Baldoniho kousek táhla nahoru jednoznačně Lively a ve druhém sledu také v rámci žánru ne-až-tak-obvyklá výhybka ze standardní romance do rodinného (melo)dramatu, ve kterém se řeší i překvapivě seriózní témata (rodinná traumata, domácí násilí, atd.). Booneův pokus o podobný finanční zázrak bohužel netáhne nahoru v podstatě nikdo a nic. Nejlépe z toho vychází nadějná mladá dvojice Grace a Thames, bohužel se musí dělit o čas s dalšími (nepříliš zajímavými) aktéry.
Naprosto předvídatelná historka totiž plete dohromady hned tři paralelní příběhové linky, aniž by bylo jasné, co je vlastně pointou filmu (dceřiny námluvy, komplikovaný vztah matky s dcerou, vyrovnávání se s nevěrou a potlačenými city), čehož důsledkem je, že ani jedna z nich nedostane ve filmu dostatek prostoru. Což se projevuje i na tom, že film má vážné nedostatky stran naplňování žánrových vzorců (romance nesčetněkrát viděná jinde, komedie pouze náznakem a drama/konflikt/katarze prakticky neexistuje), za to exceluje po stránce ohraných žánrových klišé a přepálené stopáže.