The Odyssey: The Making Of An Epic 6/10

Dvacetiminutové promo na Nolanův nejnovější mistrovský kousek, maskované za dokumentární film o filmu. Vzhledem k omezené stopáži tak bohužel není čas ani prostor na nějaký hlubší ponor do jednotlivých oblastí produkce filmu, což je zejména v případě kamery (vývoj nových analogových IMAX kamer a práce s nimi při natáčení by vydaly na samostatný dokument), hudby (výzva v podobě skládání a nahrávání netypického OST), triků (skloubení praktických a digitálních efektů) a výpravy (logistika natáčení po celém světě na reálných lokacích) škoda. Pohled do zákulisí natáčení antického eposu je tak složen z obvyklých marketingových proslovů (casting a členové štábu jsou jedná velká rodina, Nolan je génius (souhlas:-)) a film je kulturní událost, která tady ještě nebyla), proložených pár minutovými vsuvkami o stěžejních aspektech natáčení. Doufám, že vydání filmu na videu doprovodí podstatně informačně vydatnější bonusový materiál.

The Thing Expanded 8/10

Čím překonat čtyřhodinový dokumentární speciál k žánrové klasice všech klasik a současně k jednomu z nejlepších pokračování všech dob? Přece pětihodinovým dokumentárním speciálem k žánrové klasice všech klasik a současně k jedné z nejlepších adaptací (potažmo předělávek) všech dob:-). Trvalo to sice o rok déle než tvůrci původně avizovali (díky čemuž jsem shodou okolností dostal na začátku letošního roku příležitost si film připomenout poprvé v životě na velkém plátně:-)), ale duchovní nástupce Aliens Expanded konečně spatřil světlo světa a čekání rozhodně stálo za to.

Strukturou dokument z ledového pekla (aktualizovanou verzi předlohy Frozen Hell mám už dlouho na seznamu přání, asi bych se už měl konečně rozhoupat k nákupu) navazuje na svého předchůdce z vesmíru, respektive kusu šutru. Rozhovory s hereckým osazenstvem a členy štábu (vzhledem k časovému odstupu od premiéry filmu vcelku pochopitelně nejde o kompletní výčet) v čele s mistrem brakových/kultovních žánrovek osobně, plus pár dalších tu více tu méně významných osobností z oboru (režiséři, trikaři, náhodně vybraní hosté s mírně pochybnou mírou relevance), se střídají se scénami ze samotného filmu a záběry a fotografiemi z natáčení, přičemž se chronologicky postupuje vpřed paralelně s dějem filmu.

Při tom dojde řeč na genezi filmu a zapojení mistra do celého projektu (šlo o první Carpenterův film financovaný velkým studiem), castingové peripetie, zábavné/zajímavé (případně život ohrožující) historky z natáčení, nakonec nerealizované nebo vystřižené scény (z finančních nebo kreativních důvodů) včetně alternativního konce, ilustrované dochovanými storyboardy, produkční problémy (přetáčení scén), kulminujícími v přepracovaném finále, styčné prvky s adaptací z 50s, geniální OST z rukou Morriconeho, analytické rozbory nejrůznějších motivů a témat filmu, studiem vynucené zásahy v prequelu, nelichotivé ohlasy po premiéře a příčiny tržebního zklamání, pozdější proměnu filmu ve stavební kámen žánru, hodnocení přetrvávající odkazu v popkultuře a samozřejmě přelomová praktická kouzla z dílny trikového mága Bottina.

Pár výtek by se zde přesto našlo. Navzdory atraktivnímu a informačně vyčerpávajícímu obsahu je podobná stopáž na samé hranici únosnosti při sledování na jeden zátah. Přes úctyhodnou šířku záběru dokumentu není všem událostem, spojeným se vznikem filmu, věnován stejně velkorysý čas (v případě návrhů a vzniku praktických efektů bych si dovedl představit ještě hlubší ponor), tak jako v případě Camerona ani Carpenter nedostane v dokumentu příliš velký prostor, občas je vyloženě škoda, že většina účastníků je natočena separátně (chybí zejména vzájemná interakce Carpentera s Russellem) a stejně tak notně zamrzí nepřítomnost Bottina, jehož se tvůrcům nepodařilo přemluvit k účasti na natáčení. Přes dílčí nedostatky se ovšem jedná o mimořádný počin a povinnost pro všechny fanoušky Carpenterova majstrštyku:-).

George A. Romero's Resident Evil 6/10

Čím si ukrátit volnou chvíli při čekání na nejnovější filmový příspěvek do fanoušky oblíbené hororové série z rukou šikuly Creggera? Přece dokumentem o legendární zákulisní historce o tom, jak filmovou adaptaci téhle kultovní videoherní značky dostal na starost zakladatel hororového podžánru s hordami šourajících se nemrtvých Romero a jak došlo k tomu, že se následně s produkcí filmu rozloučil a pod vzniklý počin se nakonec podepsal Anderson a nikoliv mistr osobně.

Geneze videohry, plány na expanzi značky do filmového průmyslu, najmutí mistra k natočení reklamy na videoherní dvojku a následně filmové zpracování, obligátní kreativní rozdíly mezi oběma stranami, spočívající v tom, že Romero plánoval natočit nekompromisní žánrovku pro omezenou cílovku, zatímco studio volalo po blockbusterovém fláku pro mainstreamové publikum, předčítání scén a obecný popis mistrova nerealizovaného scénáře, atd. Tohle všechno je fajn. 

Nebýt toho, že je to zabaleno do nekonečných chvalozpěvů na Romerovu genialitu (která ve skutečnosti začíná a končí u jeho zombie trilogie - na rozdíl od takového Carpentera, který má vedle Halloweenu na kontě další kultovní klasiky) a papouškování jeho zásadního podílu na obrodě hororového žánru (což mu nikdo nebere), skrze rozhovory s náhodně poskládanou skupinkou lidí, z nichž převážná většina se rekrutuje z řad mistrových nekritických uctívačů. Reality check: To, že Romero (možná) napsal skvělý scénář, ještě automaticky neznamená, že by byl také schopen natočit skvělý film.

P.S. Kritika Andersonova rozhodnutí odklonit se od příběhu a postav ze hry ze strany hostujících "expertů" po premiéře Creggerova filmu vyzní obzvláště vtipně, jelikož s předlohou bude mít společného ještě méně a vsadím se, že to bude hit.

The Hero Of Heroic Bloodshed: A John Woo Documentary 6/10

Spršky krve a kulek povýšené na formu umění, zpomalovačky, střelba obouruč, přátelství na hraně bromance, loajalita až za hrob, hrdinské sebeobětování, náboženská symbolika a k tomu trademarkoví opeřenci:-). Nový celovečerní dokument o (korunovaném) králi krvavého baletu a zakladateli akčního podžánru heroic bloodshed a v neposlední řadě mém hrdinovi z dětství, na jehož kulervoucí kousky z hollywoodské a následně zpětně i hongkongské provenience jsem v 90s a 00s koukal s otevřenou pusou (a o něco později si podle postavy z jednoho z nich zvolil přezdívku:-))? Sem s tím a hned. Výsledek? Bohužel značné zklamání srovnatelné se sledováním toho, kam se mistrova kariéra ubírá v poslední dekádě.

Sám Woo ve filmu stráví sotva desetiminutovku, zbytek je vyplněn tu více, tu méně zajímavým vyprávěním bývalých a nebo současných spolupracovníků (z nichž jednoznačně vede vedoucí kaskadérů z hongkongské éry mistrovy kariéry), filmových historiků a kritiků (letem světem provedená rekapitulace celé kariéry a stručné komentáře k jednotlivým filmům (některé jsou odbyté jednou větou), doplněné o inspirační zdroje, analytické rozbory témat a pozadí tehdejšího fungování filmového průmyslu v HK a Hollywoodu - víceméně se jen odříká totéž, co má každý správný fanoušek dávno nastudováno z wiki, fan webů a bonusových materiálů) a náhodně vybraných nýmandů (notorický fušer Reiné vyjadřující se k režijnímu mistrovství Wooa je dobrý vtip). Pár (platí doslova) zajímavých historek ze zákulisí natáčení a to je tak vše.

EPIC: Elvis Presley In Concert 7/10

Působivý dokumentárně koncertní dodatek k Luhrmannově pár let starému hranému portrétu, který legendárního "krále rock 'n' rollu" ukazuje tam, kde mu bylo odjakživa nejlépe a totiž na pódiu v extravagantních kostýmech a stylových brýlích a hlavně v záři reflektorů před nadšeně skandujícími (případně omdlévajícími:-)) davy fanoušků.

Osobně se do mistrova fanklubu neřadím, ale musím uznat, že Luhrmannův bonusový kousek je po většinu stopáže skvělá podívaná jak po obsahové (chytrý tah prolínat archivní záběry z koncertních představení ve Vegas s pohledem do zákulisí na zkouškách kapely a s mistrovými rozhovory s novináři, čímž se úspěšně odbourává jednotvárnost filmu), tak především po audiovizuální (kombinace precizně remasterovaného obrazu bez jediného kazu, nápaditě zremixované hudby, která se pyšní dravým moderním zvukem, ale současně si zachovala starosvětského "ducha" originálu, svižného tempa a pohotového střihu odvádí prvotřídní práci) stránce to celé funguje na výbornou, přičemž Elvisovu neuvěřitelně nakažlivou energii, jeho propojení s publikem a tehdejší poměry v showbusinessu film prodává dokonale.

Nicméně platí totéž, co pro Luhrmannův biopic. Cokoliv by mohlo narušit auru geniálního umělce a bezchybného člověka (manželka, dcera, manažer, drogová závislost, uvadající fyzická kondice, atd.) je potichu uklizeno do kouta ve prospěch idealizovaného pomníku o hudební ikoně (namísto kontrastu kariérních úspěchů s problematickým osobním životem).

One Last Adventure: The Making Of Stranger Things 5 8/10

Definitivní tečka jak za finální sezónou, tak za celou sérií, za níž stojí dekádu trvající práce/dřina na projektu, který se z ambiciózního nápadu "poskládáme všechny naše oblíbené filmy z 80s dohromady a natočíme to jako seriál" v průběhu pěti sezón proměnil ve výkladní skříň Netflixu a celosvětový popkulturní fenomén (minimálně na poli merchu:-)), svou formou samozřejmě nepřekvapí (napůl dokumentární pohled do zákulisí, napůl oslavné promo jak samotné série, tak lidí před i za kamerou v čele s Duffer bros.), přesto stojí za pozornost a v závěru dokáže vyloudit i nějakou tu slzičku.

Na poli struktury dokumentu se taktéž žádné překvapení nekoná. Rozhovory s vybranými osobnostmi z řad castingu (vzhledem k počtu vystupujících postav se dle očekávání zdaleka nedostane na všechny) i členy štábu se střídají se záběry z natáčení a zákulisí v průběhu pre-produkce a produkce (brainstorming v rámci writers room, čtené zkoušky, porady všeho druhu, logistika, příprava scén, výprava, kostýmy, make-up), přičemž sem tam padne nějaká zajímavá informace (dopisování scénáře k epizodám za pochodu, důvod hostujících režisérů) a sem tam nějaká nezajímavá fráze, typická pro podobný bonusový obsah (všichni na place jsou jedna velká rodina a navzdory obřímu tlaku ze sebe vydávají to nejlepší).

Z čehož vyplývá, že na fázi post-produkce bohužel vůbec nedojde, takže hudba, střih nebo triková stránka nedostanou v dokumentu žádný prostor. Což je minimálně v případě speciálních efektů velká škoda, protože fantastická jednozáběrová sekvence v polovině sezóny (neboli v předčasném finále:-)) je pokryta na dostatečném prostoru stran přípravy a natáčení scény, ovšem výsledné filmové kouzlo (spojení natočených záběrů do jednoho celku a doplnění cgi obsahu) vzniká až v post-produkci. Dojemná rozlučka na konci natáčení zmíněný nedostatek z části kompenzuje (hra na city, ale funguje to).

Fire And Water: Making The Avatar Films 8/10

Je to v podstatě jen jedno velké promo na dvojku a trojku, respektive důkaz místo slibů strejdy Camerona pro všechny pochybovače o tom, že za charaktery v téhle značce nestojí jedničky a nuly (natož s výpomocí umělé inteligence) a následný hlasový casting ve studiu, ale poctivá/tvrdá mentální/fyzická/herecká práce všech zúčastněných před i za kamerou (převážně v podvodních nádržích a pomocí hi-tech technologií, obojí navržených a postavených na míru, z čehož si lze udělat vcelku jasnou představu o tom, v čem studio utopilo ten gigantický půlmiliardový rozpočet za oba filmy - a to navíc do jisté míry zredukovalo náklady natáčením dvojky a trojky současně:-)).

Související odbočka: tohle poselství (žádné digitální animace a virtuální herectví, ale skutečné výkony skutečných herců) je leitmotiv nesoucí se celým dokumentem od Cameronovy úvodní zdravice až po závěrečnou sumarizující rozlučku, takže očividně existuje skupina diváků, která si navzdory masivní marketingové kampani doprovázející jedničku i dvojku, ve které se přesně toto adresovalo (obdivuhodný výkon Winslet stran zadržování dechu pod vodou, atd.), myslí, že tahle série vzniká podobným způsobem jako cgi animáky, přičemž asi není úplně bezvýznamná, protože Železný Jim cítil potřebu uvést věci na pravou míru dodatečným pohledem do zákulisí, byť tentokrát jen letem světem.

Z čehož vyplývá, že pro opravdu hluboký ponor do produkce filmů s modrásky je potřeba se poohlédnout jinde (třeba v obsáhlých bonusových materiálech dostupných na fyzických nosičích). Tahle dokumentární série (proč je to vůbec rozděleno na dvě části, když se to tematicky ani dramaturgicky od sebe nijak neodlišuje?) se navzdory názvu a podtitulu soustředí jen na performance capture herectví a natáčení v podvodních nádržích (triky, rekvizity, kostýmy, výprava a další související produkční oblasti jsou tudíž zcela pominuty), přičemž o produkci ohnivě popelavého pokračování bohužel nepadne ani slovo a slibovaný sneak peek se vcelku nepochopitelně "skrývá" uprostřed závěrečných titulků.

Jaws @ 50: The Definitive Inside Story 8/10

Milník světové kinematografie a současně kulturní a marketingový fenomén, který definoval pojem "blockbuster" a nakopl Spielbergovu kariéru do netušených výšin, slaví úctyhodné kulatiny a Universal usoudil, že při příležitosti vydání výroční 4k edice je potřeba se k němu po bezpočtu předchozích pohledů do zákulisí a bonusových materiálů na videu znovu vrátit a převyprávět divákům prostřednictvím rozhovorů s tvůrci (a vybranými osobnostmi z oboru) a spousty (v některých případech unikátních) dobových záběrů z natáčení "definitivní" verzi toho, jak to tenkrát vlastně všechno bylo.

A samozřejmě při tom nesmí chybět všechny, dnes už legendární, historky z knižního zákulisí (zápolení s hledáním vhodného/výstižného názvu i přebalu budoucího bestselleru) a především samotného natáčení instantní žánrové klasiky, jež se na každém kroku potýkala s problémovou produkcí (neustálé problémy s Brucem, alias poruchovým mechanickým modelem lidožrouta, což přinutilo Spielberga vsadit na divákovu představivost a jeho strach z neznáma (o pár let později tenhle přístup, pramenící z podobných příčin, dovedl k dokonalosti Scott v Alienovi:-)), těžkosti způsobené natáčením na otevřeném moři i několikanásobné překročení rozpočtu i natáčecího plánu), přičemž je přítomen i dovětek na konto negativního dopadu filmu na přírodu. Fanoušci nestárnoucího filmového klenotu, kteří mají poctivě nastudováno, se sice žádného zásadního odhalení nebo překvapení nedočkají, přesto tahle jubilejní dokumentární retrospektiva stojí za to.

Wick Is Pain 8/10

Wick, Reeves, Stahelski, Leitch, Kolstad, šikulové z 87Eleven, gun-fu, car-fu, dog-fu:-), brazilské jiu-jitsu, katany, nunčaky, neony, noční kluby, pouště, auta, koně, motorky, psi, hotely Continental, High Table, mince, pravidla … a všudypřítomná bolest. Ale také odvážná vize konečně prorazit skrze natočení filmu od fanoušků žánru pro fanoušky žánru, velké problémy s financováním (kudos Longoria), geniální nápad oprášit nepoužitý koncept kombinující close combat se zbraněmi a martial arts (kudos Statham), narůstající tenze mezi dvojicí přátel, toho času celovečerních debutantů (kudos oběma za otevřenost), škrtání scén z důvodů nedostatku času a peněz, velké problémy s distribucí (z dnešního pohledu nepochopitelné), náhlé uvolnění slotu v kinech (kudos kravaťáci ve Foxu), uvedení na festivalu … a zbytek je historie.

Dokumentární pohled na franšízu, která stojí za obrodou akčního žánru a představuje tech demo současné úrovně hollywoodských stunt teamů, se spoustou zákulisního intelu (nejen k této sérii, kudos Lee) prostřednictvím (nečekaně upřímných) rozhovorů s ústředními postavami wickovské ságy (Reeves, Stahelski, Leitch, Kolstad a pár dalších osobností z řad před i za kamerou) a hromady (častokrát raritních) záběrů jak z natáčení jednotlivých "kapitol" série, tak z kaskadérské kuchyně 87Eleven. Škoda jen, že se dokument nevěnuje sequelům stejnou měrou jako originálu (alespoň že top-down shooter sekvence dostala čestnou zmínku:-)) a z natáčení jednotlivých akčních sekvencí jsou vidět jen útržky (přitom s každým dalším dílem se laťka posunula) a neméně atraktivní zbytek hereckého osazenstva je značně upozaděn.

Turning Point: The Vietnam War 9/10

Krátce po sobě dorazil další dokumentární pohled na nejkontroverznější válečné tažení v amerických dějinách, s jehož následky se země svobody neúspěšně potýká až do dnešních dní, přičemž oproti nedávné sérii Vietnam: The War That Changed America naštěstí v mnohem komplexnější a současně kritičtější podobě, která se svou kvalitativní úrovní blíží na dohled nepřekonatelné sérii The Vietnam War, jež tento proxy konflikt pokrývá naprosto vyčerpávajícím způsobem. 

Oproti sérii Vietnam: The War That Changed America, která se zaměřila především na výpovědi přímých účastníků střetnutí z obou stran barikády, zatímco spousta souvisejících témat/aktérů/událostí nebyla zmíněna vůbec nebo jen okrajově (což se týkalo zejména geo/politické roviny, která zde hrála klíčovou roli), se v tomto případě tvůrci po vzoru série The Vietnam War pokoušejí zmapovat dějiny této občanské války na pozadí studené války ve všech historických, politických, společenských, vojenských, uměleckých a kritických souvislostech a vedle zdokumentování příčin a podstaty konfliktu věnují důkladnou pozornost i politickému pozadí a politickému/vojenskému zhodnocení (kvituji realistický přístup vystupujících aktérů na konto amerického angažmá v "Namu", zejména stran tehdy vládnoucí administrativy).

Light & Magic (Sezóna 2) 9/10

Duchovní nástupce devadesátkové "making of" dokumentární série Movie Magic se vrací s druhou sezónou a platí pro ni to samé, co pro pár let starou premiérovou řadu, tj. povinnost pro všechny fanoušky filmu a zákulisí jejich natáčení, poutavou formou (spousta archivního obrazového materiálu, častokrát unikátní povahy) pojednávající o tom, jak se v průběhu čtyř dekád tvořily (rukodělné a později počítačové) filmově-trikové dějiny prostřednictvím šikulů v ILM.

Druhá sezóna plynule pokračuje tam, kde první sezóna skončila (nástup digitální trikové revoluce v podobě CGI a obecně éra adopce digitální technologie jako takové, jak v rámci postprodukce, tak nedlouho poté i samotného natáčení skrze digitální kamery), čímž odpadá největší výtka z minula (vynechání prequelové trilogie Star Wars), která byla napravena více než důkladně (byť tak jako v předchozí sezóně se nejvíce času věnuje Epizodě I, znatelně méně prostoru dostala Epizoda II, Epizoda III se pozornosti dočkala už jen okrajově). Tentokrát třídílná minisérie vedle prequelové trilogie Star Wars znovu mapuje i několik dalších trikově přelomových blockbusterů, natočených na přelomu milénia, přičemž dojde na rozbor řady konkrétních scén (Twister, The Perfect Storm, War of the Worlds, trilogie Pirates of the Caribbean).

Tvůrci, respektive aktéři v rozhovorech, se nebojí komentovat kontroverze (reakce kritiků a části veřejnosti na jednu nejmenovanou, kompletně digitální, postavu ve Star Wars), neprozíravé kroky (neakceptace zakázky na Avatara, byť z důvodu časového/kapacitního tlaku se firma do produkce Cameronova velkofilmu nakonec zapojila), nebo citlivá/bolavá témata (smutná epizoda s odchodem části zaměstnanců na pozadí odprodeje a později definitivního uzavření modelářské dílny, která byla nedílnou součásti ILM od vzniku společnosti a v nemalé míře stála za jejím úspěchem), ale stejně tak i realisticky reflektovat tehdejší situaci na trhu (pochvalná zmínka o ambiciózní konkurenci (Digital Domain, Weta), která se postupem času dostala na podobnou kvalitativní úroveň dříve nedostižného trikového průkopníka).

Škoda, že stran počtu epizod (a tím pádem i obsahu) došlo oproti předchozí sezóně k redukci na polovinu, nicméně předpokládám, že tento nedostatek (tak jako minule byla spousta dalších trikově významných filmů a seriálů opomenuta, typicky další produkce Star Wars, tj. sequelová trilogie a Rouge One s Mandalorianem, ale také Marvel, Jurassic World, Transformers nebo The Rings of Power), bude za pár let opět odčiněn prostřednictvím třetí sezóny.

Vietnam: The War That Changed America 8/10

Kvalitně natočená skládačka, ze které si lze udělat poměrně přehlednou představu o výsledném obraze, ale pár (podstatných) dílků v krabici pro ucelený pohled na toto nejkontroverznější válečné tažení v amerických dějinách bohužel chybí. Po nepřekonatelné sérii The Vietnam War je takříkajíc nevyhnutelné, aby každý další podobný pokus o zdokumentování tohoto proxy konfliktu byl s tímto mistrovským dílem na poli válečné dokumentaristiky srovnáván.

Zatímco série The Vietnam War nabídla informačně zcela vyčerpávající a nadto nadmíru komplexní pohled na toto téma ve všech historických, politických, společenských, vojenských, uměleckých a kritických souvislostech (přičemž zejména politická rovina je zde naprosto zásadní) za doprovodu výpovědí přímých účastníků střetnutí z obou stran barikády, v tomto případě stěžejní roli hrají rozhovory s veterány s důrazem na emocionální stránku věci (tudíž nechybí spousta šťastných shledání po letech). Spousta souvisejících témat/aktérů/událostí tak bohužel není zmíněna vůbec nebo jen okrajově (příčiny, počátek a podstata konfliktu, politické pozadí nebo společenské a politické/vojenské zhodnocení).

Aliens Expanded 8/10

Nejnovější přírůstek do série Romulus je za rohem a jak jinak (lépe) se na návrat xenomorfů s kyselinou namísto krve připravit, než nedávno vydaným novým retrospektivní pohledem na vznik nejlepšího dílu série, tj. Aliens (promiň Ridley, těsný souboj, ale královna je prostě královna:-)) s názvem Aliens Expanded. Genezi filmu od A do Z už před dvaceti lety vyčerpávajícím způsobem prozkoumal tříhodinový dokument Superior Firepower: The Making of Aliens (je součástí video kolekcí Alien Quadrilogy a Alien Anthology a jeho autor je přítomen i zde), ale tvůrci aktuálního dokumentu usoudili, že je potřeba se k látce vrátit v klasickém "cameronovském" stylu, tzn. všeho víc:-), takže tentokrát od A do Z ve čtyřhodinovém dokumentu. A po jeho zhlédnutí mohu konstatovat, že s nimi nelze než souhlasit.

Použitou formou dokument trochu připomene (informačně taktéž nabitý) "MU-TH-UR Mode" z kolekce Alien Anthology, tj. záběry na mluvící hlavy (sešla se tady téměř kompletní posádka a nejdůležitější persony z řad členů štábu), které se skládají ze zábavných/zajímavých historek z natáčení (mezi hromadou dobře známých perliček, typu výměny Remara za Biehna, vzájemné animozity mezi Cameronem a členy štábu, boot campu pro herce nebo důvodu neúčasti Gigera na projektu, padne i několik nových, tedy alespoň pro mě), analytických rozborů nejrůznějších motivů a témat filmu a hodnocení jeho přetrvávajícího odkazu v popkultuře, se střídají s odpovídajícími sekvencemi přímo z filmu k navození atmosféry a doprovodnými scénami ze zákulisí natáčení tak, jak pomyslně postupuje děj filmu.

Jistou výtku bych měl vůči přítomnosti několika influencerů (více bych ocenil, kdyby se ušetřený čas věnoval lidem přímo zapojeným do produkce), neustálé budování piedestalu jak Cameronovi, tak i jeho filmu je sice pochopitelné (přece jen jde o jeden z nejlepších filmů a současně pokračování všech dob), ale po čase poněkud repetitivní, dovedl bych si představit, že především Cameron a Weaver dostanou v dokumentu o něco rozsáhlejší screentime a poslední povzdech se týká čtveřice Horner, Biddle, Matthews a Paxton (kvituji opravdu dojemnou poctu/rozlučku), která z pochopitelných důvodů nemohla na dokumentu participovat. V každém případě to nejpodstatnější - zhlédnout dokument na jeden zátah a po jeho skončení na nic nečekat a okamžitě si pustit samotný film - tady funguje na výbornou:-).

P. S. V příštím roce je naplánováno vydání podobně komplexního dokumentu jiné osmdesátkové klasiky strašidelného žánru pod všeříkajícím názvem The Thing Expanded (na svědomí jej mají stejní autoři).

ABBA: Against The Odds 6/10

Cokoliv po roce 2000 (muzikál, reunion, nové singly, následně album) kde nic tu nic. Aha, takže to je dokument nějakého staršího data, chápu. Tak schválně se v titulcích na konci podívám, kdy to vzniklo. Rok výroby: 2024. OK, tak nic, no:-(. S ohledem na problematický de facto rozpad kapely extra zajímavé období v poslední dekádě, které na rozdíl od kariéry v 70s a 80s není na poli dokumentárního filmu zpracováno kdovíkolikrát kdekým, podle všeho nestojí ani za textový dodatek na konci, když už ne vyloženě určitou část stopáže. Bohužel jsem se tady nedozvěděl nic, co bych už před tím neznal z wiki nebo tuny starších dokumentů.

The Devil's Confession: The Lost Eichmann Tapes 8/10

Předmětné zvukové záznamy navzdory názvu dokumentu bohužel nepředstavují středobod celého vyprávění a v samotném procesu téměř žádnou roli nehrály (protože nebyly k dispozici), přesto se tvůrcům podařilo skloubením těch několika nejvýmluvnějších Eichmannových výroků z dochovaných pásek s procedurálním pojetím právě probíhajícího soudního přelíčení (plus několika hraných sekvencí) vytvořit poutavý a poměrně komplexní pohled na celou kauzu.

Největším přínosem filmu (potažmo samotných zvukových záznamů) je úspěšné nabourání zažité teze o nacistických pohlavárech, kteří byli jen obyčejní pěšáci a "prostě jen plnili rozkazy". Protože ne, prostým plněním rozkazů se nikdo mezi absolutní špičky jakéhokoliv represivního režimu nedostal.

Největším nedostatkem je skromný výskyt zmíněných hlasových úryvků, tudíž ponoření do Eichmannovy mysli se tady neděje v takové míře, jak by asi bylo záhodno. Nicméně podle všeho vedle tohoto dvouhodinového filmu existuje také třídílná tříhodinová minisérie, tak je možné, že v jejím případě tato výtka padá. 

To End All War: Oppenheimer & The Atomic Bomb 7/10

Universal promuje Nolanův film všemi možnými způsoby a vedle geniální marketingové symbiózy s plastikovou panenkou vsadil i na celovečerní dokumentární speciál o životě a době Oppenheimera, ve kterém pomocí bezpočtu "mluvících hlav", sugestivních animovaných sekvencí a samozřejmě spousty archivních materiálů … v podstatě převypráví nejen všechny stěžejní momenty, ale téměř celý děj Nolanova mistrovského kusu:-). 

Fanoušci daného tématu, kteří mají poctivě nastudováno, se pochopitelně žádného nového odhalení/překvapení nedočkají, nicméně pro znalce Nolanova hitu si tvůrci přichystali pár dodatečných (vlastně vcelku zajímavých) informací navíc, které Oppenheimerovu osobu/osobnost a tehdejší události zasazují do většího historického kontextu. Celkově příjemný doplněk k Nolanově biopicu podaný pro běžného diváka srozumitelnou a audiovizuálně poutavou formou.

The Rescue 9/10

Tak dohnán další z mnoha mých restů a po vynikajícím Howardově filmu konečně zhlédnut i zmíněný dokument na totéž téma od NatGeo a musím radostně konstatovat, že je (taktéž) naprosto parádní. Mix mluvících hlav, autentických záběrů z události (objevení strádající, ale stále živé, skupinky je fakt silný zážitek:-)) a hraných "rekonstrukčních" sekvencí pro dokreslení vyprávění účastníků je skvěle vybalancován a tvůrci zamýšlená emoční křivka napětí, strachu, úlevy a závěrečné radosti pro diváka funguje v celém průběhu filmu ukázkově. Přičemž ale i s tímto dokumentem na paměti se můj pohled na Howardovo dramatické zpracování vůbec nijak nezměnil, možná spíše naopak, protože jsem až zpětně mohl docenit, jak přesně se mu podařilo uvedenou událost přetavit ve film (který má úplně jiná pravidla, než dokumentární zaznamenání skutečnosti a co může fungovat v jednom útvaru, nemusí fungovat ve druhém a naopak). V každém případě vážně stojí za to vidět jak film, tak dokument. 

Light & Magic (Sezóna 1) 9/10

Povinnost pro všechny fanoušky filmu a zákulisí jejich natáčení, spadající do éry triky nabitých sci-fi a fantasy blockbusterů z dílny strýčků Lucase a Spielberga, mapující trikovou revoluci, která započala původními Star Wars na konci 70s a kulminovala "živými" dinosaury v Jurassic Parku zpočátku 90s a za níž stojí šikulové z Lucasem založené trikové společnosti Industrial Light & Magic, nebo-li ILM.

V šestidílné minisérii postupně dojde řeč na to, jak Lucas při přípravě originálních Star Wars zjistil, že žádná tehdejší firma z oboru zvláštních efektů není schopna naplnit jeho vizi a tak ji musel založit sám, proč firmu pojmenoval zrovna ILM, jak se do nově vzniklé ILM dostali takoví trikoví mistři v oboru, jakou jsou Dykstra, Tippett, Muren, Edlund, Knoll, Ralston nebo Johnston, jak v podstatě z nouze zmínění matadoři přišli s novými a přelomovými technologiemi typu motion control camery (dynamická kamera, řízená počítačem, se pohybovala vůči statickým modelům, oproti v té době využívané technice, kdy tomu bylo naopak), jak se podařilo ILM, jakožto firmě, určené původně čistě pro tvorbu triků ve Star Wars filmech, expandovat a osamostatnit se díky Lucasem schválenému přijímání zakázek třetích stran (ač se to možná  nezdá, šlo o dost zásadní moment), jak zpočátku nenápadně došlo v ILM ke koketování s počítačem generovanou grafikou (což mělo následně vyústit ve vznik Pixaru a jeho odprodej Jobsovi), jak postupem času tato nová technologie - CGI - naprosto převálcovala všechno ostatní (stop-motion animace, fyzické modely, malovaná pozadí, masky, animatroniku, atd.), jak se k tomu jednotliví zaměstnanci stavěli (podle toho, na které straně barikády, aneb uměleckých oddělení, stáli) a konečně co pro soudobou kinematografii znamenala jak triková revoluce v podobě CGI, tak ILM samotná.

Jednotlivé díly se relativně podrobně věnují natáčení největších milníků (nejen) po trikové stránce, tj. zejména původní trilogii Star Wars (přičemž zdaleka nejvíce prostoru zaujímá Epizoda IV, o něco méně pozornosti má Epizoda V, Epizodě VI se pak tvůrci věnují nejméně ze všech tří filmů), Spielbergovu prvnímu dobrodružství Indiana Jonese (s trikově spektakulárním finále), Cameronovské dvojici kultovních klasik The Abyss a T2: Judgment Day (ve kterých bylo CGI poprvé použito ve větší míře) a pochopitelně opět Spielbergovu megahitu Jurassic Park (ve kterém CGI v pionýrské době digitálních triků dosáhlo vrcholu). K tomu nechybějí veselé historky z natáčení, vzpomínky jednotlivých aktérů, odpovědných za konkrétní trikové sekvence a samozřejmě i vyprávění příslušných režiséru od Lucase, přes Spielberga, až po Camerona a pár dalších osobností z řad režisérů a producentů (Zemeckis, Howard, Favreau, Abrams, Kennedy, Marshall, atd.).

Je trochu škoda, že se v rámci minisérie nevěnuje větší, případně alespoň nějaká, pozornost i dalším trikovým blockbusterům z dílny ILM z počátku zmíněné digitální trikové éry, například Oscarem za zvláštní efekty oceněným filmům Death Becomes Her, Forrest Gump, Innerspace, ale třeba i Who Framed Roger Rabbit a zejména pak prequelové trilogii Star Wars, která jak natáčením na virtuálním place, tak v případě Epizody II a III snímáním obrazu digitálními kamerami, představuje rovněž určitý přelom v trikových technologiích (alespoň ten The Mandalorian stran virtuálního placu nové generace krátce zmíněn je).

Celkově jde ovšem o špičkovou "making of" minisérii a pro každého pravověrného filmového fandu, který v 90s vyrůstal na dokumentární sérii Movie Magic (já to tehdy úplně hltal:-)), splněný sen a must-see záležitost o tom, jak se tenkrát tvořily filmově-trikové dějiny.

Being James Bond: The Daniel Craig Story 9/10

Parádní dokument o Craigovi, který slouží jako (dojemná) rozlučka herce s postavou, které obětoval více než 15 let svého života. Craig, Broccoli a Wilson vypráví o jednotlivých craigovkách (u QoS se lehce dotknou kvality této bondovky a možných příčin) se záběry z natáčení a samotných filmů v pozadí.

Fakt, že se Craig při natáčení snad pokaždé zranil jsem věděl, ale překvapilo mě, že u Spectre točil tu jednozáběrovou předtitulkovku se zlomenou nohou, než aby zastavil produkci na několik měsíců. Prostě respekt:-). Dojde i na komentář ke slavnému výroku o podřezání žil namísto natáčení dalšího filmu a úplně nejlepší je závěr, kde se na place NTTD loučí Craig s rolí a Broccoli prohlásí, že netuší, jak by šlo Craiga překonat. Moc pěkný doplněk k NTTD, doporučuji:-).

The Vietnam War 10/10

Nemám rád takové ty silácké a odsuzující prohlášení o tom, že vybraná látka už není potřeba být jakkoliv dále zkoumána, nahlížena a zpracována, protože určitým dílem bylo na dané téma řečeno naprosto vše, co se vůbec říci dalo a nikdo další na konto předmětné věci ničím obohacujícím už přispět zkrátka nemůže, protože nic absentujícího už neexistuje, ale pokud to u něčeho kdy platilo a ani v nejmenším nejde o přehánění, tak rozhodně u této dokumentární série. 

Pro všechny fanoušky military historie, studené války, dějinného období 60s a 70s v "kolébce demokracie" a hollywoodských válečných filmů o "Namu" naprostá povinnost, pro všechny fanoušky tohoto konkrétního proxy konfliktu ve všech historických, politických, společenských, vojenských, uměleckých a kritických souvislostech vyloženě audiovizuální bible. Od premiéry si dávám každý rok až dva pravidelně repete. Ne proto, že by paměť už vynechávala a bylo potřeba si sérii připomenout, ale čistě pro požitek z toho, jak ve všech směrech dokonalý tento projekt je.