The Thing Expanded 8/10

Čím překonat čtyřhodinový dokumentární speciál k žánrové klasice všech klasik a současně k jednomu z nejlepších pokračování všech dob? Přece pětihodinovým dokumentárním speciálem k žánrové klasice všech klasik a současně k jedné z nejlepších adaptací (potažmo předělávek) všech dob:-). Trvalo to sice o rok déle než tvůrci původně avizovali (díky čemuž jsem shodou okolností dostal na začátku letošního roku příležitost si film připomenout poprvé v životě na velkém plátně:-)), ale duchovní nástupce Aliens Expanded konečně spatřil světlo světa a čekání rozhodně stálo za to.

Strukturou dokument z ledového pekla (aktualizovanou verzi předlohy Frozen Hell mám už dlouho na seznamu přání, asi bych se už měl konečně rozhoupat k nákupu) navazuje na svého předchůdce z vesmíru, respektive kusu šutru. Rozhovory s hereckým osazenstvem a členy štábu (vzhledem k časovému odstupu od premiéry filmu vcelku pochopitelně nejde o kompletní výčet) v čele s mistrem brakových/kultovních žánrovek osobně, plus pár dalších tu více tu méně významných osobností z oboru (režiséři, trikaři, náhodně vybraní hosté s mírně pochybnou mírou relevance), se střídají se scénami ze samotného filmu a záběry a fotografiemi z natáčení, přičemž se chronologicky postupuje vpřed paralelně s dějem filmu.

Při tom dojde řeč na genezi filmu a zapojení mistra do celého projektu (šlo o první Carpenterův film financovaný velkým studiem), castingové peripetie, zábavné/zajímavé (případně život ohrožující) historky z natáčení, nakonec nerealizované nebo vystřižené scény (z finančních nebo kreativních důvodů) včetně alternativního konce, ilustrované dochovanými storyboardy, produkční problémy (přetáčení scén), kulminujícími v přepracovaném finále, styčné prvky s adaptací z 50s, geniální OST z rukou Morriconeho, analytické rozbory nejrůznějších motivů a témat filmu, studiem vynucené zásahy v prequelu, nelichotivé ohlasy po premiéře a příčiny tržebního zklamání, pozdější proměnu filmu ve stavební kámen žánru, hodnocení přetrvávající odkazu v popkultuře a samozřejmě přelomová praktická kouzla z dílny trikového mága Bottina.

Pár výtek by se zde přesto našlo. Navzdory atraktivnímu a informačně vyčerpávajícímu obsahu je podobná stopáž na samé hranici únosnosti při sledování na jeden zátah. Přes úctyhodnou šířku záběru dokumentu není všem událostem, spojeným se vznikem filmu, věnován stejně velkorysý čas (v případě návrhů a vzniku praktických efektů bych si dovedl představit ještě hlubší ponor), tak jako v případě Camerona ani Carpenter nedostane v dokumentu příliš velký prostor, občas je vyloženě škoda, že většina účastníků je natočena separátně (chybí zejména vzájemná interakce Carpentera s Russellem) a stejně tak notně zamrzí nepřítomnost Bottina, jehož se tvůrcům nepodařilo přemluvit k účasti na natáčení. Přes dílčí nedostatky se ovšem jedná o mimořádný počin a povinnost pro všechny fanoušky Carpenterova majstrštyku:-).

The Thing 1 - 2

The Thing

V rámci mého pravidelně nepravidelného splácení filmových dluhů (kultovní filmové klasiky a základní stavební kameny žánru v jednom, viděné poprvé v životě v kině a s originálním zvukem:-)) tentokrát došlo na Carpenterův sci-fi hororový majstrštyk z ledového pekla (aktualizovanou verzi předlohy Frozen Hell jsem doteď ani nevím proč ignoroval, tak je asi nejvyšší čas s tím konečně něco udělat) a musím s potěšením konstatovat, že od 90s, kdy jsem film viděl v bedně v nuzném sd rozlišení a se stereo dabingem poprvé, se vůbec nic nezměnilo a je to pořád stejná pecka jako tenkrát. 

Proč to o dekádu dříve publikum nevnímalo stejně a film v době vzniku vyfasoval nálepku propadáku (nesouvisející vsuvka: Blade Runner měl premiéru v tentýž den (dnes něco nemyslitelného) a finančně rovněž drtivě propadl … aby se poté také stal naprostou žánrovou klasikou:-)) jsem doteď nepochopil. Naštěstí tohle nedopatření dávno odvál čas.

O vynikající paranoidní atmosféře, typově dokonale obsazeném castingu, věrně vykresleném "mrazivém" prostředí, správně nekompromisním (protože otevřeným a nejednoznačným) finále a samozřejmě geniálním OST z Morriconeho dílny (který představuje takový roztomilý meta prvek, protože podobně jako ve filmu titulní monstrum napodobuje lidské postavy, tak mistr u hlavního hudebního motivu kráčí v elektronicky minimalistických šlépějích pána na režisérské stoličce) není vůbec potřeba se více rozepisovat. Co mě ovšem při sledování filmu asi nejvíce překvapilo, byla triková stránka, která ve zkoušce času obstála s velkým přehledem. Kvalitativní úroveň poctivých praktických efektů ve scénách s mimozemským záškodníkem totiž ani trochu nepoklesla a i po více než čtyřech dekádách působí body horor sekvence na velkém plátně hmatatelně a uvěřitelně (na rozdíl od cgi balastu v prequelu, který dnes vypadá jako z nějaké videohry).  

The Thing (2011)

A když už jsem byl při tom, tak jsem si po dlouhých letech dal repete i prequelového nášupu (bohužel už jen v domácích podmínkách), u kterého se historie opakovala a rovněž skončil jako propadák. Na kultovní Carpenterův počin tenhle film samozřejmě nemá ani omylem, ale v rámci specifické kategorie "pokračování tak podobné původnímu filmu, že není jasné, zda jde o sequel/prequel nebo nepřiznaný remake (potažmo doslovnou poctu originálu)" a neméně specifické kategorie "režisérův sestřih vyhozen do koše a nahrazen vizí studiových kravaťáků" si vlastně nevede vůbec špatně.

Posvátná úcta k originálu je poznat z každého záběru, stejně tak důraz na detaily, odpovídající letmé návštěvě opuštěné základny v úvodu Carpenterova filmu (jak po stránce výpravy a rekvizit, tak z pohledu narativu), navzdory totožnému dějovému/enviromentálnímu zasazení jsou tvůrci schopni přijít s pár novými nápady (změna pohlaví hlavní postavy a s tím související jiná vztahová dynamika, zubní plomby namísto krevního testu, jazyková bariéry zesilující pocit paranoie, finální prohlídka vesmírného korábu, atd.), pokrok v trikových technologiích je zúročen v početnějších interakcích s titulním monstrem a ještě k tomu se tady zpětně napravuje drobná nelogičnost v původním filmu (Proč si monstrum v kůlně podomácku staví únikový prostředek, namísto toho, aby se vrátilo zpět do mateřské lodě? Protože je v prequelu poničena:-)). Velká škoda, že studio film překopalo k obrazu svému (a praktické efekty v postprodukci nahradilo cgi).

The Thing

Parádní film, který se během let stal stavebním kamenem žánru a totální kultovní klasikou, byť v kinech ve své době dost pohořel (v podstatě totožný případ jako zmíněný Blade Runner z téhož roku).

Konec (kdo je kdo) jednak krásně pasuje do paranoidní atmosféry celého filmu a jednak imho funguje právě proto, že platí obě možnosti a záleží čistě na interpretaci každého diváka, které variantě dá přednost (tak jako v Blade Runnerovi, Total Recall nebo třeba Inception).

Campbell byl adaptací z 50. let zklamán (vinou odchylek od jeho textu) a před svou smrtí se prý nechal slyšet, že snad jednou možná někdo zadaptuje jeho povídku věrněji vůči předloze. Škoda, že se Carpenterova filmu už nedožil. Myslím, že by byl spokojen:-).

Film z roku 2011 samozřejmě kvalit Carpenterova díla nedosahuje, ale díky MEW a posunu v trikových technologiích tenhle prequel lomeno remake mám docela rád. Je na něm totiž vidět, že tvůrci měli k filmu z roku 1982 respekt a snažili se zachovat ducha "originálu", nikoliv na frančíze pouze parazitovat (což se u Xtých pokračování a remaků děje dost často).

A když je řeč o The Thing, nemůžu nezmínit i o čtyři roky mladší The Fly od Cronenberga, která by si nějaký budoucí speciál rovněž zasloužila a má s Carpenterovým filmem několik podobností - taktéž má předlohu v podobě povídky, taktéž byla adaptována v 50. letech, taktéž jde o body horor, taktéž jej natočil význačný režisér s charakteristickým rukopisem a taktéž se považuje za skvělou adaptaci.

P.S. Pokud si správně pamatuji, tak u Tarantina nešlo jen o inspiraci/stejný styl, ale Morricone přímo použil kusy své hudby, která se u Carpentera do filmu nedostala.