Nicméně asi půjdu proti proudu, protože ještě o malinko výše cením o deset let mladšího nevlastního bratříčka Carlito's Way. Asi proto, že Montana je prostě hajzl od začátku do konce, kterému jsem osud, jakého se nakonec dočkal, přál téměř od úvodních titulků, ale i po režijní stránce mi De Palmův pozdější kus sedl o trochu více. Ale na mou obranu je to rozdíl v podstatě na hranici (subjektivní) měřitelnosti:-).