Převyprávěnému originu toxického mstitele vedle tuny referencí na originál nechybí nadsázka (parodické místopisné titulky se povedly), přiznaný brak (záměrně nedokonalá maska hlavní postavy, papundeklové kulisy, groteskně přehnané explicitní fatality, bizarní vedlejší postavy), dávka nekorektního humoru (praktický návod, jak se osvobodit z pout, je top) a sympatická přehlídka brutalit (jako obvykle se skoro všechny výživné chuťovky ukázaly už v traileru, ale limit eRkového ratingu je ve filmu vytěžen na maximum), ale ve všech směrech mohl Blair přitlačit na pilu ještě o poznání více.
Šlápnout na brzdu se naopak mělo v rovině dojemné (ve skutečnosti ohrané) vztahovky otce se synem, protože zbytečně dlouhá expozice jen oddaluje nevyhnutelné (nedobrovolné rande hlavní postavy s toxickým odpadem) a vážně míněné rodinné momentky jen natahují stopáž, respektive zabírají prostor dalším krvavým hrátkám. Čehož výsledkem je, že film balancuje na hraně pokleslého braku a seriózní podívané, přičemž obě polohy se nedoplňují, ale vzájemně ruší. Casting odvádí slušnou práci, pár nápadů to obsahuje a gore je fajn, ale nelze se zbavit dojmu, že to šlo zpracovat mnohem lépe.