Protože jsou ovšem všechny songy bez výjimky vzácně nenápadité, jednotvárné a v některých případech přímo unylé povahy (podobně mdlé muzikálové vsuvky jsem neslyšel od … předchozího Chuova počinu In the Heights, což je možná náhoda a možná taky ne:-)) a po stránce narativu by se z filmu mohla vyhodit hodina děje a vůbec nic by se nestalo, protože více než polovinu stopáže (od nástupu na univerzitu po příjezd do hlavního města) se jen přešlapuje na místě, respektive nepříliš zábavně napodobuje Harry Potter a další school fantasy, na něco více, než slušnou žánrovku to v prvním díle nevystačilo.
Na tenhle žánr šílený rozpočet 300 mega (za oba díly) je na filmu poznat z každé scény. Výprava, kostýmy i kamera odvádí výbornou práci a stejně tak triková stránka filmu je naprosto bez problémů (v trailerech to vypadalo na jeden velký digibordel, ve filmu se nic takového naštěstí neděje). Samotné songy sice svou melodičností a chytlavostí nepatří k nejlepším (v paměti mi neutkvěl ani jeden z nich), ovšem taneční choreografie jednotlivých hudebních čísel je špičková a dějovou vyprázdněnost (příběh získá spád až v závěrečné půlhodině) zachraňují výkony Erivo a Grande. Snad ve druhém díle dojde k nějakému zlepšení.