Pluribus (Sezóna 1) 7/10

Co by se stalo, kdyby lidé z nějakého důvodu ztratili svou individualitu a získali kolektivní mysl se všemi vzpomínkami, zkušenostmi a dovednostmi všech takto "obdařených" jedinců? A jak by na podobný přerod reagovali lidé, kterým se podařilo ne/dobrovolné asimilaci vyhnout? A proč nová etapa lidské civilizace připomíná svět budoucnosti ze Star Treku, jinými slovy ultimátní verzi komunismu (přátelství, mír a společné vlastnictví)? Samé otázky:-). Naštěstí Gilligan na ně zná odpověď a nebojí se o ně podělit (respektive na některé z nich, většinu si bohužel šetří do následujících sezón).

Palec nahoru za originální nápad s family friendly verzí Borgů ze Star Treku (ok, tak zase tak originální ne:-)) přenesených do současnosti a zbavených touhy po dokonalosti (a geniálních hlášek:-)). Tahle premisa do budoucna nabízí ohromný potenciál jak stran vývoje postav, tak samotné příběhové linky a případných zvratů. V první sezóně je (předpokládám, že záměrně, aby bylo o čem vyprávět v dalších sezónách, nikoliv z nedostatku nápadů) zredukována jen na situaci "celé lidstvo je jeden velký hotel a hlavní postava si může poručit úplně cokoliv, včetně vybraných osob", tudíž spousta otázek stran fungování světa zůstává nezodpovězena a v úvodu předestřená mise na záchranu lidstva se odsouvá na příště.

Účinnou náplastí na bolesti nedostatečně rozvinutého narativu, které lze do jisté míry omluvit tím, že se jedná o první sezónu, ve které je primárním úkolem představit jednotlivé charaktery a nastínit základní příběhový koncept (s nějakým cliffhangerem na konci), budiž typově dokonale vybraný a výborně hrající casting ústřední dvojice (neurotická Seehorn v hlavní roli sype jednu sarkastickou hlášku za druhou a mnohé scény si krade pro sebe, zatímco sympatická Wydra je jejím umírněným protipólem), pár zábavných scén (ve kterých figuruje pohodář Schutte, ovšem hlavní cenu si odnáší Cena se svým cameo vystoupením:-)) a nadstandardní produkční hodnoty (post-apo atmosféra liduprázdného města se povedla).