Pryč je nadstandardní rozpočet, zástup velkých hereckých hvězd, opulentní audiovizuální stránka, nevyžádaná (a hlavně nadbytečná) záplava digibordelu, vydatná stopáž a naštěstí taktéž podivné tvůrčí experimenty s charakterem a pitváním emocionálního nitra ústřední postavy z minulého filmu. Zbyla hodně komorní žánrovka, která působí jako adaptace nějaké divadelní hry o několika málo hercích a dvojici lokací (jeden interiér, jeden exteriér a to je vše), která se může opřít v prvé řadě o Branagha, který je v roli proslulého detektiva naštěstí opět výborný, a ve druhé řadě o málo známou (respektive ne tak často adaptovanou) předlohu a málo známý (respektive ne tak oslnivý) casting.
Díky tomu tady divák, oproti oběma předchozím (v minulosti nesčetněkrát zpracovaným) adaptacím, předem netuší, kterými cestičkami se bude příběh ubírat dále, které postavy budou pro zápletku důležité a které nikoliv a které z nich (a případně v jakém pořadí) se ne/dožijí konce filmu a současně na něj v průběhu děje čeká nějaké to překvapení. Což platí i pro znalce předlohy, jelikož dle synopse na wiki z ní film vychází jen velmi volně. Branagh během děje chytře dávkuje sice ne přímo strašidelné, ale příjemně znepokojivé momenty a film díky tomu šikovně balancuje na hraně detektivky a retro duchařiny. Čemuž pomáhá i náladový OST a kamera, která v několika scénách předvede stylový pohyb v prostoru. Snad se z tohohle pokračování nestane rozlučka, Branagh by si ještě pár dalších šancí (ideálně na streamu) zasloužil:-).