The Weight

OK, takže podle všeho další kousek do sbírky, ve kterém se Crowe objeví zhruba čtvrt hodiny čistého času (víc úvodní zadání mise, pár průběžných prostřihů a závěrečné zúčtování trvat asi nebude:-)). Jinak to ale podle traileru vypadá na solidní survival pochod divočinou se "zlatým" batohem/padákem na zádech (podle toho, zda muklové/pašeráci splní úkol nebo po cestě vezmou roha:-)). Kudos za originální nápad, dobově zasazení do 30s a hlavně za sympaťáka Hawkea. První ohlasy na McKinleyho celovečerní debut jsou veskrze pozitivní, tak snad se to projeví v podobě zábavné retro žánrovky.

The Get Out

Doufám, že všechny scény, ve kterých vystupuje Crowe, neskončily v traileru a ve filmu nestráví sotva čtvrthodinku (tak jako nedávno v Beast). Protože podle synopse knihy půjde o klasickou krimi žánrovku na téma "historky z podsvětí", tj. spousta postav, spousta vzájemně provázaných příběhových linek a spousta podrazů, zvratů a překvapení. Jinak to podle traileru vypadá na slušnou žánrovou záležitost, byť je poznat, že Crowe si po Nurembergu zase jen vydělává na nájem. Předloha sklízí pochvalné ohlasy, tak bych se vůbec nezlobil, kdyby to tady skončilo podobně příjemně jako v Crime 101. 

Beast 6/10

Penzionovaný šampion se po letech vrací zpět do klece na jeden poslední zápas, aby zúčtoval se svým největším rivalem a v mezidobí zařizuje, jak se dostat zpět do formy a narovnat vztahy s odcizeným (naštvaným) bratrem, bývalým (dtto) trenérem a ustaranou (dtto) manželkou. Dobrou zprávou je, že Atkins znovu nevymýšlí kolo a spoléhá se na osvědčené atributy všech podobných sportovních žánrovek křížených se sociálním dramatem. Špatnou zprávou je, že se spoléhá až příliš a není schopen přijít s čímkoliv navíc, co by se v tomhle žánru neobjevilo již mnohokrát dříve (a častokrát lépe).

Sportovní historka z kategorie "from zero to hero" v podání Atkinse za kamerou a Crowea za psacím stolem (tudíž osobní projekt a nikoliv námezdní fuška, aby se vydělalo na nájem, za což kudos) totiž nemá absolutně čím překvapit. V hlavní roli podceňovaný outsider, rodinné závazky, tíživé sociální podmínky, problematický vztah s bratrem (taktéž zápasníkem) a trenérem, lákavá nabídka vysoké finanční odměny za zápas se záludným sokem, tréninkové montáže, tragická nehoda dodávající hlavní postavě potřebnou osobní motivaci a v neposlední řadě finálový zápas, ve kterém se hraje o všechno.

Tohle všechno sice v rámci příběhové linky samo o sobě funguje, ale Atkins z rodinných a profesionálních starostí hlavní postavy nedokáže vytěžit silnější scény, ať už po dramatické nebo emocionální stránce. Vrcholem filmu je tak závěrečná zápasová desetiminutovka, ve které oba borci (MacPherson i Foster si ve fitku mákli) předvedou slušnou choreografii. Ve zbytku filmu se jen více či méně vydařeně naplňují žánrová klišé, což nedokáže přebít ani fajn casting (Crowe podobné mentorské role zvládá s přehledem, ale v ději je do počtu, o Hemsworthovi ani nemluvě), ani adrenalinově tepající OST.

Beast

Tak počkat, nejenže to z traileru vypadá na hodně slušnou žánrovou záležitost a podobnou "penzionovaný Rocky se po letech vrací do ringu na jeden poslední zápas" historku v MMA kabátku si rozhodně nechám líbit, ale starouš Crowe, který charisma nadále rozhazuje po hrstech, v tom nejen hraje, ale dokonce to i spolu napsal, takže žádná další neosobní fuška, aby se rychle a snadno vydělalo na nájem (ala druhá vymítačská štace), ale osobní, případně rovnou fanouškovský, projekt? Ok, v tom případě automaticky prodáno a datum premiéry zapisuji do kalendáře. Snad to Atkins neprokaučuje.

Nuremberg 7/10

Na jednu stranu tradičně vynikající Crowe, který charisma rozdává na potkání a v roli obtloustlého maniakálního egoisty, který vzbuzuje současně sympatie, lítost, odpor i posměch, si krade celý film pro sebe (přestože zdaleka nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužil) a výborné produkční hodnoty (navzdory nepříliš honosnému rozpočtu). Na druhou stranu tradičně nepřesvědčivý Malek, který opět dokazuje, že jeho herecké schopnosti naráží na limity kdykoliv předvádí někoho jiného než frontmana nejmenované kapely a mírně rozpačitá snaha tvůrců bojovat na více frontách současně.

Předlohu neznám, takže nemohu posoudit, nakolik narativ funguje v knize, ale v adaptaci se Vanderbilt nemůže celý film rozhodnout, zda točí psychologický thriller o komplikovaném vztahu dvou protikladných charakterů, ve kterém se řeší kontrast přátelského vystupování a zločinných skutků padlého prominentního nacisty, ideologie, manipulace, koncept banality zla a podobné záležitosti, nebo soudní drama mapující historickou událost, ve kterém se zkoumá jak morální, tak právní odpovědnost osob na lavici obžalovaných za doprovodu pohotových dialogových výměn a právnických kliček.  

A tak pro jistotu ve filmu vystřídá obě polohy, čímž ve výsledku oslabuje obě roviny vyprávění, protože ani v jedné z nich nejde dostatečně do hloubky. Crowe v průběhu psychiatrických sezení nedostane šanci naplno ukázat obě stránky své osobnosti (otec od rodiny a vlastenec plnící rozkazy vs fanatický nacista s krví nespočtu obětí na rukou), zároveň během samotného procesu není prostor na detailnější vykreslení jeho nabubřelého chování a charakteru (primadona, egoista, manipulátor), ostatní neméně zajímavé historické figury z řad obžalovaných nacistů jsou pak v ději vyloženě do počtu.

Nicméně jakmile v rámci soudního tribunálu dojde na očekávaný křížový výslech s hlavním aktérem a Crowe rozehraje se Shannonem a následně Grantem konverzační hru na schovávanou v nepřesných překladech a neprůhledné nacistické mocenské hierarchii na pozadí výmluvných dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, tak se začnou dít věci. Herecké výkony zmíněné trojice, napětí, atmosféra, slovní přestřelky, výpovědní hodnota, to vše funguje na výbornou. Kdyby se ovšem Vanderbilt ve filmu plně soustředil buď na vztahovku nebo přelíčení, dopadlo by to celé ještě o kus lépe.

Master And Commander: The Far Side Of The World

Od loňského potvrzení plánovaného prequelu je bohužel stále ticho po pěšině, ale zrovna nedávno konečně vyšel 4K release, což je dostatečný důvod pro to, abych tuhle instantní klasiku po kdovíkolikáté opět provětral. Aneb jednoznačně nejlepší Scottův film, který nenatočil Scott:-), a současně jedna z největších filmových nespravedlností minimálně za poslední čtvrtstoletí. Vynikajících filmů, které se nedočkaly pokračování kvůli nepřesvědčivým/nedostatečným tržbám, je samozřejmě spousty, ale v tomhle konkrétním případě to s ohledem na kvality originálu bolí snad nejvíce (hned v závěsu je pak Edge Of Tomorrow).

Protože to náramně funguje jak jako správné chlapské dobrodružství o hře na kočku a na myš (přičemž role se mezi oběma protivníky v průběhu filmu několikrát prohodí), tak jako přírodopisný/cestopisný dokument nejen o Galapágách, tak jako pohled na drsný život na palubě lodi v předminulém století, tak jako naučná lekce z dějin napoleonských válek. A k tomu to celé skvěle vypadá a zní (soška pro kameru a zvuk (respektive zvukové efekty) zcela zasloužená, ale i atmosférický OST a velkolepá výprava stojí za to) a je to taky skvěle zahrané (Crowe se pro podobné leadership role přímo narodil, Bettany mu při tom zdárně sekunduje).

A to se při tom Weirův film obejde bez osvědčené dramaturgické šablony, tj. obvyklé expoziční představovačky světa a hlavních postav (stačí stručný textový popisek v úvodu a divák má okamžitě jasno, zbytek se vyřeší za pochodu), klasického (personifikovaného) hlavního záporáka a jak se v závěru filmu ukáže i typického příběhového oblouku, na jehož konci je mise splněna, bitva jednoznačně vybojována a nepřítel na hlavu poražen, což je na poměry tehdejší (a vlastně i současné) blockbusterové produkce věc pomalu nevídaná.

P. S. Dnes přesně na den uběhlo 220 let od bitvy u Trafalgaru, která se odehrála pár měsíců po (smyšlených) událostech ve filmu. Náhoda? Nemyslím si:-).

---

Já se ke knihám nikdy nedostal jednak kvůli počtu dílů a jednak z obav o nenaplněných očekáváních po bezbřehém nadšení z filmu. Když jsem se po knihách kdysi dávno pídil, tak jsem nabyl dojmu (možná mylného:-)), že se film od předlohy odlišuje nejen tím settingem (jiná válka a protivník), ale i celkovou náladou (ve filmu je to osekáno na kost - přímočaré dobrodružství na moři ve stylu ponorkových filmů z WW2, zatímco v knize je spousta nedobrodružného "balastu" navíc). Škoda, že se O'Brian adaptace nedožil, zajímalo by mě, jestli by měl proti Weirově pojetí nějaké zásadní výhrady.

Nuremberg

Rozpočet asi nebyl z největších (a na filmu to je docela poznat) a Malek je bohužel herecký tragéd kdykoliv předvedl něco jiného než frontmana nejmenované kapely (dost pochybuju, že tady na tom bude jinak), nicméně samotné téma je nadčasové a Shannon a Crowe (v poslední době kývne na cokoliv pro kohokoliv, ale charisma stále neztratil a v téhle roli obtloustlého maniakálního (napůl hrůzu nahánějícího a napůl posměch vzbuzujícího) egoisty by mohl excelovat - pokud si vzpomene na časy Romper Stomper) to svými výkony vytáhnou nahoru, tak snad se z toho vyklube obstojná žánrovka.

The Exorcism 4/10

Loni si fotřík Crowe vyzkoušel vymítače, letos to zkouší s posedlou obětí (tudíž nezbývá než si napřesrok zahrát přímo nějakého pupkatého démona a sbírka bude kompletní:-)) a bohužel s mnohem menším úspěchem. A "poděkovat" za to může především Millerovi, protože jeho neotřelý pokus zkombinovat jakési psychologické drama s tradičním vymítačským hororem dopadl po všech stránkách mizerně.

Příběhová linka nabízí akorát jedno klišé za druhým (ztráta manželky, drogová závislost, problematický vztah s odcizenou dcerou a jak jinak než nějaké to těžké trauma z minulosti jako bonus navíc, tudíž zákonitě dojde i na vysvětlující flashbacky), přičemž jediný potenciálně zajímavý nápad s natáčením filmu ve filmu, pro změnu vykradený z trojky Screamu (což asi nebude náhoda, když producentem filmu je Williamson), je naprosto nevyužitý jak po stránce děje, tak z pohledu meta roviny vyprávění (narážka na "prokleté" natáčení mnoha klasik hororového žánru a odehrání závěrečného souboje z fiktivního filmu i ve "skutečnosti" a tím to končí).

Nesmí chybět pár laciných lekaček, ale práce s kamerou, střihem a hudbou pro navození napětí, strašidelné atmosféry a gradování tempa je pro Millera neznámým pojmem, takže výsledkem je stopové množství ve všech zmíněných kategoriích. O démonovi se divák kromě jména nedozví vůbec nic, bodycount dosahuje tragické bilance, Worthington se ve filmu objeví zhruba na pět minut a korunu všemu pak nasazuje vymítačské finále s legračně přehrávajícím Crowem a doslovnou vykrádačkou body switche z Exorcisty, které připomíná spíše ochotnické divadlo než mrazivý závěr nedostižného předobrazu. Plusové body si tak zaslouží jen Crowe, tedy pokud zrovna nepromlouvá směšným "démonickým" hlasem, nepřirozeně neotáčí hlavou a nevznáší se ve vzduchu:-).

The Exorcism

Při vzpomínce na trojku Screamu by nějaká satirická meta rovina s filmovým natáčením hororu nemusela být úplně marná, ale mám takové neblahé tušení, že tímhle potenciálně zábavným směrem se to nejspíše nevydá a bude to jen taková kulisa, protože trailer je standardní sterilní mix všech možných klišé žánru a jediná věc, která film odlišuje od dalších podobných nízkorozpočtových béček je strejda Crowe v hlavní roli. Každopádně vymítače si už vyzkoušel, tady bude posedlý, tak už zbývá jen zahrát si přímo nějakého zlovolného démona:-).

Sleeping Dogs 5/10

V nedávném Land Of Bad pupkatý Crowe svým výkonem pomohl film vytáhnout nahoru, tady se pupkatý a nově zapomětlivý Crowe snaží o totéž, bohužel debutant Cooper a šablonovitý scénář mu při tom sveřepě házejí klacky pod nohy, čehož výsledkem je rutinní kriminálka, která svými "televizními" kvalitami připomíná produkci Hallmarku.

Scénář je "poskládán" z nesčetněkrát viděného, od grishamovek z 90s (odsouzenec v cele smrti a honba s časem při pátrání po skutečném viníkovi), přes detektivky ze staré školy (odhalování temných tajemství z minulosti a přeměna zdánlivě jednoznačného případu ve spletitou kauzu), až po thrillery využívající koncept "nespolehlivého vypravěče" (což je tady použito jen proto, aby v závěru mohlo dojít na "šokující" plot twist, který je jasný od samého počátku, protože jinak by celá podzápletka se ztrátou paměti neměla žádný smysl), aniž by k tomu dokázal Cooper dodat něco původního.

Na nějakou akci divák ve filmu natrefí jen náhodou, atmosféra nebo napětí, plynoucí z vyprávění a vztahů mezi postavami, prakticky neexistuje, na dramaticky vypjaté scény v průběhu děje taktéž moc nedojde a nepříliš honosné produkční hodnoty nemají čím překvapit. Reputaci filmu zachraňuje jen casting. Crowe dokáže svým projevem bez potíží uhrát i jinak plytkou roli, Gillan se sice stále nenaučila hrát, ale jako femme fatale vypadá ok, Csókás i na malém prostoru dokáže zaujmout a potěšilo obsazení Flanagana (aneb dvojka z Gladiatora po čtvrt století zase spolu na tomtéž place:-)).

The Pope's Exorcist 6/10

Jak nebo čím inovovat rigidní (ehm:-)) hororový podžánr, věnující se náboženské víře a vymítání démonů? Pokud to někdo ví, tak Avery to bohužel není:-). Tenhle námezdní řemeslník se po roce opět hlásí o slovo a opět vstupuje na území, které před ním důkladně prozkoumali již mnozí jiní. Jen superhrdiny a superpadouchy vyměnil za vymítače a démony a jednu velkou hereckou hvězdu v pokročilém věku za druhou. Ale tentokrát to kupodivu není až taková mizérie jako v případě Samaritana, jak jsem se po neúmyslně vtipném traileru původně obával, na čemž má největší zásluhu Crowe v hlavní roli. Nicméně až taková sláva taky ne, na čemž má největší "zásluhu" nepřekvapivě právě Avery.

Na jednu stranu film obsahuje fajn nápady typu detektivní linka o odhalování temného tajemství v minulosti místního kláštera, mnohočetná posednutí, nebo soustředění pozornosti na osobu vymítače a nikoliv na démonem posedlou oběť. Na stranu druhou je přeplněn tuny klišé všech podobných vymítačských historek, které byly k vidění už nesčetněkrát v přesně tom samém provedení. Správně, všechny typické radovánky typu lezení po stropě, nepřirozené otáčení hlavou, vzkazy vyryté do těla, opakované pokecy s démonem, po kterých všechny zúčastněné čeká zasloužená pauza:-), vyvrcholení v podobě posednutí samotného vymítače, atd. jsou tady samozřejmě přítomny a nesmí chybět i nějaké ty nelogičnosti navrch (proč posedlý syn skoro celý děj jen leží v posteli, když je k ní uvázán až na úplném konci filmu, proč démon neposedne rovnou vymítače, jakmile se dotyčný objeví na scéně a dál se zdržuje se synem, atd.).

Na jednu stranu některým scénám nechybí gradace (prostřihy mezi několika souběžně probíhajícími ději - průzkum podzemí vs napadení matky s dcerou vs papežovo pátrání v archivních dokumentech) a hlavní postava s poměrně legračním přízvukem nejde pro vtipnou hlášku daleko, čímž přidává filmu na zábavnosti. Na stranu druhou kamera a střih v kombinaci s hudbou nepředvádí nic extra a tak není divu, že skutečně strašidelných scén je ve filmu naprosté minimum, napětí se dostavuje jen na pár místech a zamýšlená hutná atmosféra má až příliš časté výpadky. Ani přepálené finále, aneb digibordel znovu zasahuje, výsledný dojem moc nevylepšuje. Co jej naopak vylepšuje znatelně je tak sympatický Crowe, bez jehož přispění by film skončil jen jako další zapomenutí hodný zástupce žánru v řadě. V případném pokračování, které se významně naznačuje, by to už ale nemuselo stačit, bude-li opakovat stejné chyby.

The Pope's Exorcist

Nene, tak tohle vypadá na hodně slušnou parodii, akorát to asi nebylo účelem:-). Tlustý Crowe s legračním přízvukem a nasazeným poker facem, cheesy hlášky kam se podíváš (s přehled vede moudro o tom, že démon páchá jen to, co mu dovolí Bůh - no nekecej:-)) a k tomu tuny scén z vymítání a pokecu s démonem, které všichni viděli už miliónkrát a tady vypadají úplně stejně jako v těch miliónech filmů před tím (to fakt někdo očekává, že s tímhle tady v dnešní době ještě někoho pošlou do kolen:-)?).

Předpokládám, že nebude chybět linka, jak bude někdo někoho zase přesvědčovat o tom, že démoni skutečně existují a vymítání není jen na oko a samozřejmě se ukáže, že Crowe má s démonem společnou minulost a pekelný nezbeda si jen dával desítky let zaslouženou pauzu, než se do toho zase pořádně opře:-). Zajímalo by mě, jak a čím byl Crowe ukecán k tomu, aby vzal roli v podobném braku. Doteď jsem měl tak nějak za to, že stále ještě kope o něco vyšší ligu a podobné "gépéčka" přenechává třeba vyhořelému Gibsonovi. Asi ne, no.   

The Next Three Days

Trochu nenápadný film, na který si asi většina obyčejného diváctva, v rámci nabité Croweovy filmografie, nevzpomene na první dobrou, ale rozhodně poctivá žánrovka a imho velká kvalitka, přičemž minimálně v mém případě jeden z mých nejoblíbenějších filmů zmíněného pána. Asi i proto, že podobné filmy, sledující úplně obyčejné lidi v neobyčejných (samozřejmě nebezpečných:-)) situacích mám hodně v oblibě. Zároveň jeden z těch pěkných příkladů dobrého hollywoodského remakeu, který si bez problémů dokáže obhájit svou existenci, protože, vyjma skvělého řemesla, přináší (nad rámec původní látky) divákovi i nějakou tu vrstvu navíc (zde prvek nejistoty stran manželčiny nevinny).

Tahle novodobá variace na nestárnoucí Fordovskou klasiku The Fugitive má vše na správném místě. Chameleon Crowe dokáže svého zoufalého, ale odhodlaného, hrdinu divákovi skvěle prodat, profesionální "útěkář" Neeson předvádí další skvělou mini etudu (zatímco v titulních rolích jeho slavné prohlášení "vydělávám jen na nájem" poznat sem tam je, v podobných vedlejších rolích mnohokrát naprosto vládne), herecký veterán Dennehy tady podává taktéž výborný výkon (a jde pro něj o jeden z posledních opravdu dobrých filmů, ve kterém se objevil) a především - jakmile po úvodní přípravce na misi odstartuje proklamovaný heist, film nabírá opravdu parádní tempo a drží diváka v napětí až do samotného happyendovsky doslovného závěru.

Což je asi možná jediná drobná kaňka, respektive nenaplněný potenciál posunout film ještě trochu výše. Kdyby se na konci ukázalo, že manželka zločin skutečně spáchala a Crowe s tímto vědomím teď musí dál žít (nebo o tom od začátku věděl, ale přesvědčil sám sebe o opaku), byla by to imho skvělá pointa už tak povedeného filmu. Ale i bez ní jde o výborný kousek:-).

Gladiator

Ještě bych doplnil, že zápletka filmu si dost "vypůjčuje" z šedesátkové klasiky The Fall of the Roman Empire a je docela zajímavé si oba filmy přehrát za sebou. Vtipné na tom je, že TFoRE v podstatě stál za pádem celého žánru sandálového velkofilmu, zatímco Gladiátor stál za jeho znovuzrozením (byť krátkodobým).

Plus je určitě potřeba zmínit, že - jak je Scottovým dobrý zvykem - i v případě Gladiátora pět let po premiéře dostal film svou prodlouženou verzi a byť není tak "zásadní" jako v případě Kingdom of Heaven, určitě stojí za zhlédnutí (mmj. doplňuje jednu malou nejasnost v logice příběhu).

Jinak k tomu Proximovi si pamatuji (tuším, že z bonusů na dvd) "jak to mělo být" původně: Ve filmu neměl zemřít, ale měl to být on, kdo v  závěru v prázdném Koloseu zakope do hlíny Maximovy modlitební figurky. Po úmrtí Reeda to přepsali tak, jak je to nakonec ve filmu. Ve scénách, kde to bylo opravdu nutné, vzali jeho obličej z jiné scény, digitálně mu upravili fousy a naklíčovali ho na jiného herce. Tam, kde nebylo potřeba vidět postavě do obličeje, je to klasika - jiný herec z dálky/ve tmě/zády ke kameře.

P.S. Viděno v kině a hned při úvodní sekvenci jsem čelist sbíral na podlaze. Zimmerův OST (a Now We Are Free obzvlášť) samozřejmě top.