Protože výsledkem snažení všech zúčastněných je typická nenáročná spotřebka pro stream, která v první řadě plní účel výplňového obsahu a ve druhé řadě doplácí na absenci eRkového ratingu a to jak po stránce patřičně nekorektního humoru, tak brutálně explicitních akčních hrátek. Akce je totiž s ohledem na dosavadní reputaci Najšullera stran choreografie a řemeslného zpracování překvapivě nevýrazná a zaměnitelná (nějakým způsobem nápaditých nebo efektních scén, jako tomu bylo v Nobodym a především pak v Hardcore Henrym, je ve filmu naprosté minimum), ať už se jedná o přestřelky a honičky nebo bitky jeden na jednoho a kromě toho neohromí ani její množství.
Stejně tak nesourodá ústřední dvojice politických výtečníků v průběhu děje sice trousí vtipné hlášky na každém kroku, ovšem humor a všudypřítomné narážky na kdeco/kdekoho ve filmu fungují s proměnlivou účinností (nicméně v rámci neustálých dialogových výměn se najde pár průpovídek, které trefují střed terče). A pak je tady samotná příběhová linka s putováním odněkud někam, která je od začátku až do konce zaplněná žánrovými klišé (zrádce ve vlastních řadách, zázračné přežití hned několika kladných postav tváří tvář jisté smrti najednou a samozřejmě nesmí chybět nějaký ten strong female character) a slouží jen jako spojovák mezi jednotlivými komediálními nebo akčními výstupy.
Nebýt typově přesně zvoleného castingu (Cena znovu potvrzuje svůj komediální talent, Elba si střihl dalšího cool drsňáka v řadě, přičemž spolu mají slušnou buddy chemii, nicméně celý film si krade pro sebe magor Quaid, který by si zasloužil spin-off:-)) a několika povedených scén (Air Force One Down, rozcvička s AA-12, informativní fast-mo flashbacky), nezbylo by toho mnoho, co lze bez zaváhání pochválit. Což je na poměry šikuly typu Najšullera na pováženou.