Problémem totiž je, že film si odbyde povinnou expozici s nenadálým rozpadem přátelství (k čemuž ani nevede patřičná dramaturgická cesta - mírně obskurní hlavní postava se prostě najednou začne chovat jako naprostý magor, protože to narativ zrovna vyžaduje, s čímž ostatní postavy nemají vůbec žádný problém, natož aby se pídily po příčině) a následně střídá zmíněné žánrové polohy prakticky v náhodném pořadí až do samotného (nikterak vzrušujícího) finále.
Spousta scén tak působí buď wtf stylem (aniž by na to ovšem další dění ve filmu navazovalo nebo alespoň reagovalo) nebo úplně vyšumí do ztracena (pleška, žába, stoka, atd.), protože rozpracování jednotlivých témat (narušená psychika, krize identity, postupný rozpad osobnosti, vztahová toxicita, problémy s navazováním sociálních vazeb, atd.) se nedostává potřebného prostoru. Potenciálně zábavné scény na hraně trapnosti a tragikomedie jsou ve filmu navíc nesmyslně roztaženy až do takové míry, že se při nich stírají hranice mezi tvůrčím záměrem a autorskou neschopností.