Trailery pro jednou zase kecaly a lákaly na tak trochu jiný film (ze zpětného pohledu vlastně ani není divu, podobné filmy se nedají propagovat napřímo, aniž by neztratily podstatnou část svého kouzla). A ještěže tak. Protože výsledkem je ještě působivější (a současně ambicióznější) podívaná než v případě už tak vydařeného Barbariana, přestože obvyklé hororové propriety (nenadálé lekačky, explicitní gore, nadměrný bodycount, atd.) tady divák paradoxně nenajde.
Co na něj ve filmu naopak čeká, je důmyslná dramaturgická skládačka, ve které se pečlivě dávkuje ústřední příběhová linka tak, aby s každým dalším dílkem, respektive kapitolou, došlo k odhalení výsledného obrazu (podstata mysteriózního případu a původce všeho zla) jen do takové míry, aby si film udržel parádně budovanou atmosféru a postupně gradující napětí a tempo od začátku až do konce. Cregger nápaditým způsobem střídá různé žánry, perspektivy a časově roviny s takovou samozřejmostí, že seriózní dramatické scény stojí bok po boku s (černo)humornými a přiznaně brakovými, aniž by to celé přestalo fungovat (finále s přespolním během na pozadí nechápavých pohledů sousedů je top:-)).
Tomuhle se říká storytelling jak z učebnice. Na rozdíl od žánrovek s nějakým překvapivým plot twistem (jako třeba Barbarian), u kterých po prvotním zhlédnutí kouzlo do značné míry pomine, pátrání po zmizelých dětech bude požitek sledovat opakovaně a hledat všechny stopy naznačující další vývoj děje (zmínky o čarodějnici, nápis na autě, noční můry, atd.) a všímat si jednotlivých detailů na pozadí, které propojují všechny kapitoly do jednoho souvislého celku.
Cregger při tom hravém vypravěčském kličkování ovšem nezapomíná ani na produkční hodnoty a audiovizuální stránku věci. Práce s kamerou, hudbou a střihem je na špičkové úrovni. Hypnoticky pomalé kamerové jízdy je radost sledovat, náladový OST (na němž se Cregger spolupodílel, klobouček) parádně dotváří nervózní atmosféru a nechybí ani stylové audiovizuální laskominy (pov záběry nekompromisního pronásledování bubáka skrze zahrádky i domy), jakožto výborné herecké výkony všech zúčastněných (byť vzhledem k množství postav a fragmentovanému způsobu vyprávění se tak děje na omezeném prostoru). Celkově černý kůň letošní sezóny, který dokazuje, že Resident Evil je v těch nejlepších rukou:-).
P.S. Jediná podstatnější výtka směřuje (shodou okolností stejně jako v případě Barbariana) k výběru originálního názvu, který toho prozrazuje více, než je nezbytně nutné (jeden z nemnoha případů, kdy je lepší tuzemský distribuční název).