The Last Of Us - The Path (Sezóna 2 - Epizoda 3) 8/10

Jak se dalo očekávat, ve třetí epizodě Mazin s Druckmannem šlapou na brzdu a velkolepou akcí, kanonádou emocí a šokujícími událostmi nabitou jízdu v předchozím dílu vyměňují za komorní přehlídku dialogových scén, ve kterých se připravuje půda pro nadcházející odyseu za spravedlností, respektive odplatou (a pokud nedojde k překopání předlohy, tak ve finále i odpuštění), která je reprezentována letmým pohledem na obě nepřátelské frakce, které se hlavním postavám za nedlouhou postaví do cesty. Produkční hodnoty jsou nadále na prvotřídní úrovni (panorama zchátralého velkoměsta jako by vypadlo přímo ze hry), casting podává kvalitní herecké výkony a přesunem děje do městského prostředí se vyprávění posouvá ke stěžejním událostem v předloze, takže nezbývá než se těšit na nadcházející epizody.

Locked 7/10

Původní film soutěží v počtu předělávek za co nejkratší možné období a po vzoru neesonovky Retribution tentokrát došla řada na hollywoodskou verzi (vzájemné skóre je prozatím tři ku třem:-)). A kupodivu to skončilo happy endem, protože Yarovesky natočil jednu z nemnoha předělávek, která si bez problémů obhájí svou existenci. I kdyby to bylo jen kvůli jednomu kamerovému obletu v interiéru auta (škoda, že podobně stylových scén není ve filmu více).

Důvodem budiž fakt, že zdravé jádro (originální ústřední nápad se zlodějem uvězněným v luxusním autě, ovládaným na dálku jeho nerudným majitelem) bylo zachováno, respektive o pár nápadů vylepšeno, zatímco nefunkční nadstavba (srandovní moralitka/prvoplánová agitka v závěru, která se svým nastavováním nemilosrdného zrcadla společnosti totálně minula účinkem) byla hozena přes palubu a nahrazena mnohem realističtější pointou.

Dějově se v první polovině filmu (peripetie hlavní postavy v uzavřeném prostoru) poměrně věrně kopíruje originál, ale spousty příběhových prvků (ošetření zranění během bezvědomí, láhev s vodou, elektrické šoky, vyhlídková jízda, vypnutí zdroje energie auta) tady dává větší smysl než v předloze a stejně tak logika chování postav doznala vítaných změn (hlavní postava si projde nějakým tím charakterovým obloukem, majitel vozidla je regulérní psychopat, auto vs koloběžka, finální projížďka). O kompletně přepracovaném (a mnohem napínavějším) finále ani nemluvě. 

Havoc 7/10

Jedna ultra digitální (a tudíž naprosto nerealisticky působící) automobilová honička, která vypadá jako z nějaké videohry, jedna solidní mano a mano potyčka v klubu, která některými záběry připomene, že Evans má na kontě novodobou klasiku akčního žánru Raid a jedna famózní přestřelka/rubačka v chatě, ve které Evans rozpoutá akční inferno takové intenzity, že si divák vzpomene na nejlepší hongkongské kousky z podžánru heroic bloodshed (nemocnice v Hard Boiled). Stačí to na zábavnou akční žánrovku a vyplatilo se tak dlouhé čekání na neustále odkládanou Evansovu novinku?

Odpověď je ano, ale bez vedlejších ztrát se to neobešlo. Papírově to celé vypadalo jako výherní kombinace. Tvrďák Hardy v berserk módu, krimi historka o zachraňování nepohodlného svědka s charakterově nečernobílými postavami a atmosférou připomínající Gangs of London (nebo spoustu devadesátkových klasik z hongkongské provenience) a efektně natočené brutální akční radovánky připomínající Raid (nebo spoustu devadesátkových klasik hongkongské provenience). Nicméně vyjma akční složky to ve všech ostatních ohledech funguje tak napůl a i akční stránka věci trpí pár nedostatky.

Po příběhové stránce se Evans spokojil s jednoduchou dějovou linkou, která toho kromě akčních atrakcí moc zajímavého nenabídne (všechny postavy a to včetně hlavního hrdiny jsou generické figurky, u kterých nestojí za to si zapamatovat ani jejich jména, hvězdně obsazený casting tak prakticky nemá, co hrát), většina exteriérových scén působí jako kdyby se natáčelo ve stylizovaných kulisách (ala Burtonův Batman) a nikoliv na reálných lokacích a kvalita triků je v průběhu filmu značně proměnlivá (střelba, zranění a krev v některých záběrech vypadají reálně a v některých na první pohled digitálně).

A pak je tu samotná akce. Všechny Evansovy trademarky (kinetická a řádně rozklepaná ruční kamera, epileptický střih, brutální fatality přímo na kameru, stylové killy, hektolitry krve a závratný bodycount) jsou samozřejmě přítomny, ale občas je všudypřítomná snaha o nekompromisní hardcore zážitek za pomocí tuny cgi berliček na úkor přehlednosti a uvěřitelnosti. Absolutní špička v žánru (kterýkoliv Wick nebo Raid) je stran choreografie a technického zpracování (kamera, střih, triky) ještě o nějaký ten level výše, přesto na současné žánrové poměry jde o nadstandardní řemeslo.

P.S. Bod navíc výhradně za excelentní chalupářský masakr (velká škoda, že celou sekvenci Evans naředil střihy, tohle naprosto jasně volalo po jednozáběrovce ala kterýkoliv Extraction). Bez něj by to byla o dost méně zábavná podívaná.

Ash 4/10

Vcelku povedený trailer lákal na potenciálně zábavné nízkorozpočtové akční sci-fi béčko s průzkumem opuštěné základny na záhadné planetě a následnými hrátkami s mimozemským šmejdem z vesmíru, ovšem pán na režisérské stoličce žádnou záruku kvality nikdy nepředstavoval (právě naopak), takže jistá obezřetnost byla na místě, jelikož se samotným filmem to mohlo dopadnou prakticky jakkoliv.

A dopadlo to jako jakž takž ucházející kopírka mimozemských monstr hororů ala The Thing nebo Species s nějakým tím gore festem navrch, což se bohužel odehraje až v samotném finále. Než se k němu ovšem mistr dopracuje, nutí diváka strávit převážnou část stopáže sledováním nezajímavého (přesněji řečeno klišovitého a občas vyloženě nudného) děje v laciných kulisách s partičkou zaměnitelných postav (o nichž se divák v průběhu filmu vyjma jmenovky nedozví vůbec nic), který je slavnostně korunován smysl nedávajícím plot twistem.

A to vše za doprovodu nesmyslné exhibice na poli OST (už dlouho mě hudební složka ve filmu tak neiritovala jako zde, na svědomí jej má mistr osobně - náhoda?), který náladou absolutně nekoresponduje s aktuálním děním ve scéně a namísto imerze jen vytrhává z koncentrace. Jediná věc, která tady stojí za pozornost, je González v hlavní roli, která se herecky snaží, seč ji síly stačí, přestože ji zpoza kamery hází klacky pod nohy. Uwais za pozornost bohužel nestojí, jelikož má ve filmu nepochopitelně v podstatě jen cameo - trestuhodně promarněný potenciál.

Gangs Of London (Sezóna 3) 8/10

Gangsterská hra o trůny z titulního velkoměsta (volně natočená na základě videohry) se konečně vrací zpět na scénu a naštěstí znovu ve velkém stylu, který by ji mohla leckterá seriálová konkurence závidět. Duchovní otec série Evans se sice rozloučil už po první sezóně, ale jeho věrní následovníci i tentokrát odvedli vynikající práci, která stojí na nečekaných příběhových zvratech, sympaticky realistické akci a v neposlední řadě parádních hereckých výkonech.

Tvůrci zachovali vše, co skvěle fungovalo minule a předminule a třetí gangsterská štace opět nabízí mix výborné atmosféry historek z podsvětí, svérázných a v mnoha případech nekompromisních charakterů, kterým nechybí odvaha a charisma (zatímco morálka a svědomí rozhodně ano:-)), silných scén (poslání jedné z oblíbených postav na střídačku je mrazivý moment) a důmyslně propletené příběhové linky (na události v předchozích sezónách se znovu navazuje hodně těsně a kdo postavy a jejich vztahy/minulost nemá v paměti, bude po jistou dobu tápat), ve které dojde na všechny oblíbené ingredience série, tj. podrazy, spojenectví, krevní msty a politikaření v doprovodu drsné akce.

Hned od úvodního dílu tvůrci nasazují ostré tempo a nepolevují až do velkého finále, po příběhové stránce jedno (mnohdy šokující) překvapení střídá druhé (prostor pro další sezóny se připravuje důkladně:-)), přičemž i tentokrát se některé z hlavních postav nedočkají konce závěrečných titulků, dokonce i retrospektivní epizoda má do nezajímavého "výplňového obsahu" daleko a samotná akce sice zase tolik prostoru nedostane, ale když už na ni dojde, tak stojí za to (nápaditá "baby die hard" sekvence a předčasný vrchol celé sezóny v podobě intenzivní scény hromadné přestřelky v kostele). A to vše se odehrává za účasti typově přesně zvoleného castingu, který podává kvalitní herecké výkony nehledě na rozsah dané role, vysokých produkčních hodnot a nepostradatelného cliffhangeru pro nalákání na příští sezónu.

Heads Of State

Tvl, Cena jako POTUS. To už je jen krůček od "knihovny prezidenta Schwarzeneggera":-). Škoda, že se to obejde bez eRkového ratingu, nějaké výživné fatality přímo na kameru s ostrou a řádně nekorektní hláškou na rtech by tomu (vhledem k lidem před i za kamerou) slušely, ale jinak to vypadá na sympatickou žánrovou jednohubku:-).

Příběhově z toho sice křičí jedno klišé za druhým, ale o tohle tady stejně půjde až v poslední řadě, takže no problemo. Podstatné je, že chemie mezi oběma výtečníky politiky funguje, hlášky jsou fajn a akční radovánky si Najšuller dozajista pohlídá. Letos se už v žánru pár překvapivě zábavných/kvalitních kousků objevilo, tak snad se k nim přidá i tohle.

The Roses

Technicky vzato je to nová adaptace, ale jako jo, další z filmů, který v žádném ohledu nepotřebuje remake, protože to v podstatě nejde natočit/odehrát lépe, než jak to udělal DeVito/Douglas s Turner a případný upgrade v podobě lepších triků nebo vyššího rozpočtu (čímž lze některé předělávky žánrových klasik obhájit) tomu žádnou službu neudělají.

Tohle stojí a padá na castingu a tady to podle traileru vypadá všelijak. Cumberbatch i Colman sami o sobě jsou herecky ok, ale dohromady působí jako bratr se sestrou a nikoliv manželský pár. Stran vzájemné chemie to mezi nimi moc nefunguje (jiskření mezi Douglas a Turner je někde úplně jinde), tak snad budou stát za to alespoň ty vzájemné fuck upy.

Sinners 6/10

Za prvé originální nápad zkombinovat upíří horor s gangsterkou, muzikálem a sociálním dramatem, zasazeným do období prohibice/hospodářské krize. Za druhé parádní produkční hodnoty od kamery a hudby, přes výpravu a kostýmy, až po masky a triky (nadstandardní rozpočet na podobnou žánrovku je na filmu poznat). A za třetí (bohužel) koncepční a dramaturgický mišmaš na úrovni druhého Jokera (nekompromisní autorská vize, ale také zdlouhavá expozice, pomalé tempo, muzikálová čísla ze žánru mimo současný mainstream a přestřelená stopáž) s koncovkou ve stylu From Dusk Till Dawn a epilogem ze současnosti, který nastoluje zajímavější otázky než celý předchozí děj dohromady.

Coogler si ve své novince hraje s žánrovými pravidly a do své dobové historky o jedné upíry obklíčené putyce míchá spousty zajímavých témat (rodinná traumata, rasismus, segregace, náboženství, folklór, hudba jako prostředek pro vyjádření osobní/komunitní identity, prohibice, hospodářská krize a v neposlední řadě kontrast nadpřirozeného zla se špičatými zuby s lidským zlem s bílými kápěmi - super nápad, který je Cooglerem bohužel zahrán do outu) v doprovodu atmosféry starého dobrého dixielandu a obvyklých upířích klišé (česnek, dřevěné kůly, sluneční paprsky, atd.). Což by možná skvěle fungovalo … nebýt pokulhávající dramaturgie a přespříliš ambiciózní stopáže.

Jordan s těžkým jižanským přízvukem se hlavní dvojrole zhostil se ctí, ale obě postavy nejenže vypadají téměř totožně, ale i charakterově jsou na tom obdobně, takže je v mnoha scénách problém se orientovat v tom, o kterou z nich zrovna jde. Expozice, ve které se nic podstatného vyjma povinné představovačky postav nestane, je natažena na hodinu čistého času, tempo je přinejlepším vycházkové, hororová atmosféra nebo napětí se prakticky nekoná, bratrovražedný souboj byl nepochopitelně vykecán už v traileru, takže v tomhle směru na žádné překvapení ve filmu nedojde, i ten potenciálně vděčný motiv sourozeneckého pouta, narušeného změnou stran, je v ději vytěžen naprosto okrajově, přitom se okolo něj dal postavit celý film. A protože nejsem fanboy zvoleného hudebního žánru, tak sice dokážu ocenit řemeslnou stránku věci, ale víc než cokoliv jiného jsem při muzikálových vsuvkách kontroloval zbývající stopáž filmu.

P.S. Jediná scéna, která svým strhujícím provedením vystupuje z řady, je hromadná jam session sekvence, natočená na jeden záběr, ve které se prolínají ozvěny minulosti a budoucnosti. Škoda, že podobným stylem nebyl natočen celý film.

Predator: Badlands

Fuck yeah, konečně v hlavní roli Predator a potenciálně podrobnější (nebo dokonce úplně nový) pohled na jejich kulturu a zvyky. Plus pokud wiki nekecá a fakt se to odehrává přímo na domovské planetě, tak si z toho ucvrknu do kalhot. Na něco takového čekám od konce závěrečných titulků jedničky a už jsem ani nedoufal, že by na to někdy opravdu došlo:-).

Design Predatorů se mění od dvojky (Jungle a City Hunter top až do dnešních dní), takže zase nový facelift nepřekvapuje, ale jsem zvědavý, jak tady zafunguje ten avizovaný cgi tuning Predatorovy mimiky. Jinak doufám, že to Weyland-Yutani logo nebude jen easter egg a staronový crossover s Alienem (Romulus se přímo nabízí) je hotová věc. Fanning jako  android překvapila, protože během castingového kolečka kolovaly zvěsti, že si zahraje dvojroli/dvojčata, tak teď babo raď, zda to byla jen fáma, nebo si Trachtenberg do filmu přichystal nějaký plot twist. Každopádně kino je tutovka:-).

---

"(…) a young Predator, outcast from his clan (…)". Aneb jak zabít dvě mouchy jednou ranou. Je to adolescent a vyvrhel, takže vypadá jinak než dospělí jedinci (v rámci ontogeneze to tak má spousta druhů, třeba … Klingoni:-)) a nemá zkušenosti (potenciálně i horší vybavení), čímž odpadá problém s "Predator je ultimátní badass, ale aby hlavní postava měla vůbec nějakou šanci zvítězit, tak se musí chovat tak trochu jako idiot. Viz Prey a Darwinova cena za odpravení sebe sama:-). A kudos i za "(…) set in the future (…)", čímž odpadá problém s "lítáme vesmírem stovky let, maskovací technologie je hračka, ale plasmový kanón jsme, bohužel, ještě nevynalezli, aby hlavní postava měla vůbec nějakou šanci zvítězit". Viz opět Feral Predator v Prey.

I Know What You Did Last Summer

Nic proti legacy sequelům, když to dává smysl i po dvaceti letech od premiéry originálu. Tady vyjma podojení fanoušků Love Hewitt a Prinze Jr. moc ne. Scream si hraje s žánrovými pravidly a klišé, Final Destination se způsoby, jak někoho zábavně odpravit, 28 Years Later má top rozpočet a casting a Anaconda se meta zápletkou a castingem pravděpodobně  žánrově posune z hororu do hororové komedie. 

Naproti tomu tahle značka si nikdy nehrála s ničím, rozpočtem a castingem to taky nikdy nevytrhla a celý koncept se vyčerpal už s původním filmem, který těžil akorát z toho, že scénář napsal Williamson a po úspěchu Screamu došlo k obrozenému zájmu o slashery. Trailer jedna velká rutina, která jen připomíná, proč seriál skončil už po první sezóně.

The Life Of Chuck

No pěkně, tomu říkám trailerová práce, jak se sluší a patří. Z děje nevykecáno vůbec nic a přesto atmosférický kousek od začátku do konce a k tomu skvělý casting a kingovská jistota v podobě Flanagana za kamerou:-). Vypadá to nadmíru slibně, tak doufám, že nepsané pravidlo o nejlepších adaptacích, které se paradoxně nerekrutují z hororového žánru, kterým se mistr proslavil, tady opět zafunguje a Flanagan do třetice všeho dobrého zase doručí parádní kingovku. Protože poslední taková byla právě ta jeho a od té doby to není žádná velká sláva, takže je nevyšší čas s tím něco udělat.

The Last Of Us - Through The Valley (Sezóna 2 - Epizoda 2) 9/10

Ve druhé epizodě Mazin s Druckmannem dokazují, že pojem "výplňový obsah k natažení stopáže" nemají ve slovníku, protože si pro neznalce předlohy přichystali drtivou emocionální nálož v podobě golfového turnaje, kterým beze zbytku naplňují pořekadlo nejmenovaného klasika o pomstě, chutnající nejlépe za studena (zdánlivě předčasné odhalení druhé hlavní postavy v předchozím díle se tak zpětně ukazuje jako logické). Fanouškům hry pak servírují obvyklý mix dokonalého reprodukování konkrétních scén ze hry v prostředí, které působí jako identická kopie předlohy, tu více, tu méně poupraveného kánonu (ve většině případů jsou změny ku prospěchu věci) a parádně hrajícího castingu, přičemž třešničku na dortu představuje absolutní akční inferno s hordou nakažených. Prozatím nejlepší epizoda napříč sezónami.

The Woman In The Yard 4/10

Collet-Serra sice nikdy žádný extra nápaditý tvůrce nebyl, ale když dostal do ruky obstojný scénář, dokázal natočit solidní žánrovku a ani k tomu nepotřeboval balík peněz. V tomhle případě jej bohužel nedostal (ani scénář, ani balík peněz) a výsledkem je ve všech směrech nepřesvědčivá záležitost a to i na jeho nepříliš sofistikované poměry, jejíž jedinou polehčující okolností je milosrdná stopáž pod hodinu a půl.

Nefunguje to ani jako nadpřirozený horor (postupně budované napětí není na pořadu dne, stejně tak strašidelná atmosféra se nekoná, na nějaké fatality a související bodycount je potřeba rovnou zapomenout - eRkový rating je v nedohlednu), ani jako psychologické drama (pár paranoidních situací a k tomu několik obligátních halucinací a tím to končí), ani jako home invasion thriller (hlavní bubák se moc nepředvede), ani jako poněkud bizarní terapeutický návod, jak se vypořádat s vnitřními démony a pocitem viny (finální pointa působí jako špatný vtip).

Collet-Serra maskuje nedostatky na papíře schopným castingem (Deadwyler hraje slušně), hromadou laciných lekaček a žánrových klišé (ještěže psisko pokaždé přežije:-)), ovšem i potenciálně zajímavé nápady, které by mohly film odlišit od konkurence (omezená pohyblivost hlavní postavy, personifikovaný stav mysli), nedokáže vytěžit ani z poloviny.

Magazine Dreams 7/10

Co se stane, když se smíchají dohromady motivy z Taxi Driver, Falling Down a Pumping Iron? Vznikne komorní sociální drama na oblíbené téma "celoživotní ztroskotanec a jeho přímočará cesta do jediné možné destinace bez zpáteční jízdenky", zasazené do atraktivního sportovního prostředí dětských olejíčků, sexy póz a steroidových koktejlů, totiž bodybuildingu, ve kterém fyzicky i herecky exceluje současná hollywoodská persona non grata Majors.

Po příběhové stránce Bynum nevynalézá znovu kolo a servíruje nesčetněkrát viděnou historku o loserovi, který veškeré své fyzické i psychické strasti a osobní neúspěchy projektuje do bláhového snu o lepších zítřcích (profesionální kariéra a s tím spojená sláva, respekt a odkaz), zatímco se ocitá ve spirále chybných životních rozhodnutí, které jej směřují k neodvratnému konci, přičemž si vypomáhá všemi obvyklými motivy, které se v podobných žánrovkách vyskytují s železnou pravidelností (psychické problémy, traumata, mentální/emoční nevyzrálost, komplikovaná povaha, atd.).

Plusové body si Bynum připisuje jednak za casting (Majors podává obětavý/uvěřitelný/soustředěný výkon jak stran fyzičky (ve fitku si musel pořádně zatrénovat), tak stran hereckého výkonu) a jednak za řemeslné zpracování (nápaditá scéna snímaná z interiéru auta, vyzněním tragikomická, ale technickým provedením vynikající sekvence (natočená na jeden záběr) Majorsovy účasti v jakési provinční soutěži, práce s obrazem a hudbou). Palec nahoru i za ironické finále, které sice není příliš realistické, ale obejde se bez klišovitého poselství, kterým by se na někoho ukazovalo prstem.

A Working Man 5/10

Ayer vyměnil Wimmera za Stalloneho, včelaře za stavbaře, cameo Ironse za cameo Harboura a natočil se Stathamem další nenáročnou žánrovku, která na první pohled kopíruje Reachera (předlohou taktéž početná knižní série, zkušený veterán v hlavní roli, narativ složený z kombinace akčního béčka a detektivky), po kvalitativní stránce seriálovému konkurentovi ovšem nesahá ani po kotníky. A co hůř, zaostává i za jejich předchozím společným počinem.

Ayerova novinka se totiž potýká hned s několika problémy najednou. Akce je přinejlepším žánrový průměr jak stran řemeslného zpracování (choreografie bitek, kamera a střih se obejdou bez jakéhokoliv originálního nápadu), tak zastoupeným množstvím (reputaci filmu zachraňuje jen finálová čistka s ucházejícím bodycountem), přičemž brutalita sice díky eRkovému ratingu nechybí, ale je degradována očividně digitální krví (což je častá bolest levných produkcí).

Po příběhové stránce se divák kromě spousty klišé po vzoru všech podobných historek o zachraňování unesené příbuzné ze spárů mafie, nepříliš svižného tempa a přepálené stopáže moc zajímavých, natož zábavných, atrakcí nedočká (žádná pamětihodná scéna v dohledu) a castingová posila Harbour je ve filmu jen do počtu (neobsadit do filmu personu jeho kalibru do role hlavního záporáka a nepostavit jej proti Stathamovi v souboji jeden na jednoho je nepochopitelný krok vedle:-(). Celkový dojem tak vylepšuje jen Statham, jehož charisma a cit pro hlášky fungují stejně dobře jako posledně.

Alien 3 (The Legacy Cut)

Co nezvládli hlavouni z Disney, respektive Foxu, s nekonečnými finančními možnostmi, to dokázala parta fanoušků na koleně ve svém volném čase (a aby nepřišli do křížku s právníky, tak samozřejmě zadarmo a volně ke stažení). 

Fincherovu žánrovou klasiku (ke které se mistr po průserové produkci a následné roztržce se studiem bohužel dodnes nehlásí) tu více, tu méně znatelně přestříhali (základem je Fincherem neautorizovaný Assembly Cut, který je doplněn o vybrané scény z kinoverze, ale současně je o některé detaily z původní/rozšířené verze ochuzen - všechny změny se samozřejmě řadí do kategorie "osobní preference autorů", ale musím uznat, že některé střihové zásahy jsou ku prospěchu věci), převedli do 4k (vzhledem k fanouškovské povaze projektu bohužel nikoliv nativně, ale pouze skrze upscale) a opatřili novým audiovizuálním kabátkem, což se pozitivně projevilo zejména na trikové stránce (která už v době premiéry za tehdejší špičkou kvalitativně zaostávala, což bylo znát třeba na nedokonalém klíčování loutky xenomorfa do předem natočených scén).

Výsledkem jejich dlouholetého snažení je obdivuhodný fanouškovský počin a ideální příležitost pro všechny fanoušky "dokonalého organismu" si Fincherovu prvotinu znovu připomenout v trochu jiné (ale neméně zajímavé) podobě než obvykle:-). Snad to Disney, potažmo Fox, pochopí jako impuls trojku konečně vydat na uhd (když už se dočkala i dvojka).

Daredevil: Born Again (Sezóna 1) 7/10

Spravedlnost je slepá, ale bohužel stejně tak rozervaná (jak koncepčně, tak sezónně a je to na výsledku poznat). Disney naštěstí pro fanoušky slepého mstitele udělal to nejrozumnější, co v dané situaci mohl a pokračuje přesně tam, kde Netflix se svou parádní sérií předčasně skončil a to jak po stránce narativu (žádný další zbytečný origin v řadě se tak nekoná), tak po stránce castingu (svatá trojice Cox, D'Onofrio, Bernthal hlásí návrat ve špičkové formě). Přepracování celého projektu a masivní přetáčky se sice vyplatily, ale přesto si vybraly svou daň. Problémová produkce se podepsala zejména na dramaturgii a mírně rozpačitém narativu.

Obvyklé ingredience téhle značky (kombinace klasické superhrdinské komiksovky s prvky film noir detektivky a soudního dramatu) jsou sice přítomny, ale poměrně dlouho trvá, než z hromady tu více, tu méně vzájemně souvisejících příběhových epizod vykrystalizuje hlavní dějová linka, postranní motiv příklonu hlavní postavy k temné straně (síly:-)) je pouze opatrně naznačen a nijak zásadně se s ním v průběhu děje nepracuje, tempo až na poslední epizodu nepatří k nejsvižnějším a celá sezóna doplácí na to, že byla rozpůlena na dvě části, protože děj v konkrétním bodě náhle skončí s obligátní nálepkou "pokračování příště". První polovině sezóny tak chybí jakýkoliv klimax a tvůrci se ani neobtěžují dosavadní vyprávění zakončit nějakým nečekaným cliffhangerem.

Nedostatky na papíře naštěstí do značné míry kompenzuje obsazení a akční složka. Cox a D'Onofrio nepřekvapivě podávají parádní herecké výkony (rozhovor v bistru po vzoru žánrové klasiky Heat je pecka), přičemž Bernthal a zbytek castingu za nimi příliš nezaostávají. Samotná akce moc prostoru v ději sice nedostane, ale obsahuje všechny povinné náležitosti (brutalita, souboje na tělo, bitky v uzavřeném prostoru), což dokazuje hned úvodní mano a mano rozcvička, efektně natočená na jeden záběr (předčasný vrchol celé sezóny, který se paradoxně odehraje ještě před úvodními titulky první epizody:-)). Jakmile se do práce pustí i nekompromisní kolega s lebkou na hrudi (jehož návrat na scénu je bohužel polovičatý, protože je v ději jen do počtu), tak je o divákovu zábavu postaráno. Celkově nadějně rozehraná partie, kterou Disney ve druhé polovině sezóny snad uzavře kvalitativně drtivou koncovkou.

The Last Of Us - Future Days (Sezóna 2 - Epizoda 1) 8/10

Mazin s Druckmannem neopravují, co není rozbité, takže všechny silné stránky z premiérové řady (parádní atmosféra, audiovizuál doslova kopírka předlohy, citování konkrétních scén ze hry, smysluplné rozšíření lore, špičkové produkční hodnoty, geniální OST od Santaolally) jsou ve druhé sezóně zachovány a k tomu se do služby hlásí nové castingové posily, které prozatím působí více než zdatně. První epizoda se nepřekvapivě věnuje expoziční práci, takže hlavní slovo tady má představovačka postav a prostředí na pozadí překvapivého prologu, ve kterém je prozrazena jak identita antagonisty (respektive pozdějšího protagonisty), tak ústřední téma celého vyprávění, takže o tohle odhalení je neznalý divák ochuzen ještě než začnou úvodní titulky:-). Snad si tvůrci na oplátku připravili do dalších dílů nějaká jiná překvapení.

Novocaine 7/10

Napůl vcelku obyčejná romantika o zakřiknutém chlapci, který konečně potkal dívku svých snů, napůl vcelku neobyčejná akční komedie o zakřiknutém úředníkovi, který se snaží zachránit unesenou kolegyni (aspirující na pozici přítelkyně) ze spárů bankovních lupičů, těžící z ústředního nápadu vybavit hlavního hrdinu absencí pocitu bolesti (aneb vykrádačka Renarda z poslední devadesátkové bondovky:-)). Co na papíře působilo jen jako neurážející žánrovka, to se dvojici Berk a Olsen podařilo proměnit v překvapivě zábavnou žánrovku.

Rozdílovým faktorem jsou tady vedle svižného tempa a příběhové linky, odehrávající se v přímém přenosu, především nápadité akční scény a sympatický casting. To první sice stran choreografie bitek a řemeslného provedení na poli kamery a střihu na špičku v oboru (kterýkoliv díl Wicka nebo Raidu) zdaleka nestačí a stejně tak množství akčních radovánek ve filmu nedosahuje nějakých závratných hodnot, ale komediální rovina (procházka skrze domovní pasti a procedura "mučení" se povedla) v kombinaci s několika vynalézavými hity/killy, pár příhodně použitými zpomalovačkami a solidně vytěženým eRkovým ratingem tenhle mírný nedostatek bohatě kompenzuje.

To druhé profituje z typově dokonale vybraného hereckého osazenstva. Quaid i Nicholson se na podobné charaktery hodí jako málokdo, což zde oba beze zbytku dokazují, přičemž Midthunder jim při tom zdárně sekunduje. Dohromady to pak celé funguje jako zábavný mix akce a komedie s prvky romantiky a gore. Takže ani tolik nevadí, že plot twist, týkající se skutečného počtu členů bandy, je divákovi prozrazen o něco dříve, než je nezbytně nutné, zjednodušující filmová logika si v průběhu děje vybírá svou daň (fakt, že někdo při zranění nevnímá bolest, ještě neznamená, že dané části těla pracují stejně jako před poškozením) a finálová projížďka je už malinko nastavovaná kaše.

The Alto Knights 6/10

Stařík De Niro znovu v poloze gangstera a poprvé ve své kariéře ve dvojroli, stařík Levinson vracející se po dlouhých letech k žánru biografické gangsterky a Scorseseho chráněnec stařík Pileggi vracející se po dlouhých letech k samotnému řemeslu a to prostřednictvím dobové historky podle skutečných událostí o soupeření dvojice nechvalně proslulých mafiánských bossů. To je nabídka, která se neodmítá (i bez hrozby nalezení koňské hlavy v posteli:-)).

Jak to dopadlo? Jako takový poloviční (zlí jazykové by nejspíše použili označení polovičatý) Irishman. Jak celkovou stopáží (naštěstí), tak výslednými kvalitami (bohužel). Dobrou zprávou budiž fakt, že trochu zvláštní nápad se ztvárněním dvou hlavních postav jedním hercem tady kupodivu docela dobře funguje. De Niro naštěstí oproti Scorseseho štaci nedostal od Levinsona do výbavy nepříliš přesvědčivý digitální facelift, který by zbytečně odváděl pozornost jinam, nýbrž starou dobrou maskérskou klasiku, což v kombinaci s jeho hereckými schopnostmi stačí k tomu, aby divák dokázal od sebe obě postavy bez větších problémů rozlišit. Stejně tak vzájemné interakce po technické stránce vypadají ok.

Špatnou zprávou budiž fakt, že De Niro i De Niro (respektive zbytek castingu) ve filmu nedostanou šanci se jakkoliv herecky ukázat, protože příběhová linka neobsahuje žádný výraznější dramatický/emocionální moment, natož nějakou zapamatovatelnou scénu a veškeré události prezentuje zbytečně didaktickou formou (méně kontextové omáčky s dobovými fotografiemi s vysvětlujícím voice overem a více práce s vykreslením charakterů a vztahů mezi postavami by tomu neuškodilo) a ještě k tomu ve značně vycházkovém tempu. Čehož důsledkem je, že finále filmu působí jen jako další epizodická zastávka po cestě a nikoliv závěrečná destinace/osudový klimax (jak pro postavy, tak pro diváka).

In The Lost Lands 4/10

Notorický béčkař Anderson se dal dohromady (pokolikáté už?) s notorickým hereckým dřevem Jovovich a k tomu nově s notorickým prokrastinátorem Martinem a notorickým bouchačem Bautistou (vskutku neobvyklá skvadra), aby spolu natočili zapomenutelné akční béčko, které bohužel zase a znovu dokazuje, že nejlepší časy má Anderson dávno za sebou a v současné době tak akorát soupeří s kolegou Snyderem o pozici největšího packala v Hollywoodu.

Nefunguje tady prakticky nic a když už náhodou ano, tak jen z poloviny. Anderson divákovi za hodinu a půl jeho času nabízí protihodnotu v podobě nezajímavé a místy nudné příběhové linky (videoherní walking simulator quest) se spousty klišé a postavami, které jsou všechny do jedné jednorozměrné figurky, o jejichž charakteru, minulosti nebo motivacích se divák nedozví prakticky nic, což platí i pro worldbuilding (o tom, jak funguje zdejší fikční svět, nepadne v ději ani slovo). Zda je problém už na straně předlohy nebo se nepovedl až přepis netuším, ale ve výsledku je to jedno.

Nedostatky po stránce narativu Anderson bohužel nekompenzuje ani na poli produkčních hodnot. Jelikož nemá v rukávu nic jiného, než generický audiovizuál (podivný designový mix post-apo, akce, westernu a fantasy), nepřesvědčivou akci plnou digibordelu, rádoby stylové zpomalovačky na úrovni Snydera (takže míjící se účinkem:-)), finále jako obvykle utopené ve tmě, aby se ušetřil nějaký ten chechták z rozpočtu, chemii mezi Bautistou a Jovovich pod úrovni měřitelnosti a závěrečný plot twist, který je "překvapivý" hlavně tím, že nedává žádný smysl (stran logiky chování hlavních postav).

Gunslingers 4/10

Westernový žánr se už spousty let nachází v kómatu, ze kterého se jednou za čas probudí k životu, ať už prostřednictvím velké hollywoodské produkce nebo (v současné době častěji) nějaké nezávislé a tudíž skromné záležitosti s nehvězdným (nebo rovnou neznámým) castingem, přičemž výsledkem je někdy zásah do středu terče a někdy střelba úplně mimo. Jak se v tomhle případě bohužel ukázalo, Skiba má do nějakého ostrostřelce daleko.

Začneme pozitivy, protože těch moc nebude. Zdejší casting obsahuje vcelku zajímavé persony, které ve starých dobrých devadesátkách zažily svou chvilku slávy, premisa o městečku (nebo spíše osadě:-)), plném psanců na útěku, ve kterém si to mezi sebou rozdají místní obyvatelé s partou lovců odměn, je vcelku originální, OST se občas přihlásí o pozornost a na obvyklé žánrové poměry je tady překvapivě kladný poměr mezi množstvím akce a dialogové výplně.  

Co je to ovšem platné, když všudypřítomná lacinost v kombinaci s neumětelstvím na diváka křičí z každého záběru. Skiba se bohužel nezmůže na nic lepšího, než je odbytá akce v doprovodu okatě digitálních berliček (krev, střelba, oheň, déšť, výbuchy) v nuzných skutečných kulisách bez špetky atmosféry, což v podobné dobové historce působí jako pěst na oko a nezachraňuje to ani casting (Dorff a Graham si sem přišli jen pro výplatu, Cage s legračně bizarním chraplákem se pohybuje na hraně parodie, ještěže ve filmu moc prostoru nedostane), ani příběh nebo postavy, ani cokoliv jiného. 

Reacher (Sezóna 3) 8/10

Dobrá věc se naštěstí podařila a po jistém kvalitativním zaváhání v předchozí řadě se série ve třetí sezóně vrací zpět v plné parádě a nezastavitelná mlátička Ritchson v plné síle. Což je dáno především tím, že tvůrci neopakují stejné chyby jako posledně, tj. pozornost je znovu upřena na hlavní postavu a nikoliv týmovku, příběhová linka se zbytečně nezdržuje početnými flashbacky a dějištěm případu se po zaměnitelném velkoměstě opět stává typický zapadákov.

Pravidlo adaptování Childových/Grantových knih v náhodném pořadí, ustanovené ve druhé sezóně, pokračuje i zde, přičemž tentokrát je tradiční mix detektivního pátrání v kombinaci s dávkou fyzických (přestřelky i bitky se jako obvykle povedly) i slovních (některé hlášky jsou obzvláště vydařené:-)) výměn obohacen o infiltrační misi, ve které se Ritchson při práci v přestrojení konečně střetává po fyzické stránce s důstojným protivníkem. Šťastná ruka tvůrců při výběru látky se projevuje hned od úvodního dílu, ve kterém se divák dočká zajímavého nechronologického způsobu vyprávění (dobrý nápad, jak upoutat pozornost, škoda jen, že krycí historka s útěkem před policií je záhy prozrazena).

To samé pak platí i pro ostatní aspekty třetí sezóny. Sympatický hromotluk Ritchson je znovu v parádní formě, tzn. charisma a testosteron z něj stříká na každém kroku, ať už dělá někomu chůvu nebo rozdává rány/hlášky na všechny strany, akce a bitky jako obvykle nejsou zastoupeny v závratném množství, ale když už na ně dojde, tak potěší svou nekompromisností (čekání celou sezónu na zlatý hřeb večera v podobě souboje titánů, tj. mano a mano dostaveníčko Ritchsona a Richterse, se rozhodně vyplatilo:-)) a občas i nápaditostí (některé killy jsou nečekaně vynalézavé), přičemž bodycount dosahuje solidních hodnot (mimo jiné i tím, že kladné vedlejší postavy opět padají jako kuželky).

Tím to ovšem nekončí. Vyšetřování případu nechybí napětí a svižné tempo, současně se zde najde prostor i pro překvapivě funkční dojemné momenty, chemie mezi Ritchsonem a Cassidy jakožto novým objektem zájmu (důstojná náhrada za Swan) skvěle funguje a dokonce i retrospektivní díl není jen dějový filler. Škoda jen, že hlavní záporák se k rázným slovům/činům dostane prakticky až ve finále. Snad tvůrci udrží podobnou kvalitativní laťku i v příští sezóně.

Predator: Killer Of Killers

Hmm, ten AC styl, na který po Prey naskočili (víceméně to samé, jen v jiných historických kulisách, tady rovnou Valhalla a Shadows dohromady:-)), se může hodně rychle okoukat (viz AC) a povídkové filmy až na pár výjimek jdou mimo mě, ale Predatorům dám šanci v jakékoliv podobě a Trachtenberg by měl být jistou zárukou kvality. 

Tak snad to tady dopadne dobře (animace nevypadá nijak závratně, ale netrhá oči jako u LOTRovské konkurence, eRko bude v permanenci, narativ by mohla zajímavě oživit letecká složka) a čekání na Badlands (Predator skoro po čtyřiceti letech konečně v hlavní roli a k tomu výlet na domovskou planetu, fuck yeah:-)) tak bude o něco příjemnější.

Nosferatu (Extended Cut) 9/10

Eggers v rámci tradičního propagačního kolečka slíbil, že při příležitosti vydání svého atmosférického majstrštyku na videu se na světlo světa dostane i prodloužený sestřih a jak řekl, tak také udělal. To je ta dobrá zpráva. Špatných zpráv je bohužel hned několik a žádnou z nich upřímně moc nechápu:-(.

Předně spekulace hovořily o vydatné porci nového/rozšířeného materiálu, která by se mohla odrazit až v tříhodinové stopáži, takže očekávání, co Eggers v prodlouženém sestřihu předvede, byla nejen z mé strany nemalá. O to větší zklamání z výsledku se ovšem dostavilo. Žádné vydatné desítky minut navíc po vzoru Scotta nebo Camerona se nekonají, Eggers kinoverzi rozšířil o tři a půl (ne, to není překlep:-)) minuty dodatečných scén, které kromě nepatrného rozvedení pár (pro děj filmu nepodstatných) dialogů nepřinášejí navíc prakticky nic. Nezbývá tak než doufat, že se Eggers k filmu v budoucnu ještě jednou vrátí a vydá nějakou další verzi (tak jako to udělal Stone nebo Coppola).

Aby toho nebylo málo, tak Eggersova novinka se u nás na videu vůbec nevydala (natož ve steelbooku), což je po ignorování 4k verze nebo absenci dabingu u některých studií (Disney, respektive bývalý Fox) další kreativní způsob, jak upadající prodeje fyzických nosičů podkopat. Kriticky i divácky ceněná žánrovka s několika oscarovými nominacemi, která k překvapení mnohých i obstojně vydělala, tak kdo by si něco takového v tuzemsku na placce koupil, že:-(?

Opus 4/10

Když nejlepší věcí ve filmu je rádoby vtipná historka o dovednostech nejmenovaných celebrit, která sama o sobě nestojí za moc, tak to pro dotyčné dílo není nejlepší vizitka. Debutant Green se tady pokouší o něco podobného, co debutantka Kravitz předvedla minulý rok s Blink Twice, což znamená další černohumornou satiru v thrillerovém balení (jak je u podobných žánrovek se sociálně-kritickým podtextem dobrým zvykem, nesmí chybět nastavování nemilosrdného zrcadla, tentokrát jsou v hlavní roli showbusiness a média:-)). Bohužel je na tom stran tvůrčích schopností (především za psacím stolem) ještě o něco hůře než kolegyně (dtto) a výsledek podle toho vypadá.

Po dějové stránce se ve filmu kromě úplného finále, ve kterém se na pozadí vysvětlovačky záporákova mistrovského plánu konečně rozjede do té doby stagnující bodycount, prakticky nic zajímavého/nečekaného/zábavného nestane (vtipných/bizarních/šílených scén je ve filmu naprosté minimum), detektivní rovina, ve které by divák spolu s hlavní postavou pátral po příčině podivných událostí, v podstatě neexistuje, napětí nebo nejistá/nervózní atmosféra se nekoná a stejně tak samotné téma sektářství není zpracováno nijak nápaditě (přitom stačilo okopírovat kauzu Peoples Temple & Jonestown). Bohužel reputaci filmu nezachraňuje ani casting. Malkovich se na podobné extravagantní postavy lomeno podivné existence hodí jako málokdo, ve filmu ovšem nedostane šanci se nějak výrazněji projevit. Kamera sem tam nabídne zajímavý úhel/záběr a občas se připomene OST a to je stran pozitiv víceméně vše.

Black Bag 7/10

Dvojice Soderbergh a Koepp po žánrových experimentech KIMI a Presence znova spojila své tvůrčí síly a dala vzniknout komornímu konverzačnímu thrilleru, který po vzoru špionážních žánrovek, natočených na základě knih le Carrého a spol., sází namísto efektní akce na důmyslné dialogové výměny a kvalitní herecké výkony. Výsledkem je částečně Tinker Tailor Soldier Spy, částečně Mr. & Mrs. Smith a částečně Guess Who's Coming to Dinner, ale především do třetice všeho dobrého konečně trefa do černého.

Soderbergh svůj příspěvek do žánru rámuje pro podobné špionážní historky typickou premisou o hledání záškodníka ve vlastních řadách, přičemž samotné vyprávění, kterému nechybí všechny oblíbené žánrové propriety (detektivní pátrání ve spletité hře, plné tajemství, lží, zrad a konspirací, spousta podezřelých, nepostradatelné hi-tech hračky, všemocný MacGuffin, který se nesmí dostat do nesprávných rukou, atd.), oživuje jednak zajímavou partnerskou/rodinnou linkou a jednak sympatickou retro atmosférou (přestože se děj odehrává v současnosti).

Hlavním aktérem je zde ovšem minimalistický přístup tvůrců, což se kromě zpočátku zdánlivě komplikovaného, ale jak se ve finále ukáže poměrně přímočarého příběhu, umírněné stopáže a pomalého tempa projevuje i na hereckých výkonech (Fassbender s Blanchett i zbytkem castingu hraje příjemně civilně, škoda jen, že Brosnan nedostal více prostoru) a řemeslném zpracování (skromný počet postav i lokací, děj odehrávající se převážně v interiérech, prakticky žádná akce). Naštěstí to skvěle funguje i díky několika silným scénám (hromadný výslech na detektoru lži, "poslední večeře") a kombinaci stylové kamery a překvapivě výrazného OST. Nicméně pokud by Soderbergh vsadil na o něco svižnější tempo, sofistikovanější příběhovou linku a napínavější finále, fungovalo by to ještě o trochu lépe.

The Naked Gun

#2old4thisshit #velkyspatny #novadoba

Nevím, no, doba pokročila, takže čekat u předělávky inteligentní humor, který v 80s a 90s produkovali ZAZ, asi bylo hodně naivní, ale tohle je tedy velká slabota i na poměry pozdějších taškařic ala Scary Movie. Viděl jsem i variantu s elektroautem na konci a je to stejná bída jako s obrazem Simpsona. Jestli tyhle skeče jsou fakt to nejlepší, co ve filmu je (mít v upoutávce cokoliv jiného nedává úplně smysl), tak se pohybujeme někde na úrovni Epic/Disaster/Whatever Movie, což je na poměry téhle legendární značky slušný kvalitativní sešup. Jo a ta digitální krev je taky pěkný humus.

M3GAN 2.0

Muhehe, když to minule tak úplně nevyšlo s přístupem ala Chucky, tak to tentokrát zkusíme ve stylu Terminatora a RoboCopa:-). Kudos, že oproti jedničce, která vyjma už v traileru propáleného lolitkovského tanečku nějaký výraznější dojem nezanechala, ve dvojce Johnstone s Cooperem podle všeho definitivně rezignovali na jakoukoliv logiku a realističnost (máme tady psychopatickou ai bez těla, tak ji poskytneme ještě silnější kybernetické tělo než posledně a samozřejmě bez toho, abychom ji při tom jakkoliv přeprogramovali:-)) a po vzoru osmdesátkových akčních sci-fi béček do toho šlapou na plno (už chybějí jen z očí střílející lasery:-)). Snad tenhle potenciál nepromarní stejně jako minule.

The Ritual

Před trailerem: Wow, Pacino v regulérním vymítačském hororu, to je nabídka, která se neodmítá. Od Exorcisty se podobných žánrovek natočilo nepočítaně a většina z nich skončila v zapomnění, tak snad tohle bude výjimka z pravidla, když se jim povedlo ukecat k účasti někoho jako je Pacino.

Po traileru: Ok, takže další otrocká vykrádačka Exorcisty s tunou vymítačských klišé (divím se, že sem nepřihodili i nějaký ten pokec s legračně znějícím démonem) a otřepanou nálepkou "založeno na skutečných událostech", čemuž v dnešní době nevěří už ani děti ve školce. Crowe má tohle vydělávání si na důchod (dokonce dvakrát) už za sebou, teď se do klubu přidal Pacino, tak jsem zvědavý, kdo to bude příště?

Tatami 8/10

Komorní sportovní drama v patřičně artovém provedení (takže nesmí chybět seriózní ústřední téma, černobílá kamera a obrazový formát 4:3:-)) o íránských judistkách působí na papíře podobně atraktivně jako komorní existenciální drama o íránských pastevcích koz, tudíž pramálo až vůbec. Ovšem chyba lávky, tady se hraje úplně jiná liga.

Režisérská dvojice Nattiv a (celovečerně debutující) Amir Ebrahimi natočila sugestivní kousek o boji jednotlivce na více frontách současně (jak v osobní rovině proti soupeři na tatami, tak v manifestační rovině proti celému systému) s kritickým přesahem nad rámec pouhé politické angažovanosti (genderová nerovnoprávnost, represe vládnoucího režimu, společenská odpovědnost vs kariérní ambice, atd.), který se pyšní hned několika přednostmi zároveň.

Jednak je díky rozumné stopáži napínavý od začátku až do konce bez sebemenšího propadu tempa a jednak výborně funguje jak po stránce sportovní žánrovky o cestě talentovaného outsidera na kariérní vrchol (jednotlivé souboje jsou natočeny překvapivě efektně, čemuž pomáhá kombinace pohotové ruční kamery a bleskurychlého střihu), tak po stránce psychologického/politického dramatu o jedinci v krizové životní situaci, na čemž má nemalý podíl také kvalitní casting, protože Mandi i Amir Ebrahimi (dokazující, že je stejně schopná před i za kamerou) odvádějí parádní hereckou práci.

Fountain Of Youth

Koukám, že Ritchie poctivě dodržuje nepsané hollywoodské pravidlo o tom, že všechny vykrádačky Indyho (trilogie, s přimhouřenýma očima tetralogie) vyjma devadesátkové mumie stojí za starou bačkoru:-). Vypadá to, jako kdyby Cage zrovna neměl čas a tak třetí National Treasure natočili s nějakým náhradníkem. Zbytek je ale jako přes kopírák.

Aneb generický "produkt" na klíč, od začátku do konce prezentovaný bez sebemenší invence nebo nějakého vlastního ksichtu, ve kterém si všichni před i za kamerou jen vydělávají na nájem. Určitá šance na povedenou žánrovku navzdory sterilnímu traileru tady je, ale prozatím to působí tak, že Ritchie po Covenantovi nadále hledá své ztracené mojo.

---

Jeden. Fakt jenom jeden. Jenom jeden kulervoucí moneyshot (Indy prchá v důlním vozíku), vtipný moment (Indy odpráskne frajera se šavlí) nebo zábavný dialog (Indy diskutuje s tatíkem) by mi stačil k tomu, abych uvěřil, že Ritchie se dostal do bývalé formy a vrací se zpět v plné síle. Takhle sorry jako. Další trailer a stále to vypadá někde na úrovni kvalitativního levelu Relic Hunter s Carrere, což je vzhledem k lidem před i za kamerou a prachům, které do toho Apple nasypal, docela průser. Pokud se z toho vyklube cokoliv jiného než generický content filler, tak to bude překvapení roku.

Rust

Westernů není v dnešní době nikdy dost a těch alespoň trochu dobrých obzvláště, takže velký kudos za to, že tenhle projekt po tragické události na place a vyšetřovací dohře Souza s Baldwinem nakonec dotáhli do konce a pošlou do kin/na stream. Podle traileru to vypadá na takovou neurážející not great, not terrible záležitost, tak snad mě Souza a Baldwin nevyvedou z omylu a nedoručí nějakou blamáž:-). Dvojka Horizonu je stále v nedohlednu, tak by bylo fajn si nekonečné čekání na pokračování Costnerovy epopeje zkrátit další slušnou westernovou jednohubkou (ala The Thicket).

---

Trailer je fajn a co je důležitější, film nakonec taky. Není to pro každého (pomalé tempo, spousta dialogových scén, minimum akce, stopáž skoro dvě a půl hodiny) a ani příběhem/postavami to nijak neohromí, ale jsou tam překrásné exteriéry a na podobné levné westernové produkce překvapivě slušná výprava a kostýmy a hlavně - kamera je fakt moc pěkná (hra světla a stínu, skrze záběry proti přímému slunci, je tady skvělá) a už kvůli ní to stojí za vidění (nehledě na to, zda to nasnímala Hutchins nebo při dotáčkách Cline).

Cleaner 5/10

Starouš Campbell pokračuje v natáčení zaměnitelných budgetovek dalším zapomenutelným kouskem a po předchozích tu lepších (The Protégé), tu horších (Dirty Angels) pokusech znovu vsadil na téma "silná ženská postava v krizové situaci", tentokrát v kombinaci s oblíbenou žánrovou škatulkou "jeden proti všem v uzavřeném prostoru".

Dějově sice jde o kdovíkolikátou kopírku žánrové klasiky Die Hard s pár nepodstatnými nuancemi (ekologičtí aktivisté namísto zlodějů, autistický bratr namísto manželky) a několika zajímavými nápady (zrádce ve vlastních řadách, nečekané odklizení pana vedoucího ze scény a změna plánu), ale Campbell se tady naštěstí nepustil do předem prohraného boje a nevyprodukoval další pokus o akční ohňostroj (protože na to nemá ani rozpočet, ani casting, ani oporu na papíře), ale komorní krimi thriller, ve kterém si převážnou část stopáže "kosmetička okenních ploch" Ridley nehraje na Wicka v sukních (to přenechá blížící se baleríně:-)), ale na sestru pokoušející se zachránit svého bratra.

Z kvalitativního suterénu film vytahuje slušně hrající Ridley v hlavní roli (vzhledem k její účasti mít v kolonce "popkulturní narážky" vyplněno heslo "Marvel" a nikoliv "SW" je trestuhodná nedbalost:-)) a bonusový level v podobě povedeného finále, ve kterém si Campbell pro diváka přichystal v rámci možností překvapivě zručně natočenou akční koncovku (čímž dokazuje, že řemeslo stále ještě ovládá, byť na další bondovku už to samozřejmě stačit nebude).