By Any Means

"Co je to tady za hnusnou máničku? Myslíš bratra Wahlberga:-)?" Podle premisy jsem se těšil na duchovního nástupce Mississippi Burning, ale podle traileru to spíše vypadá na nějakou retro buddy akční žánrovku než kombinaci historického dramatu a krimi thrilleru. Pokud trailer neklame tělem, tak je to škoda, protože tohle téma (starý dobrý jih, na kterém je životu nebezpečno pro každého s nesprávným rodokmenem bez ohledu na to, zda nosí odznak), skutečná kauza i pozadí tehdejšího bratříčkování federálů s mafiány v duchu pořekadla "účel světí prostředky" by si zasloužilo serióznější ponor.

Motor City 6/10

Našlapaný celovečerní retro videoklip odehrávající se ve stylových sedmdesátkových kulisách města motorů a zločinu,  plný dobových vypalovaček a proložený akčními vsuvkami s občasným výskytem mluveného slova? A navíc v hlavní roli sympaťák Ritchson v herecké poloze, ve které mu to sluší nejlépe (a totiž rozdávání pěstí na potkání)? Tenhle pitch se Hollywoodem potuloval mnoho let a prošel rukama nespočtu lidí, než skončil u Ponciroliho a není těžké odhadnout proč.

Pár podobných pokusů, založených od začátku do konce na poučce "show, don't tell", se už v minulosti objevilo a skoro pokaždé to skončilo stejně. Bez mluveného slova nelze plnohodnotně vyprávět komplexní děj a tak tvůrcům nezbývá než se uchýlit k jednoduchým příběhovým linkám s archetypálními postavami, v tomto případě klišovité historce o lásce, zradě a pomstě, kterou se tady tvůrci pokoušejí oživit alespoň nechronologickou strukturou vyprávění a osvědčenou dramaturgickou berličkou s rozpůlením finále na dvě scény a vložením první části do úvodu filmu pro rozehřátí publika.

Dobrovolné tvůrčí omezení v podobě vypravěčského minimalismu (děj se posouvá vpřed obrazem, zvukem a hudebním doprovodem, dialogy jsou přítomny téměř výhradně ve formě pouhých replik na pozadí, což v některých scénách skvěle funguje, zatímco v jiných působí nepřirozeně až násilně) se ovšem podepisuje jak na práci s postavami (jednorozměrné figurky bez charakteru), tak samotným narativem (absence dramatu nebo emocí je maskována spoustou zpomalovaček). Stejně tak stran akce nejde o nic přelomového (za zmínku stojí jen nápaditý útěk z vězení a obstojná potyčka ve výtahu).

Casting je fajn (hromotluk Ritchson se slušivým máničkovským sestřihem, Foster opět ve správně slizkém záporáckém režimu, sexy full metal gangster bitch Woodley je bohužel zredukována do role pouhého MacGuffina a nedostane v ději příliš prostoru), taktéž sedmdesátková atmosféra skrze retro výpravu a kostýmy se povedla, ovšem nejlépe z toho všeho vychází nepřekvapivě úderný OST (kudos za výběr méně známých songů). Jako pár minutový kraťas by to fungovalo lépe.

The X-Files: I Want To Believe - Vrach Frankenshteyn

Druhý Carterův pokus prorazit se svým devadesátkovým seriálovým hitem na poli celovečerního filmu ve své době tvrdě narazil do zdi jak po stránce diváckých ohlasů, tak i utržených tržeb (a nutno dodat, že zcela zaslouženě). Po letech dostal Carter od studia kdovíproč (pochybuji, že by zrovna na tenhle počin kdokoliv se slzou v oku vzpomínal:-)) šanci se k filmu vrátit a novým sestřihem s novým podtitulem, který neznalým divákům předem vykecá i tu špetku tajemství, která se ve filmu skrývá, jej vylepšit. Povedlo se? Moc ne, respektive vůbec. Nedostatky přetrvaly a žádné nové přednosti nedorazily.

Dramaturgických změn oproti kinoverzi nebo pozdější DC verzi při uvedení filmu na video je naprosté minimum, tudíž největší problém zůstal nevyřešen. Historka s šíleným doktorem a experimenty na lidech by neobstála ani v samotném seriálu, ve kterém se podobných, kvalitou nesrovnatelně lepších nemytologických epizod z kategorie monster-of-the-week, najde nepočítaně a s poloviční stopáží. Obvyklé žánrové atributy (napětí, atmosféra, drama, emoce, klimax, atd.) nadále buď nefungují nebo zcela absentují, hlavní záporák nedostane příležitost se jakkoliv (charakter, motivace) ukázat, Pileggiho účast je zredukována na deus ex machina cameo vystoupení a vedlejší linka s dětským pacientem jen zbytečně odvádí pozornost. Tudíž i s novou verzí nadále platí, že poctivou práci tady odvedlo jen trio Duchovny, Anderson a Snow.

The Negotiator

Co dělat, když je člověk obviněn z vraždy, kterou nespáchal? Může se vydat na útěk a stát se uprchlíkem jako Ford. A nebo si může vzít rukojmí a stát se únoscem jako Jackson:-). Aneb staré dobré devadesátky nabízejí vedle nepřeberného množství kultovních klasik i spoustu skrytých žánrových klenotů, které ve své době více či méně (ať už divácky a nebo finančně) proletěly pod radarem a mezi nimi se na předních příčkách nachází tenhle Grayův "konverzační" kousek o poctivých a špinavých zástupcích zákona pod jednou střechou, který patří k nejlepším počinům v jeho filmografii (a v jistém smyslu je předskokanem temných policejních krimi thrillerů z Ayerovy dílny, které započaly peckou Training Day).

Na rozdíl od běžné žánrové produkce na obdobné téma, která se zpravidla nese v duchu přestřelek, honiček a výbuchů, Gray sází na skvělé herecké výkony celého castingu bez ohledu na velikost dané role, jemuž vévodí charismatický Jackson v hlavní roli, dlouhé dialogové výměny (s občasným výskytem měřítkem skromné akce), překvapivé zvraty a především na chytrost a to jak samotných postav, tak celého narativu o snaze hlavní postavy očistit své jméno a vypátrat zrádce ve vlastních řadách. Propracovaný, procedurálně pojatý, děj o vyšetřování korupce uvnitř policejních složek nestandardními prostředky, plný intrik, manipulací, paranoie a falešných stop, zanechává diváka převážnou část stopáže na pochybách, která postava na opačné straně barikády "jen dělá svou práci" a která jedná v zájmu skryté agendy, což funguje výborně.

Josephine

Fajn, už bylo načase, aby se na scéně zase objevil nějaký velký herecký talent v útlém věku, jako byli ve své době třeba Osment nebo jedna i druhá Fanning (jak se svou kariérou naložili v dospělosti je už jiná věc:-)), a pokud má Reeves podle dosavadních ohlasů k tomuhle statusu nakročeno, tak sláva a třikrát hurá. A podobně zazářit bych přál i sympaťákovi Tatumovi, aby dokázal, že nemá jen hezkou tvářičku, ale umí i výborně hrát (Roofman je v tomhle ohledu předskokan). Každopádně téma sexuálního násilí rezonující a festivalové reakce veskrze nadšené, takže nezbývá než vyhlížet premiéru.

Cape Fear (Sezóna 1) 8/10

Se seriálovými adaptacemi slavných filmů (potažmo žánrových klasik), respektive slavných knižních předloh (dtto), se v poslední době roztrhl pytel. Po The Day Of The Jackal a Man On Fire přichází další (stran věrnosti zdrojovému materiálu značně kreativní) převyprávění kultovní historky v epizodickém formátu (pod producentským dohledem Scorseseho a Spielberga), které na otázku, zda má smysl znovu natáčet totéž v seriálové podobě, poskytuje přesvědčivou odpověď.

Tvůrci se totiž nespokojili s pouhou časovou aktualizací předlohy, ale obohatili základní schéma o pomstě propuštěného kriminálníka skrze psycho teror vůči jedné rodině o spoustu nových příběhových linek, postav a témat. Zásadní změny oproti knize i předchozím adaptacím nejenže dávají smysl, ale jsou v drtivé většině případů ku prospěchu věci. Tvůrci s divákem skrze důmyslně spletitý děj rozehrávají mistrnou psychologickou hru plnou trik, manipulací, temných tajemství z minulosti, falešných stop a překvapivých zvratů, při které jej po většinu stopáže záměrně nechávají na pochybách, co z toho všeho je dokonale připravený rafinovaný plán pomsty hlavního záporáka a co jen kouřová clona pro zvýšení sázek.

A to za pomocí skvěle nejednoznačně vykreslených charakterů (prakticky všechny postavy, bez ohledu na to, zda jsou kladné nebo záporné, jsou jistým způsobem psychicky narušené a skrývají nějakého toho kostlivce ve skříni), což přispívá ke všeobecné nervozitě/nejistotě jak na straně samotných postav, tak i diváka, hutné atmosféře paranoie a strachu, která funguje na výbornou, působivého (patřičně ponurého) OST a v neposlední řadě vynikajících hereckých výkonů všech zúčastněných, přičemž castingu nepřekvapivě vévodí Bardem znovu v záporné poloze, který nevypočitatelnost, charisma i psychopatii rozdává na potkání a především jeho zásluhou tohle představení nepostrádá mrazivé napětí:-).

Animals

To vyzvánění nebyl tak úplně dobrý nápad (namísto, aby mi to zvedlo tepovku narůstajícím napětím mě to celý teaser tak akorát iritovalo:-)), ale jinak jsem samozřejmě plně zaháčkován. Affleck je v režijní i herecké škatulce temný krimi thriller jako doma a podle synopse se tahle variace na devadesátkovou pecku Ransom bude soustředit na to, jak únosci požadovaný balík prachů vůbec dát dohromady, takže se dají očekávat pády morálních zábran, nálezy kostlivců ve skříni a uvádění rčení o účelu světícím prostředky do praxe. Škoda, že nevyšlo obsazení Damona, ale Nolan se neodmítá, no:-)).

Paper Tiger

Ty bombastické citace zvěstující pomalu druhého (respektive čtvrtého:-)) Godfathera si mohli odpustit, protože nějaká instantní klasika z filmu téměř jistě nebude (to by na festivalu asi způsobil poněkud jinou paseku než jen účast v soutěži), ale jinak to vypadá slibně (mafiánská premisa, retro atmosféra 80s) a lákavě (parádní casting) zároveň. Akorát Gray má do nějaké jisté záruky kvality daleko (zatímco za kamerou to zvládá bez větších problémů, za psacím stolem se potýká s neustálými potížemi), takže se z toho může vyklubat jak slušná žánrová záležitost, tak další promarněný potenciál v řadě.

Primetime

Ať už to se samotným filmem dopadne kvalitativně jakkoliv (vzhledem k tomu, že Oppenheim tímhle kouskem bude na poli celovečerního filmu debutovat), tak minimálně trailer se fakt povedl a prodává to skvěle:-). Taková psychedelická biopic krimi kombinace The Social Network a Seven (snad to není jen klamný marketingový manévr a film podobný vibe mít opravdu bude) a navíc s Pattinsonem v hlavní roli, který posledních pár let (počkat, vlastně někdy od 2019, takže už sedm let, wow) má neskutečnou formu a je výborný bez ohledu na to, že daný film třeba ne (Mickey 17, Die My Love):-).

Strange Days

Ve své době kolosální propadák, který Bigelow málem pohřbil celou kariéru, s odstupem času kultovní dílo a do jisté míry klasika žánru, která se vedle parádního castingu v čele s vynikajícím Fiennesem v hlavní roli a nápadité hi-tech hračky, kolem které se točí důmyslně zamotaná příběhová linka (svým způsobem smutná love story, maskovaná za dystopickou krimi) s překvapivým plot twistem, čekajícím na diváka ve finále, může pyšnit i výbornými produkčními hodnotami, jimž vévodí sugestivní POV záběry zaznamenaných zážitků, představující po řemeslné stránce (kamera, střih) výzvu, kterou se tvůrcům podařilo beze zbytku splnit, protože ani po letech od premiéry neztratily nic ze svého filmového kouzla.

Cameron smíchal klasické detektivní historky ze staré školy (hlavní postava v poloze antihrdiny, femme fatale, záhadný případ vraždy nepohodlného svědka, atd.), film noir, techno thriller a sci-fi s příměsí cyberpunku (SQUID vypůjčený z Gibsonova Neuromancera, respektive Pondsmithova Cyberpunku, ve stylové formě tehdy supermoderních MiniDisců:-)), přidal k tomu pár nepřehlédnutelných referencí na události, které v tehdejší době formovaly společnost (kauza s Kingem, následné nepokoje v LA) a bohužel dodnes rezonující témata (policejní násilí, rasová diskriminace, voyeurismus, závislost na sociálních médiích, respektive v tomhle případě "senzorických" videoklipech) a tuhle třaskavou žánrovou/tematickou směs nechal Bigelow proměnit ve stylově depresivní podívanou, která skvěle funguje i po třiceti letech od svého vzniku.

Your Mother Your Mother Your Mother

Koukám, že se Ali pustil do náhradní rozcvičky po definitivním vycouvání z nástupu na plac v kostýmu legendárního lovce upírů (divím se, že nehodil ručník do ringu už před lety):-). Z traileru těžko soudit, co se z toho nakonec vyklube a jak se Tariqovi podaří skloubit dohromady jednotlivé roviny tak, aby ve filmu všechny fungovaly, ale kombinace rodinného psychologického dramatu a akční hitmanovské žánrovky, navíc s neobvyklou duchovní (potažmo rovnou náboženskou) nadstavbou a eRkovým doprovodem, působí dost zajímavě na to, abych vyhlížel premiéru a byl zvědavý, jak to dopadlo.

The Thomas Crown Affair

Sice tak úplně nechápu, proč zrovna tahle látka dostává další remake (v podobně hromadně předělávané A Star Is Born tvůrci mohou jít s dobou a střídat hudební styly, tady se vystřídaly akorát v dnešní době mírně kontroverzní bankovní loupeže za přijatelnější krádeže uměleckých děl), ale jinak to vypadá hodně nadějně:-). 

Stylový trailer, Jordan a Arjona (kudos pro casting directora, více než plnohodnotná náhrada za původně obsazenou Russell:-)) správně sympatická/sexy ústřední dvojice, fajn doprovodný casting (Branagh, Asbæk, Gladstone) a fanoušci heistů podle traileru snad taky nebudou ochuzeni o nějaké zábavné atrakce. Každopádně jsem zvědavý, který konec (z originálu nebo předělávky) Jordan použije. Doufám v první možnost, očekávám druhou.

The Weight

OK, takže podle všeho další kousek do sbírky, ve kterém se Crowe objeví zhruba čtvrt hodiny čistého času (víc úvodní zadání mise, pár průběžných prostřihů a závěrečné zúčtování trvat asi nebude:-)). Jinak to ale podle traileru vypadá na solidní survival pochod divočinou se "zlatým" batohem/padákem na zádech (podle toho, zda muklové/pašeráci splní úkol nebo po cestě vezmou roha:-)). Kudos za originální nápad, dobově zasazení do 30s a hlavně za sympaťáka Hawkea. První ohlasy na McKinleyho celovečerní debut jsou veskrze pozitivní, tak snad se to projeví v podobě zábavné retro žánrovky.

Dead Man's Wire 6/10

Na skutečnou historku s únoscem, třímajícím v rukou brokovnici s "drátem mrtvého muže", jsem před lety náhodou narazil při procházení wiki a už tehdy jsem si říkal, že by to byl ideální námět pro film. Papírově z toho mohla vzniknout kombinace Falling Down (psychicky narušený jedinec na cestě za "spravedlností") a The Negotiatora (strategická partie únosce s rukojmím proti strážcům zákona). Takže jsem byl zvědavý, jak se s touhle premisou popasuje veterán Van Sant.

A zvládl to v rámci možností obstojně, nicméně potenciál se mu naplnit zdaleka nepodařilo a strhující krimi thriller (navíc podle skutečných událostí) jako ve zmíněných dvou případech se tak bohužel nekoná. Filmu paradoxně nejvíce ubližuje Van Santova snaha o dokumentární realističnost (použití "televizních" záběrů) ruku v ruce se záměrem striktně se držet historických faktů, což asi vychází z toho, že film je založen na dokumentu Dead Man's Line. Reálná událost bez použití umělecké licence totiž moc divácky atraktivní náplně neobsahuje a navíc se potýká s vcelku monotónním průběhem.

Namísto dramatického boje o život rukojmí (pokus o osvobození zajatce, emotivní vyjednávání s policií, stupňující se konflikt, atd.) se většina stopáže věnuje nekonečným dialogovým výměnám, mediálnímu pokrytí a hlavně zdlouhavému čekání na další vývoj situace, což se neblaze podepisuje na tempu a gradaci děje. Naopak soudní koncovka je odbyta pár scénami. Van Sant má velké štěstí, že se může opřít o dvojici Skarsgård a Montgomery, která podává výborný herecký výkon, přičemž pochválit zaslouží i Pacino (telefonní rozhovor bezcitného otce se strádajícím synem je vrcholem filmu).

Tuner 6/10

Roher si pro svůj celovečerní debut vybral originální premisu s ladičem pian s přecitlivělostí na zvuk, který se z donucení zaplete s podsvětím a za pomocí svých "naslouchacích" schopností si začne přivydělávat otevíráním sejfů. Bohužel se při tom nedokázal rozhodnout, zda natáčí v prvé řadě drama o životě s neobvyklým hendikepem a "rodinném" podniku, romanci o talentované dvojici, kterou svede dohromady hudba nebo thriller o partičce zlodějů podnikajících heisty.

A výsledek podle toho také vypadá. Jednotlivé linky, namísto aby se podporovaly, se narušují, respektive se vzájemně omezují. Čehož důsledkem je, že žádné z nich se film nevěnuje na dostatečném prostoru, přičemž nejvíce na to doplácí kriminální linka. Navíc Roher není schopen ani z jedné narativní roviny vytěžit nějakou (dramaticky nebo emocionálně) silnou scénu, což kulminuje v samotném závěru, který namísto něčím strhujícího klimaxu nabídne jen nevzrušivý dojezd.

Woodall v hlavní roli hraje slušně (velká škoda, že dvojice veteránů Hoffman a Reno má ve filmu v podstatě jen cameo, když už se Roherovi podařilo je ukecat k účasti), práce se zvukem, který je v některých scénách až nepříjemně hlasitý, se povedla, záběry prolamování bezpečnostního mechanismu sejfů jsou fajn, tematický OST s jak jinak než klavírními tóny se občas příjemně připomene, ale nic z toho nepřeváží nepříliš nápaditý děj (poté, co se hlavní postavy vydá na dráhu zločinu, se už jen zdlouhavě čeká, až konečně dojde na klišé s kšeftem, který se zvrtne), pomalé tempo a rozpačité finále.

The Furious 9/10

Plnohodnotné pokračování obou Raidů, byť se to nejmenuje (třetí) Raid a nerežíroval to Evans. Absolutní akční inferno. Nejlepší žánrový počin roku (možná i dekády). Instantní žánrová klasika. Referenční stunt team showreel titul. Návrat akčního žánru po dlouhých letech paběrkování (čest všem osamoceným výjimkám typu vybraných žánrových kousků z dílny šikulů z 87Eleven) znovu na absolutní vrchol. Tolik pár superlativů na úvod, aby bylo zřejmé, v jaké kvalitativní kategorii se tahle hongkongská martial arts žánrovka z rukou Tanigakiho, která řemeslnou úrovní akční složky nechává veškerou svou současnou konkurenci (ať už hollywoodskou nebo kteroukoliv jinou) daleko za sebou, pohybuje.

Příběhová linka je sympaticky přímočará a naplňuje všechny tradiční atributy klasické hongkongské vypravěčské školy (dvojice hlavních postav se náhodou potká při vyšetřování jednoho případu, oba borci si při prvním setkání musejí nejprve rozbít ústa a poté spojí své síly a začnou rozkrývat/rozbíjet zločineckou organizaci společně) a navíc obsahuje novinku. Tentokrát totiž hlavní postavy mají podstatně ušlechtilejší důvod redukovat počty bezejmenných záporáků než je obyčejná pomsta a tím je záchrana unesených dětí. Tvůrci jsi jsou ovšem vědomi, že narativ je jen nezbytným pojítkem mezi jednotlivými akčními sekvencemi, takže se film nezdržuje nějakou zdlouhavou expozicí a nadbytečnými dialogovými scénami a krátce po začátku filmu se jde rovnou na věc, tzn. z jedné velkolepé akční scény do druhé (ještě velkolepější).

Samotná akce pak představuje kvalitativní top tier level současnosti a to jak po stránce obsahu (nápaditost choreografie, měřítko a stopáž bitek, počet postav na scéně, variabilita použitého "nářadí", explicitní fatality doprovázené vydatnou dávkou gore (digitální krev je samozřejmě přítomna, ale až na pár výjimek nijak neruší), prvotřídní kaskadérské kousky), tak i formy (efektní dlouhé záběry bez střihu, kinetická a přesto naprosto přehledná kamera, inovativní úhly kamery, bleskurychlý střih), přičemž s každou další akční sekvencí tvůrci plynule přeřazují na čím dál tím vyšší rychlostní stupeň, což kulminuje v neuvěřitelně intenzivním (více než dvacetiminutovém) finále s několikanásobným klimaxem, ve kterém posunou nastolenou laťku na další úroveň. Škoda jen, že ostrostřelec Ruhian dostane příležitost se naplno předvést až v samotném závěru a když už tvůrci ukecali k účasti Taslima a Ruhiana, tak si nevzpomněli i na kolegu Rahmana. Tanigaki si tímhle počinem požádal o vstupenku do hollywoodské ligy, tak snad příštím projektem potvrdí, že tohle nebyla náhoda.

Enola Holmes 3 5/10

Jestli někdo doufal, že výměnou na režisérské stoličce se stran kvalit série něco změní, tak doufal marně. Celá tahle značka samozřejmě existuje jen proto, aby streamovací továrna na instantní zábavu udržela herecké dřevo MBB v diváckém povědomí i po finální sezoně ST, takže není překvapením, že to tahle obsahově výplňová série dotáhla rovnou na trilogii. Překvapením ovšem je, že streamingový fastfood dělá všechno proto, aby se po MBB co nejrychleji zavřela voda, protože ve trojce se nepochopitelně zredukovalo i to málo, co v jedničce a dvojce výborně fungovalo.

Čímž je myšlena účast sympaťáka Cavilla, který očividně neměl čas a tak se vymyslela historka s únosem nejlepšího detektiva na světě, aby se na place nemusel zdržet déle než je nezbytně nutné. Akce je navíc ještě méně než posledně (přičemž už ve dvojce došlo ke znatelnému množstevnímu úbytku oproti jedničce) a provedením (choreografie, práce s kamerou a střihem, kaskadérské kousky) jako obvykle nestojí za řeč. Nová posila do týmu Patel je v ději vyloženě do počtu a ani nová destinace nedostane vyjma pár establishing shotů šanci se ve filmu ukázat v celé své ostrovní kráse.

Jinak je ovšem vše při starém. Herecký rejstřík MBB se nadále omezuje na drsné/odhodlané výrazy (tzv. Eleven mode:-)) a nebo legační/vystrašené/romantické pitvoření (naštěstí mnoho příležitostí se v nějaké herecky trochu náročnější scéně předvést, tj. naplno ukázat své limity, nedostane), hlavní záporák má jen cameo vystoupení, komediální výstupy a vtipné prolamování čtvrté stěny se potýkají se značnými rezervami a příběhová linka se obejde bez jakéhokoliv nápadu nebo překvapení. Polehčující okolnosti jsou produkční hodnoty (výprava a kostýmy odvádějí slušnou práci) a rozumná stopáž.

The Sheep Detectives 7/10

Filmů kombinujících live action záběry s (tu více, tu méně realistickými) digitálně animovanými zvířaty je spousta. Stejně tak detektivních historek s amatérskými zvířecími "detektivy" se už natočily hromady. Tenhle krimi komediální kousek vsadil na stádo neohrožených ovcí a byť v žádném ohledu vyloženě neexceluje, ve všech ohledech (příběh, postavy, produkční hodnoty, divácké emoce) bez problémů funguje, čehož důsledkem je zábavná (a navzdory pochmurnému tématu násilné smrti feel-good) "whodunnit" žánrovka pro všechny věkové kategorie.

Tvůrci neponechávají nic náhodě a servírují divákům všechny povinné ingredience žánru. Idylická vesnička se svéráznou komunitou, spáchaný zločin, partička typově různorodých postav, na které padá stín podezření, postupné skládání jednotlivých dílků vyšetřovací skládačky dohromady a tradiční "vysvětlující" závěr s odhalením pachatele a jeho motivu. Obvyklé schéma je ovšem oživeno jednak nápaditou perspektivou (specifický zvířecí pohled na svět lidí a fungování lidské společnosti) a jednak chytrým přístupem tvůrců, který na jedné straně vzdává poctu všem klasikám žánru a na druhé straně si hraje s žánrovými pravidly, které v průběhu filmu na střídačku dodržuje a porušuje.

Celé pátrání sympatických zvířecích detektivů po původci všeho zla je navíc zabaleno do svižným tempem plynoucího vyprávění, ve kterém dojde na vyvážené dávkování napínavých, humorných, dojemných i dramatických momentů, plynoucích jak z netradičních hlavních postav, tak svědomitého naplňování, případně naopak obcházení, osvědčených klišé žánru v podobě vtipné meta roviny (reálie z detektivních knih se odrážejí ve filmové realitě). Což je podpořeno překvapivým zakončením stran identity zdejšího záškodníka a výborně hrajícím/dabujícím castingem bez ohledu na rozsah role (pastýř Jackman dokáže i na malém prostoru zazářit, stejně tak staří kozlové Stewart a Cranston).

Carolina Caroline 6/10

Romantická krimi žánrovka s párečkem kriminálníků na útěku, nějakým tím heistem a sexy badass bitch Weaving v jedné z hlavních rolí (taková Eenie Meanie na druhou:-))? Ano, prosím. Trailer je fajn, Weaving má na podobné typy rolí patent a celé to má pod palcem šikula Rehmeier. Co by se na tom tak mohlo pokazit? No, je toho vlastně docela dost a fakt, že poprvé nejde o Rehmeierův autorský projekt a natočil scénář někoho jiného, je na výsledku bohužel razantně poznat.

Začíná to naprosto předvídatelným dějem, který jen opakuje všechny žánrová klišé všech podobných "love/crime story" historek, aniž by cokoliv odvyprávěl jakkoliv jinak, než je v žánru zvykem (zaučování do tajů zlodějského řemesla, od malých podvodů k vykrádání bank, poslední fuška, která vyřeší všechny problémy, utahující se smyčka strážců zákona), přičemž jak to celé skončí (tak nebo onak osudově tragicky), je jasné nejpozději na konci úvodních titulků. A pokračuje to tím, že dialogové výměny ústřední dvojice nemají potřebnou jiskru a vztahová rovina celý film jen klouže po povrchu. 

Tedy všechno to, s čím Rehmeier ve svých předchozích filmech (natočených podle vlastních scénářů) neměl absolutně žádný problém. Tím to ovšem nekončí. Dramaticky/emocionálně silná scéna je v celé filmu všehovšudy jedna ("upřímný" pokec v baru), zajímavý sociální rozměr, který podobné žánrovky ve stylu Bonnie and Clyde zpravidla zkoumají (proměna prachsprostých zločinců v mediální superhvězdy), ve filmu zcela absentuje a samotné heisty svým provedením nijak neohromí. Sympatická dvojice Weaving a Gallner hraje skvěle, ale jen tohle samo o sobě na výbornou žánrovku nestačí.

Man On Fire (Sezóna 1) 6/10

Psychicky zlomený hlavní hrdina, utápějící svá traumata v alkoholu, nabídka práce v největší latinskoamerické zemi, kriminální případ s politickým pozadím, favely, gangy a nekompromisní cesta za spravedlností. Aha, takže nepřiznaná adaptace videoherní trojky Maxe Paynea? Bohužel nikoliv. To se jen Netflix vydal ve šlépějích seriálové adaptace The Day of the Jackal a po jejím vzoru celý děj překopal od základů, takže s knižní předlohou i Scottovou filmovou adaptací má jeho seriálová verze společný jen název a hlavní postavu, což by sám o sobě nemusel být zásadnější problém.

Šakalí konkurence dokázala razantně odlišné pojetí prodat skrze spoustu osvěžujících nápadů, ať už stran charakterů postav nebo samotného narativu. To se zde ovšem neděje. Ústřední hnací motor původního vyprávění (brutální/krvavé pátrání po uneseném dítěti, případně pomsta za jeho smrt), je nahrazen neobjevnou špionážní historkou s vyšetřováním teroristického útoku, ve které tvůrci recyklují všechna žánrová klišé (spiknutí v nejvyšších kruzích, operace pod falešnou vlajkou, zrádce ve vlastních řadách), aniž by k nim dodali jakýkoliv prvek překvapení (vývoj děje, osudy postav, finále).

A nezachraňuje to ani akce, která sice po technické stránce odvádí slušné řemeslo, ale jinak ničím (choreografie, práce s kamerou a střihem, explicitní scény, fatality) nezaujme a k tomu se musí dělit o prostor se spoustou nepříliš zajímavých konverzačních scén, ve kterých se otevírají srdce a odhalují se nitra. Navíc koncept osamělého vlka samotáře s občasnou výpomocí ze strany sidekicků (jak indikuje název) je zde převeden do formátu regulérní týmovky, ve které jsou všichni členové vybaveni plot armorem. Nejlépe z toho všeho vychází Abdul-Mateen (byť charismatem je Washington jiná liga).