Protože to náramně funguje jak jako správné chlapské dobrodružství o hře na kočku a na myš (přičemž role se mezi oběma protivníky v průběhu filmu několikrát prohodí), tak jako přírodopisný/cestopisný dokument nejen o Galapágách, tak jako pohled na drsný život na palubě lodi v předminulém století, tak jako naučná lekce z dějin napoleonských válek. A k tomu to celé skvěle vypadá a zní (soška pro kameru a zvuk (respektive zvukové efekty) zcela zasloužená, ale i atmosférický OST a velkolepá výprava stojí za to) a je to taky skvěle zahrané (Crowe se pro podobné leadership role přímo narodil, Bettany mu při tom zdárně sekunduje).
A to se při tom Weirův film obejde bez osvědčené dramaturgické šablony, tj. obvyklé expoziční představovačky světa a hlavních postav (stačí stručný textový popisek v úvodu a divák má okamžitě jasno, zbytek se vyřeší za pochodu), klasického (personifikovaného) hlavního záporáka a jak se v závěru filmu ukáže i typického příběhového oblouku, na jehož konci je mise splněna, bitva jednoznačně vybojována a nepřítel na hlavu poražen, což je na poměry tehdejší (a vlastně i současné) blockbusterové produkce věc pomalu nevídaná.
P. S. Dnes přesně na den uběhlo 220 let od bitvy u Trafalgaru, která se odehrála pár měsíců po (smyšlených) událostech ve filmu. Náhoda? Nemyslím si:-).
Já se ke knihám nikdy nedostal jednak kvůli počtu dílů a jednak z obav o nenaplněných očekáváních po bezbřehém nadšení z filmu. Když jsem se po knihách kdysi dávno pídil, tak jsem nabyl dojmu (možná mylného:-)), že se film od předlohy odlišuje nejen tím settingem (jiná válka a protivník), ale i celkovou náladou (ve filmu je to osekáno na kost - přímočaré dobrodružství na moři ve stylu ponorkových filmů z WW2, zatímco v knize je spousta nedobrodružného "balastu" navíc). Škoda, že se O'Brian adaptace nedožil, zajímalo by mě, jestli by měl proti Weirově pojetí nějaké zásadní výhrady.