úterý 30. prosince 2025

It: Welcome To Derry (Sezóna 1) 8/10

Muschiettiho dvoudílná filmová adaptace "toho" ve své době po dlouhých letech zvedla kvalitativní laťku hororových žánrovek natočených podle Kingových knih opět nahoru (aby se následně s dalšími filmy, s čestnou výjimkou dvojice příspěvků od Flanagana, zase prudce propadla dolů:-)), takže očekávání stran jeho seriálového prequelu byla nemalá. Naštěstí dobrá věc se podařila a na návrat do titulního městečka s temný tajemstvím pobývajícím v odpadních kanálech divák na rozdíl od zdejších postav nezapomene, protože Muschietti se i na podruhé trefil do středu terče.

V prvé řadě je potřeba pochválit jednak navrátilce Skarsgårda, jehož charismatické vystoupení je stejně jako ve filmech správně znepokojivé, černohumorné, děsivé a uhrančivé zároveň (a to do té míry, že jakmile se objeví na scéně, krade si veškerou pozornost pro sebe) a jednak casting dětských postav, který je typově dokonale vybraný a nadto podává výborné herecké výkony. V kombinaci s vynikajícími produkčními hodnotami (retro výprava, kostýmy a OST odvádějí špičkovou práci) se tvůrcům daří budovat parádní atmosféru "parta dětí na výpravě za (nebezpečným) dobrodružstvím" podobně jako je tomu ve Stranger Things (nebo když už je řeč o Kingovi, tak ve Stand By Me a filmové adaptaci It).

Příběhová linka má vcelku pomalý rozjezd a trestuhodně dlouho trvá, než hlavní bubák v přestrojení za klauna konečně nastoupí na scénu v celé své kráse (naštěstí žádný dějový filler se v řadách epizod nevyskytuje), jisté rezervy jsou patrné taktéž na nevyrovnané trikové stránce (cgi v některých scénách vypadá fajn, zatímco v jiných lacině a nepřesvědčivě) a čistě hororových situací v průběhu děje zase tolik není. Podobné nedostatky ovšem bohatě vyvažuje vynikající chemie mezi dětskými postavami, přítomnost překvapivě brutálních scén (při kterých se nezapomnělo na výživné fatality), odvaha tvůrců poslat sympatickou dětskou postavu předčasně na střídačku (přičemž její emocionálně drtivý odchod v předposlední epizodě patří k nejlepším scénám letošního roku:-)) a výborně vygradované finále (jak stran samotného vypořádání se s hlavním bubákem, tak dojemné rozlučky). Snad Muschiettimu vydrží podobná forma i v příští sezóně.