, kdy jsem jednak předlohu vůbec neznal, natož abych měl tušení o nějakých Kingových výhradách vůči němu. Máte to taky někdo podobně?