Premisa i samotná příběhová linka, žánrový průnik psychologického dramatu se sci-fi thrillerem a ve finále i regulérním body hororem s dávkou gore skopičin (za který by se nestyděl ani strejda Cronenberg), nepostradatelná satirická rovina a sociální kritika na konto idealizace krásy, tlaku na výkon a falešné reklamy. To vše je tady stejné jako v případě žánrové pecky od Fargeat, nicméně vzhledem k paralelnímu vzniku obou filmů Minghella od konkurence zcela jistě neopisoval.
Což je škoda, protože bohužel pro něj jeho kolegyně hraje ve všech směrech úplně jinou ligu. Od narativu (předvídatelný děj bez nějakého překvapení, respektive jediné tajemství (negativní projevy "léčebné" kůry) se nepochopitelně vykecá hned v úvodu filmu, vycházkové tempo a minimální množství napětí, atmosféry nebo akce), přes casting (dvojice Moss a Hudson hraje slušně, ale v celém filmu nedostane prostor se herecky/fyzicky naplno ukázat), až po řemeslné zpracování (produkčními hodnotami to působí spíše jako nějaká epizoda ze série The Outer Limits natažená na celovečerní stopáž).