Andor (Sezóna 2) 8/10

Seriálový prolog k filmovému prologu patří k tomu nejlepšímu ze SW v Disneyho éře. Přesto Gilroy ve druhé a poslední sezóně potěšil i nepotěšil zároveň. Všechna pozitiva z minula zachoval (vynikající produkční hodnoty (výprava, kostýmy a triky odvádějí špičkovou práci), skvěle hrající casting v čele s ústřední trojicí Luna, O'Reilly a Skarsgård, parádní atmosféra, vybrané klimaxové sekvence/epizody), ovšem neduhy z první sezóny, stran natahování stopáže, jsou přítomny i zde. Tudíž platí totéž, co minule. Seškrtat sezónu na poloviční počet epizod a byla by to strhující podívaná od začátku až do konce. Přesto jde o výborný příspěvek do SW univerza, jehož nejsilnější stránkou je vyprávění postavené na postavách a vztazích mezi nimi a nikoliv na akci a humoru jako v případě zbytku SW produkce.

Druhá sezóna je opět složena z několika epizodních trilogií, které spolu tu více, tu méně dějově souvisí, čehož důsledkem jsou zbytečné obsahové výplně s nepodstatnou dějovou vatou mezi jednotlivými příběhovými oblouky. Co by se jinde odehrálo v rámci několika málo minut a děj by se posunul vpřed, je tady zase nataženo na dlouhé desítky minut trvající sekvence, ve kterých se děj točí v kruhu. V průběhu jednotlivých epizod je tak těžké rozklíčovat hlavní příběhovou linku, což je fajn z pohledu nepředvídatelnosti děje, ale na druhou stranu to vyvolává dojem natahování stopáže. S čímž souvisí i razantní časové skoky vpřed, se kterými v pravidelných intervalech v průběhu sezóny přichází opětovné rozestavění jednotlivých figurek na šachovnici, což příliš nepomáhá dramaturgii, respektive plynulosti vyprávění.

Spousta silných scén (parádní úvodní sekvence v podobě heist mise s experimentální stíhačkou, přísně tajná konference, připomínající podobnou neformální schůzku z učebnic historie, na které se dojednalo "konečné řešení" jiného problému, celá epizoda s pouliční demonstrací, která je předčasným vrcholem druhé sezóny, klíčový proslov v senátu a následný útěk, atd.) je tak naředěna zbytečnými dějovými odbočkami (celá epizoda se zajetím hlavní postavy znesvářenou skupinou povstalců, svatební obřad a následná taneční párty, atd.), bez kterých by se příběhová linka bez problémů obešla, aniž by to mělo vliv na divácký zážitek, protože ze zpětného pohledu nepřinášejí vyprávění nic podstatného. Což je škoda, protože mnohá prázdná místa (stran postupného vzestupu povstalců z bandy různorodých, často rozhádaných, jednotlivců k organizované a jednotné skupině hnutí odporu) paradoxně zůstávají nadále nezaplněna.

Přesto klady jasně převažují nad nedostatky. Paranoidní atmosféra, práce s postavami (charakterový vývoj, vzájemné vztahy), plynulé přepínání mezi žánry (od politického thrilleru, přes psychologické drama, až po akční sci-fi), pohled do zákulisí povstání (které tvoří nespočet frakcí s různými (dokonce protichůdnými) motivacemi a cíli a nikoliv ucelená skupina bojovníků za svobodu) i vojenské mašinérie uvnitř imperiálních struktur (ve které hrají roli intriky, kariérismus, spiknutí a zrady). To všechno ve druhé sezóně funguje na podobně kvalitní úrovni jako posledně. K tomu je potřeba připočítat seriózní témata (účel světí prostředky, válečná traumata, morální dilemata), nástup povědomých postav z RO na scénu, stylový audiovizuál (na pečlivě reprodukovaný retrofuturismus po vzoru původní trilogie je radost pohledět) a pravidelné epizodní finále, ve kterých se drama a napětí potkává s emocemi, akcí, humorem a tragédií.

P.S. Na konto nejslavnějšího astmatika v galaxii bohužel ani tentokrát nepadne v celé sezóně ani slovo:-(.