Sovereign

Pěkná trailerová práce. Samotný případ je docela banální (četností, nikoliv významem) záležitost, která se v zemi svobody bohužel děje dnes a denně (rutinní silniční kontrola, která se zvrhla v přestřelku, protože pletky se zákonem pana řidiče a bouchačka po ruce), aniž by dotyčný musel být zrovna anti-systémovým magorem s pokroucenou vidinou světa, tak jsem zvědavý, jak celou historku, vedoucí k osudovému střetnutí s rukou zákona, Swegal ve filmu nakonec pojme. Kdyby to tady dopadlo podobně atmosférickou podívanou, jako v případě Orderu, tak bych se vůbec nezlobil:-).   

Project Hail Mary

Plánuješ natočit hardcore sci-fi za stopadesát mega plus (od Interstellaru nebo Martiana uteklo už hodně času, jak v pokladnách dopadl takový Mickey 17?) a do hlavní role, na které to celé stojí a padá, obsadíš box office poison personu typu Goslinga (nic proti němu, ale v jeho případě to už fakt není náhoda). Tak není divu, že do traileru hodíš nějakou spoilerovou bombu, abys měl vůbec nějakou šanci upoutat běžnou cílovku mimo okruh fanoušků žánru a ideálně skončit v černých číslech:-).

Trailer jinak jedna velká paráda:-). Návrat dua Lord a Miller po deseti letech (wow, to už je fakt tak dlouho?) na režijní stoličku stojí za pozornost tak nějak automaticky, ale ještě k tomu s adaptací chválené hardcore sci-fi předlohy, pojištěnou účastí prověřeného pisálka Goddarda, přičemž Amazon jim na projekt poskytl očividně dost zelených papírků na to, aby to taky nějak vypadalo (na rozdíl třeba od Spacemana od skrblíků z Netflixu)? To pro mě, jako fanouška žánru, vypadá jako splněný sen. Jedinou kaňku na kráse tady přestavuje datum premiéry (stejně daleko jako Tau Ceti:-)).

Parthenope 5/10

Mezi fanoušky Sorrentina se nepočítám a ani jeho nejnovější autorský kousek na tomhle postoji nic nezměnil. Životní freska titulní krasavice je totiž místy zajímavá, místy (obrazově/zvukově) pěkná, místy nudná, místy bizarní, ale v každém případě příliš blábolivá a příliš utahaná záležitost. Pozornost diváka, mimo řady mistrových fanoušků, je tak udržována jen zvědavostí, co se ve filmu bude dít dál, protože v podobně koncipovaném díle se může stát úplně cokoli.

Pochválit lze zajímavou audiovizuální stránku, nádherné přímořské lokace, kvalitně hrající casting a zvláštní atmosféru, danou zejména přítomností občasných wtf momentů (zatímco mafiánská live show nebo hrátky s kardinálem jsou slušně bizarní divadlo, seznamka se synátorem působí, jako by sem doputovala z úplně jiného filmu, respektive žánru). Zbytek je ovšem nepříliš záživná podívaná. Upřenými pohledy a promluvy postav přímo do kamery počínaje a rádoby hlubokomyslným filosofováním o všem možném (o povaze krásy, životě, stárnutí, smrti, víře, vědě, atd.) konče.

Dějová linka, pokrývající události několika dekád, je totiž složená z mozaiky scén, tu více, tu méně nahodile seřazených za sebou, přičemž proč se ve filmu v určitý moment odehraje zrovna tahle nebo tamta konkrétní situace není jasné ani na úplném konci filmu (takže ne, něco jako pointa nebo poslední dílek do skládačky, konečně odhalující celkový obraz, se tady nekoná). Nečitelná hlavní postava proplouvá životem, respektive filmem, ve kterém potkává jiné (sem tam notně obskurní) postavy, různě reagující na její fyzické přednosti, případně intelekt (mentorský profesor je zdaleka nejzábavnější postavou v celém filmu), a pak je najednou skok o čtyřicet let dopředu a naskakují závěrečné titulky. 

F1 8/10

Kosinski se snaží dokázat, že zvěsti o natočení Mavericka ve skutečnosti McQuarriem byly ošklivé pomluvy, Kruger se snaží dokázat, že Maverick nebyl náhoda a nálepka scénáristického patlala je věcí minulosti, Pitt se snaží dokázat, že ve svém věku je schopen za volantem dělat podobně skopičiny jako Cruise (nejen) za kniplem a strejda Bruckheimer se snaží vyprodukovat dalšího tržebního jednorožce (k čemuž poskytl ještě větší balík prachů než posledně:-)).

Jak tenhle pokus vstoupit podruhé do stejné řeky dopadl? Nepřekvapivě jako celovečerní reklama na formule, což bylo zřejmé už od oznámení projektu, ze které budou všichni fanoušci a obecně petrolheadi bezpochyby nadšeni, ale kéž by každý takový pokus o prodání nějakého produktu další potenciální cílovce dopadl alespoň takto. To znamená zábavnou adrenalinovou jízdou od začátku do konce bez nadbytečných zastávek po cestě i pro nefanoušky motorsportu. Největší obavy, pramenící z premisy i prezentovaného materiálu v trailerech, se totiž nakonec nenaplnily.

Jak se dalo předem očekávat, příběhová linka je sice značně šablonovitá a pracuje se všemi možnými žánrovými klišé (snad jen na smrtelnou nehodu na trati a překonávání traumatu/pocitu viny tady nedošlo), nicméně povinná dějová výplň mezi závodními podniky s dojemným pitváním nitra hlavní postavy a přemítáním nad nenaplněnou kariérou a smyslem života profesionálního jezdce, nepostradatelnými cituplnými vsuvkami s novým objektem romantického zájmu a zákulisním politikařením (to by bylo, aby vnitřního nepřítele nebylo:-)) je naštěstí zredukovaná na nezbytně nutné minimum, přičemž významná část konverzačních meziher se týká samotného závodění.

Navíc to hlavní, kvůli čemu se to celé točilo (samotné závody, pohled do zákulisí v rámci práce týmu a názorná ukázka, nakolik do hry vstupují schopnosti jezdce a výkony formule a nakolik strategie a taktika), funguje bez sebemenšího zaváhání, byť na rozdíl od stíhaček nejde o podívanou, která by se něčím zásadně odlišovala od přenosů reálných závodů. Škoda, že si Kosinski více nevyhrál s netradičními úhly záběrů a střihem (dronových pohledů z ptačí perspektivy, POV záběrů z útrob helmy nebo rozdělení obrazu pro souběžně odehrávající se děj je mnohem méně, než by se slušelo), ale jinak má v kolonce "efektní prezentace" splněno a přenést pocit rychlosti na diváka se mu podařilo.

K tomu nechybí špičkové produkční hodnoty (velkorysý rozpočet je na filmu poznat nejen v rámci dění na trati), skvělý Zimmerův OST (doufám, že za pár měsíců jej uslyším naživo:-)), nečekaně příjemný humor, pár příběhových překvapení, díky kterým se průběh jednotlivých závodů neopakuje a každé zápolení na trati je něčím jedinečné a tím pádem zajímavé, sympatický casting (Pitt dokazující, že charisma stále neztratil, právě naopak, nejde pro trefnou hlášku daleko, Condon s brutálním přízvukem je na tom podobně, chemie mezi všemi postavami funguje na výbornou) a přestože je od samého počátku jasné, jak tahle historka skončí, tak i napínavé a divácky uspokojující finále.

Podstatnější výtky směřují jen ke zbytečně přepálené stopáži (minimálně čtvrthodina děje mohla klidně skončit na podlaze střižny a nic zásadního by se nestalo) a mírně nepřesvědčivému (byť zábavnému) neustálému obcházení formulových regulí bez sebemenší reakce ze strany traťových komisařů a z toho plynoucího dopadu na jezdce nebo stáj. Ke kvalitativnímu levelu Mavericka přece jen pár rychlostních stupňů schází (poletování se stíhačkami přineslo nejen strhující akci, ale i dokonalé skloubení starého a nového po stránce filmařiny i narativu a v jistém smyslu i generační výpověď), ale celkově se jedná o vydařený přírůstek do žánru a důstojného nástupce Grand Prix, Le Mans nebo Rush.

The Legend Of Ochi 5/10

Na celovečerní debut s minimálním rozpočtem to je ucházející práce, ale na vícero místech bohužel nedotažená do konce, respektive potenciál, který podobné rodinně-dobrodružná premisa (aneb E. T. a Grogu nechávají pozdravovat:-)) na papíře skýtala, byl ze strany Saxona v praxi naplněn jen z poloviny. Forma tady převládá nad obsahem.

Plusové body za ušmudlané exteriéry kdesi v Rumunsku (s tuzemskou stopou na parkovišti:-)) a přiznaně ateliérové scény, které v kombinaci s tematickým OST a specifickým audiovizuálem na pomezí skutečnosti a fikce pomáhají budovat neurčitou pohádkově-snovou atmosféru (nicméně pokud by studio o něco navýšilo rozpočet a po vzoru Green Knighta poslalo štáb do Irska nebo ještě lépe na Nový Zéland, asi by šlo o násobně působivější podívanou) a samozřejmě za použití praktických efektů v případě titulního (loutkového) stvoření, jehož roztomilost funguje na výbornou.

Mínusové body za naprosto banální děj, ve kterém se neodehraje vůbec nic zajímavého, natož zábavného (potenciálně vděčná vedlejší linka s transmutací hlavní postavy je obratem hozena přes palubu), nečitelné (důvod rozchodu Dafoea a Watson, stejně tak příčina rozepře mezi Dafoem a Zengel, zůstávají tajemstvím až do konce filmu) nebo zbytečné (parta výrostků je tady jen do počtu) postavy a absenci jakýchkoliv silnějších emocí, ať už stran postupného sbližování ústřední dvojice (neverbální komunikace má své mezery), nebo finálního znovushledání (postrádající dramatičtější klimax).

Bugonia

Páni, co rok, to nový film? Lanthimos to od Poor Things začíná sekat, jako nejmenovaný průmyslník cvičky:-). Fanoušek mistra nejsem a obecně chválený originál jsem neviděl (pro jistotu budu muset do premiéry napravit, ať vím, do čeho jdu:-)), ale mnohoslibnou premisou a střídáním žánrů to dokonale zapadá do Lanthimosova stylu "dělat-věci-tak-trochu-jinak" a casting v tomhle složení si zaslouží pozornost tak nějak automaticky, tak jsem zvědavý, co se z toho v jeho podání zase vyklube. Zábavná žánrovka těžko soudit, ale snad to dopadne lépe než posledně a to včetně stopáže:-).

The Ritual 4/10

Na úvod nepostradatelná hláška o historce, založené na skutečných událostech, kecy, nuda, srandovní "rituální" seance, ve kterých jedno žánrové klišé střídá druhé (legrační démonický hlas, "strašidelný" make-up a fujtajbl zvratky nesmí chybět:-)), kecy, nuda, tohle všechno několikrát po sobě (což je s postupující stopáží čím dál tím více k nevydržení), konec. Loni si něco podobného "odmakal" fotřík Crowe, letos to potkalo dědka Pacina a já se ptám, kde to skončí, respektive kdo z oscarové herecké smetánky si na vyhánění démonických bubáků vyláme zuby příště?

Sledovat tuhle nezamýšlenou parodii na vymítačský horor je podobné utrpení, jaké zažívá chuděra posedlá sirota ve filmu, akorát bez úlevného procitnutí ze zlého područí na konci. Celý film jsem se modlil, aby se ve finále náhle zjevil Pacino (z The Devil's Advocate) a všechny přítomné včetně Pacina, který tady působí jako nějaký pomatený bezdomovec na drogách, s nějakou rozkošně nekorektní hláškou na rtech brutálně sejmul. Bohužel se nic takového nestalo. Na co ovšem došlo, bylo neuvěřitelně děsivé ochotnické představení všech zúčastněných (ano, mistra v hlavní roli bohužel nevyjímaje), ve kterém nefunguje prakticky nic a pokud náhodou ano, tak nechtěně parodickým způsobem.

Mrazivé napětí, hutná atmosféra, šokující/strašidelné/brutální projevy démona nebo alespoň nápaditá/podnětná psychologická/filosofická debata/hra o tělo i duši nebohé oběti se záludným nadpřirozeným squatterem? Na nic takového tady nedojde, protože horor to není ani omylem (aby ne, když si eRkový rating vzal dovolenou), pokud se tedy nepočítá pár laciných zvukových lekaček (po kterých se vůbec nic znepokojivého, natož hrůzostrašného, nestane:-)). To nejděsivější, čeho jsou tvůrci schopni, je jakýsi tajemný bubák v hábitu a kápi, blekotající něco v koutě. A to vše v kulisách televizní produkce, s moderně vypadajícím audiovizuálem, který vzhledem k dobovému zasazení děje, bije do očí (proč nepoužili alespoň nějaký vintage obrazový filtr nebo retro OST?) a ostudně nepřesvědčivým závěrem. Hrůza a děs:-(.

Mission: Impossible 1 - 8

Mission: Impossible 9/10

De Palmův stavební kámen série, který položil základy všem navazujícím dílům, od hlavního highlightu každého filmu, tj. heist misi odněkud něco ukrást, přes soustředění se na Cruise jako hlavní postavu (oproti konceptu týmové práce a specializace jednotlivých postav v originální sérii i jejím pokračování), po spektakulární akční sekvence (zde při zpětném pohledu a všem, co následovalo, vcelku umírněná etuda s rychlovlakem a helikoptérou v tunelu), k němuž se režiséři pokračování odkazují dodnes jak koncepčně, tak přímo (postavou White Widow v Rouge Nation a Kittridge v Dead Reckoning Part 1&2), s neselhávajícím Rhamesem, nekompromisním Renem a svatokrádeží v podobě Phelpse, přetvořeného zde na hlavního záporáka. 

Mission: Impossible II 7/10

Woova (jak v rozhovorech sám uváděl) romance mezi špiónem a zlodějkou, dovedně maskovaná za obyčejný akčňák, s extra jednoduchým (jakožto přímý důsledek kritiky na komplikovanost děje u jedničky) a k tomu na place průběžně přepisovaným scénářem, nevýrazným Scottem jako hlavním záporákem, explozivním a v podstatě kompletně improvizovaným finále, dávajícím vzpomenout na Wooovu slavnou "heroic bloodshed" éru (a poprvé představující kombinaci Hunt & motorka, plus poprvé a naposledy Hunta v režimu střelby obouruč), úžasným Zimmerovým OST, který patří k jednomu z jeho nejlepších, nepostradatelnými holubicemi ve slow motion a překrásnou Newton, u které divák nemá problém uvěřit, že Huntovi úplně zamotala hlavu.

Mission: Impossible III 6/10

Abramsova kopírka (kteroužto metodu si následně značně oblíbil) libovolné epizody Aliasu od rozpůlení finále na dvě scény a vložení první části do úvodu filmu (protože napětí), přes použití nicneříkajícího MacGuffina (zde namísto Rambaldiho rádobyvtipný "Rabbit's Foot"), na čemž série do té doby a naštěstí už nikdy potom nestála, po vtipného techguy poskoka (zde namísto Flinkmana podobně snaživý Benji), se skvělým a neústupným Hoffmanem jako hlavním záporákem, sympatickou Monaghan v roli nového Huntova romantického zájmu, středobodem celé série, totiž ústředním heistem, vyřešeným dvěma střihy (Hunt se dostává na střechu / Hunt skáče s padákem z budovy), nejslabším finále ze všech filmů a velkým přínosem do série v podobě postavy Pegga.

Mission: Impossible - Ghost Protocol 8/10

Birdův návrat značky na výsluní jak po finanční, tak kvalitativní stránce, který znamenal definitivní přerod série ke konceptu "velké akční atrakce propojené nějakou tou dějovou linkou" (přičemž do té doby to bylo naopak), častokrát v podobě šílené eskamotérské sekvence, při které se Cruise odmítá zastupovat kaskadérem a pojišťovny začínají kolabovat (a shodou okolností dorazivší ve stejném roce, ve kterém na stejný koncept naskočila svým pátým dílem série Fast And Furious), s představením Rennera jakožto potenciální Cruiseovy náhrady (což nakonec tak úplně nevyšlo), kancelářskou krysou Peggem chvályhodně "povýšeným" na regulérního členu týmu, šikovnou Patton jakožto osvěžujícím ženským elementem a skvělým Nyqvistem v roli šíleného hlavního záporáka.

Mission: Impossible - Rogue Nation 9/10

McQuarrieho špionážní pecka a (prozatím) kvalitativní vrchol celé série, ve které funguje na jedničku úplně všechno od zapeklité zápletky, která svým stylem "kdo je s kým a proti komu" připomene dějovou spletitost jedničky a přinášející s sebou úžasnou (a zprvu tajemnou) novou posilu Ferguson a bohužel naposledy také Rennera, přes parádně chladnokrevného hlavního záporáka Harrise a vzájemný soutěživý vztah s Huntem, v jehož rámci se oba průběžně přetahují o to, kdo z nich je chytřejší, po skvělé akční sekvence (dostaveníčko v opeře snad ani nešlo natočit lépe, plus návrat kombinace Hunt & motorka se po letech náramně povedl) a sice trochu umírněné, ale velice chytré finále, které krásně zrcadlí začátek filmu (Hunt v závěru naloží s Lanem úplně stejně, jako Lane s Huntem v úvodu). 

Mission: Impossible - Fallout 9/10

McQuarrieho pokračování v krasojízdě po stránce kvality a tentokrát i zcela zaslouženě financí (prozatím nejvyšší tržby vůbec), ve kterém akční sekvence v sérii dosáhly (alespoň do této doby) svého vrcholu jak z pohledu technické realizace, tak divácké imerze (halo seskok, honička v ulicích i bitka na toaletách jsou fakt neuvěřitelné), ve srovnání s Rouge Nation s malinko slabší dějovou linkou, která zde zastupuje opravdu jen pojítko mezi jednotlivými akčními highlighty a s malinko slabším hlavním záporákem Cavillem (což trochu nepochopitelně propálil už trailer, takže na překvapení až ve filmu, bohužel, nedošlo) a naštěstí neselhávající Ferguson a se strhujícím helikoptérovým finále, u kterého má divák pocit, že už snad nepůjde ničím překonat (přičemž věřím, že v rozlučkovém dvojdíle všechny McQuarrie přesvědčí o opaku).

Mission: Impossible - Dead Reckoning: Part One 7/10

McQuarrieho nečekaný tvůrčí úkrok stranou jak z pohledu kvality, tak s ohledem na zklamání z dosavadních tržeb též financí, ve kterém se přiznaná předehra před velkým finále v příštím díle redukuje na pouhý hon za triviálním MacGuffinem na jehož konci číhá v současnosti trendy globální hrozba v podobě všemocné A.I., vyplněný spoustou vysvětlovacích scén, na poměry předchozích dílů až překvapivě zaměnitelnou akcí (tentokrát se žádný opravdový highlight bohužel nekoná), doprovázený nevýrazným Moralesem jako hlavním (vlastně zástupným) záporákem, novou pomocnicí Atwell, starým dobrým Czernym navracejícím se po jedničce znovu do hry, trestuhodně nevyužitou (respektive odepsanou) Ferguson a zakončený velkolepým vlakovým finále kopírujícím nejmenovanou videohru.

Mission: Impossible - The Final Reckoning 6/10

McQuarrieho pokus o kvalitativní reparát v podobě původně zamýšlené závěrečné kapitoly jak pro postavu Hunta, tak i celou sérii (z čehož v průběhu problémové produkce, která vyhnala rozpočet filmu do absurdních výšin, nakonec sešlo), který poprvé v sérii dějově přímo navazuje na svého předchůdce, ale navzdory převlečení dresu neboli změně podtitulu opakuje tytéž chyby s přemírou vysvětlovacích scén (nově doplněných flashforwardy a retcony), zaměnitelnou akcí (za pozornost stojí jen prohlídka ponorky a finálový kaskadérský kousek s dvojplošníkem), nepřesvědčivým záporákem Moralesem, nevyužitou Atwell, neobratným odklizením člena týmu (Ferguson vystřídal Rhames) a nevýrazným OST na pozadí dosud nejdelší stopáže v sérii, jako předvedl předchozí díl, čímž podkopává i to málo, co posledně fungovalo.

28 Years Later 7/10

Jak by asi vypadal Linklaterův Boyhood v post-apo světě a s hordou nakažených? Boyle a Garland to vědí a nebojí se to ukázat:-). Aneb trailery tentokrát kecaly do takové míry, že se to nebezpečně blíží falešné reklamě:-). Je to problém? Kupodivu ani náhodou, protože Boyle s Garlandem si pro diváky připravili něco mnohem zajímavějšího a zároveň ambicióznějšího, než je obyčejná post-apo zombie žánrovka. Nejsou zdaleka první, koho něco takového napadlo (viz Druckmannova herní/seriálový TLOU), ale patří k nemnoha odvážlivcům, kterým se to podařilo.

Post-apo svět a hordy nakažených jsou totiž jen kulisou, respektive efektním doplňkem, ve kterých se odehrává v podstatě obyčejný, komorním způsobem pojatý, příběh o dospívání, rodinných poutech a cestě k předčasné (pod tíhou okolností vynucené) dospělosti. Hlavní roli tudíž hrají charaktery a jejich vzájemné vztahy a nikoliv zběsilá akce a napínavý horor (jaké to osvěžení v rámci žánru), byť na hrátky s polonahými rozzuřenými sprintery nakonec také dojde a prostor se najde dokonce i pro trefný humor (vtípek s fotkou neznámé krasotinky v telefonu je top:-)).

Přičemž nejlepší na tom celém je, že by film bez sebemenších problémů fungoval, i kdyby v něm žádní nakažení nefigurovali a úvodní zkouška dospělosti, která uvede všechny události do pohybu, by se týkala třeba chytání vzácných motýlů na louce. Naštěstí se při tom všem rozjímání nezapomnělo ani na adrenalinem nabité radovánky s nakaženými, kterým nechybí správné napětí, tempo a gore (některé brutální fatality stojí za to - eRko je vytěženo naplno), s čímž souvisí i nepředvídatelný děj bez tuny obvyklých klišé (čekal jsem přepadení ostrova nakaženými a finální bitvu nebo hrdinské sebeobětování otce při záchraně syna a ... nedočkal jsem se), což je na poměry žánru pomalu zázrak.

To je vše? Naštěstí vůbec ne, Boyle a Garland totiž mají v rukávu připraveny další esa. Zdánlivě zmatené/nervní prostřihy a střihové přechody (některé záběry působí jako by v nich chybělo pár snímků, jindy se obraz nepřirozeně zrychlí, zpomalí nebo úplně zastaví), navozující pocit napětí, dravosti i chaosu zároveň (způsobem, který připomíná projevy a vnímání samotných nakažených), v kombinaci se syrově realistickým audiovizuálem, skvěle namixovaným (patřičně rázným) OST a špičkovou výpravou a trikovou stránkou (na poměry žánru nebývale vysoký rozpočet je na výsledku znát) se podílí na neobyčejné atmosféře filmu na pomezí post-apo zombie žánrovky a regulérního sociálního dramatu.

Nemluvě o castingu, který podává parádní herecké výkony v čele s Comer (další silná role do sbírky) a Fiennesem (dtto), přičemž nováček Williams za nimi příliš nezaostává (příjemné překvapení), díky čemuž se v průběhu filmu odehraje spousta působivých scén (porod, lékařská diagnóza, recitování dopisu). Škoda jen, že expozice trvá zbytečně dlouho (prakticky je natažena na polovinu stopáže), tempo v klidných pasážích několikrát zakolísá, stejně tak logika chování postav (odpravená alfa je lepší než paralyzovaná alfa:-)), world-building se více nerozvedl (zombie rodiče?) a rozpačité "cirkusové" finále, které do jisté míry narušuje unikátní atmosféru filmu, se nepřesunulo až do chystaného pokračování.

Echo Valley 6/10

Do poloviny filmu psychologické drama pojednávající o vyrovnávání se se ztrátou bližního svého, tíživé finanční situaci, nezvladatelném potomkovi a rodičovské lásce sahající (doslova:-)) až za hrob. Následně žánrová výhybka (kterou jsem bohužel odhadl předem, protože pozůstatky činů, vykonaných v afektu, zpravidla nekončí pečlivě svázané a zabalené k dalšímu použití:-)), stavící postavy do potenciálně zajímavých nových pozic. Zbylá polovina filmu krimi thriller naplňující osvědčená žánrová schémata o svízelné situaci, která plodí jen další průsery, zakončená klasickým vypravěčským trikem v podobě nespolehlivého vypravěče a tudíž "překvapivým" finále z kategorie "řešení vše v jednom".

Rutinér Pearce bohužel ani tentokrát nepřekročil svůj stín. Ani jedno z toho (vyjma obou plot twistů, které přinášejí do filmu vítané oživení děje) totiž nefunguje nijak zvlášť přesvědčivě a nebýt schopného castingu (na Moore je tradičně spolehnutí, zatímco Sweeney dokazuje, že kromě hezké tvářičky dokáže předvést i uvěřitelnou charakterovou etudu), který svými hereckými výkony zachraňuje, co Pearce pokazil, respektive skončil někde na půli cesty (dávka napětí, budování atmosféry, práce s postavami, gradování děje, atd.), fungovalo by to ještě o poznání hůře. Důvodem budiž fakt, že veškeré emocionálně/dramaticky vyhrocené scény tady jedou jen na půl plynu, přičemž tento nedostatek nedokáže vynahradit ani řemeslné zpracování filmu, které je na úrovni televizní produkce (kamera, hudba, střih i výprava odvádí rutinní práci). Celkově s ohledem na divácky vděčnou premisu a kvalitní casting promarněná příležitost. 

The Shrouds 5/10

Cronenberg po nepříliš přesvědčivé zastávce u fanoušků obskurní chirurgie bohužel nadále hledá svou dlouho ztracenou formu a nenašel ji ani v případě nejnovější zastávky u fanoušků obskurního pohřebnictví. Dopadlo to sice o kousek lépe než posledně, zejména díky tomu, že to není od začátku až do konce nesmyslná a hlavně nudná přehlídka wtf momentů, ale mistr tady opakuje stejnou chybu jako v předchozím počinu - originální premisa není rozvedena do originálního děje.

Přitom zpočátku to vypadá tak nadějně. Komorně podaná záhrobní hi-tech detektivka totiž nese všechny typické znaky mistrovy tvorby. Extrémní body fetišismus (tentokrát v docela umírněné formě) si podává ruce s erotikou (nebo alespoň explicitní nahotou), biologie se prolíná s technologií (pochopitelně nesmí chybět největší soudobý strašák v podobě zlovolné umělé inteligence:-)), z psychologického dramatu (truchlení na pozadí bizarního (živého/mrtvého/slepého:-)) milostného čtyřúhelníku) se přepíná do politického thrilleru (detektivní pátrání zahalené sítí intrik a konspirací) a zase zpátky v doprovodu nepostradatelného sociálně-kritického komentáře (korporace, geopolitika, atd.).

S postupující stopáží se to ale Cronenbergovi začne rozpadat pod rukama. Po příběhové stránce se film točí v kruhu (nepříliš zajímavý děj nedokáže ničím překvapit, tedy kromě postupně na sebe vršících roztodivných dějových zvratů, které s každým dalším "šokujícím" odhalením dávají čím dál tím méně smysl:-)), detektivní rovina je znenadání vyřešena ve stylu deus ex machina (tajně pořízená usvědčující nahrávka), ústřední nápad s hi-tech rubáši/náhrobky slouží jen k odstartování hlavní zápletky a dál se již ve filmu nijak neřeší, stejně tak vedlejší linka s manipulativní virtuální asistentkou bohužel nikam nevede a závěrečná pointa/ne-pointa přináší namísto odpovědí jen další sadu otázek.

Filmu příliš nepomáhá (právě naopak) ani kombinace pomalého tempa, absence atmosféry, nevzrušivého OST a nadměrné stopáže. Bizarní snové pasáže s tělesně se rozpadající manželkou se povedly a casting podává slušné herecké (a pokud nejde o digitální/body double záskoky, tak v případě Cassela a především nestydy Kruger jako náhradnici za původně obsazenou nestydu Seydoux i fyzické:-)) výkony, ale to je tak vše. Nedivím se, že od toho dal Netflix ruce pryč.

The Toxic Avenger

Asi (počkat, vlastně určitě:-)) to bude trash a jak to celé bude fungovat v rámci celovečerní stopáže je jiná věc (hádám, že jako obvykle všechny hlody a brutální chuťovky narvali do traileru a nic moc černohumorného/nekorektního navíc už v ději nebude, zatímco dojemné (potenciálně otravné/nudné) sbližování otce se synem si v plné náloži vychytrale schovávají až do filmu), ale na ploše těch pár minut v traileru to funguje skvěle. Pokud tady někdo mocně neklame tělem, tak to vypadá na překvapivě sympatickou/zábavnou podívanou pro všechny fanoušky braku. Snad to klapne:-).

Mountainhead 4/10

Partička (jak se v průběhu filmu ukáže) neschopných kreténů, toho času (dtto) všehoschopných technologických zbohatlíků, se potkává v luxusní rezidenci jednoho z nich, aby si dopřála pořádnou relaxaci, během které si poměřují konta, trousí hlubokomyslná moudra o životě/společnosti/podnikání/politice/whatever a reference na kdeco/kdekoho, řeší své komplexy a přemýšlejí o světovládě, zatímco zbytek světa se jejich přispěním ocitá na pokraji chaosu.

Co mohla být břitká satira, trefným způsobem tepající do akutních problémů současného světa a zároveň nemilosrdně nastavující zrcadlo skutečným technologickým evangelistům, zasahujícím do společenského i politického života, respektive jejich nekritické fanouškovské obci (není těžké si domyslet, kdo byl předobrazem všech vystupujících postav), to se v rukou debutanta Armstronga proměnilo ve směšně prvoplánovou, dějově prázdnou a zoufale nevtipnou etudu.

Nefunguje to ani jako černohumorná komedie (k tomu by byl potřeba humor a nadsázka), ani jako psychologické drama (k tomu by byly potřeba charaktery, které nejsou jednorozměrné figurky a konflikt, který dává smysl), ani jako krimi thriller (k tomu by byla potřeba atmosféra, napětí, tempo a klimax), natož jako všechno dohromady (k tomu by byla potřeba obměna jak za psacím stolem, tak za kamerou). Casting odvádí slušnou práci, Armstrong bohužel ani náhodou.

MobLand (Sezóna 1) 8/10

Po letošním návratu Gangs Of London zpět na scénu je tady nedlouho poté další várka historek z podsvětí, odehrávající se ve zločinem a korupcí očividně prolezlé metropoli:-) a soustředěná okolo jedné rozvětvené mafiánské (přeneseně i doslova) rodiny (v níž jsou všichni členové buď parchanti nebo psychopati, případně obojí:-)), která v rámci rozpoutané války gangů čelí nepřátelům zvenčí i zevnitř. Ritchie se rozhodl neopakovat efektní prezentaci ve stylu loňského seriálového spin-offu Gentlemen a namísto toho jde ve stopách Evanse i v případě obsahové/formální stránky věci.

A dobře udělal, protože výsledkem je v první sezóně podobně vydařená gangsterská hra o trůny, ve které hrají hlavní roli práce s nečernobílými charaktery a vykreslení jejich vzájemných (notně komplikovaných) vztahů, nečekané příběhové zvraty a nepostradatelná dávka nekompromisní akce (díky které se nemálo postav nedožije konce závěrečných titulků:-))v doprovodu kvalitních hereckých výkonů všech zúčastněných, jako už několik sezón v řadě předvádí konkurence. Obvyklé mistrovo vypravěčské schéma je ovšem přítomno i zde, tj. zdánlivě jednoduchá, ve skutečnosti důmyslně propletená příběhová linka, různorodá partička postav, které nejdou pro ostré slovo i rázné činy daleko a svižným tempem ubíhající děj s několika (mnohdy šokujícími) překvapeními jak pro postavy, tak pro diváka po cestě.

Jen se to tentokrát obešlo bez humoru (škoda), příjemně sebeparodické roviny (škoda) a téměř bez akce, která navíc neobsahuje žádnou notně brutální/krvavou nadstavbu (velká škoda). Jediná šarvátka, která stojí za pozornost, je tak přepadovka ve skladišti během výletu do zahraničí. Naštěstí s blížícím se koncem sezóny se příběhová linka sympaticky zkomplikuje, jednotlivé figurky na šachovnici se začnou stavět do zajímavých/nečekaných/zábavných nových pozic, bodycount v řadách hlavních postav se konečně pořádně rozjede a dojde také na pár dramaticky/emocionálně silných scén (v čele s "terapeutickým" rozhovorem po letech se starým známým z vězení). Díky tomu finále první sezóny nechybí patřičná gradace a vyhrocený klimax, který láká na budoucí události a tím pádem druhou sezónu více než zdatně.

Nejsilnější stránkou série je vedle produkčních hodnot jednoznačně typově přesně zvolený casting. Hardy ve své trademarkové herecké poloze málomluvného tvrďáka v roli všestranného mafiánského fixera a příležitostného hitmana jezdí po městě sem a tam, vyřizuje hovory nebo osobně obchází další postavy a při tom řeší problémy v manželství, mafiánské rodině i s dotírajícími zástupci zákona, přičemž charisma rozdává po hrstech a na potkání. Brosnan jako zasloužilý mafiánský kápo s brutálním přízvukem a barvitou minulostí si krade spoustu scén pro sebe a Mirren předvádí ukázkovou šedou eminenci, tahající za nitky v pozadí, lomeno full metal gangster bitch (škoda, že Jones a Molla se v průběhu sezóny příliš dlouho nezdrží, ve druhé sezóně na tom snad budou lépe). Nelze než se těšit na další nášup:-).

Kingdom Of Heaven (Director's Cut)

Právě mi dorazila nová "plechovka" s 4K releasem Kingdom Of Heaven Director's Cut (konečně někdo pochopil, že kinoverze po vydání DC už nikoho nezajímá a úplně ji vypustil:-)) a musím říct, že to je jedna velká paráda jak navenek (vizuál steelbooku, vnitřní artwork, potisky disků), tak hlavně uvnitř (4K obraz a zvuk v Atmosu jsou na poměry katalogových titulů úplně famózní a k tomu stará známá obří várka bonusů z předchozích vydání, o kterých si jiné placky (natož se současnými filmy) mohou nechat jen zdát.

Akorát kdyby se u toho zase neobjevila nějaká žabička na prameni:-(. Skoro dvacet let od prvního vydání na videu a nekonečný příběh bohužel pokračuje. Tenhle film v režisérské verzi je v našich končinách fakt prokletý a je fuk, který tuzemský distributor (Bontonfilm nebo MagicBox) zrovna vlastní práva na vydání, protože co nový release na novém médiu, to pro našince nějaký problém:-(.

Na DVD jsme dostali hnusný laciný amaray namísto krásného digipacku jako ve všech civilizovaných zemích:-), na BD to distributor fanouškům vynahradil pěkným steelbookem, ale pro změnu kompletně vynechal lokalizaci (což na poslední chvíli hasil vloženou pošetkou s kinoverzí - hodně chabá náhrada) a nedávno vydaný UHD u nás release nedostal pro jistotu vůbec (natož ve steelbooku), protože Fox se v mezidobí dostal do područí Disneyho, který na 4K vydání pro náš (hádám, že "specifický" bude ta správná výmluva příčina) trh obecně kašle. Ještěže mi Fox a Disney poskytli dost času, abych se za těch dvacet let naučil obstojně anglicky:-).

Clown In A Cornfield 6/10

Ospalý zapadákov, ve kterém se zastavil čas, místní partička adolescentů s novou posilou v podobě hlavní postavy, která se právě přistěhovala, kukuřičné pole, které nevěstí nic dobrého už od dob strejdy Kinga a v neposlední řadě maskovaný zabiják v kostýmu klauna, který rozdává radost smrt na potkání. Aneb klasická žánrová škatulka, se kterou v minulosti vyrukoval bezpočet slasherů. Je možné navzdory tomu přijít v dnešní době s něčím novým?

Kupodivu ano, to ale neznamená, že to bude stačit na něco více než jen obstojnou vybíjenou. Problémem tady je, že než se film k něčemu na poměry žánru inovativnímu dopracuje, tak uplyne více než polovina stopáže, ve které se nic znepokojivého, natož strašidelného/napínavého nestane (žádné postupně budované napětí a gradování děje před jednotlivými killy se nekoná) a stejně tak detektivní whodunit linka zcela absentuje (nápad s natáčením videí nikam nevede), díky čemuž hororová atmosféra příliš nefunguje (což v případě hororu není úplně nejlepší vizitka).

Jakmile tvůrci v druhé polovině filmu vyloží všechny karty na stůl (po dlouhé době docela nápaditý plot twist), tak dojde na slušně brutální divadlo s kuší, vidlemi, motorovkou a podobnými hračkami (stran způsobů likvidace postava a gore nejde o nic přelomového, ale každá rána, která nepadne vedle, se počítá:-)) v doprovodu ucházejícího bodycountu, přičemž nechybí ani pár černohumorných scének (reakce postav na telefon s ciferníkem pobavila:-)), ale napětí nebo hororová atmosféra se ani poté v nějaké závratné míře nedostavuje. Škoda, že ani odhalení identity pomstychtivého klauna v závěru neskrývá žádné překvapení a konec je otevřený dokořán, protože předloha disponuje pokračováním.

Deep Cover 6/10

Originální nápad s partičkou amatérských herců vydávajících se díky svým improvizačním schopnostem za drsné gangstery, aby zatrhli tipec místnímu mafiánovi. Sympatický casting složený s překvapivého množství bývalých slavných a současných známých hollywoodských hvězd. A příběhová linka, která práci novopečených agentů v utajení pojímá jako sérii (černo)humorných a nebo přiznaně trapných scének, parodujících podobné výstupy v seriózních žánrovkách.

Nadějné startovací podmínky se zhmotnily do podoby nenáročné komorní krimi komedie, která dokáže pobavit, ovšem z podobné kombinace ingrediencí šlo ve schopnějších rukou vytěžit o dost více a to jak po stránce humoru (nemálo vtipů funguje jen napůl nebo vůbec), tak po stránce dramatu (tvůrci ani na moment nedokážou navodit dojem, že jsou hlavní postavy v jakémkoliv nebezpečí a skutečně jim hrozí smrt) a akce (ve filmu je jen do počtu a nepůsobí moc přesvědčivě).

Zmíněné nedostatky do značné míry kompenzuje casting. Dallas Howard (účesy v průběhu filmu střídá jako na běžícím páse:-)), Bloom (roli zkrachovalého reklamního panáka, toho času nesmlouvavého bouchače, si viditelně užívá a některé scény si vyloženě krade pro sebe) i Mohammed (úspěšné opáčko nesmělého nerda z Ted Lasso) mají nepochybný komediální talent a nebojí se ho použít, zatímco Bean dodržuje dlouholetou tradici a závěrečných titulků se nedočká ani zde:-). Hlavní úkol, tj. vyplnit víkendový večer tak, aby to nebyla ztráta času, byl splněn, což je asi maximum možného.

On Her Majesty's Secret Service

Jedna z nejlepších bondovek vůbec s jednou z nejlepších bondgirl vůbec (osobně mám Rigg na samotném vrcholu žebříčku:-)). A v rámci celé série také revoluční bondovka (podobně jako o padesát let později NTTD - decentní vypůjčení si hudebních motivů právě z OHMSS rozhodně není náhoda), která dokázala, že značka může pokračovat i bez účasti Conneryho, což v době premiéry zdaleka nebylo jisté a proto na jednu stranu snaha ujistit diváky o tom, že tohle je pořád ten samý - starý, dobrý - Bond (Lazenby si v kanceláři prohlíží "své věci" z Conneryho bondovek v šuplíku) a na druhou stranu pokus o nadsázku (vtípek s hláškou "This neverhappened to the other fella"), kterou EON střílel do vlastních řad.

Paradoxně spousta přelomových novinek (odchod ze služby, svatba, smrt novomanželky) nevzešla z Cubbyho a Saltzmanovy snahy se změnou hlavního představitele přepracovat sérii od základů, ale pochází přímo z předlohy (film se na poměry bondovek až překvapivě věrně drží Flemingovy knihy). Jen jsem nikdy nepochopil, proč tehdy záměrně zbourali Flemingův příběhový oblouk s honem na Blofelda ("Blofeld trilogy") a po Thunderballu přehodili OHMSS s You Only Live Twice, což následně museli dost nedůstojně a uspěchaně zachraňovat v úvodu Diamonds Are Forever.

Lazenby sice postrádá Conneryho charisma, ale když se vezme v potaz, že tady bojuje na více frontách současně (specifika postavy, snaha jít vlastní cestou a nekopírovat Conneryho a prapodivný "dress code" s kiltem a volánky, který z Bonda v OHMSS dělá mírně směšného modelingového panáka), tak se hlavní role zhostil se ctí a s překrásnou (současně emancipovanou) Rigg spolu mají vynikající chemii a nemám problém uvěřit, že kvůli ní Bond ztratil hlavu (byl bych na tom stejně:-)). Kdyby tehdy dostal šanci (respektive ji dobrovolně nezahodil), tak věřím tomu, že v dalších filmech by díky načerpaným zkušenostem šel jeho herecký výkon nahoru (tak jako Conneryho v From Russia with Love a Goldfingerovi).

The Surfer 5/10

Další mistrův zářez do jeho čím dál tím více obskurnější filmografie a jak je jeho dobrým zvykem, tak opět na pomezí pokleslé žánrovky, nefalšovaného artu a šílené fantasmagorie, přičemž volba tentokrát padla na potenciálně vděčnou historku o obyčejném obchodníkovi, který se dostane do křížku s členy místního surfařského kultu klubu a postupně se při tom propadá do osidel šílenství. Stojí to v tomhle případě za to? Bohužel tak napůl.

Trailer totiž sliboval mnohem originálnější/odvážnější/odvázanější podívanou, než Finnegan nakonec ve filmu dodal. Konfrontační linka se sociálně kritickým komentářem (přistěhovalectví, sociální třídy, generační rozdíly, atd.) ala Falling Down bohužel skončí dříve, než se pořádně rozjede (na akci ve filmu prakticky nedojde a bodycount ani nemá smysl zmiňovat) a psychologická rovina vyprávění (rodinná traumata, krize osobnosti, mentální zhroucení, atd.) na tom není o mnoho lépe. Jednotlivé situace, kterým hlavní postava v průběhu filmu čelí, sice obsahují pár wtf momentů, ale svým podáním nejsou dostatečně vtipné/bizarní/šokující na to, aby byly něčím zajímavé/zábavné.

Jen občasné psychedelické prostřihy, nijak nesouvisející s aktuálním dějem, jsou jistým příslibem, že film něčím/nějak netradičně vygraduje a nabídne uspokojující zakončení. Bohužel do značné míry nenaplněným, protože finále je vyřešeno ve stylu deus ex machina a jakákoliv pointa pro jistotu není přítomna vůbec. Film tak zachraňuje jen zdařilá znepokojující atmosféra (zcizující detailní záběry na tváře postav v kombinaci s náladovým OST, který rozvernou náladou kontrastuje s neradostným děním ve scéně) a casting hlavní role (po herecké stránce se Cage naštěstí celý film drží na uzdě a snaží se tady podat soustředěný výkon bez obvyklé otravné hlasové/výrazové ekvilibristiky).

The Amateur 5/10

Na papíře vcelku zajímavá premisa o inteligentní kancelářské kryse, která se na vlastní pěst vydává na dráhu agenta v terénu, aby pomstila smrt své lepší polovičky z rukou bandy všehoschopných žoldáků za pomocí nikoliv fyzičky, ale intelektu, slibovala pokus o trochu sofistikovanější bourneovku s netradičním hrdinou v hlavní roli. To by ovšem za kormidlem nesměl stát rutinér Hawes a hlavní role se ujmout prkenný Malek. Což se bohužel stalo, takže v praxi to dopadlo jako zapomenutelná záležitost z kategorie "jde to, ale dře to".

Předlohu ani předchozí adaptaci neznám, takže nemohu posoudit, zda je problém už na straně zdrojového materiálu, nebo nastal až při převedení do aktualizované filmové podoby (škoda, že se nezachovaly kulisy studené války a především děj, odehrávající se v komunistickém Československu:-(), ale v Hawesově podání to pokulhává prakticky ve všech ohledech. Všechny povinné žánrové atributy (cestování po atraktivních lokacích po celém kontinentě, hi-tech hračky, špionážní hra na kočku a na myš, atd.) jsou ve filmu samozřejmě přítomny, ale tím pozitiva také končí.

Drama nemá z čeho pramenit (jednotlivé "položky" ze seznamu "k vyřazení" se odškrtávají bez sebemenší námahy nebo komplikací), psychologická rovina vůbec nefunguje (dojemné flashbacky s mrtvou manželkou, které mají ilustrovat aktuální myšlenkové rozpoložení hlavní postavy, jsou k smíchu), akce nestojí za řeč (jedna krátká a navíc značně odbytá bitka a to je vše), výcviková pasáž je vyřešena stylem tréninkové montáže ze sportovních žánrovek a anti-klimatické finále v kontextu předchozího děje ani nedává smysl (poskoci jsou odpraveni, ale hlavního pachatele stačí zatknout?).

Bohužel to nezachraňuje ani casting. Malek je herecky marný jako obvykle (kromě bohémské rapsodie si nepamatuju, že by v jakémkoliv filmu předvedl jiný než matný nebo rovnou nepřesvědčivý výkon) a roli geniálního hackera/stratéga (natož truchlícího/trpícího vdovce:-)) jsem mu nevěřil ani na minutu, vedlejší linka s Fishburnem vyšumí úplně do ztracena a mlátička Bernthal se pro těch pár minut klábosení s Malekem nemusel ani obtěžovat. Jediné světlo na konci tunelu tady představuje pár docela nápaditých způsobů likvidace padouchů (alergie, fyzika), což je zoufale málo.

Star Trek: Strange New Worlds (Sezóna 3)

Jeden z nejlepších (nejen seriálových) ST počinů vůbec, který (ano, nebojím se to napsat) šlape na paty svaté trojici TNG, DS9 a VOY (takhle kvalitativně vyrovnané epizody v první a druhé sezóně neměl svého času ani Picard, ani Sisco, ani Janeway):-). A kreténi v Paramountu/CBS v době, kdy další plnohodnotný film je i po dekádě od Beyond stále v nedohlednu a do produkce posílají podobné klenoty kinematografie jako je Discovery nebo Section 31 po parádních Lower Decks i tuhle famózní sérii předčasně odpískají pátou (a v tomhle případě ještě k tomu počtem epizod notně vykastrovanou) řadou:-(.

Sorry za off-topic, trailer nestrhne, ale jinak je fajn (ta "rodinná" poloha a obecně větší příklon ke vztahovce tomu sedí, byť na průzkum a vesmírné dobrodružství jistě také dojde), na třetí sezónu se těším jako blázen a věřím, že kvalitativní laťku z předchozích řad se podaří udržet, ale jak mě trailer potěšil, tak mě oznámení o ukončení série vytočilo:-).

The Last Of Us (Sezóna 2) 8/10

O stravující síle pomsty a z ní plynoucí nekonečné spirále násilí - první poločas. Respektive první třetina, pokud se HBO rozhodne vytěžit předlohu na maximum, což s ohledem na to, že herní trojka je stále v nedohlednu, není zdaleka vyloučeno:-)). Videoherní klenot Naughty Dogu se vrací na obrazovku s druhou sezónou (bohužel vzhledem k rozdělení adaptace druhého dílu do vícero sezón rovněž s otevřeným koncem a tudíž s absencí patřičného klimaxu, zato s nepostradatelným cliffhangerem na rozloučenou) a naštěstí se tak děje ve stejně velkolepém stylu jako v premiérové řadě, byť bez pár dílčích nedostatků se to bohužel ani tentokrát neobešlo.

Všechny silné stránky z minula Mazin a Druckmann ve druhé sezóně zachovali, případně ještě posílili. Po příběhové stránce opět nejde o přímou/věrnou adaptaci předlohy, takže v průběhu děje dojde na několik nečekaných překvapení jak pro znalce hry (předčasné odhalení hlavního antagonisty, respektive pozdějšího protagonisty), tak pro úplné nováčky (nechvalně proslulý golfový turnaj a následné šokující poslání nejmenované postavy na střídačku:-)), seriálový kánon je smysluplně rozšířen (chyba s vynecháním šíření nákazy skrze spóry v první sezóně byla napravena), post-apo atmosféra je parádní a citování konkrétních scény ze hry (kytarové sólo je top) je zpracováno naprosto dokonale.

Stejně tak casting v čele s Pascalem a Ramsey podává kvalitní herecké výkony a to včetně nových posil Merced a Dever, produkční hodnoty dosahují špičkových parametrů (velkorysý rozpočet je na projektu poznat z každé scény), stylový audiovizuál dokáže nabídnout hned několik moneyshotů, Santaolallovy hudební tóny v OST fungují podobně geniálně jako ve hře, akce/stealth tak jako minule představuje spíše doplněk než středobod celého vyprávění (na rozdíl od předlohy), ovšem když už na nějaké drsné radovánky s nakaženými nebo nově se znepřátelenými frakcemi dojde, tak rozhodně stojí za to a konečně výprava a triky i na podruhé odvádějí vynikající práci (detailně vyhotovené kulisy zchátralého velkoměsta a adrenalinové potyčky s hordami nakažených působí, jako by vypadly přímo ze hry).

Na druhou stranu rozdělení adaptace do několika sezón má za následek, že stěžejní téma předlohy (pomsta jako bludný kruh násilí a odpuštění jako jediné východisko), v kombinaci s neobvyklou vyprávěcí strukturou (tytéž události nahlížené z perspektivy obou stran konfliktu), ve druhé sezóně nedostalo tolik prostoru, kolik by si zasloužilo (tento nedostatek snad tvůrci napraví ve třetí sezóně) a vzhledem k minimálnímu rozestupu mezi první a druhou sezónou ve srovnání se značným odstupem herního pokračování od původní hry a současně charakterovým přerodem hlavní postavy z rebelujícího adolescenta na nekompromisní badass nemesis tamtéž nepůsobí Ramsey v některých vyhrocených situacích tak přesvědčivě, jako se to povedlo Johnson v předloze. Přesto pozitivní dojmy jasně převažují a těším se na třetí sezónu.

Jurassic World

Jeden z nejlepších legacy sequelů za posledních dvacet let (byť takový Fury Road, BR 2049 nebo Maverick je ještě jiný level) a ukázkový blockbuster z kategorie "produkt na klíč" pro celou rodinu (super populární dinosauři pro děcka (a nerdy:-)), atraktivní casting pro dospěláky a přeneseně i doslova dobrodružná projížďka zábavním lunaparkem pro všechny), který po letech znovu nakopl celou franšízu (a v neposlední řadě prodeje merchu), z čehož Universal žije dodnes (po odpadnutí Dieselových autíček má s nálepkou miliardového potenciálu mimo animáky už jen dinosaury).

Na originál od strýčka Spielberga to samozřejmě nemá ani omylem a hra na jistotu na všech úrovních je z toho cítit prakticky v každé scéně (tak už to u podobných "zakázkových" filmů oproti autorským projektům chodí), ale na rozdíl od nejmenované konkurence z předaleké galaxie ze stejného roku Trevorrow a spol. vedle recyklování některých prvků z původního filmu dokázali přijít i s něčím novým (park konečně uveden do provozu a zaplněn turisty - na to jsem čekal od konce původní trilogie:-)), zatímco staré se pokusili aktualizovat (mořské potvory), respektive posunout na další level (zmutovaní mutanti*), protože klasické hollywoodské pravidlo "zvyšujeme sázky". A k tomu nezkouší na publikum laciné triky s angažováním originálního castingu, aby do kina nalákali naivní old time fanoušky (to přišlo až později a nedivil bych se, kdyby v tom hrála roli sequelová trilogie od Disneyho). Dvojka s trojkou je samozřejmě úplně jiný příběh (bída a zmar), ale jednička i po deseti letech funguje stejně dobře jako v době premiéry.

*Nerdovské okénko: Technicky vzato jsou všichni dinosauři ve všech filmech (a samozřejmě v předloze i pokračování) mutanti a nikoliv geneticky "čistokrevní" dinosauři. Crichton to sice v knize udělal kvůli zápletce se samovolnou změnou pohlaví, ale zpětně tím lze ve starších filmech "vysvětlit" i odchylky od výsledků vědeckého výzkumu z pozdější doby typu totální absence peří (což reflektovala po skoro třiceti letech existence franšízy až trojka).

Ballerina 8/10

"Bojuj jako holka." Mnozí se o něco takového v rámci podžánru "silné holky s ještě silnějšíma bouchačkama" pokoušeli, málokdo z nich ovšem uspěl (čest všem osamoceným výjimkám typu Bessona nebo Tarantina). Wisemanovi (přesněji řečeno Stahelskimu, jelikož nepochybuji, že z Wisemanova původního sestřihu ve filmu moc nezbylo a hlavní důvod, proč má kredit v titulcích jsou pravidla High Table hollywoodských odborů:-)) se to s touhle sestrou baletkou v akci kupodivu podařilo. Což je s ohledem na fakt, že jde o nevyžádaný spin-off (s hlavní postavou, která nikoho nezajímá) a přetáčky film překopaly do takové míry, že jej studio v podstatě natočilo dvakrát:-), pomalu zázrak.

O nějaký sofistikovaný příběh nebo vícerozměrné postavy u téhle značky nikdy nešlo a naštěstí nejde ani tentokrát. Podstatná je tady pokud možno nápaditá akce, svižné tempo, slušná atmosféra a stylový audiovizuál (jak jinak než s nepostradatelnými neony), přičemž ve všech zmíněných kategoriích má tahle baletí odbočka splněno. Obvyklá "wickovská" mytologie s pravidly a mincemi a dějové výplně mezi jednotlivými akčními bloky jsou navíc zredukovány na nejnutnější minimum (na rozdíl od mateřské série, ve které s každým dalším dílem dostávají více a více prostoru).

Po povinném prologu, který je u všech podobných revenge flicků stejný (po zabití rodiče osiřelý potomek slibuje pomstu a podstupuje tvrdý výcvik, načež se vydává na cestu lemovanou potoky krve a hromadou mrtvol), následuje až do úplného konce filmu další showreel kaskadérských schopností šikulů z 87Eleven (de Armas zdatně navazuje na svoje sexy badass vystoupení v NTTD), jen občas přerušovaný nutnými přesuny na další exotickou lokaci (Praha hraje Prahu a ještě k tomu vypadá elegantně, to tady už dlouho nebylo:-)) a nepříliš košatými konverzacemi (ve kterých se do popředí dostávají všichni obvyklí podezřelí, tj. McShane, Reddick a Huston, v doprovodu nováčka Byrnea).

Absolutní špička v oboru (kterýkoliv Wick nebo Raid) je sice ještě o nějaký ten level výše, ale na poměry tohohle specifického podžánru jde o nadstandardní řemeslo. Akce je sympaticky nekompromisní, nechybí brutalita a výživné fatality (eRkový rating je prakticky neustále v permanenci:-)), bodycount dosahuje závratných hodnot a častá bolest všech podobných girl power žánrovek (likvidace fyzicky nepoměrně silnějších protivníků s prstem v nose) se v průběhu filmu projevuje jen na několika málo místech. Hlavní postava dostává prakticky neustále do těla a nepříjemný pocit, že se její soupeř musí držet zpátky, aby měla alespoň nějakou šanci zvítězit, se tak dostavuje jen sporadicky.

Navíc po čtyřech filmech a jednom seriálu dokážou tvůrci vcelku překvapivě stále přicházet s novými a hlavně zábavnými nápady jak stran využití lokací (důkladná inventura v prodejně "loveckých potřeb", malebné horské městečko, jehož obyvatelé jsou všichni členové kultu a nebo žoldáci), tak stran použitého arzenálu (rozcvička s granáty, hrátky s plamenometem, "souboj elementů"). V případě postav by se sice film bez zapojení mistra osobně bez problémů obešel (škoda, že to celé nepostavili na tom, že příčinou všeho zlého, co se baletce v životě přihodilo, je právě Wick:-)) na druhou stranu přítomnost Reevese ve filmu je docela smysluplně vysvětlena a Baby Jaga znovu v akci potěší za všech okolností, takže proč ne? Celkově nečekaně dobře odvedená práce (ať už za ní stojí kdokoliv):-).

Alien: Earth (Sezóna 1)

Pecka, doteď jsem se na tuhle seriálovou odbočku těšil hlavně kvůli zasazení děje na matičku Zemi (na což čekám od legendárního teaseru na Fincherovu trojku:-) a po všech těch letech jsem už pomalu přestal doufat, že se k tomuhle nápadu někdy Fox, potažmo Disney, vrátí), ale po takhle našlapaném traileru očekávám podobně atmosférickou žánrovou parádičku, jakou byl loňský Romulus. 

A kdyby sem v rámci premisy o ztroskotání lodě se vzorky mimozemského šmejdu z vesmíru ještě propašovali i nějakou referenci na Predátora (viz android z dílny Weyland-Yutani v připravovaném Badlands), aneb další nenápadný hint na budoucí crossover, tak by to bylo naprosto top:-).  

Ballerina (Bilance)

Bohužel absolutně žádné překvapení. Kombinace spin-offu, o který se nikdo neprosil, hlavní postavy, která nikoho nezajímá a kdovíproč stále při životě udržovaného podžánru "holky s bouchačkama", který jakž takž funguje na streamu, ale v kinech to nejpozději od pandemie (vlastně teď si vzpomínám, že taková Atomic Blonde ze stejné stáje v "době hojnosti" udělala jen nuzných 100 mega) fakt nikoho nezajímá, ale studia to zkouší znovu a znovu (se stále stejným výsledkem), se opět projevila naplno.

Je to škoda, protože film se fakt povedl stejně jako v případě Furiosy a klidně bych si dal líbit sequel, ale tohle si Lionsgate prohrál sám, už když odklepl tenhle pitch (je mi jasné, že se Reevesovi tak brzo po čtyřce do toho jít nechtělo, ale kdyby to celé postavili tak, že hlavním záporákem by byl Wick a tím pádem by měl ve filmu druhou hlavní roli, tak by to u publika rezonovalo úplně jinak).

Připravovaný Yenův spin-off s Cainem dává mnohem větší smysl - oblíbená postava (se zajímavou minulostí), kterou publikum už dobře zná a oblíbená akční hvězda, kterou minimálně domácí publikum podrží bez ohledu na výsledek. Byť hádám, že tohle bude spíš "další akčňák s Yenem", než "další kapitola ve wickovském univerzu" (aneb Yen využil příležitosti a nechal si zafinancovat svůj vlastní projekt, akorát změnil jméno hlavní postavě):-).

Predator: Killer Of Killers 9/10

Wow, sbírka predátorských pohádek na dobrou noc pro všechny fanoušky mimozemských rastafariánů, vyznávajících kodex cti, ve které je jedna lovecká historka lepší než druhá, respektive třetí (respektive v trailerech chytře zamlčená čtvrtá v podobě velkolepého "turnajového" finále). Kdo tvrdil, že po skoro čtyřiceti letech v rámci téhle kultovní značky už nelze přijít s čímkoliv zajímavým, natož zábavným? Ať už to byl kdokoliv, tak kecal. Trachtenberg v téhle animované a sympaticky krvavé povídkové odbočce dodal všem pochybovačům důkaz místo slibů.

Je tady tolik nápadů, ať už po stránce narativu (boj pod vodou, na střechách pagod, ve vzduchu), audiovizuálu (jednozáběrovka dobytí vesnice ve vikingské kapitole, samurajská kapitola odehraná téměř beze slov, přičemž to málo, co v jejím průběhu padne, nemá daleko k Haiku:-)), nebo kánonu (mimozemské potvory, lodě a další technika konečně ukázány v celé své kráse), že by to jinde vystačilo na celou trilogii. Stejně tak vtípek s historickými epochami a lovením mimozemského šmejdu z vesmíru (s kyselinou namísto krve) ze dvojky je tady po příběhové stránce vytěžen naplno.

Přestože ústřední linka s návštěvou Predátora v různých dobách, ve kterých se zapojí do boje dvojice znepřátelených jednotlivců/frakcí, se napříč celým filmem opakuje, všechny historické epizody nabízí v rámci značky něco nového (a sem tam i nečekaného), případně rovnou strhujícího (druhoválečný Maverick s Predátorem v hlavní roli je top:-)). Navíc by bez problémů fungovaly i samy o sobě, aniž by v nich sběratel trofejí figuroval (jeho nástup na scénu a následná hra na lovce a kořist pak všechny kapitoly posouvá na další level zábavnosti) a díky střídmé stopáži nezdržují žádnou zbytečnou dějovou výplní (expozice je ve všech případech osekána na minimum) a jdou rovnou k jádru věci.

A to je v tomto případě samozřejmě akce, která je totálně nekompromisní a patřičně explicitní, přičemž správně brutální a mnohdy vynalézavé fatality jsou vidět pomalu na každém kroku v doprovodu více než štědrého bodycountu. Obvyklý problém téhle série (jak může člověk porazit Predátora, aniž by mimozemský lovec nepůsobil jako neschopný loser?), který se ještě zvýraznil použitím historických kulis, je tady oproti Prey naštěstí vyřešen o poznání lépe. Design Predátorů jako obvykle doznal změn, výbava Predátorů se rozšířila o nové smrtící hračky a kánon se dočkal zajímavého rozšíření. Škoda jen, že kvalita animace nedosahuje na špičku v oboru, ale vzhledem k velikosti produkce zcela postačuje.

P.S. Dvojku (gladiátoři, křižáci, piráti, whatever:-)) prosím doručit pokud možno ihned, děkuji.

The Accountant 2 6/10

O'Connor plus Affleck plus Bernthal plus skoro desetiletá pauza plus pár minut v rámci stopáže navíc rovná se neobvyklá bratrská dvojice fixerů/hitmanů, z nichž jeden je autista a druhý psychopat, podruhé v akci (respektive v rodinných problémech) a bohužel s víceméně stejným výsledkem jako posledně. Aneb jednička mě do kolen ani náhodou neposlala (obstojná žánrovka a nic víc) a dvojka je na tom úplně stejně (obstojný sequel a nic víc).

Pár zlepšováků oproti předchozímu pokusu by se tady sice našlo (žánrový posun do akční buddy komedie, s čímž souvisí o trochu více akce, o trochu více (někdy více, někdy méně funkčního) humoru a hlavně podstatně více Bernthala, za což velký palec nahoru), ale O'Connor tomu, vyjma netypické hlavní postavy a z toho plynoucích ne/očekávaných situací, ani tentokrát nedokáže dodat něco navíc (ať už po stránce příběhu, postav nebo řemeslného zpracování), čím by vystoupil z řady. Něco jako v jakémkoliv ohledu zapamatovatelná (natož památná) scéna se tady nekoná.

Po příběhové stránce je to ještě jednodušší (a současně komplikovaněji vyprávěný) případ než minule, který je zaplněn nepodstatnými dějovými odbočkami (randící a taneční vsuvka), které mají za úkol divákovi nastínit problémy autistické hlavní postavy v reálném světě, ale ve skutečnosti jen zdržují děj (protože tohle povinné vysvětlovací kolečko se odbylo už v jedničce), vzhledem ke změně žánru šlo z pohledu akce, humoru i dramatu zajít mnohem dál (vztahové peripetie mezi Affleckem a Bernthalem opět jen recyklují totožné schéma, použité už v jedničce), přičemž totálně klišovitá partička autistických hackerských adolescentů (jak jinak než geniálních:-)) je na hraně nezamýšlené parodie.

Kapitolou samou pro sebe je pak (ničím převratné, ale slušně natočené) akční finále se zachraňováním dětských zajatců z pracovního tábora narkomafie (wtf), které působí jako z úplně jiného filmu (dvojka Bad Boys pozdravuje:-)), respektive jako podivný dějový přílepek, aby film disponoval vůbec nějakým klimaxem. Celé to tak (stejně jako minule) zachraňuje především kvalitně hrající casting (škoda, že Simmons má ve filmu jen cameo), fungující buddy chemie mezi Affleckem a Bernthalem a pár konkrétních scén v čele se závěrečným "vyproštěním". Pokus o reparát se tak odsouvá až do trojky.

Wicked: For Good

Jednička nakonec nebyla taková tragédie, jak jsem po tuctových trailerech čekal a nebýt naprosto zaměnitelných a v některých případech přímo unylých songů (což je u muzikálu poněkud problém:-)), spousty dějové vaty a s tím související přepálené stopáže, tak by to byla vlastně skvělá podívaná (Erivo a Grande plus produkční hodnoty to táhly hodně nahoru). Předpokládám, že dvojka na tom stran songů a stopáže bude asi podobně, ale doufám, že s nástupem vy-víte-koho z Kansasu na scénu tentokrát ubude dějového přešlapování na místě a namísto toho se šlápne pořádně na plyn.

Wake Up Dead Man: A Knives Out Mystery

Renning Hot in da house 4 real:-). Kudos, že Johnson ukecal Rennera k plnohodnotné účasti:-). Jsem zvědavý, jak velký prostor ve filmu dostane. Ani jsem nevěděl, že už zase točí, měl jsem za to, že si po zotavení ze zranění dává od filmařiny blíže neupřesněnou pauzu (na rozdíl od nahrávání hudebních alb:-)). Každopádně jednička i dvojka jsou fajn, trojka na tom snad bude stejně. Na Craiga je herecky spoleh, casting opět obsahuje interesantní persony a Johnson slibuje odklon od tónu dosavadních dílů, takže klasický sequelový syndrom more of the same by tady nemusel úřadovat v takové míře.

The Black Phone 2

Slušně atmosférický a drsný trailer:-). To ale platilo i pro trailer na jedničku, která těch nedostatků měla více než dost (dějově to na celovečerní stopáž nestačilo, když nepočítám pár lekaček, tak horor to nebyl ani omylem, logika chování postav byla slušně řečeno nepochopitelná:-) a Hawke moc prostoru nedostal) a nezanechala takový dojem, v jaký jsem po taktéž povedeném traileru a s ohledem na reputaci  Derricksona doufal. Tentokrát se nemusí držet mantinelů nějaké (prostinké) předlohy, tak snad tuhle šanci využije naplno a napodruhé dodá pořádně hutnou retro žánrovku ala Sinister.

Frankenstein

Věčná škoda, že WB nakonec odsunul The Bride! od Gyllenhaal až na příští rok. Tady se přímo nabízelo, aby Netflix poslal del Tora do kin a po vzoru Barbenheimera z toho udělali … Bride of Frankenstein:-). Tyhle dobové žánrovky to mají v kinech po pandemii hodně těžké nehledě na výsledné kvality a něco takového mohlo pomoct upoutat pozornost lidí mimo cílovku (která je bohužel dost malá). 

Jinak teaser velká stylovka. Kino by tomu fakt slušelo. Casting, atmosféra, kamera, výprava - všechno na svém místě a k tomu předloha, která je jistotou sama o sobě. To nekonečné čekání (del Toro o projektu mluví snad dvacet let) se podle všeho vyplatilo. V minulosti jsem se opakovaně s del Torem nepotkal, ale tady jsme spolu zase na stejné vlně:-).