Vždy jsem trochu litoval, že jsem nezažil premiéry původních SW, IJ, Godfathera, Pulp Fiction nebo jiných milníků filmového umění a nezažil ten pocit "byl jsem při tom", když se psaly ony dějiny. Po návratu z kina jsem věděl, že se to povedlo a já při tom byl:-). Podruhé jsem takový pocit měl nedlouho poté u LOTR: TFOTR.
K čemu trailer? Stačila Fukova extatická recenze v Cinemě, ve které lákal na přepisování dějin, zhmotnělou vizi, na kterou čekal celý svůj život a zážitek, který se nepodobá ničemu, co tady bylo předtím, a měl jsem naprosto jasno, zda nadšeně naklusat do kina nebo ne, aniž bych z filmu předem viděl jedinou minutu:-).
Pro fanouška cyberpunku nebo obecně sci-fi, HK filmů a hi-tech technologií (třeba mně) to byl splněný sen a vstupenka do úplně jiného světa (k inspiračním zdrojům typu Ghost in the Shell a spol. jsem se dopracoval až o mnoho let později). Škoda jen, že multiplex v Ostravě nebo IMAX v Praze byl tehdy ještě daleko, vidět tenhle kousek "poprvé" v pohodlné sedačce na velkém plátně s prostorovým zvukem (a nikoliv v provinčním kině) musel být zážitek sám o sobě.