Mayday

Aha, takže Reynolds si zahraje na Powerse, akorát namísto Hankse ho z průseru vyseká Branagh:-). Už nějakou dobu jsem si říkal, kdy se dvojka Daley a Goldstein znovu připomene a je to konečně tady. Ten family friendly rating zamrzí, ale jinak to vypadá na slušnou žánrovku. Kdyby se z toho vyklubalo podobné příjemné překvapení jako z D&D, tak bych se vůbec nezlobil. Protože podobných leteckých extrakčních kousků typu Bat 21 nebo Behind Enemy Lines se v dnešní době už moc netočí (laciné indie béčka za pár dolarů nepočítám), takže za každý (ideálně povedený) pokus velký palec nahoru.

P.S. Jen doufám, že Blackbirda na konci 80s (respektive kdykoliv) vesele si poletujícího nad územím země neomezených možností ve filmu taktně nepřejdou, ale nějak logicky zdůvodní (navigační chyba, atd.).

A Haunting In Venice 6/10

Předchozí pokus po finanční stránce tak úplně nevyšel (vzhledem k totálně přestřelenému rozpočtu na podobný typ žánrovky ani není divu), přesto Branagh dostal od studia (relativně rychle) znovu šanci rozehrát s kníratým detektivem ještě jednu "whodunnit" hru, ale tentokrát podle trochu odlišných pravidel. A vyplatilo se to, protože výsledkem je slušná dobová krimi záležitost s občasným (vítaným) odklonem do strašidelného žánru, která sice jackpot ve finále nerozbije, ale hned několik povedených trumfů v průběhu hry vynést dokáže.

Pryč je nadstandardní rozpočet, zástup velkých hereckých hvězd, opulentní audiovizuální stránka, nevyžádaná (a hlavně nadbytečná) záplava digibordelu, vydatná stopáž a naštěstí taktéž podivné tvůrčí experimenty s charakterem a pitváním emocionálního nitra ústřední postavy z minulého filmu. Zbyla hodně komorní žánrovka, která působí jako adaptace nějaké divadelní hry o několika málo hercích a dvojici lokací (jeden interiér, jeden exteriér a to je vše), která se může opřít v prvé řadě o Branagha, který je v roli proslulého detektiva naštěstí opět výborný, a ve druhé řadě o málo známou (respektive ne tak často adaptovanou) předlohu a málo známý (respektive ne tak oslnivý) casting.

Díky tomu tady divák, oproti oběma předchozím (v minulosti nesčetněkrát zpracovaným) adaptacím, předem netuší, kterými cestičkami se bude příběh ubírat dále, které postavy budou pro zápletku důležité a které nikoliv a které z nich (a případně v jakém pořadí) se ne/dožijí konce filmu a současně na něj v průběhu děje čeká nějaké to překvapení. Což platí i pro znalce předlohy, jelikož dle synopse na wiki z ní film vychází jen velmi volně. Branagh během děje chytře dávkuje sice ne přímo strašidelné, ale příjemně znepokojivé momenty a film díky tomu šikovně balancuje na hraně detektivky a retro duchařiny. Čemuž pomáhá i náladový OST a kamera, která v několika scénách předvede stylový pohyb v prostoru. Snad se z tohohle pokračování nestane rozlučka, Branagh by si ještě pár dalších šancí (ideálně na streamu) zasloužil:-). 

Oppenheimer 9/10

Může být tříhodinové politické drama, sestávající od začátku do konce jen z dialogových scén, strhujícím diváckým zážitkem? Může, pokud jej má na svědomí blahé paměti Stone … nebo nyní Nolan. Letošní souboj titánů mezi Nolanem a Villeneuvem o nejlepší "ambiciózní" blockbusterový spektákl tohoto roku první jmenovaný zahajuje s velkým přehledem. Mistr potvrzuje svou pozici režiséra z kategorie žánrových chameleonů (typu Spielberga nebo Kubricka) a svým epickým dobovým biopicem rozšiřuje svou filmografii o další výkladní skříň daného žánru.

Nolan tady dokazuje, že tříhodinová stopáž není absolutně žádný problém, pokud je film nositelem vynikajících kvalit. Řemeslné zpracování je pochopitelně par excellence (čekal někdo něco jiného:-)?), přičemž především van Hoytema a Göransson odvádí špičkovou práci (dtto). Hvězdami nabitému castingu prakticky nelze nic vytknout, zejména trojice Murphy, Blunt a Downey Jr. tady předvádí herecký koncert a doufám, že se to napřesrok u někoho z nich neobejde bez dojaté děkovačky na pódiu. Zlatý plutoniový hřeb večera pak opravdu stojí za to jak z audiovizuálního, tak kreativního hlediska (pomyslně rozdělit celou sekvenci pomocí zpoždění zvuku vůči obrazu na dvě odlišné části je geniální tah jak zdůraznit sílu okamžiku). 

Jistá překvapení se dějí v oblasti scénáře. O principu fungování jaderných zbraní se toho divák moc nedozví, stejně tak vyobrazení samotné konstrukce bomby je omezeno na nejnutnější minimum. S ohledem na výběr tématu jsem předpokládal, že se Nolan bude ve filmu věnovat zejména psychologické rovině a zkoumáním nitra ústřední postavy stráví většinu stopáže, protože kromě faktu, že Oppenheimer byl geniální vědec a stál za vývojem a otestováním atomové bomby, na něm nic moc dalšího filmařsky atraktivního není. Podobných "přemýšlivých" scén, odhalujících Oppenheimery myšlenkové pochody, motivy, hranice morálky a svědomí, atd., je ve filmu překvapivě málo a Nolan se namísto toho věnuje úplně jiným "přízemnějším" věcem.  

Atmosférou i celkovým stylem (všudypřítomná paranoia, politické intriky, byrokracie státního aparátu, vyšetřovací výbory, záplava skutečných historických postav a ještě větší záplava dialogových výměn:-)) tak má Nolanův nejnovější počin hodně blízko ke Stoneově Nixonovi (při vzpomínce na sérii The Untold History natočit to celé černobíle, přidat dávku konspirace/kontroverze, nezapomenout na patřičný left-wing komentář a další typická "uvědomělá" stoneovka je na světě:-)). Stran povinných lekcí z historie jsem tipoval, že vlastní otestování síly atomového štěpení v praxi Nolan odbyde pouze telegraficky (aby hlavním highlightem filmu zůstal proklamovaný test), což se také stalo. Kvituji zmínku o letecké bombardovací kampani, zasypávající města tunami zápalných bomb na denní bázi, která svržení dvojice atomovek zasazuje do patřičného historického kontextu. 

Jinak je ovšem vše při starém. Po experimentu jménem Tenet, ve kterém byly postavy jen figurkami na šachovnici, se Nolan vrací zpět k formátu "postavy mají nějaký charakter, emoce a minulost, což formuje jejich vzájemné vztahy". Stejně tak nechybí tradiční poznávací znak v podobě nechronologické struktury vyprávění (bude ještě někdy točit jinak:-)?), která se dramaticky nebo emocionálně zúročí až na samotném konci filmu. Rámování celého příběhu hned dvojicí poválečných stání před vyšetřovací komisí pak pomáhá Nolanovi dodat filmu určitou katarzi, umocněnou "prorockým" proslovem v úplném závěru. Celkově parádní podívaná a mistrův návrat na vrchol:-).   

P. S. Moje premiérová návštěva TDL sálu Cinestaru v OVě a jako nasadit stejnou cenu jako konkurence v IMAXu (kde je divácký zážitek úplně někde jinde) jen za kožené sedačky a wannabe ambilight show, která mě celý film tak akorát vytrhávala z koncentrace, tedy wow. Aneb jak odradit lidi od chození do kina snadno a rychle:-(.

A Haunting In Venice

V první řadě je fajn, že po tržebním průšvihu s Death on the Nile dostal Branagh další šanci a ještě k tomu tak rychle. Ve druhé řadě palec nahoru za to, že si Branagh nevybral žádný provařený příběh, který se dočkal adaptace už kdovíkolikrát (tipoval jsem, že bude pokračovat jak jinak než s Evil Under the Sun) a ve třetí řadě je celkem zajímavý nápad pokusit se to celé stylizovat do podoby dobové duchařiny, ať už to vychází ze samotného filmu, nebo jde čistě o záležitost teaseru.

Sice mi oba dosavadní filmy nepadly zdaleka tak do oka jako předchozí adaptace s Finneym a Ustinovem, ale pokud v obou filmech něco fungovalo fakt skvěle, tak to byl Branagh v hlavní roli, takže minimálně na něj se těším hodně. Snad tohle pokračování sérii v pokladnách znovu nakopne a nikoliv definitivně pohřbí.

---

Nebýt toho Branagha s charakteristickým knírem, tak to vypadá, jako nějaká vcelku běžná dobová duchařina od Blumhouse:-). Jsem fakt zvědavý, jestli Fox touhle zajímavou kombinací žánrů v kampani jen drží poker face a film bude nakonec standardní detektivka jen s pár strašidelnými momenty, nebo bude mít trojka opravdu určitý přesah do hororového žánru. Očekávám první, ale líbilo by se mi druhé. Jen si v tom případě nejsem úplně jistý, jestli takový úkrok stranou ocení (starší) cílovka poirotovek, navyklá na léta zažitý koncept. Na druhou stranu je fakt, že minule zažitý koncept tak úplně finančně nezafungoval, tak třeba tady tomu bude naopak.    

Death On The Nile 6/10

První Branaghově adaptaci kníratého detektiva jsem tehdy vyčítal, že pro znalce předlohy nepřináší nic moc nového (kromě vyleštěného audiovizuálu a nevyžádané záplavy digibordelu). To jsem ještě netušil, že si Branagh podobné výtky u druhého filmu vezme k srdci a vyleštěný audiovizuál se záplavou nevyžádaného digibordelu okoření dávkou svébytné tvůrčí invence stran titulní postavy, po vzoru "když už neinterpretovat ne-tradičně příběh, tak alespoň detektiva". Poučení pro příště, aneb vždy může být ještě hůře:-).

Branagh je v hlavní roli i na podruhé pořád výborný, zbylý casting je po herecké stránce taktéž slušný (včetně těch, do kterých by to člověk předem neřekl), samotný příběh je pochopitelně silnou výsadou jakékoliv adaptace sám o sobě a nějakých opravdu podstatných změn zde, naštěstí, nedoznal (což je pro puristy dobrá zpráva, ale tak jako minule diváky znalých předlohy nebo předchozích adaptací děj nemá moc čím překvapit) a i tentokráte se film pyšní nablýskaným audiovizuálním provedením. Potud je tedy vše relativně v pořádku.

Nicméně jsou zde i nějaké ty vady na kráse a není jich, na můj vkus, úplně málo. Začíná to už u neobvyklého prvoválečného prologu, který s ústřední zápletkou nijak nesouvisí a je ve filmu vyloženě jen proto, aby titulnímu hrdinovi na konci filmu dodal charakterový "citový" oblouk romantické povahy. Ano, tomu samému charakteru, který je pověstný svou přísně logickou myslí a povznesením se nad obyčejné lidské rozmary, strasti nebo radosti (jak to ostatně předvedl v předchozím filmu). K tomu je potřeba, bohužel, přičíst zbytečně dlouhou expozici (trvá hodinu, než se zápletka pořádně rozjede) a především všudypřítomný digibordel, jehož neúměrnost zde dosáhla skutečně nových výšin (netočení na reálných lokacích, ale na place ve studiu, bije svou umělohmotností do očí v každém druhém záběru, který se neodehrává v kulisách parníku). Ve výsledku tak jde o slušnou adaptaci, ale mohlo to být o dost lepší. 

Oppenheimer

Cítím v kostech, že to bude další Nolanův masterpiece (víte první:-)). A už by bylo vážně načase, aby si Nolan došel pro best picture a/nebo best director. Ničitel světů je k tomu ideální příležitostí (výsostně americké téma (s nějakou tou kontroverzí navrch) a k tomu historický biopic, což obé mají akademici tak rádi). A když už jsme u toho, tak i pro Murphyho by zlatý plešoun byl velká satisfakce po všech hereckých výkonech, které doteď předvedl.

---

Velká paráda. Je to teaser a to, k čemu je určený (čistě navození atmosféry a zaháčkování publika ve stylu "chcete vědět víc?"), plní na výbornou. Doufám, že toho v trailerech Nolan ukáže obecně co nejméně (protože u biopicu je obvykle tak nějak předem jasné, o čem to zhruba bude) a všechny trumfy si nechá až do kina.

Pokud to bude pecka (věřím, že jo-:)) a shrábne to i nějaké ty ceny (doufám, že jo:-)), tak to bude pro Nolana asi velká satisfakce poté, co se s WB diplomaticky řečeno "nepohodl" a odešel k Universalu.

---

The destroyer of worlds is coming:-). Nolan jede znovu na plný plyn, i když trailer jako takový na to jde pěkně zvolna a klidně ve stylu ticho před nadcházející (atomovou:-)) bouří. A funguje to skvěle. Věřím v pecku (kterou Nolan ukáže WB prostředníček) a velkou satisfakci pro Murphyho, který si šanci zazářit ve velkém filmu a především v hlavní roli zaslouží jako málokdo.

Jinak koukám, že záskok za Zimmera u Tenetu se asi osvědčil a OST dostal na starost opět Göransson. Pokud tady není jen nějaký temp track, tak to asi byla dobrá volba, protože hudba v traileru je moc fajn.

---

Jak to říkal Palpatine? Power! Unlimited POWER! Minulý trailer byl takový klid před bouří, tady už to Nolan rozbaluje naplno a to si jistě ještě nějaké TNT schovává až do filmu:-). Tenet byl jen takové scénáristické cvičení "co by kdyby" a postavy v něm byly spíše figurky na šachovnici než plnohodnotné charaktery, tady to bude imho přesně naopak a scénář/postavy budou opět stavebním kamenem celého diváckého zážitku a film bude pecka nejen z pohledu obrazu a zvuku.

Jestli si má někdy Nolan dojít pro sošku za film/režii, tak tady má prozatím největší šanci. Výsostně americké téma, patriotismus, historická látka o zásadním momentu v dějinách a celé to postavené především na práci s herci a zabalené v typicky nolanovském audiovizuálním dárkovém balení (Trinity v IMAXu bude asi slušná prskavka:-)). Z diváckého pohledu je to super, ale z pohledu cen je škoda, že letos jde Nolan a Villeneuve proti sobě. Přál bych to oběma (Murphymu ostatně taky).

---

Už při oznámení, že si Nolan jako další projekt vybral zrovna tohle téma, jsem si říkal, že se jistě nespokojí se suchým převyprávěním historických faktů a bude to jeho dosud nejambicióznější film (přímý opak scénáristického cvičení jménem Tenet) a zatím to vypadá, že tomu tak bude:-).

Letos má Nolan obrovskou konkurenci, ale jestli může na akademiky něco zabrat, tak podobná, výsostně americká, látka. Snad to klapne - už kvůli tomu pomyslnému "políčku do tváře", který by Nolan uštědřil WB:-). Ale ještě víc bych to přál "poctivému dříči" Murphymu, pro něj by to byla velká satisfakce.

---

Hmm, zajímavé. Tak nějak jsem předpokládal, že ta psychologická rovina a pitvání nitra titulní postavy na pozadí atomového hřibu bude ústřední téma filmu a hlavní důvod, proč to Nolan vůbec natočil (a má to tři hodiny:-)). Jako nefanouškovi jakýchkoliv psychologických rovin a pitvání něčích niter by to pro mě měla být teoreticky dobrá zpráva, ale zrovna tady bych je ocenil, protože tohle téma si o ně přímo říká. No, alespoň vím, co můžu v kině ne/čekat.

Co ten Murphy? Vytěžil šanci na hlavní roli v blockbusteru jak se patří, případně ještě víc (červené koberce a děkovačky na pódiu)?

---

Po té rekonstrukci jsem byl v sedmičce u nás v OVě poprvé zrovna na Nolanovi uprostřed řady a taky uprostřed sálu (vychází to zhruba tak, aby měl člověk plátno přesně v centru svého zorného pole:-)). Někde ještě výš je to podle mě úplně stejně na hovno.

Kdyby to měli jako Philips u TV jen okolo plátna, tak to ještě pochopím. Slije se to z obrazem z projektoru do jednoho celku a dejme tomu větší imerze nebo co. Takhle po stranách sálu co pár metrů od sebe to ale mezi diváka a plátno přidává další zdroj(e) světla a to je prostě na palici. Minimálně pro mě je to na stejné úrovni jako když někdo přede mnou začne máchat mobilem se zářícím displejem.

Když se to během filmu stalo poprvé, tak pár lidí přede mnou se začalo nechápavě ohlížet okolo sebe a pak směrem dozadu, cože se to jako sakra děje, takže jsem v tom nebyl zdaleka sám:-). 

Belfast 4/10

Viděl jsem to už pár týdnů zpátky a kromě Everlasting Love scény, která působí, jako by pocházela z jiného filmu a je takovým malým (příjemným) šokem okolo té nudy a šedi okolo, si z filmu vůbec nic nepamatuji.

Nezajímavé postavy, děj, který jen tak plyne odnikud nikam bez katarze/pointy, vyšumí do ztracena, jednotlivé příběhové linky skrz naskrz banální, herci nemají příliš co hrát, protože něco jako drama mezi postavami v podstatě neexistuje, zobrazený konflikt pro divákovo seznámení se s historickým kontextem moc nefunguje (na to se film uvedeným událostem věnuje málo) a i při vcelku rozumné (a to naštěstí) stopáži permanentní plíživý pocit pomalu se dostavující nudy a letargie.

Chápu, že v rámci svého bucketlistu si Branagh tímhle "osobním" projektem úspěšně odškrtl kolonku "tohle musím natočit, protože to dlužím sobě/někomu" (podobně jako Fincher s Monkem) a nějaké umělecké, případně řemeslné, kvality to zřejmě má, ale to ještě neznamená, že sledovat podobnou "terapii" bude zábava i pro všechny ostatní. Jako celek to na mně jednoduše nefungovalo, sorry.