Naštěstí po dalších deseti minutách tvůrci nečekaně sami vyloží karty na stůl stran praktického koníčku pana domácího (čímž odpadá natahování stopáže z důvodu zdlouhavé expozice) a děj se začne věnovat jiným tématům než je klišovitá premisa "jsem klon a nevím o tom". Například neméně klišovitým zápletkám typu "drahá polovička má temné tajemství, kterému je potřeba přijít na kloub", "jak se vymanit z toxického vztahu", nebo "útěk před násilným partnerem":-).
Na druhou stranu vedle nepříliš objevného narativu tahle historka disponuje také relativně svižným tempem, slušně znepokojivou atmosférou, několika scénami, ve kterých hlavní postava (spolu s divákem) může zapochybovat, jak se věci skutečně mají a zda předchozí dění nebude postaveno na hlavu nějakým šokujícím plot twistem (nebude, byť v rámci očekávaného závěru lze pochválit nekompromisní zakončení), rozumnou stopáží a obstojně hrající Zucker v hlavní roli.