Iluze bažinatých lokací vypadá přesvědčivě (byť se film točil někde úplně jinde než se odehrává děj), casting podává slušné herecké výkony (potěšila přítomnost veterána de Almeidy), stopáž se zastavila na rozumné hodnotě a digitální triky stran impozantního zvířecího záporáka s ohledem na limity rozpočtu odvádí překvapivě dobrou práci, ale co je to všechno platné, když nejdůležitější rovina filmu moc nefunguje a totiž samotné střetnutí s divokým zástupcem přírody.
Namísto krvavého/brutálního řádění nezastavitelného monstra se totiž podstatná část filmu věnuje nezajímavé/nudné dialogové obsahové výplni, ve které se jen dále zpomaluje už tak nepříliš svižné tempo. Když už sporadicky na nějakou akci dojde, tak to není o mnoho lepší. Samotné fatality se ve většině případů odehrávají mimo záběr kamery, gore zcela absentuje, napětí se dostavuje nárazově a bodycount je poznamenán předvídatelným pořadím odchodů postav ze scény.