Bylo to nutné? Ani ne. Stojí to za to? Jak se to vezme. Stran samotného vyprávění moc ne. Pocit dětského nadšení (na straně mistra) a okouzlení (na straně diváka), jako tomu bylo v případě "originálu" v 70s (a kdykoliv poté až do dnešních dní - naposledy viděno minulý týden a kouzlo stále funguje:-)), se tentokrát nedostavil. Zejména kvůli tomu, že Spielberg s Koeppem po většinu stopáže jen recyklují témata a motivy, které byly v minulosti zpracovány již nesčetněkrát, aniž by k tomu dodali něco nového/jiného/nečekaného nebo alespoň nějakou emocionální hloubku. Naopak se poctivě drží všech osvědčených (zlí jazykové by nejspíše řekli ohraných) žánrových klišé, které se na tohle téma za těch padesát let nabalily.
Už ve čtvrtém Indym (pod kterým je také podepsán Koepp) tenhle tvůrčí přístup nepůsobil moc přesvědčivě, respektive trochu vyprázdněně, a za těch skoro dvacet let se to o mnoho nezlepšilo. Na jednu stranu je fajn, že si Spielberg napříč pěti dekádami drží jednotnou linii, na druhou stranu by po takové době (a hromadě sci-fi žánrovek, ve kterých se objevili malí zelení/šedí mužíčkové) nebylo na škodu přijít alespoň s originálnějším designem mimozemských návštěvníků. Film se obejde bez zdlouhavé expozice a vrhá diváka přímo doprostřed dění, tím ovšem jednoznačná pozitiva narativu končí.
Po dramaturgické stránce je ve filmu všehovšudy jedna napínavá scéna (blízká setkání s vlakovou soupravou), která byla trochu nepochopitelně prozrazena už v traileru, jedna zábavná scéna (útěk ze skladiště pod rouškou mimozemské kamufláže), jedna zajímavá scéna (reakce moderátorky na zveřejněné informace), jedna intelektuálně podnětná scéna (filosofická debata o právu na pravdu za cenu zničení společenského/civilizačního/náboženského status quo) a jedna nadějná scéna stran world-buildingu (telepatická komunikace/kontrola jiných lidí), která ovšem nakonec nikam nevede.
Zbytek je takový neurážející vypravěčský standard se spoustou otázek, na které se v průběhu děje nikdo neobtěžuje odpovědět (proč dochází k odhalení až teď, proč skrze tyhle postavy, proč "magická hůlka" nefunguje na vyvolené, jaké technologie si lidé osvojili a jak to přesně udělali, jakým způsobem se prolomila komunikační bariéra, atd.), přičemž eso v rukávu, které Spielberg vytáhne v samotném závěru (nečekaný host ve studiu), kromě toho, že jde o berličku z kategorie deus ex machina, celou pečlivě budovanou příběhovou konstrukci nejenže neposiluje, ale vyloženě boří a to do základů (k čemu se obtěžovat s krádeží dat a únikem archivních informací na veřejnost, když je celou dobu po ruce živý důkaz?).
Stran castingu a produkčních hodnot je to samozřejmě o něčem jiném (a mnohem lepším). Jak je u Spielberga dobrým zvykem, po řemeslné stránce všechny složky filmu (včetně triků s čestnou výjimkou očividně digitální zvířeny:-)) odvádějí špičkovou práci, přičemž za zmínku stojí Kamińskiho působivá kamera a zejména vynikající Williamsův OST, který dodává filmu atmosféru i na místech, ve kterých se po dějové stránce neděje nic zázračného. Stejně tak casting podává výborné herecké výkony v čele s Blunt v hlavní roli, která přímo exceluje (Firth je limitován rolí šablonovitého záporáka, navzdory tomu dokáže upoutat pozornost). Jinak ovšem mistr dodal příliš málo (nového), příliš pozdě (po obdobných počinech):-(.
P.S. Nemít ve filmu odkaz na melodii z CE3K (stačilo by i vyzvánění na telefonu) je tedy ukázkově promarněná příležitost.