Začíná to naprosto předvídatelným dějem, který jen opakuje všechny žánrová klišé všech podobných "love/crime story" historek, aniž by cokoliv odvyprávěl jakkoliv jinak, než je v žánru zvykem (zaučování do tajů zlodějského řemesla, od malých podvodů k vykrádání bank, poslední fuška, která vyřeší všechny problémy, utahující se smyčka strážců zákona), přičemž jak to celé skončí (tak nebo onak osudově tragicky), je jasné nejpozději na konci úvodních titulků. A pokračuje to tím, že dialogové výměny ústřední dvojice nemají potřebnou jiskru a vztahová rovina celý film jen klouže po povrchu.
Tedy všechno to, s čím Rehmeier ve svých předchozích filmech (natočených podle vlastních scénářů) neměl absolutně žádný problém. Tím to ovšem nekončí. Dramaticky/emocionálně silná scéna je v celé filmu všehovšudy jedna ("upřímný" pokec v baru), zajímavý sociální rozměr, který podobné žánrovky ve stylu Bonnie and Clyde zpravidla zkoumají (proměna prachsprostých zločinců v mediální superhvězdy), ve filmu zcela absentuje a samotné heisty svým provedením nijak neohromí. Sympatická dvojice Weaving a Gallner hraje skvěle, ale jen tohle samo o sobě na výbornou žánrovku nestačí.