Bridget Jones: Mad About The Boy 7/10

Co na první pohled vypadá jako obyčejná romantická žánrovka, respektive další, nekorektním humorem prostoupené, dobrodružství oblíbené hlavní postavy s častými "srdečními" problémy, je na druhý pohled (v jistých ohledech) neobyčejná romantická žánrovka, respektive sentimentální "hořkosladká" rozlučka, akcentující témata, která nejsou v žánru pohádek pro dospělé publikum zase tak často zastoupeny.

Samotná příběhová linka žádné zásadní překvapení nebo zvraty nenabízí, protože z velké části kopíruje vzorec vztahových peripetií ze všech podobných milostných historek (dvojice nápadníků, randění s panem dokonalým, rozchod nebo zrada, nalezení pravé lásky v náručí do té doby opomíjeného konkurenta), takže nedá příliš práce uhodnout, jak to stran nepřímého souboje obou soků o mysl a srdce hlavní postavy nakonec dopadne.

Nicméně kombinace romantiky (pro starší a pokročilé:-)), humorných situací, trefného glosování děje ze strany hlavní postavy, nostalgického vzpomínání, dojemných momentů a překvapivě seriózních témat (ztráta partnera, věkový rozdíl mezi partnery, výchova dětí bez partnera, postupující věk, atd.) funguje nečekaně organicky, na čemž má nemalý podíl i výborně hrající casting v čele se Zellweger, která svým energickým výkonem táhne celý film nahoru (škoda jen, že osvědčená dvojka Grant a Firth nemá v ději tolik prostoru, když už tvůrci ukecali oba k účasti na filmu).

September 5 7/10

Skupina teroristů, držících rukojmí v olympijské vesničce versus skupina členů sportovní redakce, lačnící po mimořádném sólokapru, kterým by ukázala prostředníček zkušenějším kolegům ze zpravodajství v komorním, dokumentárně pojatém, dramatu, který dokáže diváka udržet v napětí od začátku až do konce, navzdory tomu, že samotný průběh a tragický konec celé události je mu předem znám (ať už z učebnic historie nebo z prologu Spielbergova Munichu).

Podobně jako v nedávném Saturday Night i zde tvůrci na sérii všech možných produkčních (technických, logistických i byrokratických) problémů názorně ukazují, jaký organizovaný chaos v televizním studiu při zpravodajském pokrytí dané události panoval, zatímco vlastní dění před kamerami a mikrofony v ději ustupuje do pozadí. Naštěstí se nevyhýbají ani morální stránce věci, respektive negativním důsledkům počínání redakce (masmédia svým nezodpovědným jednáním a honbou za senzací přispěla k neslavnému výsledku celé akce, byť hlavní vinu nesou zcela nepřipravené policejní složky).

Stran produkčních hodnot dobře složený casting podává bez výjimky skvělé herecké výkony, svižné tempo a umírněná stopáž zaručuje v průběhu děje minimum hluchých míst, použité archivní obrazové materiály pěkně dotvářejí tehdejší hektické dění, dobová atmosféra 70s je vykreslena na výbornou nejen díky tomu, že retro výprava a kostýmy odvádí vynikající práci a finále filmu nabízí i pro znalce tématu emocionálně nabitý a posléze nekompromisně mrazivý závěr.

Havoc

No tak sláva, už jsem měl podezření, že Evans soutěží s Cruisem a Cameronem o to, za kolik let po skončení natáčení se film dočká premiéry:-). Na film samozřejmě maximální natěšenost, protože kombinace Evans a Hardy, plus Evansovy hlášky o skládání poct HK kinematografii všechny, kteří v 90s na šikmookých peckách vyrůstali (včetně mě), musí doslova zahřát u srdce. A pokud tenhle projekt Netflix dle nové strategie pošle do kin, tak je stran nekonečného čekání vše odpuštěno:-). Každopádně vedle samotného filmu bych si zrovna tady fakt s chutí dal i nějaký výživný making of, protože jsem doteď nepochopil, co se během post/produkce stalo, že to tak dlouho trvalo.

---

Ne, ne, je to jen teaser a narvat do jedné minuty efektně sestříhanou brutální akci na řízný hudební podkres není zase tak těžká práce, takže z toho nebudu vyvozovat žádné závěry, jakože to vypadá, že nekonečné čekání na Evansovu novinku se nakonec vyplatilo a v kinech, sakra, totiž v bedně (tvl, pojmenovat to v tuzemsku jako "Totální rozklad" je slušný úlet:-)) dostanu, ehm, totální akční bordel s Hardym v berserk módu, jaký tady z hollywoodské provenience nebyl od posledního Wicka. O několik přehrání teaseru později: Fuck it, boys are back in town, baby:-). Hype train level max:-).

---

Poslušně hlásím, že šimrání na těch správných místech se dostavilo:-). Podsvětí/atmosféra ala Gangs of London (nebo spousta devadesátkových klasik z HK), akce/bitky ala Raid (dtto), digitální krev nevypadající jako (na první pohled hnusná/očividná) digitální krev (za to velký kudos, velká bolest mnoha současných akčních béček) a uprostřed toho všeho tvrďák Hardy, který je drsnější než šmirgl papír:-). Spojení Evans a Netflix se v Apostle neukázalo jako výherní kombinace a od druhého Raidu uplynuly spousty času, ale dokud se nepřesvědčím o opaku, tak věřím, že Evans tady potvrdí svou reputaci a návrat na domácí krvavě-brutální půdu zvládne ve velkém stylu.

The Girl With The Needle 8/10

Evropská produkce, nepříliš velkorysý rozpočet, skromný počet vystupujících postav, dobové zasazení, neortodoxní příběh inspirovaný skutečnými historickými událostmi, správně atmosférická černobílá kamera a obrazový formát 4:3, neznámý casting a úspěšné tažení filmu po festivalech. Podobnou vizitkou se může pyšnit kdejaká artovka. Tohle hutné a notně drsné retro vyprávění se ovšem od všech podobných festivalovek odlišuje v jedné podstatné věci.

A tou je příběhová linka na pomezí psycho thrilleru a krimi, která je jednak nepředvídatelná (děj v pravidelných intervalech přehodí výhybku a začne se organicky věnovat jinému tématu - těžké sociální poměry na konci války, milostné vztahy vs třídní rozdíly, nechtěné mateřství a nelehký osud samoživitelek, rodičovské samaritánství, pragmatický "dětský" podnik, atd.) a jednak výborně gradující (spirála šílených/bizarních/morbidních situací, ve kterých se hlavní postava ocitá, se s postupující stopáží roztáčí naplno a když už to vypadá, že je hotovo, tvůrci nasadí ještě těžší kalibr), díky čemuž se v průběhu filmu naštěstí neprojevuje častý syndrom artové produkce, tj. ofenzíva nudy.

Kvalitní herecké výkony všech zúčastněných v čele s dvojicí Sonne a Dyrholm, parádní depresivní atmosféra, na které má podíl jak vynikající ruční kamera, tak nepříjemný a místy až disharmonický OST, respektive nápaditá práce s tichem (v některých dramaticky/emocionálně vypjatých momentech ustupuje hudba zcela do pozadí) a navzdory omezeným finančním prostředkům precizní produkční hodnoty stran výpravy a kostýmů představují už jen příjemný bonus navíc.

Mufasa: The Lion King 7/10

S ohledem na hlavní smysl tohohle nevyžádaného královského dodatku (tj. snadný cashgrab na všech frontách, aneb co myšák neshrábne skrze film, to zvládne přes merch:-)) a sázku tvůrců na prequel a nikoliv regulérní pokračování pár let staré digitální předělávky a tudíž předem jasné vyústění téhle lví historky (někdo se stane králem a někdo vyfasuje jizvu a k tomu nové jméno a touhu se pomstít:-)) se jedná o překvapivě příjemnou animovanou podívanou.

Retrospektivní vyprávění slouží jen k tomu, aby se v ději mohla opět objevit oblíbená dvojice postav z původního filmu (ještěže se tady se vsuvkami, které jen odvádí pozornost, docela šetří), o půl hodiny kratší stopáž by tomu nijak zásadně neuškodila (tempo v průběhu děje párkrát zakolísá), jednotlivé songy nejsou tak chytlavé jako v případě originálu (naštěstí jich ve filmu není přehnaně moc) a stejně tak OST si musí k emocionálně nejpůsobivějším scénám ve filmu vypomáhat Zimmerovými tóny a nepostradatelným Circle of Life, ale jinak vlastně není, nač si stěžovat.

Triková stránka je prvotřídní (kvalita cgi od minulého filmu zase o něco pokročila - detailní záběry na srst zvířat jsou pecka) a obecně obří rozpočet je na filmu poznat z každé scény, casting zejména v případě Mikkelsena se povedl na výbornou, příběhová linka není nijak objevná, ale stran napínavých/humorných/dojemných momentů bez problémů funguje, přičemž ústřední dějový prvek, tj. důvod rozkolu mezi hlavními postavami, je vyřešen poměrně elegantně (ne/naplněná láska a žárlivost prostě nikdy nezklame:-)) a akcí nabitému finále nechybí patřičně velkolepé měřítko.

Eden

Další film o partičce extravagantních postav na nějakém ostrově, kde se to nakonec ošklivým/krvavým způsobem zvrtne, to tady už dlouho nebylo (jak je to dlouho od Blink Twice?):-). A tentokrát dokonce na základě skutečných událostí (z čehož ve filmu zůstanou akorát reálná jména osob a zbytek bude klasická hollywoodská fabulace, předpokládám). 

Prvotní ohlasy o nějakém zásadním příspěvku do žánru survival thrilleru sice nehovoří, ale trailer odvádí slušnou práci, plus na Howarda je obvykle spoleh, na Zimmera obvykle taky, eRkový rating potěší za každých okolností a přítomný casting, zejména co se týká dámské části, je přímo luxusní, takže prodáno a "rajskou" novinku si píšu do watchlistu.

The Spy Who Loved Me

Nepřiznaná kopírka You Only Live Twice (tak jako Moonraker je nepřiznanou kopírkou The Spy Who Loved Me - fakt, že všechny tři kousky natočil Gilbert asi nebude úplně náhoda:-)), akorát s ohledem na přetrvávající problémy s právy kvůli sporu s McClorym bez přítomnosti SPECTRE a hlavně Blofelda (škoda, bílá kočka na klíně by Jürgensovi slušela:-)), a přesto, minimálně za mě, nejlepší bondovka s Moorem, jedna z nejlepších bondovek vůbec a vzhledem k měřítku filmu, rozpočtu (dvojnásobný oproti všem předchozím filmům) a tržbám (největší v sérii do té doby) asi první bondovka, kterou lze označit za regulérní blockbuster v moderním slova smyslu (tj. od Spielbergových žraločích čelistí dál). 

Co se týká samotného jubilejního desátého dobrodružství mr. kiss kiss bang bang, tak Moore v nejlepší formě, Bach jako jedna z nejlepších bond girl vůbec (navíc z pohledu genderové emancipace v bondovkách docela přelomově pojatá postava), Kiel jako ikonický henchman Jaws (geniální casting!), bondovskými hračkami přecpaný Esprit v ponorkové úpravě (stran product placementu prvotřídní marketingový tah), předtitulkovka s jedním z nejefektnějších stuntů v bondovské historii, nestárnoucí vypalovačka Nobody Does It Better a spektakulární set design Liparusu, kterým Adam překonává svou už tak pamětihodnou práci na You Only Live Twice (díky čemuž vznikl legendární 007 Stage). Co chtít víc?

Better Man 8/10

Gracey se po fiktivním muzikálovém biopicu o baviči Barnumovi a jeho strmé cestě na kariérní vrchol na pozadí jistých rodinných problémů konečně vrací zpět na scénu … fiktivním muzikálovým biopicem o baviči Williamsovi a jeho strmé cestě na kariérní vrchol na pozadí jistých rodinných problémů (modus operandi stran jeho příštího filmu je tudíž zřejmý:-)) a naštěstí je to stejně filmařsky dynamická, obsahově zábavná a obrazově i zvukově "vyšperkovaná" podívaná jako minule. A navíc s opičákem v hlavní roli a spoustou trefných narážek na showbusiness na přelomu milénia.

Po příběhové stránce jde o standardní životopisnou historku o tom, jak talentovaný chlapec, pocházející z chudých poměrů, k celosvětové slávě a tudíž štěstí, bohatství a nejrůznějším závislostem přišel:-). Stejně tak koncipování vyprávění do dvou atmosférou i narativem odlišných polovin (zatímco na počátku kariéry se plnými doušky vychutnávají všechny opojné radosti z úspěchu, na jejím vrcholu se bojuje s negativními důsledky slávy, vnitřními démony, narušenými rodinnými vazbami (respektive ztrátou bližních osob) a existenciálními otázkami) není v žánru nic nového.

Čím Graceyho filmová rapsodie vystupuje z řady je extravagantní Williamsovo opičí alter ego, které je svým špičkovým trikovým zpracováním na úrovni nejmenované opičí konkurence (paradoxně tahle kreativní volba nemá ve filmu podstatnější úlohu a kdyby se Gracey obešel bez ní, na celkovém vyznění filmu by se nic nezměnilo), všudypřítomná nadsázka a humor chlupatého protagonisty, který se svými glosami v průběhu děje trefuje do tehdejších poměrů v showbusinessu, společnosti i ve vlastní rodině a především do vlastní osoby a vynikající produkční hodnoty v čele se stylovým audiovizuálem (některé střihové přechody mezi scénami jsou lahůdka) a nápaditými hudebními vsuvkami (několika minutová taneční sekvence na ulici, natočená na jeden záběr, patří k předčasným vrcholům celého filmu).

Nickel Boys 4/10

Hmm, celý film složený z POV záběrů, poměr stran 4:3 (divím se, že tady nepřihodili ještě černobílý obraz a one-shot formát, když už nekompromisní umělecká vize, tak se vším všudy:-)), vážné téma o těžkých časech v "nápravných" zařízeních pro mladistvé v "baště demokracie" uprostřed 60s, tj. v dobách panující segregace (pochopitelně natočeno na základě skutečných událostí), několik časových perspektiv a náhodné časové skoky v průběhu filmu, které už tak nesouvislý děj ještě více znejasňují a do toho stopáž blížící se dvě a půl hodinám a extrémně pomalé tempo.

To vypadá na ukázkově těžkotonážní artovku, jejíž hlavním (případně jediným) účelem je zabodovat na festivalech a především u členů akademie a následně shrábnout nějaké ceny. Podezření se po zhlédnutí filmu bohužel potvrdilo:-). Kombinace specifického audiovizuálu, minimálních produkčních hodnot, neznámého castingu, debutanta na režisérské stoličce a adaptace seriózní historické látky se zakomponováním archivních obrazových materiálů (k navození patřičné atmosféry a doplnění dobového kontextu) není překážkou v tom, aby daný film nabídl divákovi zajímavý (nebo dokonce obohacující) zážitek. Pomalým tempem se odvíjející nudná dějová linka, složená z více nebo méně smysl dávajících výjevů ze života hlavních postav v pasťáku, už bohužel ano. Další strhující Son of Saul se tady rozhodně nekoná.

Companion 7/10

Po M3GAN a Subservience je tady další nepříliš originální historka s neposlušnou fembotkou v domácnosti v řadě (po vzoru Fox je naštěstí zdejší robotická Barbie v podání Thatcher rovněž vybavena eRkovým ratingem, totiž protokolem:-)), přičemž po důkladné divácké diagnostice lze konstatovat, že v pomyslném souboji kybernetických sexy hraček z poslední doby (T-X zůstává nadále nepřekonána:-)) vcelku přesvědčivě vyhrává Hancockova sympatická prvotina.

Škoda, že ústřední plot twist, týkající se skutečné identity hlavní postavy, vykecal Hancock už v traileru a nekoncipoval film alespoň z části čistě z pohledu nechápající "přítelkyně", kterou se její drahá polovička z neznámých důvodů pokouší sprovodit ze světa, aby následně odhalila pravou podstatu věcí. Takto je tajemství odhaleno nedlouho po začátku filmu a následuje relativně standardní příběhová linka, v jejímž průběhu dojde na všechny osvědčené klišé (ignorace zákonů robotiky, vylepšování vlastních schopností skrze self-hacking, vzpoura strojů), respektive oblíbená témata (duch ve stroji, naprogramované instrukce vs svobodná vůle, genderová/sociální/technologická emancipace), daného žánru.

Hancock tuhle nevýhodu naštěstí vyvažuje hned na několika frontách současně. Navzdory předvídatelné premise samotný děj obsahuje pár příjemných překvapení (další společník na scéně) a chytrých nápadů (startování auta bez autorizace majitele, "pravdomluvný" rozhovor se strážcem zákona), vyprávění nechybí nadsázka a černohumorné situace, díky ostřejšímu ratingu se najde prostor i pro patřičně explicitní fatality a rozumná stopáž zajišťuje svižné tempo. Rozdílový faktor zde ovšem představuje casting hlavních rolí. Thatcher hraje ve všech polohách role přímo parádně (po Boogeymanovi a Hereticovi si připisuje třetí zábavnou žánrovku po sobě:-)) a Quaid za ní nezůstává o moc pozadu.

The Witcher: Sirens Of The Deep 6/10

Recept na další animovanou zaklínačskou bokovku vypadá následovně. Jako základ použijeme nějakou náhodně vybranou povídku z Witchera, pochopitelně se zohledněním všech povinných sociálně-spravedlivých kvót (takže občasné cákance krve a sem tam ostrá mluva nejsou problém, jakékoliv nahotinky, natož něco divočejšího, už je samozřejmě přes čáru:-)), přidáme něco z Aquamana, něco z Little Mermaid, hlasový casting nadávkujeme takříkajíc pocitově (takže jednou to bude někdo ze hry, jindy někdo z hraného seriálu), zabalíme to do anime a servírujeme jako další neurážející jednohubku z tohohle univerza (tak jako v případě předchozího pokusu Nightmare of the Wolf).

Největší problém tady představuje nepříliš nápaditá, respektive značně předvídatelná, příběhová linka, což je trochu paradox, vzhledem k tomu, že předlohu tvůrci notně přepracovali. V průběhu děje se nestane vůbec nic, co by divák předem neočekával, kdo v historce o znepřátelených sousedech a spřáteleném párečku milenců na pomezí souše a hlubiny sehraje úlohu hlavního záporáka a nového romantického "objektu zájmu" titulní postavy je zřejmé okamžitě po jejich nástupu na scénu a totéž platí pro osudy všech ostatních postav. Reputaci filmu tak zachraňuje především slušná kvalita animace, vydatná dávka akce, svižné tempo, vydařený originální dabing a střízlivá stopáž.

Borderline

Pokud v traileru jako obvykle ukázali to nejlepší, co ve filmu je, tak se tedy nijak zvlášť nepředvedli. Takhle potenciálně slibná/vděčná premisa a eRkový rating k tomu a přitom se tady na všech frontách (obskurní postavy, černý humor, bizarní situace, brutalita, audiovizuál) jede sotva na půl plynu.

Warden si fakt může gratulovat, že mu doma zahřívá postel (a dohazuje kšefty) zrovna Weaving, protože jestli jeho debutová prácička bude za něco stát, tak podle traileru asi jen kvůli jeho drahé polovičce v její obvyklé herecké/fyzické poloze. Tedy pokud Warden v traileru mocně neklame tělem a to nejlepší si neschovává až do filmu.

SAS: Rogue Heroes (Sezóna 2) 7/10

Origin legendární jednotky neohrožených záškodníků lomeno rebelů lomeno šílenců, ze které se v průběhu dalších let stala jedna z nejelitnějších speciálních jednotek na světě, nabídl v první sezóně nečekaně příjemný mix dynamicky natočené druhoválečné akce, nekorektního humoru, sympaticky svérázných postav, úderného OST s řadou populárních songů z moderní doby, poutavou formou pojaté lekce z historie a zábavně zpracované fikce.

Ve druhé sezóně se změnou dějiště, respektive bitevního pole, dochází bohužel i k mírnému poklesu kvalitativní úrovně. Obecný rámec série (zčásti smyšlené a zčásti historicky podložené dokumentování působení zmíněné jednotky za dob války za doprovodu archivních obrazových materiálů) samozřejmě zůstal zachován, ale prvotní okouzlení se tady zopakovat nepodařilo a tentokrát to není tak sebevědomě nekompromisní divočina, jako tomu bylo posledně. Což souvisí jednak s tím, že do poloviny sezóny se toho víc nakecá než vybojuje a jednak s novou personální politikou.

Swindells je v ději odsunut na vedlejší kolej, celá linka s jeho pobytem za mřížemi nikam nevede (což sice odpovídá historickým skutečnostem, protože zbytek války jeho předobraz strávil v zajetí, ale tvůrci si s jeho osudem mohli pohrát stejně, jako to udělali s charakterem O'Connella, který se od své předlohy v mnohém odlišuje) a jeho náhradník Lee není tak charismatická figura, Boutella jako fiktivní postava je do děje zakomponovaná dost samoúčelně, památných scén (typu míjení trosečníků, pochovávaní spolubojovníků a pociťování následků války na civilistech) je tady pomálu a "dovolenkové" finále působí jako nějaký dodatek a nikoliv klimax. Naštěstí zdravé jádro série (postavy, akce, humor, OST) funguje stále stejně dobře a O'Connell zbytku castingu znovu dominuje, takže celkově panuje spokojenost, přičemž závěrečné lákadlo na třetí sezónu v podobě přípravy na invazi dává naději, že tvůrci pro příště chystají velké divadlo.

Magazine Dreams

Pomalu je zázrak, že to nakonec našlo nějakého indie distributora a ten to ještě odvážně plánuje poslat (minimálně na domácí půdě) do kin a nikoliv potichu na stream. Finančně to asi žádná velká hitparáda nebude, nehledě na případné kvality filmu, viz vynikající The Iron Claw. A zda to alespoň posbírá nějaké ceny, je s ohledem na angažování Majorse nejisté (nálepka "odsouzený násilník v hlavní roli" může film u odborné obce potopit jako celek). Jinak to podle traileru vypadá na takovou standardní sportovní historku o vzestupu a pádu, kterou nahoru vytahuje Majorsův obětavý výkon.

Hurry Up Tomorrow

Koukám, že doba pokročila a teď už se jako promo na novou desku nevypouští cover arty a singly, ale rovnou točí celovečerní filmy a hlavní roli v nich hraje vlastní alter ego:-). Jako psycho trip ok, ale trailer je přesně na té hranici, kdy to sice nevypadá obyčejně/normálně, ale ani ne natolik šíleně/bizarně, aby mě zvědavost nutila to za každou cenu vidět. Strejda Víkend a jeho tvorba jde úplně mimo mě, tak nezbývá než si počkat na ohlasy, zda bez fan biasu je o co stát.

Daredevil: Born Again

Tlačíme na pilu na maximum a za každých okolností:-). Ta očividná snaha studia všem pochybujícím fanouškům ukázat, že problémové produkce a přetočení prakticky půlky seriálu se netřeba bát, ba právě naopak, protože "Dorotka se vrátila zpátky do Kansasu", tj. jak si to pod Netflixem pamatujete, tak přesně takové to bude i pod Disneym, je poněkud úsměvná, ale jinak jo, jako lákadlo na další nášup slepého mstitele to díky těm memberberries momentům a tuně fan service obsahu funguje náramně. Snad to neskončí jen u toho (jako v případě D&W) a bude stát za to i samotný příběh.

The Full Monty

Při dalších zhlédnutích to bylo fajn, ale nezapomenu na ten pocit, když jsem to viděl úplně poprvé (v kině a na videu jsem tehdy sjížděl jen ty "správné" kousky, tj. blockbustery a žánrový brak - ještěže existovalo hbo a promo vysílání zdarma, jinak bych se k podobným věcem v té době asi nedostal, protože v bedně se vysílaly s dost velkým zpožděním:-)).

Těšil jsem se, že uvidím "chlapskou" variantu Striptease, akorát to nebude kvalitativní shit, obejde se to bez tuny silikonu na těch správných místech:-) a jako bonus navíc tam bude typický anglický humor. Dostal jsem vlastně ne-až-tak-veselé sociální drama, ve kterém je promenádování naostro na posledním místě, respektive jako třešnička na dortu (v úplně poslední scéně, pokud se dobře pamatuju). Jaké to zklamání:-).

Až později jsem přistoupil na to, že si tady tvůrci hráli s diváckým očekáváním (stejně jako v té samé době PTA v Boogie Nights stran ukázky Wahlbergovy "chlouby") a jako ne-až-tak-veselé sociální drama to docela dobře funguje. Jinak to po Trainspottingu byl druhý film s Carlylem, který jsem tehdy viděl. A s potěšením jsem zjistil, že umí skvěle zahrát nejen vyšinuté magory, ale i obyčejné chlápky odvedle:-). Škoda, že se z něj nestala velká hvězda jako z kolegy McGregora.

Flight Risk 5/10

Tři postavy, dvě strany zákona, jedno malé letadlo a nula stupňů (nebo spíše pod nulou) všude okolo. Kombinace značně jednoduché premisy a značně komorního pojetí už v traileru působila, jako by se Gibson pokoušel natáhnout nějakou epizodu jakéhosi krimi seriálu z devadesátek na celovečerní stopáž a přesně tak to v samotném filmu také dopadlo, protože téhle prostinké historce s korunním svědkem, ozbrojeným doprovodem a kdovíproč plešatým čističem na jedné palubě dochází dech v podstatě už po skončení expozice (tj. odhalení najatého záškodníka za kniplem).

Problém nespočívá ani tak v tom, že Gibson si vydělává na důchod (případně dvojku Passion of the Christ:-)) nenáročnou žánrovkou za pár dolarů, která vypadá jako zaměnitelná spotřebka, určená rovnou pro stream, takže stran produkčních hodnot tady dochází k určitým kompromisům (nepříliš přesvědčivé záběry z kokpitu na krajinu okolo, rádoby efektní těsné průlety letadla okolo virtuální kamery a obecně proměnlivá kvalita digitálních triků). Problém představuje nenápaditý děj, zaplněný nezajímavými postavami, který nedokáže ospravedlnit ani relativně skromnou stopáž.

Na nějaké vyhrocené drama na palubě prakticky nedojde, protože v průběhu děje se nic podstatného, natož osudového, nestane, Wahlberg s frajerskou pleškou (smysl podobné módní vychytávky, která na první pohled vypadá falešně, jsem tak úplně nepochopil:-)) v potenciálně vděčném záporáckém režimu kromě siláckých hlášek bohužel nic extra zábavného nepředvede a to včetně svého nedobrovolného odchodu ze scény ve finále, Dockery a Grace si sem také přišli jen pro výplatu a podivná koncovka s ambulancí působí, jako by si Gibson na poslední chvíli uvědomil, že jeho filmu chybí klimax.

The Accountant 2

Vyber správně podkresový song a půlka práce na traileru je hotová. Důkaz číslo už-ani-nevím-kolik:-). Co si tak matně pamatuju, tak jedničku jsem docela protrpěl a podle její všeobecné adorace jsem jeden z mála, komu se hrubě nelíbila, ale je fakt, že od premiéry jsem ji kvůli tomu neviděl a tohle je dobrá příležitost si ji před premiérou dvojky připomenout a případně poupravit názor. Jinak minimálně v traileru to vypadá nadějně (kudos za to, že Bernthal bude mít ve filmu podle všeho větší prostor než minule:-)), tak snad se mi O'Connor napodruhé trefí do vkusu o něco lépe než posledně.

---

Nevědět předem, o co jde, tak bych tipoval novou grillovku, na kterou Grillo s trochu jiným účesem dostal víc peněz než obvykle a nějakého identického dvojníka Afflecka k ruce:-). Což mi připomíná - jak to, že se Grillo s Bernthalem ve filmu ještě nepotkali (ideálně v předělávce Double Impactu)?

Jinak pokud trailer jen neklame tělem, tak udělat z toho napodruhé regulérní akční buddy komedii je směr, který bych zrovna u téhle značky nečekal, ale vypadá to, že to funguje, takže proč ne? Kromě toho každá větší herecká/fyzická příležitost pro Bernthala se počítá a pokud mu O'Connor pomůže k větší star power, tak jedině dobře.

The Gorge 6/10

Co jsem po traileru očekával, to jsem ve filmu (víceméně) dostal, takže panuje (víceméně) spokojenost. Derrickson natočil napůl mírně netradiční špiónskou romanci, napůl mírně tradiční akční sci-fi béčko, dohromady slušnou žánrovku, ve které level zábavnosti táhne nahoru sympatický casting a zručně natočená akce a současně stahuje dolů (takříkajíc na dno rokliny:-)) nevyvážená dramaturgie, příběhové nedostatky a zbytečně přepálená stopáž.

Co se nepovedlo? Když se pomine nesmyslnost celé premisy o ostraze "biologické rezervace" se smrtelným nebezpečím pro celé lidstvo pouhou dvojicí dobrovolníků s nepochopitelným zákazem komunikace a tudíž spolupráce při obraně, stále zbývá nelogické chování postav (po útoku zmutovaných příšer si hlavní postavy odskočí řešit své milostné problémy?), expozice roztažená na půlku filmu, podivné střídání žánrů, pro podobnou historku krotký rating (tohle po eRku přímo volalo) a promarněný potenciál stran zdejších bubáků (na nějaké tajemno a strach z neznáma se tady vůbec nehraje, příšery jsou zredukovány na pouhé pohybující se terče a koncept zmutované dna šlo vytěžit o poznání více).

Co se naopak povedlo? Předně casting ústřední dvojice (Teller je sympaťák nehledě na konkrétní roli, což tady znovu dokazuje, sledovat ATJ po Furiose opět v akční poloze je radost pohledět a jejich společné interakce disponují skvělou milostnou/týmovou chemií), funkční OST z dílny NIN a samotná akce (jakmile se v polovině filmu čistka rokle od škodné konečně rozjede, jde sice o hromadné likvidování digibordelu bez jakéhokoliv gore, ale množství akčních radovánek je vydatné, tempo je svižné a řemeslné zpracování solidní, přičemž v některých scénách (procházka skrze hnízdo příšer) Derrickson zvládá budovat akčně-hororovou atmosféru až do té míry, že dává vzpomenout na klasiku žánru Aliens.

Ash

Co se z toho ve výsledku vyklube je otázkou, neb pán na režisérské stoličce nějakou záruku kvality nepředstavuje a na originalitu premisy moct sázet nebude, ale minimálně na úrovni traileru to vypadá na nízkorozpočtové akční sci-fi béčko podle mého gusta (González je v podobných žánrovkách fajn, Uwais snad něco zábavného předvede a nemá ve filmu jen nějaké nepodstatné cameo) a vzpomínkové ozvěny Event Horizonu a Dead Space slyším znít naplno:-). Kdyby to tady dopadlo podobně sympaticky jako loňská jednohubka z podobného ranku Long Distance, tak by se vůbec nezlobil.

The Damned 6/10

Na debutové poměry, prakticky neznámý casting a nuzný rozpočet slušný výkon, který v určitých ohledech dokáže zaujmout, ale k působivějšímu výsledku přece jen nějaká ta délková míra schází. Což je škoda, protože trailer lákal na takovou komornější psycho hororovou kombinaci seriálového Terroru a filmového Eggerse, načež Palsson ve své prvotině dodal pomalým tempem se odvíjející mírně pokulhávající obsah, zabalený do hodně slušivé formy.

Pochválit zaslouží produkční stránka věci. Palsson dokazuje, že práci s audiovizuálem zvládá bez větších problémů (kamera prodává nádherné přírodní lokace na výbornou a překvapivě výrazný OST dodává některým scénám patřičně tísnivou/nervózní atmosféru), dobové kostýmy a výprava odvádějí dobrou práci a typově přesně obsazený casting v čele s Young předvádí kvalitní herecké výkony (hromotluk McCann bohužel nedostal tolik prostoru, kolik by si zasloužil).

Po dramatické stránce to už taková sláva není. Všechny postavy bez výjimky spadají do škatulky jednorozměrné figurky (na obvyklé charakterové pozadí, tj. motivace, vztahy, minulost, se tady vůbec nehraje), takže jejich osud je divákovi ukradený, hlavní bubák se nejenže moc neukáže, ale ani toho moc nepředvede (na nějaké výživné gore kousky bohužel nedojde, pouze pár lekaček pro naplnění žánrových kvót), motiv všudypřítomné paranoie a balancování na hraně rozumu a šílenství šlo vytěžit o poznání více a trnovou korunu tomu všemu dává značně nepřesvědčivá pointa.

Alien: Romulus (Theatrical Cut)

Ok, tak po zhlédnutí filmu na videu beru jednu z mých výtek zpět. Alvarez v rozhovoru po vydání filmu na modré/černé placky vážně nekecal a digitální cameo vy-víte-koho v revidované verzi působí opravdu o dost lépe než v kinoverzi:-). Ne všechny scény se cgi dvojníkem sice dostaly facelift, ale ty nejdůležitější, ve kterých se A2 prezentuje v celé své kráse, ano a v některých přepracovaných záběrech tak vypadá fakt skoro jako živý. Kudos Alvarezovi a kravaťákům v Disney, že to po premiéře a následné kritice od fanoušků nenechali jen tak a vrazili do produkce filmu další prachy. Teď už jen zbývá předělat konec s newbornem 2.0 a bude to dokonalé:-).

Jinak tedy že se studia při vydání na modré/černé placky postupem let vykašlala na obří kvanta bonusů nehledě na kritický/komerční úspěch daného filmu (jako bohužel i v tomto případě) jsem už tak nějak akceptoval, ale že poslední dobou házejí do koše i dabing a film na disku opatřují jen titulky (dtto) je už tedy na pováženou. Respektive rozmyšlenou, zda má nákup filmů na fyzickém nosiči ještě nějaký smysl:-(. Už jen čekám, kdy u nás studia přestanou vydávat i steelbooky a nakonec s plackami udělají krátký proces a skoncují s nimi úplně:-(.

The Prince Of Egypt

Tak říkajíc instantní animovaná klasika s výbornými písničkami (na rozdíl od totálně generických songů ve Wicked - nějak se mi pořád nechce věřit, že je má na svědomí ten samý člověk, který v devadesátkách plodil podobné pecky jako je tohle:-)) a ještě lepším OST (Zimmer jako obvykle vládne - škoda, že na koncertech z animáků protáčí pořád dokola jen Lion Kinga). Chtěl jsem poznamenat, že je s podivem, že se v DWA po úspěchu egyptského prince nepustili do dalších adaptací biblických příběhů, ale pak jsem si vzpomněl na Joseph: King of Dreams, takže vlastně není, no:-).

Jinak asi bylo nevyhnutelné, že DWA si dříve nebo později projde procesem "disneyfikace", ale kousky, které produkovali v prvních letech existence, kdy se potřebovali nějak vymezit vůči Disneymu a Pixaru a proto to zkoušeli pojmout jinak, byly na poli animáků v té době fakt osvěžující změna. Prince of Egypt jako epická biblická sandálovka, AntZ z téhož roku jako převlečená allenovka, Road to El Dorado jako variance na šestákové dobrodružství ala Indy a konečně Shrek jako ultimátní parodie na všechny pohádky. Ne vždy to kvalitativně/finančně klaplo, ale bobříka za odvahu si zaslouží.

Babygirl 6/10

Kidman jako v manželství znuděná paní ředitelka, toužící po zakázaném ovoci, versus Dickinson jako sympatický stážista, posléze milenec s perverzními choutkami a dovedný manipulátor v jedné osobě, versus Banderas jako oddaný manžel a milující otec, netušící ničeho zlého. Na první pohled nadějně (byť neoriginálně) působící historka o jednom ne/tradičním milostném trojúhelníku a atraktivní příspěvek do žánru erotických dramat/thrillerů, kterých je v současné době akutní nedostatek. Na druhý pohled bohužel polovičatý výsledek na všech frontách.

Nejenže to moc nefunguje na úrovni erotického thrilleru o moci a bezmoci, respektive chorobné touze (kudos za eRkový rating, ale s explicitními scénami se tady dost šetří a když už na nějakou dojde, tak působí v lepším případě banálně a v horším vyloženě podivně a nikoliv smyslně, o nějakém erotickém dusnu nemůže být ani řeč). Ono to moc nefunguje ani na úrovni rodinného/vztahového dramatu (celý vztah mezi hlavními postavami stran jejich motivace a chování působí od samotného počátku nevěrohodně a vyumělkovaně, na nějaké dramaticky/emocionálně vyhrocené situace skrze psychické nebo fyzické konfrontace mezi postavami nedojde, děj postrádá gradaci a finále vyšumí do ztracena).

Film tak vytahuje nahoru především schopný casting a slušivé produkční hodnoty. Absence body double záskoků na place vcelku vysvětluje, proč ústřední trojka Kidman, Dickinson a Banderas ve filmu nic zásadního v oblasti postelových hrátek nepředvede, po herecké stránce naštěstí všichni tři podávají slušné herecké výkony (škoda, že Banderas je ve filmu jen do počtu). V několika scénách se blýskne pěkný videoklipový audiovizuál (hypnotická sekvence v tanečním klubu) a v průběhu filmu se opakovaně příjemně připomene úderný OST (zdaleka nejlepším nápadem jsou ovšem barevné závěrečné titulky). Celkově s ohledem na casting a nuznou žánrovou konkurenci promarněný potenciál.

Wolf Man 6/10

Do přešlapu má nejnovější Whannellův kousek naštěstí daleko, bohužel ve srovnání s jeho předchozími, respektive nejlepšími, režijními počiny (jmenovitě Upgrade a The Invisible Man) se tentokrát jedná o úkrok stranou. Prokletí hororových žánrovek s vlkodlaky tak nadále pokračuje a posledním skutečně kvalitním zástupcem tohoto subžánru zůstává stále devadesátkový Wolf s Nicholsonem (oproti upířím a zombie kolegům věru smutná bilance).

Whannellův režijní rukopis je na filmu patrný na několika audiovizuálních nápadech (kamerový oblet havarovaného auta, přepínání perspektivy na pov vlkodlaka), opětovně komorním pojetí (jak stran příběhové linky, tak produkčních hodnot), přiznané hře s žánrovými pravidly (žádné obvyklé klišé typu proměny ve vlkodlaka za úplňku tam a zase zpátky se tady naštěstí nekonají a přerod hlavní postavy do chlupatého monstra připomíná spíše body horor ala The Fly než předchozí žánrové příspěvky ala Wolfman s Del Torem) a několika zručně natočených scénách, které disponují příjemným napětím a nervózní/tísnivou atmosférou (úvodní hon, nehoda dodávky, startování auta, balancování na vrcholu skleníku).

Na druhou stranu vztahy mezi postavami (jak mezi manželským párem, tak mezi ním a jejich potomkem) moc nefungují, na čemž má kromě materiálu na papíře "zásluhu" i herecky nepříliš přesvědčivý casting (z ústřední trojice Abbott, Garner a Firth vychází nejlépe poslední jmenovaná), vzhledem k omezenému počtu postav a tradičnímu hollywoodskému pravidlu "ženy a děti ne" nedojde na žádné výživné fatality (eRkový rating je stran explicitních scén značně nevyužitý), vysloveně strašidelných momentů kromě obligátních lekaček je ve filmu pramálo, naprostá většina vlkodlačích radovánek se odehraje pod rouškou tmy (aby si trikový tým mohl trochu odpočinout) a nějaká nelogičnost by se zde také našla (vzniknutí do domu nepředstavuje pro bubáka problém, přesto s tím trpělivě vyčkává až do finále). Film tak zachraňuje obstojná triková stránka, rozumná stopáž a poslední půlhodina, ve které děj konečně nabere na obrátkách.

The Day Of The Jackal (Sezóna 1) 8/10

Nečekaně příjemné seriálové překvapení, které je v mnoha ohledech odlišné od kultovní Forsythovy knižní předlohy a neméně kultovní Zinnemannovy filmové adaptace a přesto jde o podobně precizně odvedenou práci (na rozdíl od zapomenutelné filmové předělávky od Catona-Jonese, která se taktéž vydala vlastní cestou a na celé čáře pohořela).  

Po příběhové stránce, vedle vcelku pochopitelného zasazení děje do současnosti a tudíž výměně na pozici hlavního cíle, tady oproti předloze nezůstal kámen na kameni, respektive kromě několika referencí pro fanoušky (jména postav, scéna testování sniperky) má série s původním materiálem pramálo společného. Tvůrci povědomou historku o honu na tajemného nájemného zabijáka dříve než splní svůj úkol obohatili o spoustu příběhových novinek (rodinné zázemí, vojenská minulost, genderové interakce), přičemž převážná většina z nich nejenže v rámci děje dává smysl, ale navíc skvěle funguje a nejednou dokáže i překvapit (osud některých postav, vyústění hlavní zakázky, finální zúčtování). 

Kromě samotného narativu to naštěstí funguje i po stránce castingu. Redmayne je typově obsazený dokonale (a svým vzezřením připomíná Foxe:-)) a k tomu podává výborný herecký výkon (hlavní postavu vykresluje přesně na hraně bezcitného a chladně kalkulujícího profesionála a obětavého otce od rodiny). Zdárně mu při tom sekunduje zbytek obsazení v čele s dvojicí Lynch a Corberó (škoda, že veterán Dance nedostal více prostoru). Pochválit zaslouží také na obvyklé seriálové poměry velkorysé produkční hodnoty (kudos za tuzemskou automobilovou stopu:-)), překvapivě zručnou akci a dobrou dramaturgii (navzdory počtu epizod nechybí ději napětí a svižné tempo po celou sezónu, přičemž výplňového obsahu je v něm minimum). Nezbývá než vyhlížet druhou sezónu a doufat, že tvůrci nepoleví v kvalitě.

Jurassic World Rebirth

Tomb Raider s dinosaury. Vlastně počkat, tam jeden z nich byl taky:-). Premisa připomíná spíše quest z nějaké videohry (hledáme zázračný lék a k jeho výrobě musíme získat DNA ze třech největších dinosaurů na planetě a samozřejmě jeden chodí po zemi, druhý léta ve vzduchu a třetí plave ve vodě), ale cokoliv je lepšího než zmutované kobylky a lidské klony z nové trilogie a správnou "jurskou" atmosféru alespoň v traileru to má, takže proč ne?

Neprozkoumaná výzkumná základna s "vadnou várkou" mi zavání zase nějakým über (ideálně křížem krážem zmutovaným:-)) ještěřím kouskem, aby se splnila kvóta ukázat v každém sequelu něco nového a zvýšily se sázky ve finále (přičemž to jakž takž zafungovalo jenom ve trojce JP), ale kudos Koeppovi za ten návrat k motivům původní trilogie (dobrodružného objevování z jedničky JP a vědeckého průzkumu ze dvojky JP) a snad i hození všech blbostí z nové trilogie (hlavně nesmyslné retcony postav) přes palubu. Dinosauři byli doteď sázka na box office jistotu a Edwards po Creatorovi a Johansson po … vlastně všem od Endgame:-) by potřebovali velký hit jako sůl, tak snad to tady zase klapne.

---

Stěžovat si na to, že Edwards tomu nepropůjčil žádný vlastní ksicht, jen se tady recykluje ohraná šablona a celé to vypadá jako generický "blockbuster na klíč" je docela vtipné. Ten film přece je koncipován jako blockbuster na klíč (stejně jako všechny předchozí díly minimálně od prvního JW), který má cílovce dodat přesně to, co od toho očekává (a tudíž vydělat obří prachy z kin a z tuny vydaného merchu) a Edwards to natočil přesně tak, jak to po něm Spielberg s Koeppem požadovali (v roli pouhého řemeslníka, tzn. rychle a bez keců). Kdyby ne, tak by se pakoval stejně jako Leitch před ním.

Universal vyjma animáků žádnou takhle silnou (miliardovou) franšízu v současnosti nemá (a to ještě donedávna měl dvě - tohle a F&F), takže očekávat tady cokoliv jiného, než velkou "produktovou" hru na jistotu, se fakt nedalo ani v těch nejodvážnějších snech. A pokud si někteří studioví kravaťáci donedávna přece jen pohrávali s myšlenkou, že by to mohli zkusit uchopit za jiný konec, tak box office blamáž druhého Jokera je tohohle odvážného nápadu definitivně zbavila:-).

Final Destination: Bloodlines

Takhle propálit celou jednu "nehodu" asi nebylo úplně nutné (zvlášť pokud jich ve filmu nebude nějaké závratné množství), ale jako lákadlo na novou osudovou štaci to funguje, takže asi dobrý. Je to sice pořád to samé dokola, ale na rozdíl od konkurenčního Saw (letos by měla dorazit jedenáctka, takže si to obě série rozdají na férovku) mě tenhle hororový kolovrátek fakt baví a užil jsem si všechny dosavadní díly, přičemž některé scény ve mně rezonují dodnes (náklaďák se dřevem na dálnici se nedá zapomenout:-)). Freaks bylo hodně fajn, tak snad to dvojka Lipovsky a Stein nepokazí a nebožtík Todd se dočká důstojné rozlučky.

---

Spíše jde o to, že jakmile se tenhle týpek ve filmu ukáže v tetovacím salónu, tak bude hned jasné, co přesně bude následovat od začátku do konce. Pokud to do traileru nedali celé a ve filmu se ukáže, že to flambování přežil a odnese to v nějaké další sekvenci později, tak není problém. Jinak je to škoda. Harmon je v castingu uveden na předních pozicích, tak by bylo docela blbý, kdyby si odpravení jedné z hlavních postav nenechali až do samotného filmu.

---

Kdyby ukecali Pitta, aby se na konci filmu ukázal a zahlásil "Hello, I'm Joe Black" a následně všechny zbývající šťastlivce sejmul (samozřejmě prostřednictvím nějaké "nešťastné souhry okolností"), tak by se můj žebříček nejlepších letošních filmů asi otřásl v základech:-). I bez toho to ale vypadá na výživnou porcovačku a potenciálně další pokračování po letech, u kterého tvůrci pochopili, o čem tahle značka je a co od ní fanoušci požadují (viz předposlední a poslední Scream). Všechny předchozí díly mě bavily, tak snad v případě šestky nezasáhne, ehm, osud a tuhle sérii mi nepřeruší.

The Fantastic Four: First Steps

Je to jen první nástřel, tak nebudu dělat předčasné závěry a počkám na další trailer, protože šimrání na těch správných místech se prozatím nedostavilo a potřeba to vidět v kině se po téhle ukázce nijak dramaticky nezvýšila. To hlavní, čím se film bude odlišovat od předchozích marvelovek, tj. šedesátkovou stylizaci, tady kdovíproč skoro vůbec neprodali (ve WandaVision si s tím retro lookem dokázali vyhrát o poznání lépe) a zbytek působí jako další obyčejná komiksovka se zachraňováním planety před nějakým všemocným bubákem v řadě. Plus jak zafunguje casting se teprve ukáže, ale co se ukazuje už teď, je kameňák Thing, který vypadá fakt podivně (ať je to věrné předloze nebo ne). Doufám, že tohle byla jen taková nesmělá rozcvička a v dalším traileru to Marvel pořádně rozjede. 

Vietnam: The War That Changed America 8/10

Kvalitně natočená skládačka, ze které si lze udělat poměrně přehlednou představu o výsledném obraze, ale pár (podstatných) dílků v krabici pro ucelený pohled na toto nejkontroverznější válečné tažení v amerických dějinách bohužel chybí. Po nepřekonatelné sérii The Vietnam War je takříkajíc nevyhnutelné, aby každý další podobný pokus o zdokumentování tohoto proxy konfliktu byl s tímto mistrovským dílem na poli válečné dokumentaristiky srovnáván.

Zatímco série The Vietnam War nabídla informačně zcela vyčerpávající a nadto nadmíru komplexní pohled na toto téma ve všech historických, politických, společenských, vojenských, uměleckých a kritických souvislostech (přičemž zejména politická rovina je zde naprosto zásadní) za doprovodu výpovědí přímých účastníků střetnutí z obou stran barikády, v tomto případě stěžejní roli hrají rozhovory s veterány s důrazem na emocionální stránku věci (tudíž nechybí spousta šťastných shledání po letech). Spousta souvisejících témat/aktérů/událostí tak bohužel není zmíněna vůbec nebo jen okrajově (příčiny, počátek a podstata konfliktu, politické pozadí nebo společenské a politické/vojenské zhodnocení).

Emmanuelle 4/10

Natočit novou adaptaci populární "skandální" předlohy? Ano, prosím. Obsadit do hlavní role Merlant, která je zhruba o patnáct let starší než titulní literární postava a Kristel v původním filmu (věčná škoda, že nevyšla původně obsazená nestyda Seydoux)? Dejme tomu. Natočit to celé tak, že ústřední téma knihy (objevování sexuality hlavní postavy skrze sérii nevázaných erotických dobrodružství v exotických kulisách) se hodí do koše a nahradí se úplně jinou historkou? Pokud to bude fungovat, tak klidně. Jenže ono to bohužel nefunguje.

Ani by tak nevadilo, že se Diwan namísto věnování se postelovým hrátkám rozhodla nastavovat nemilosrdné zrcadlo (sociální třídy, pocity odcizení/osamění jednotlivce ve společnosti, korporátní politika, atd.). Problémem je, že výsledkem jejího snažení je zapomenutelná žánrovka na pomezí artu s nezajímavým dějem (s podivnými odbočkami, které nikam nevedou, ala zatopení hotelu), pomalým tempem, hromadou nudných keců, prakticky neexistujícím (dramatickým) vztahem mezi Merlant a Sharpem (což mohl být záměr a nebo taky ne), minimem explicitních scén (z čehož za zmínku stojí jen dva full frontaly a jedno odvážnější číslo na úplném konci), které jsou navíc natočené zcela bez fantazie a působí, že jsou ve filmu jen z povinnosti vůči předloze, a rozpačitým finále, které postrádá, ehm, klimax. 

Den Of Thieves 2: Pantera 6/10

Gudegast po předlouhém čekání (pokračování se oznámilo prakticky okamžitě po premiéře originálu) konečně dodal, co na konci jedničky slíbil - zlodějskou prácičku na diamantové burze - a výsledkem naštěstí není jen otrocká kopírka předchozího filmu (v případě sequelů obvyklá bolístka). Gudegast se ve dvojce rozhodl jít vlastní cestou a podařilo se mu při tom nezakopnout, bohužel jistému bloumání, oproti předchozí procházce, se nevyhnul.

Zatímco v jedničce (nečekaně příjemné žánrové překvapení, debutová práce jak se patří a zdaleka nejlepší butlerovka široko daleko, což bohužel platí až do dnešních dní) se inspirace čerpala ze žánrové klasiky Heat, dvojka se nápadně podobá hitovce Fast Five. Což znamená, že místo děje se přesunulo do exotické ciziny, dvojice hlavních postav, původně na opačné straně zákona, pro ústřední heist spojí své síly (aby se po jeho skončení znova postavila proti sobě), první polovina filmu je věnována plánování a přípravě mise, zatímco druhá samotnému provedení heistu, po krádeží šutrů následuje zběsilá honička a v úplném závěru dojde na "šokující" zvrat, respektive lákání na další díl.

Oproti minule není ve filmu zdaleka tolik akce a kromě Butlera a Jacksona tentokrát nikdo další z týmu nemá dostatek prostoru na to, aby něčím zaujal, navzdory faktu, že stopáž se opět zastavila na poměrně úctyhodné hodnotě. Na druhou stranu Butler a Jackson spolu mají slušnou buddy chemii, samotný heist je pěkná stealthová práce (žádná klišovitá koncovka, ve které se vše podělá a nastupuje střílečka hlava nehlava, se tady nekoná), honička se povedla a svým pojetím připomene podobné radovánky v Roninovi (kudos za použití elektroauta, přestože jeho největší přednost oproti spalovákům vůbec nevyužili:-)) a nechybí ani pár humorných vsuvek (ala nedobrovolná koupel v moři).