Největší problém tady představuje totálně přepálená stopáž, která v kombinaci s prakticky neexistujícím, respektive úmorně repetitivním, dějem (jakože ovládání pohybu "ponorky", pokec přes vysílačku, jakože průzkum okolního prostředí, zkratkovité flashbacky, psychedelické vize a tak pořád dokola, bez nějakého nečekaného plot twistu nebo alespoň úderné pointy) a utahaným tempem způsobuje, že pár relativně zábavných momentů je utopeno v záplavě nezajímavých scén, ve kterých se do popředí dostává únava materiálu a z toho plynoucí nuda a kontrolování časomíry.
Fischbach v hlavní roli hraje vcelku slušně, správně industriální/retrofuturistický design interiéru ponorky se povedl, klaustrofobická atmosféra se občas příjemně připomene, mysteriózní world-building kombinující náznaky náboženské symboliky, mimozemské potvory a závěrečný výlet do body hororu je zajímavý nápad a navzdory skromnému rozpočtu se v rámci produkčních hodnot podařilo dodat jistou kvalitu (pár nápaditých záběrů z netradičních úhlů by se zde našlo a pochválit zaslouží působivá práce se zvukem), ale vyprázdněný děj a enormní stopáž film potápí do kvalitativních hlubin.