Pár zlepšováků oproti předchozímu pokusu by se tady sice našlo (žánrový posun do akční buddy komedie, s čímž souvisí o trochu více akce, o trochu více (někdy více, někdy méně funkčního) humoru a hlavně podstatně více Bernthala, za což velký palec nahoru), ale O'Connor tomu, vyjma netypické hlavní postavy a z toho plynoucích ne/očekávaných situací, ani tentokrát nedokáže dodat něco navíc (ať už po stránce příběhu, postav nebo řemeslného zpracování), čím by vystoupil z řady. Něco jako v jakémkoliv ohledu zapamatovatelná (natož památná) scéna se tady nekoná.
Po příběhové stránce je to ještě jednodušší (a současně komplikovaněji vyprávěný) případ než minule, který je zaplněn nepodstatnými dějovými odbočkami (randící a taneční vsuvka), které mají za úkol divákovi nastínit problémy autistické hlavní postavy v reálném světě, ale ve skutečnosti jen zdržují děj (protože tohle povinné vysvětlovací kolečko se odbylo už v jedničce), vzhledem ke změně žánru šlo z pohledu akce, humoru i dramatu zajít mnohem dál (vztahové peripetie mezi Affleckem a Bernthalem opět jen recyklují totožné schéma, použité už v jedničce), přičemž totálně klišovitá partička autistických hackerských adolescentů (jak jinak než geniálních:-)) je na hraně nezamýšlené parodie.
Kapitolou samou pro sebe je pak (ničím převratné, ale slušně natočené) akční finále se zachraňováním dětských zajatců z pracovního tábora narkomafie (wtf), které působí jako z úplně jiného filmu (dvojka Bad Boys pozdravuje:-)), respektive jako podivný dějový přílepek, aby film disponoval vůbec nějakým klimaxem. Celé to tak (stejně jako minule) zachraňuje především kvalitně hrající casting (škoda, že Simmons má ve filmu jen cameo), fungující buddy chemie mezi Affleckem a Bernthalem a pár konkrétních scén v čele se závěrečným "vyproštěním". Pokus o reparát se tak odsouvá až do trojky.