Tehdy byl ten vizuál fakt neuvěřitelný a daleko před vším ostatním, jak ve srovnání s pixarovkami (které se už u Toy Story a všem, co přišlo poté, chytře a zcela záměrně vyhýbaly ztvárnění realistických lidských postav), tak s čímkoliv co bylo na tehdy zbrusu nové PS2 (a to byl vizuální skok mezi PS a PS2 dost razantní) a čistě po grafické stránce šlo po Toy Story o skutečný next gen na poli 3d animace. Je pochopitelně pravda, že už v té době nebyl vizuál ani náhodou dokonalý a to, že nejde o skutečné herce ve skutečném prostředí, bylo okamžitě poznat, ale minimálně já jsem s tím neměl absolutně žádný problém, protože jsem k filmu už v době premiéry přistupoval jako k 3d animáku pro dospělé a nic víc (protože témata, kterými se film věnuje, by v "pixarovské" grafice vyzněly směšně až hloupě).
O herní sérii FF jsem tehdy nevěděl vůbec nic (vlastně až tenhle film mě upozornil, že něco takového vůbec existuje:-)), takže osobně jsem byl vlastně rád, že příběh je zcela původní a nenavazuje na cokoliv ve hrách (protože jinak bych se v příběhu asi dost ztrácel). Sci-fi kabátek s mariňáky jako z Aliens byl skvělý a spojení s enviromentálními tématy a duchovnem bylo alespoň u nás (myšleno US a Evropa) dost neobvyklé a originální. Což byl ale imho jeden z důvodů, proč film nakonec vyhořel, protože děj byl docela komplikovaný a k tomu takový myšlenkový mix Východu a Západu. Samozřejmě spolu s tím doprovodným hypem okolo "hyperrealistické" grafiky, která ve výsledku jistě nemálo lidí zklamala (vysoká očekávání jsou prostě mor - ať už tehdy, nebo o 15 let později, viz digitální Cushing v Rouge One:-)). Takže se nelze příliš divit tomu, že se na film vzpomíná jen jako na finančně neúspěšné techdemo (zařadit se vedle takových propadáků jako Cutthroat Island , The Postman, nebo Pluto Nash si film úplně nezasloužil) a nikoliv kvůli příběhu/poselství/filmovému zážitku.
No, a v neposlední řadě právě díky tomuhle filmu jsem objevil Laru Fabian a její The Dream Within mám v playlistu taky dodnes:).