neděle 12. ledna 2025

Nosferatu 9/10

Dosud nejkonzervativnější Eggersův film (jeho pozvolný příklon k mainstreamu po předchozí zastávce u vikingů pokračuje i s upíry, což jako nefanoušek artových exhibic s utahaným/nesmyslným dějem a nepochopitelným jednáním postav kvituji s povděkem), přesto s jasným uměleckým záměrem a autorským podpisem, charakteristickým pro celou jeho tvorbu. Čehož výsledkem je nejlepší mistrův počin a nejlepší upíří žánrovka za hodně dlouhou dobu:-).

Všechny Eggersovy signatury od špičkových produkčních hodnot, přes kvalitní herecké výkony, až po vyšperkovaný audiovizuál jsou přítomny i zde a fungují přesně tak, jak by měly. Na to, jak nápaditě si Eggers ve filmu hraje s obrazem (kontrasty světla, tmy a stínu, téměř monochromatické obrazové kompozice, vzdávající hold černobílému originálu, pomalé a na dnešní dobu neobvykle "strojené" pohyby kamery, příjemně zvyšující divákův tep v očekávání věcí příštích, stylové střihové přechody, atd.) je přímo radost pohledět, přičemž zlatým hřebem večera je hudební doprovod (poslouchat Carolanův podmanivý, tklivě-burácející, OST je vyloženě lahůdka:-)).

Taktéž po stránce narativu si není nač stěžovat. Hlavní postava na půli cesty mezi tragickým antihrdinou a krvelačným monstrem, vtahující depresivní atmosféra, vícedruhový milostný trojúhelník, malá dávka erotiky, hypnotické scény na pomezí reality a snu, pozvolné tempo vyprávění, pár příhodně umístněných lekaček, hrstka krátkých, ale výživných upířích radovánek a osudové romantické finále s nešťastným koncem. Stran čistokrevného hororu jsou tady sice znát jisté rezervy, ale s budováním plíživého napětí a ponurou náladou nemá film absolutně žádný problém.

Eggers se až překvapivě důsledně drží předlohy (vzhledem ke své pověsti svébytného tvůrce), ale sem tam povědomou příběhovou linku obohatí o nějakou originální vsuvku, která napomáhá logice vyprávění a návaznosti scén. Stejně tak motivace a jednání postav (včetně titulního stalkera) dávají v Eggersově podání mnohem větší smysl, než tomu bylo v originále i Herzogově předělávce (probuzení monstra, společná minulost jako důvod fascinace novomanželkou, podvržená smlouva, pečetící obnovený svazek, neúspěšný pokus o likvidaci netvora na jeho panství, atd.).

Inovace se nevyhnuly ani ikonickému upířímu protagonistovi. Na jednu stranu Skarsgård oproti Schreckovi i Kinskymu mírně ztrácí na přesvědčivosti, protože svým vzhledem i podivnou dikcí/přízvukem připomíná spíše východoevropského mafiána z nějaké devadesátkové parodie než děsuplného nočního tvora. Na druhou stranu mu nechybí charisma a nový upíří design je osvěžující změna. V rámci castingu stojí za zmínku Depp, která svým přesvědčivým výkonem příjemně překvapí, ovšem Hoult, ATJ, Corrin a Ineson odvádějí neméně dobrou práci a Dafoe je vynikající jako vždy (tyhle role podivínů na pomezí racionality a šílenství jsou pro něj jako stvořené). Podtrženo, sečteno - velká pecka:-).