středa 17. června 2026

Pressure 7/10

"V pondělí se chystáme spustit největší vojenskou operaci v lidských dějinách. Lituji, v pondělí to kvůli špatnému počasí nepůjde, ale v úterý se možná na krátkou chvíli vyjasní. Fajn, no tak to spustíme v úterý." A zbytek je historie:-). Maras (respektive před ním Haig v divadelní předloze) roztáhl pětiminutovou scénu ze situační porady v The Longest Day na celovečerní stopáž a při tom proměnil na první pohled nepříliš zajímavou kapitolu přelomové druhoválečné kampaně v překvapivě povedené konverzační drama, kterému kromě rozmarů počasí nechybí napětí, emoce a dokonce ani humor.

Práce pod (atmosférickým i psychologickým:-)) tlakem v předvečer invaze, konkurenční soupeření mezi dvojicí expertů přes počasí, konfrontační situace během situačních porad a komplikovaný vztah racionálního vedoucího meteorologa a impulzivního nejvyššího velitele spojeneckých armád. To všechno (snad s výjimkou dojemné rodinné linky, která se v ději vyskytuje jen proto, aby navýšila sázky) skvělým způsobem funguje, na čemž má největší zásluhu schopný casting, který bez ohledu na velikost role podává vynikající herecké výkony (dialogové výměny mezi Scottem a Fraserem stojí za to:-)).

Pochválit ovšem zaslouží i produkční hodnoty. Divadelní původ látky, která si na jevišti vystačí pouze s jednou místností a hrstkou postav, je úspěšně maskován za pomocí výborné výpravy a kostýmů, častým střídáním scén, chytrým použitím archivních záběrů, které dodávají filmu větší měřítko, ale především na podobně komorní projekt i nečekaně působivými davovými/trikovými scénami (na nichž se spolupodíleli trikaři z tuzemska), které posléze kulminují v závěrečné "plážové" sekvenci, která sice nedostane velký prostor, ale na pár místech sympaticky připomene úvod Spielbergova majstrštyku.