Queer

K ostrostřelci Burroughsovi mám daleko (po náhodném zhlédnutí Naked Lunch někdy na konci 90s jsem usoudil, že my dva přátelé určitě nebudeme:-)), k ústřednímu tématu ještě dál a můj vztah k Guadagninovi je více než ambivalentní (jak moc se mi líbili Challengers, tak moc se mi nelíbila Suspiria, Bones and All je někde mezi), ale musím uznat, že trailer na jeho novinku je hodně velká stylovka (co všechno nedokáže jen vhodně zvolený cover:-)) a z těch pár záběrů nemám problém uvěřit, že Craig ve filmu předvede herecký koncert. Nedočkavě vyhlížet premiéru tak úplně nebudu, ale dříve nebo později to mé pozornosti kvůli Craigovi a OST, jako obvykle z dílny NIN, určitě neujde.

Transformers One 7/10

Existuje nějaký důvod pro někoho mimo řady fanoušků, proč věnovat drahocenný čas prequelové historce o tom, jak se dvojka robotických teenagerů spřátelí a nakonec na život a na smrt rozhádá a k tomu navíc v animovaném provedení, když trailer stylem animace i humoru naznačoval záležitost pro nejmladší publikum? Kupodivu ano.

Jednoduchý příběhový origin rivality ikonického páru (konečně byly lidské postavy v téhle sérii poslány na střídačku a děj se soustředí pouze na roboty:-)) nabízí zábavný mix pubertálních vtipů a ikonických hlášek, překvapivě velkolepé akce (až do takové míry, že v hrané podobě by se asi vůbec nezaplatila), překotného tempa (proběhne rychlá expozice a poté již následuje kolotoč akce, hlášek a honiček) a patřičně osudového finále a to celé v kulisách všemi barvami hýřícího audiovizuálu (animace je sice stylizovaná, ale celkově fajn) za doprovodu hvězdně obsazeného castingu.

Jediné podstatnější vady na kráse jsou místy až příliš infantilní pokusy o humor a osekání příběhové linky o všechny obvyklé vyprávěcí atributy (vývoj charakterů, budování napětí, prvky dramatu, vzbuzování emocí - na nic z toho se tady nijak zvlášť nehraje), což je škoda především stran vzniku konfliktu mezi ústřední dvojicí v závěru filmu, protože je zpracován dost zkratkovitě/nuceně. V souhrnu jako animovaná odbočka od přepálené hrané blockbusterové série, ve které se dějí stále tytéž věci pořád dokola, je to docela příjemná změna a vůbec bych se nebránil pokračování.

Lee 6/10

Příhodný tematický doplněk k letošní Civil War, ve které padla o hlavní postavě zmínka jakožto proslulé druhoválečné korespondence, jež svými profesními i osobnostními kvalitami inspirovala další generace válečných reportérů nejen z řad něžného pohlaví. Naneštěstí čím a proč byla hlavní postava ve svém oboru tak výjimečná divák zjistí až z textového doslovu před závěrečnými titulky, což pro samotný film není úplně nejlepší vysvědčení. 

Kuras totiž natočila naprosto standardní biopic s nadstandardním hereckým výkonem Winslet, na který se bude vzpomínat především kvůli tomu, že v něm odvážně vystavila své fyzické přednosti (tedy pokud si nepomohla body double záskokem), byť to pro vyprávění jako takové nebylo vůbec potřeba. Ve filmu je sice všechno, co by od podobné látky divák předem očekával (sociální kritika stran nezáviděníhodného postavení žen ve společnosti a armádě v tehdejší době, obvyklé hrůzy války a sugestivní obrazy řádění nacistického režimu, kariérní překážky dané genderem i obsahem zdokumentovaného svědectví, atd.), ale Kuras nic z toho nedokáže divákovi prodat nad rámec náhodné série více nebo méně zajímavých retrospektivních scén ze života hlavní postavy v časech války, triviálně rámovaných jakýmsi děním v současnosti, které na konci filmu nevedou k žádné emocionální/dramatické katarzi.

The Wild Robot 9/10

Nebudu zastírat - ano, nejedna slzička (a to nejen) na konci ukápla a nestydím se za to. Protože po Puss In Boots: The Last Wish se jedná o další neuvěřitelně příjemné překvapení z dílny DreamWorks v poslední době, které po vzoru kocouřího navrátilce taktéž aspiruje na pozici budoucí žánrové klasiky a titul nejlepšího animáku roku:-). 

Kde začít a přitom nechválit? Jméno robota je tak sofistikované, že danou referenci bohužel spousta (zejména zahraničních) diváků asi nepochopí (což je škoda, protože jako pomrknutí tvůrců na uvědomělé publikum to je nadmíru povedené). Fajn, veškeré nepodstatné nedostatky byly zmíněny a teď už zbývá jen jásat nadšením. 

Jednoduchá příběhová linka s adaptováním (programového kódu) a adoptováním (opuštěného opeřence) je sice předvídatelná od začátku do konce a kromě toho si "vypůjčuje" kdeco od kdečeho (robot ala Iron Giant, husa ala Migration, lišák ala Bad Guys, ostatní zvířena ala Over the Hedge, atd.), ale jako celek funguje na výbornou.

Za což může divák poděkovat jednak extrémně sympatickým (a v mnoha případech vyloženě roztomilým) postavám a spoustě slovního a obrazového humoru a jednak schopnostem tvůrců do děje zcela přirozeně zakomponovat vtipné (letecká instruktáž), dojemné (rodinná rozlučka) i dramatické (potyčka se "záchranným" týmem) momenty spolu s několika "výchovnými" lekcemi (morální poučení o důležitosti rodiny a síle přátelství napříč druhy a integrovanými obvody) a celé to ve svižném tempu zakončit velkolepým akčním finále s drtivou emocionální náloží navrch.  

Neméně excelentní jsou pak produkční hodnoty od fantastického, krásně stylizovaného, audiovizuálu (velká škoda, že se DreamWorks rozhodl do budoucna jít cestou outsourcingu), přes dynamickou kameru a neokázalý, ale příjemný OST, až po vynikající dabing (zejména Pascal se překonává, ale i zbytek castingu v čele s Nyong'o podává parádní herecké výkony). Sequel je už naštěstí potvrzen, takže nezbývá než se těšit na další nášup a držet Sandersovi a spol. palce, aby si do příště udrželi podobně špičkovou formu, jakou předvedli tady. Zkrátka je to pecka a kdo tvrdí, že ne, tak kecá:-).

The Addams Family

Strýko Fester a anonymní separovaná končetina rulez:-). Asi nejlepší burtonovka, kterou nenatočil Burton (paradoxně nabídku dostal, ale neměl zájem) a debutová práce, jak se sluší a patří (další zástupce nepsaného pravidla "čím problémovější produkce, tím kupodivu lepší film"):-). Devadesátky byly pro filmové adaptace kultovních seriálů ze šedesátek fakt zlaté období (tohle, M:I, Fugitive, Avengers, Flintstones, Saint, ehm, Wild Wild West:-) a spousta dalších) a mám takový dojem, že to odstartovala právě tahle bizarní rodinka, respektive úspěch filmu. 

Jaká to ironie, že jak Sonnenfeld tenhle hollywoodský trend na začátku dekády parádně odstartoval, tak jej na konci dekády mizerně uzavřel (byť ruku k dílu zkázy tehdy přiložil z velké části i Peters, viz legendární historky o mechanickém pavoukovi). Neviděl jsem to řadu let, ale jsem si jistý, že to stran stylového audivozuálu, výborného mixu černého humoru a rodinných hodnot a především geniálního castingu (Ricci byla trefa do černého na úrovni Portman v Leonovi, ale typově dokonale jsou tady obsazeni prakticky všichni) v dnešní době funguje stejně dobře jako v devadesátkách, kdy jsem na jedničku a dvojku koukal pořád dokola. Věčná škoda, že se Julia předčasně odebral na věčnost a regulérní trojka tak nikdy nevznikla (ten zoufalý pokus s Currym a Hannah se nepočítá, protože to je tragédie od začátku do konce).

Venom: The Last Dance 5/10

Prakticky ve všech ohledech víceméně totéž, co Sony divákům nadělilo posledně, plus až nečekaně velkolepé a akcí nabité finále (jako obvykle to je od začátku do konce jeden velký digibordel, ale diskutabilně jde o nejlepší klimax z celé trilogie), tudíž ve výsledku o kousek jedno mimozemské chapadlo lepší, než co předvedl Serkis minule. Což je s ohledem na celovečerně debutující Marcel když už ne úspěch, tak alespoň neprohra.

Všechno je i v závěru trilogie při starém. Hardy si opět jen vydělává na nájem (přesto díky jeho charismatu a buddy chemii mezi ním a Venomem jde nadále o jediný opravdu pozitivní aspekt v téhle sérii), generická akce neustále naráží na mantinely dané absurdním family friendly ratingem (protože potenciálně vyšší tržby a plánovaná týmovka s "přátelským sousedem" Spideym, která je i po všech těch letech stále v nedohlednu:-)), humor místy funguje a místy nikoliv (zpravidla podle toho, jak moc se hlášky v daný moment pohybují na hraně infantility) a potitulkovka, jak je u Sony dobrým zvykem, zase velevýznamně láká na "velké věci příště" (které v SSU dodnes nenastaly:-)).

Všechny postavy s čestnou výjimkou titulního charakteru jsou v ději jen do počtu, respektive aby mohly být ve finále buď ovládnuty symbionty a nebo zachráněny jinými postavami (ovládanými symbionty). Což je v některých případech škoda (Temple, Graham) a v některých naopak ne (Ejiofor, Ifans). Pár zajímavých nápadů by se ve filmu našlo (pod/vodní honička lomeno bitka a s tím související rychlá zvířecí hostovačka), ale buď nejsou dostatečně rozvedeny, nebo nejsou natočeny příliš kreativně. A samozřejmě znovu dojde na několik podivných až vyloženě wtf scén (taneční vsuvka a protahovaná konverzačka v dodávce, která je ve filmu jen proto, aby divák k rodince ve finále pocítil nějaké sympatie).

Na druhou stranu jsou zde nějaké polehčující okolnosti. Povinná expozice, která u komiksovek v současné době už stejně nikoho nezajímá, je zredukována na naprosté minimum (tohle je náš všemocný záporák, toho času bezmocně zavřený v kleci:-), mající v plánu whatever, aby se dostal ven a zničil whatever), přímočará příběhová linka naštěstí nezdržuje žádnými zbytečnými dějovými odbočkami, kulantně řečeno rozpačitá sekvence s koňskými dostihy netrvá v samotném filmu o moc déle než v traileru, závěrečná akce potěší překvapivě spektakulárním měřítkem a solidní časovou dotací, hlavní postava se na konci filmu dočká relativně uspokojivé rozlučky a stopáž je i tentokrát divácky milosrdná.

Don't Move 6/10

Tak dlouho se osamoceně chodí na výlety do lesa a navazuje řeč s neznámými cizinci, až se narazí na sériového vraha s injekční stříkačkou a nabídkou kvalitního sexu posledního víkendu v životě:-). Jednoduchá, ale papírově hodně vděčná premisa, plus casting o pár lidech, plus několik málo opuštěných venkovských lokací (znovu si postesknu - proč se takové projekty netočí u nás, i kdyby to bylo v područí Netflixu, když na Balkáně to očividně jde?), rovná se nenáročná žánrovka na víkend, která svým zpracováním bohužel ukazuje, že podobná historka nemá na to, aby utáhla celovečerní stopáž a více by jí to slušelo jako kraťas a nebo epizoda nějakého krimi seriálu.

Produkční hodnoty jsou fajn, Asbille i Wittrock podávají slušné herecké výkony, v průběhu děje dojde na několik napínavých scén, při kterých se o slovo přihlásí příjemně nervózní atmosféra (nálepku hororu film nicméně vyfasoval omylem, tohle je čistokrevný thriller a nic jiného) a mírně akční finále nabídne pěknou satisfakční pointu, ale potenciál příběhové linky stran dramaticky/emocionálně vyhrocených situací mezi obětí a pachatelem se podařilo vytěžit jen částečně (sekvence na čerpací stanici budiž příkladem promarněné příležitosti ke vzniku nějakého konfliktu, stejně tak naznačená rodinná seance na chatě je tvůrci nakonec zahrána do autu). 

Love Hurts

Zdá se mi to nebo v Everything Everywhere All at Once předvedl Quan s ledvinkou nápaditější rozcvičku, než co ukázal v celém traileru? Nic proti tomu, že Quan bude dělat humor a přitom se kočkovat s bandou záporáků ala chanovky (to bylo jeho obsazením do hlavní role předem jasné), ale vzhledem k tomu, že za filmem stojí borci z 87Eleven, jsem čekal o dost vychytanější akci (jak stran choreografie, tak nasnímání). Pokud si nějakou stylovou divočinu neschovávají až do samotného filmu, tak to prozatím vypadá jako kdejaké řadové stream only akční béčko a nikoliv akční trhák pro kina.

The Brutalist

Hmm, A24, obsazení, "monumentální", název, konec. Tak jo:-). Cením minimalistický poutač, protože když už v kině strávit s reklamním blokem a várkou trailerů skoro čtyři hodiny (což je samo o sobě výzva, na druhou stranu je tady lákavá nálepka VistaVision - kudos Corbetovi a PTA s The Battle of Baktan Cross za tenhle filmařský bonus), tak alespoň s nevědomím toho, co mě ve filmu všechno čeká a nemine. Pokud tedy bude čtyřiadvacítka v kampani pokračovat ve stejném duchu až do premiéry. Původní casting se mi papírově zdál malinko zajímavější (Brody je po Pianistovi taková obvious choice na podobnou roli), ale podle ohlasů se to všem povedlo uhrát na pána, takže asi není, nač si stěžovat.

---

Tomu se říká dobře odvedená práce:-). Trailer minimalistický (palec nahoru, že z děje se neprozradilo prakticky nic) a přitom monumentální (ten hudební podkres dodává obrazům skvělou atmosféru něčeho velkolepého/mimořádného). Jsem zvědavý na výsledek a to nejsem fanoušek artovek, imigranti a architektura zrovna nepatří do oblasti mého zájmu (kulantně řečeno:-)) a stopáž tři a půl hodiny (byť rozdělená na dvě části) působí stejně náročně jako strastiplná cesta chudého přistěhovalce k úspěchu. Ceny to po festivalech sbírá jako na běžícím páse, tak snad to fakt bude stát za to.

The Legend Of Ochi

Ty ušmudlané východoevropské exteriéry (tipoval jsem Maďarsko, podle wiki točili v Rumunsku, což vyjde nastejno), jak z nějakého laciného akčního béčka, tomu zbytečně ubírají na pohádkové/snové atmosféře, tady mělo A24 přisypat do rozpočtu a po vzoru Green Knighta poslat štáb do Irska (když už ne na Nový Zéland). Kudos za použití praktických efektů, ale celé to vypadá dost levně (včetně monstra/siroty s povědomým vzhledem ala změníme něco tady a támhle, aby na nás nevystartovali právníci Disneyho:-)) a příběhově to asi žádné ceny za originalitu sbírat nebude (aneb E. T. volá domů).

Carry-On

Neeson je už na sekuriťáka přes bágly na letišti moc starý nebo jak:-)? Jinak ale slušná práce, Collet-Serra má po generickém Black Adamovi co napravovat a návrat ke komorním thrillerovým jednohubkám, které minulou dekádu točil s Neesonem před tím, než zběhl ke studiovým blockbusterům za 200 mega, podle teaseru působí jako dobrý způsob, jak se "vykoupit". Jen doufám, že s tím kufříkovým MacGuffinem si Collet-Serra pěkně pohraje, respektive zůstane při zemi. Ideálně ve stylu Pulp Fiction a Ronina (tj. nikdo nic neví a kdo ví, ten nepoví) a ne že Egerton v průběhu filmu zjistí, že uvnitř jsou kódy k atomovkám, ampulka s VX, kilo Semtexu a podobné klišovité blbosti:-).

Brothers 6/10

Vydařený debut se podaří natočit leckomu, teprve další pokus v řadě prokáže kariérní formu daného tvůrce. Barbakow po příjemné feel-good romantice Palm Springs se svou novinkou bohužel docela nápadně naznačuje, že minule to byla spíše náhodná/šťastná žánrová trefa, než počátek dlouhodobě vysoko posazené kvalitativní laťky.

Potenciál na zábavný road trip s nějakým heistem navrch, ve kterém se díky eRkovému ratingu nejde pro ostré slovo a explicitní nahotu/násilí daleko, totiž z velké části naplněn nebyl. Historka o nesourodé bratrské dvojici a posledním kšeftu na papíře slibovala spoustu humorných (interakce vychytralého kriminálníka s napraveným naivkou), dramatických (konflikt se zkorumpovaným strážcem zákona) a rodinně-dojemných situací (obnovení narušených sourozeneckých/rodičovských vztahů). Barbakow ovšem ve všech rovinách příběhu skončil někde na půli cesty.

Opravdu vtipných momentů divák ve filmu příliš mnoho nenajde, stejně tak dialogové výměny mezi ústřední dvojicí nejsou tak vypointované, jak by se na podobnou žánrovku slušelo (navzdory fungující společné chemii), kriminální linka s útěkem/pronásledováním je v ději jen do počtu a žádný sofistikovaný heist bohužel neproběhne. Velkou přidanou hodnotou je tak především parádní casting (Dinklage protřelého podvodníka z povolání hraje výborně, Brolin skvěle balancuje na hraně obecního idiota a komické figurky, aniž by při tom upadl do osidel parodie a Fraser přehrává jako o život, což je na několika místech mírně otravné, ovšem po většinu filmu značně zábavné) a sympaticky střídmá stopáž.

Hellboy: The Crooked Man 3/10

"Když nemáš dost peněz, netoč téma, které bezpodmínečně nutně vyžaduje dost peněz (jako třeba novou adaptaci hláškujícího pekelníka s kladivem a ocasem), aby to celé nepůsobilo jako laciná slátanina, která je napůl k smíchu a napůl k pláči." Toť poučení z krizového vývoje (rovná se předchozí adaptace od Marshalla), které se Taylor rozhodl ignorovat a zcela nečekaně natočil … lacinou slátaninu, která je napůl k smíchu a napůl k pláči.

Komorní premisa (respektive předloha), odehrávající se na venkově a v okolních lesích, spolu s žánrovým posunem do hororu, na papíře vypadala oproti předchozím adaptacím jako vítaná změna a v mnohem schopnějších rukou mohlo vzniknout něco ve stylu drsnější Sleepy Hollow. Namísto toho vznikl nepovedený fanfilm, natočený bandou ochotníků před i za kamerou, který je mizerný až vyloženě tragický prakticky ve všech ohledech.

Vyblitý audiovizuál, šílená kamera (prapodivné kamerové úhly asi měly napomáhat vyšinuté náladě, ale působí spíše jako výsledek tvůrčí bezradnosti), nulové napětí, mizivá atmosféra, spousta nudné dialogové vaty (humor a hlášky nikde), pramálo akce, která navíc provedením nestojí za řeč, tristní herecké výkony (Kesy je castingový omyl nejen kvůli levnému make-upu, který z něj dělá zoufalý pokus o cosplay), legračně špatné triky (úvodní sekvence s vlakem se pohybuje na hraně nezamýšlené parodie:-)) a slaboučké finále. Jediná jakž takž ucházející věc je OST. 

Never Let Go 4/10

Úvodní titulky, necelá hodina a půl ničím zajímavého až vyloženě nudného tlachání v chatrči s občasným ničím zajímavým až vyloženě nudným chozením po lese na vodítku, jeden z nejnesmyslnějších plot twistů za hodně dlouho dobu (a to je konkurence více než zdatná), pár minut rádoby napínavého a strašidelného pobíhání po chatrči a po lese, odbytý finálový souboj s náhodně kolemjdoucím bubákem, závěrečné titulky, konec.

Legračně absurdní premisa o rodince, čelící netušenému zlu v chatrči uprostřed lesů krátkou říkankou a dlouhým provazem, by sama o sobě nemusela být problém. To by ovšem musel být Aja schopen ji divákovi nějakým způsobem prodat. Tuctové postavy (Berry hraje slušně, ale naráží na limity všech okolo), tristní budování napětí, nefunkční strašidelná atmosféra, minimum prostoru pro bubáky, utahané tempo, eRkový rating naprosto nevyužitý, nečekaný zvrat v podobě předčasného uklizení jedné z hlavních postav ze scény, který neřeší vůbec nic a pár povinných lekaček. Ani na nějaké správně bezvýchodné zakončení, které se u podobných žánrovek přímo nabízí, nenašel Aja odvahu.

Divák tak v podstatě celý film jen odevzdaně čeká, zda se Aja opravdu spokojí pouze s příběhovou variací na Village od Shyamalana (halucinace), kterou ne/úmyslně naznačuje od prvních minut filmu, nebo se přece jen vydá jiným, ale stejně tak předvídatelným, směrem (post-apo realita), aby v rámci závěrečné "překvapivé" pointy zjistil, že to Aja zkouší uhrát na obě strany (možná halucinace a možná post-apo realita), čímž se celý myšlenkový konstrukt hroutí do sebe.

The Shadow Strays 7/10

Po bollywoodské řezničině Kill další letošní příjemné překvapení z dálného východu, tentokrát z kolébky opus magnum akčního žánru, tj. dvojitého Raidu a dílny osvědčeného Tjahjantoa. Zdaleka nejlepší/nejstylovější bitka se odehraje hned v prvních minutách filmu a celé je to minimálně o půlhodiny delší, než by bylo záhodno, ale jinak panuje velká spokojenost. Nejenže na poli akce jde o nadmíru dobře odvedenou práci, ale jako bonus navíc se jedná o jeden z mála zástupců populárního podžánru "velké holky s velkýma bouchačkama", ve kterém kontaktní souboje subtilní hlavní hrdinky s urostlými oponenty opačného pohlaví nevyznívají nevěrohodně až směšně.  

Stylově krvavá řežba s katanami v úvodu filmu připomene brutální mejdan s Crazy 88 v Kill Billovi a nastaví patřičné divácké očekávání, které Tjahjanto ve zbytku filmu zúročí hned na několika frontách současně. Akce stran choreografie sice nedosahuje na kvalitativní level šikulů z 87Eleven nebo svaté trojice Ruhian, Rahman a Uwais, ale Tjahjanto tento mírný nedostatek úspěšně maskuje množstvím bitek, svižným střihem, dynamickou kamerou s občas nápaditými kamerovými úhly, dlouhými záběry bez přerušení, slušivou eRkovou brutalitou a výživnými fatalitami. K tomu je potřeba přičíst typově dokonale obsazený casting (cameo Ruhiana fakt potěšilo:-)) a sympaticky nekompromisní zacházení s postavami (leonovské pravidlo "ženy a děti ne" tady neplatí:-)). Škoda jen zbytečně komplikované příběhové linky, což se projevuje jednak na přepálené stopáži a jednak na občasném propadu tempa.

Woman Of The Hour 5/10

Co mohla být temná/hutná/mrazivá krimi ve stylu Seven nebo Zodiaca (i v tomhle případě natočena na základě skutečných událostí), to bohužel v rukou debutantky Kendrick skončilo sice jako řemeslně obstojná žánrovka, ale po stránce dramaturgie naprosto nezvládnutý projekt, u kterého pro neznalce tématu v podstatě až do úplného konce filmu není jasné, kam a proč vlastně směřuje. Teprve z textového doslovu před závěrečnými titulky lze vytušit, co se všemi uplynulými minutami a paralelními časovými rovinami tvůrci asi pokoušeli divákovi sdělit.

Což je škoda, protože dobová výprava a kostýmy jsou na slušné úrovni, casting v čele s Kendrick odvádí dobrou práci, sekvence v televizním studiu skrze svou odlehčenou náladu zajímavě kontrastuje s nepěknými věcmi, odehrávajícími se v jiných časových rovinách a scéna nepříjemného rozhovoru na parkovišti naznačuje, jak málo stačilo k tomu, aby se tady naplnil slibný žánrový potenciál. To se bohužel nestalo a tak se jedná o jediný moment v celém filmu, ve kterém se Kendrick podařilo vybudovat jistou atmosféru a napětí stran diváckého očekávání věcí příštích. Celkově promarněná příležitost, o čemž svědčí i nenápadně zakomponovaná sociální kritika, komentující ne/činnost odpovědných míst. Přitom šlo o kruciální hledisko celého případu a nahlédnout na téma touhle optikou se přímo nabízelo.

Dune: Prophecy (Sezóna 1)

Jen podle těch pár minut v traileru to vypadá o řád lépe, než konkurenční "kultovní epická sci-fi sága s myšlenkou", tj. Foundation. Produkční hodnoty špičkové, atmosféra parádní, audiovizuál a art design podobný filmové adaptaci (to podstatné tudíž splněno) a seriálová forma, ve které snad bude dost prostoru na postupný vývoj charakterů a náležité rozvedení všech příběhových linek (s čímž se Villeneuve v obou filmech více nebo méně úspěšně potýkal), takže startovní pozice pro další seriálovou pecku a plnohodnotné rozšíření univerza je přímo ideální. Jediná neznámá tady je, nakolik se povedlo skloubit "původní" materiál přímo od Herberta s "novým" obsahem, který dodal o něco méně schopný junior.

The Electric State

Ten rozpočet 300 mega, co svítí na wiki a imdb, je jen něčí pokus o trolling, že jo:-)? Jinak neurazilo, nenadchlo. Falešná family friendly disneyovka s mechama, rodinnými hodnotami a snahou o odlehčený feeling z ranku Ready Player One. MBB je herecké dřevo a nevypadá to, že by se na tom pod dohledem Russo bros. něco změnilo, předlohu neznám, ale dějově to podle premisy (ohrané post-apo putování odněkud někam se sourozeneckým MacGuffinem ve světě plném robošrotu) asi žádná hitparáda nebude, takže vyhlížet to budu jen kvůli audiovizuálu a trikům. A při tom se budu modlit, aby to nemělo totálně přepálenou stopáž, jak je u netflixovek nepěkným zvykem.

---

"Dejte mi 300 mega plus a natočím vám třetí nejúspěšnější film všech dob s kulervoucím audiovizuálem a se soškou za triky v kapse" vs "dejte mi 300 mega plus a natočím vám novou dlaždici na front page s audiovizuálem průměrné disneyovky, která bude asi tak na týden nejpřehrávanější film ve vašem katalogu". To prostě chceš:-).

Kdyby to dvacet let hnilo v development hell a několikrát se restartovala produkce, všechny sety a rekvizity jim zničila nějaká zombie apokalypsa nebo natočili dva/tři filmy najednou, tak dejme tomu, ale netflixovka s MBB v hlavní roli? Ne, to numero musí být nějaká účetní chyba. A nebo se Russo bros. vykašlali na cgi a nechali postavit všechny roboty jedna ku jedné a ještě k tomu plně funkční. Jinak to snad ani není možný:-).

---

Upřímně, za těch 300 mega bych mnohem raději viděl tu vzpouru strojů (v eRkovém ratingu, pochopitelně), než sledovat family friendly walking simulator s prkennou MBB, ve kterém s čestnou výjimkou Tucciho (sorry Pratte, snaha by byla, ale nestačí to) všechny herecky schopnější persony figurují pouze ve voice castingu a ve filmu mají pravděpodobně pouze epizodní role.

Russo bros. se z toho snaží udělat další Ready Player One, ale podle traileru to vypadá na další Mortal Engines:-). Očekávám obvyklý modus operandi Netflixu, tzn. produkční hodnoty snad budou fajn (aby ne, za ty prachy:-)), zbytek nějak přežiju a den poté už si nebudu pamatovat, že jsem to viděl. Tedy pokud se nestane nějaký zázrak a Russo bros. si nevzpomněli, jak točit blockbusterový popcorn ala IW a Endgame.

---

Tvl, jestli se z toho nakonec vyklube něco víc, než jen zapomenutelná spotřebka za spousty prachů, tak to bude patřit k jedněm z největších překvapení (nejen) letošního roku:-). Jako Netflix je ve filmech sem tam schopen doručit kvalitní věc, ale tohle tady je podle všech trailerů takový amalgám všeho, co je na jejich produkci obvykle špatně. Herecké dřevo MBB, herecké dřevo Mackie (naštěstí jen hlas:-)), digibordel všude nadohled, rádoby vtipné hlášky, urputná snaha to prezentovat jako epickou stylovku, atd. Už kvůli dalším Avengers doufám, že to nebude průser, ale to je tak vše.

---

Kdyby za ty prachy točili věci typu Avatara nebo Mavericka (ok, vysoká laťka, tak alespoň něco jako poslední bondovka, M:I nebo F&F:-)), tak nikdo neřekne ani popel, ale když dají chlápkům, kteří natočili ai-approved-this Gray Mana (jako varování to očividně nezafungovalo), dalších sto mega navíc, protože tentokrát se to určitě povede, plus do produkce posílají zaručené hitovky ala Rebel Moon (pro jistotu ve dvou cutech:-)) nebo Old Guard 2, tak se nemůžou divit, že v očích běžné populace jsou považováni za popelnici (nutno dodat, že vcelku nespravedlivě, protože mimo blockbusterové pole jsou schopni dodat obstojnou a sem tam i oceňovanou kvalitu). Ale tak statistiky to při vydání vyžene tak jako tak, takže jasný tent-pole, není-liž pravda?

The Monkey

Teaser je fajn, ale Longlegs po nadšených ohlasech a slušných trailerech dost zklamalo (což nakonec platí pro všechny dosavadní Perkinsovy filmy bez ohledu na doprovodnou marketingovou masáž), ale v tomhle případě by snad mohla být jistá záruka kvality v podobě Kinga. Protože Perkins sice nemá výraznější problém s řemeslnou stránkou věci, ale pravidelně dojíždí na (obvykle vlastní) pokulhávající scénář. 

Tady bude mít za zády prověřenou předlohu, tak snad to konečně dopadne lépe, než jen neurážející spotřební žánrovkou na víkend. Vedle Perkinse koukám i na Tebe Wane a doufám, že to neskončí jako další generický příspěvek do Conjuring univerza, akorát s prokletou opicí namísto prokleté panenky.

---

Už by to chtělo zase nějakou fakt povedenou kingovku. Každý rok přibude nějaký nový kousek a poslední skutečnou trefou do černého jsou It a Doctor Sleep. Od té doby to není žádná sláva. Perkins sice není žádnou automatickou zárukou kvality, ale minimálně trailer se černohumornou polohou v kombinaci s brutálními "tragickými nehodami" ala Final Destination povedl možná ještě o kus lépe než teaser. Snad si Perkins podrží tuhle nadějnou fazónu i do samotného filmu (na rozdíl od Longlegs). A to samé platí i pro Jamese, který svou hereckou formu potvrdil loni v Gentlemen.

The Order

Kurzelova dosavadní filmografie tak úplně nepřesvědčuje (ostatně to ani ta Baylinova), že by měl vyrukovat s nějakou žánrovou peckou, ale minimálně trailer se hodně vydařil a jsem zvědavý na výsledek. Protože téma je ke zfilmování přímo stvořené (aneb každá historka, tady dokonce podle skutečných událostí, ve které podobní pomatenci dostanou na prdel, se počítá), retro atmosféra funguje na výbornou a na dvojku Law a Hoult je obvykle spoleh. V kinech to finančně žádná hitparáda nejspíše nebude (přece jen tyhle dobové biopicy mají dost omezenou cílovku, viz třeba nedávní Bikeriders), ale poctivá žánrovka by se z toho vyklubat mohla.

Gladiator II (Bilance)

Když pominu nějaké jednorožce typu Oppenheimera, tak historické filmy od pandemie netáhnou a je fuk, jaké mají téma/dobu, formu (popcorn/art), hvězdy, rozpočty a marketingovou masáž. A odvážil bych se tvrdit, že čím dál do minulosti se jde, tím je to tržebně horší (TLD, Napoleon, Woman King, Northman, Green Knight, Three Musketeers, ehm, Medieval:-)). 

Gladiator je moje srdcovka, lupeny do IMAXu dávno zakoupeny, sequelu (jako všem dobovkám) přeju každý dolar/jüan a kdyby se tady podařilo něco podobného, jako se stalo původnímu filmu (obrodit žánr a znovunastartovat divácký zájem o historické látky v kinech), tak by to byla naprostá paráda, ale dokud se neprokáže opak, tak pochybuju, že se podaří zopakovat tržby jedničky, natož dosáhnout na nějaká výraznější numera přes půl miliardy. Kéž mě Scott vyvede z omylu.

---

Nejsem moc rád, že jsem se s tržbami Gladiatora trefil (jednička překonána nebude, natož nějaké výdělky nad půl miliardy), na druhou stranu jsem moc rád, že to neskončilo absolutní blamáží (jako u mnoha jiných historických žánrovek) a Scottovi se podařilo dostat z pokladen kin překvapivě slušnou sumu (obával jsem se, že v nejlepším případě se tady bude končit někde okolo Napoleona, v nejhorším někde okolo TLD).

Jistě, z celkového pohledu (započtení nákladů na produkci a kampaň) to je finanční průser, ale na poměry podobných epických (kostýmních) dobovek a s ohledem na změny diváckých návyků po pandemii je to zdaleka nejlepší výsledek v rámci hollywoodské produkce (Oppenheimer je totální výjimka z pravidla) za poslední pětiletku (od 1917, u kterého to navíc prodával zejména ten netradiční one-shot). Snad dvojka půjde ve stopách jedničky a posbírá spoustu dukátů na streamu a kravaťáci odklepnou Scottovi i tu slíbenou trojku:-). A nebo nějaký jiný dobový spektákl za 200 mega:-).

The 36th Chamber Of Shaolin

Kdo si tehdy podomácku nevyrobil trojité nunčaky a nesnažil se napodobit "choreografii" vlasatých frajerů ve směšných hábitech, kteří klingonské přísloví o pomstě, chutnající nejlépe za studena, měli jako své motto, ten jakoby nebyl:-). Když pominu jisté demografické skupiny, které tento fenomén celkem pochopitelně minul (děvčata, dospělí, senioři), tak neznám nikoho, kdo by Shaoliny v 90s neznal jako své boty a s kamarády všechny chvaty a hmaty poctivě "netrénoval". 

Upřímně nemám moc odvahu se k tomu vrátit, neb mám obavu, že kouzlo viděno nově ne-dětskýma očima by vyprchalo, ale v té době cokoliv s nálepkou Shaolinu bylo jak mnou, tak mými vrstevníky přehráno nepočítaně (jak v kuse, tak krokovým posunem). Vtipné bylo, že tyhle filmy měly obvykle několik distribučních názvů a různé půjčovny měly různou sestavu kazet a tak nikdo v mém okolí vlastně nevěděl, kolik jich v shaolinské sérii celkem je:-). Ještěže ty příběhy byly tak archetypální a dost se opakovaly (zabití mistra -> výcvik -> pomsta), člověk tak vlastně "kvalitní" překlad ani nepotřeboval. A s rychlodabingem to pochopitelně získalo další level zábavy navíc.

Každopádně seznámení s taji HK produkce, u které se to dělalo úplně jinak (a častokrát lépe) než v Hollywoodu, u mě začalo právě se Shaoliny. Následně jsem se dostal k Bruceovi, Jackiemu, Jetovi, Michelle, Cynthii (respektive oběma), Fatovi a mnoha a mnoha dalším a zrodilo se přátelství, které přes drobné zádrhele (návrat HK pod správu soudruhů v '97) vydrželo až do dnešních dní:-). Díky vlasatým frajerům ve směšných hábitech za to:-).     

The Killer's Game 5/10

Ve všech směrech rutinní komediálně-akční béčko na ohrané "hitmanovské" téma, které bohužel není tak komediálně vypointované, jak by papírově mohlo být s ohledem na zvolenou (absurdní/bizarní) premisu a současně není tak akčně vyšperkované, jak by papírově mohlo být s ohledem na přítomný (typově dokonale obsazený) casting.

Perry se na svou nejnovější režisérskou štaci vydal tentokrát bez jištění ze strany Stahelskiho a borců z 87Eleven a na výsledku je to bohužel znát od samotné akce (množství je v pořádku, ovšem choreografie bitek ani fatality (navzdory eRkovému ratingu) nijak nevystupují z řady, co naopak praští do očí je obludně digitální střelba a cákance krve, jen některé výbuchy vypadají jako poctivá ruční práce), přes lokace (usilovnou snahou prodat divákovi krásy Uher film připomíná více cestopis než žánrovku), až po produkční hodnoty (prostředí hradu s arzenálem středověkých zbraní je dobrý nápad, ale jeho potenciál je do značné míry nevyužit, na pořádnou honičku aut v rozpočtu už prostředky nezbyly).  

Perry se zmíněné nedostatky snaží divákovi vynahradit stylovým audiovizuálem, svižným tempem, efektními střihovými montážemi, rozumnou stopáží a castingovými personami (pouze přehrávající mlátička Adkins s buranským přízvukem a baleťák Zaror působí, že si natáčení užili, zbytek si došel jen pro výplatu), což místy funguje a místy naopak moc ne.

The Substance 8/10

Death Becomes Her na steroidech, totiž substanci:-). Jednou za čas se někomu podaří natočit film, který naprosto přirozeně střídá (častokrát zcela protichůdné) žánry, dokáže provokovat jak myšlenkou, tak provedením, nabídne stylový audiovizuál a celé to doprovodí famózními hereckými výkony všech zúčastněných. Jako v tomto případě.

Stručně a jasně - nadšené festivalové ohlasy nekecaly, je to žánrová pecka (pro fanoušky pokleslého braku) a filmová lahůdka (pro cinefily) současně. Kdo by tušil, že ji bude mít na svědomí zrovna Fargeat, jejíž předchozí počin Revenge jsem napůl prozíval a napůl protrpěl. Tady jsem od filmu nemohl nadšením odtrhnout zrak. Co by za podobný výsledek dal kdokoliv z Cronenbergů (tatík, synátor i dcerunka), kteří se pravidelně pokoušejí o něco podobného.

Premisa o hledání ztraceného mládí, touze po dokonalosti a ztracené sebedůvěře v kulisách zábavního průmyslu, ve kterém panuje extrémní konkurenční prostředí a tlak na výkon, což vede k poněkud svéráznému řešení ze strany hlavní postavy a z něho vyplývajícím (zprvu nepříjemným, posléze nechutným a nakonec přímo destruktivním) důsledkům, samozřejmě není nijak objevná, natož originální (viz zmíněný Zemeckis). Podstatné ovšem je, jakým způsobem se tvůrcům podaří povědomou historku divákovi prodat a v tomhle ohledu je od první minuty filmu (respektive od časosběru hvězdy na chodníku slávy) znát, že stran filmařského řemesla se tady hraje úplně jiná liga.

Fargeat míchá psychologické drama se sci-fi thrillerem, sci-fi thriller s body hororem a body horor se splatterem s takovou lehkostí, že téměř není poznat, kde přesně končí jedno a začíná druhé. Scény opulentní krásy (level body fetišismu dosahuje absolutního vrcholu) se střídají s výjevy naprostého hnusu (eRkový rating je vytěžen na maximum - zrod i dekompozice monstra je vskutku chuťovka, ale i taková obyčejná příprava večeře v podání Fargeat je nefalšovaný food horor:-)), umně zakomponovaná satira a sociální kritika (kariérismus, sexuální objektifikace, ageismus, atd.) se prolíná s absurdními/groteskními momenty (parodie na Kubricka/Strausse je top) a humorné vsuvky (při odpálkování otravného souseda jsem se zasmál jako už dlouho ne:-)) doplňují tragické okamžiky (v podstatě celý klimax).

A pak je zde formální stránka věci. Moore a Qualley předvádějí naprostý herecký koncert (pokud v choulostivých scénách nejde o body double záskoky, tak kromě poklony před jejich výkonem i velký respekt za odvahu), přičemž Quaid jim při tom zdárně sekunduje. Práce se střihem, zvukem a zejména kamerou (zcizující záběry na maximální detaily, hraní si s prostorem a umístěním kamery, rozklepaná ruční kamera za zády, záběry z kamer připevněných na tělo, atd.) je jedna velká parádička, tepající OST dodává filmu na mnoha místech až hypnotickou atmosféru a volba praktických efektů, namísto sázky na obligátní cgi, se vzhledem k tomu, jaké makabrózní divadlo se ve finále odehraje, více než vyplatila.

Jediná podstatnější výtka směřuje k až příliš ambiciózní stopáži a s tím souvisejícímu propadu tempa ve druhé polovině filmu (některé dějové epizody šlo bez problémů vyřešit střihovou montáží). Jinak ovšem panuje velká spokojenost. Takhle sebevědomá (a navíc sympaticky nekompromisní) autorská vize tady už dlouho nebyla. Potlesk vestoje:-).

Speak No Evil 7/10

Nejprve špatná zpráva. Watkinsova předělávka (doslova) pár let starého originálu je typickým zástupcem konformního přístupu Hollywoodu, který se řídí více tabulkami a dotazníky z testovaček než přednostmi původního filmu. Aneb jak předlohu, která z podstatné části stojí na mrazivé (a současně realistické/znepokojivé) pointě, převyprávět s klasickým hollywoodským happy endem snadno a rychle. Dobrá zpráva je, že jádro příběhu a nový casting je natolik kvalitní, že zmíněnou dějovou "kličku" v závěru filmu dokáže přebít.

Ústřední téma (společenské konvence vs povahové rysy jedince vs krizové jednání) je naštěstí podáno v nezměněné podobě. Po letmém dovolenkovém prologu se hlavní postavy vydávají na "přátelskou" návštěvu k výstřední rodince a při tom se setkávají s kulturními, sociálními i charakterovými rozdíly, které se pohybují přesně na hraně nedorozumění, rodinných zvyklostí, skryté agendy a otevřené animozity. Nepříjemné momenty se pravidelně střídají se zdánlivě obyčejnými společenskými situacemi, vzájemné vztahy se začínají narušovat s tím, jak je chování hostitelů čím dál podivnější/nevyzpytatelnější, nervózní atmosféra pomalu ale jistě houstne, psychologický nátlak roste a divákovo očekávání stran věcí příštích (pravděpodobně nepěkných) se s každou další minutou filmu stupňuje.

Celé by to zdaleka tak dobře nefungovalo nebýt toho, že casting odvádí vynikají práci, stejně jako tomu bylo v původním filmu (přičemž všem nepřekvapivě vévodí McAvoy, který si roli extrovertního táty od rodiny lomeno maniakálního psychopata vysloveně užívá). Pak ovšem dojde na samotné finále, ve kterém Watkins hodí ručník do ringu a začne hrát úplně jinou hru. Polehčující okolností budiž to, že touhle otočkou dodá filmu novou energii a stran tempa přepne na vyšší rychlostní stupeň. Problémem ale je, že přepracovaný závěr filmu je ukázkovou přehlídkou žánrových klišé (od spektakulárního akčního zúčtování, přes nezranitelnost hlavního záporáka, až po nepostradatelný plot armor všech kladných postav). O zpochybnění hlavní myšlenky předlohy ("because you let me/us") ani nemluvě.

Beetlejuice Beetlejuice 6/10

Původní film si v jistých kruzích vysloužil pomalu kultovní status, legacy sequely s tunou fan service obsahu jsou v poslední době v kurzu a Wednesday pár let dozadu prokázala, že záhrobní tématika, morbidní humor a v neposlední řadě Ortega u publika boduje. Není tak divu, že si Burton vzpomněl zrovna na tuhle značku a vymodlené pokračování, připravované v podstatě od vzniku originálu, po letech konečně dotáhl do zdárného konce. Bohužel při tom zapomněl, že bez pevných základů (příběh, postavy) se sebehonosnější fasáda (původní casting, memberberries) neobejde.

S audiovizuálem, respektive s roztodivným/bizarním světem na druhé straně, si Burton dokáže vyhrát (škoda, že podobně nápaditých momentů, jako je animovaná vsuvka, muzikálové číslo v příhodně zvoleném žánru, nebo cizojazyčný černobílý flashback ve stylu hororových klasik od Universalu, není ve filmu více), budování rozverně ponuré atmosféry za vydatné pomoci Elfmanova OST po většinu filmu funguje na výbornou, v rámci castingu se tady sešla parádní sestava (palec nahoru za cameo DeVita), všemožné easter eggy a pomrknutí na fanoušky původního filmu čekají na každém kroku a sázka na pokud možno rukodělnou výrobu namísto digibordelu se stran trikových atrakcí vyplatila.

Co je to ovšem platné, když to podstatné, tj. příběh a postavy, bylo odsunuto na vedlejší kolej. Na to, jak ve výsledku prostinkou příběhovou linku film obsahuje (na onen svět a zase zpátky), je děj zbytečně překombinovaný, čehož výsledkem je jednak nepříliš svižné tempo a jednak fakt, že spousta postav a dějových linek je ve filmu jen do počtu. Povinná expozice (než se hlavní postavy vydají na záchrannou výpravu do záhrobí) je natažena prakticky na polovinu stopáže, Ortega nedostane šanci se jakkoli (herecky/fyzicky) předvést, Dafoe je trestuhodně nevyužit (potenciálně nejzábavnější postava v celém filmu), psychopatický zesnulý adolescent slouží jen k tomu, aby uvedl hlavní zápletku do pohybu a Bellucci jako hlavní záporák se v ději vyskytuje jen proto, aby v nikterak strhujícím finále bylo koho porazit.

Hold Your Breath 6/10

Trailer toho bohužel vykecal více, než by bylo záhodno a stejně tak samotný film s náznaky pointy nikterak nešetří, tudíž závěrečný zvrat lze poměrně snadno odtušit (respektive na danou variantu zakončení, naznačenou v upoutávce, ve filmu skutečně dojde), jinak se ovšem v prachových bouřích středozápadu urodila slušná žánrová úroda. 

Přímočará historka (retro variace na home invasion horory lomeno psycho thrillery, možná obsahující prvek nadpřirozena a možná taky ne:-)) nestojí na originální premise (shodou okolností si Paulson podobnou mateřskou postavu s příliš ochranitelskými sklony vůči svým dětem vyzkoušela už v Run) nebo produkčních hodnotách (skromný počet postav a ještě skromnější počet lokací), přesto dokáže nabídnout pár atrakcí. 

Paulson podobné typy rolí zvládá s přehledem a nejinak je tomu i zde, poměrně dlouho je divák držet v příjemné nejistotě, zda statečná matka ve snaze uchránit své ratolesti bojuje s nadpřirozeným bubákem nebo s vlastní ne/příčetností (případně s obojím najednou), budování napětí a paranoidní atmosféry po většinu děje bez problémů funguje, prašné prostředí skýtá netradiční žánrovou kulisu a samotnému finále nechybí trpká pointa.

Škoda jen, že si tvůrci nevzali inspiraci z hororové pecky The Others a hru na schovávanou, stran skutečné podstaty hrozby, s divákem nedotáhli až do konce. Kdyby si v průběhu filmu pohrávali s oběma možnostmi vysvětlení (bubák vs halucinace) a v překvapivém závěru vyrukovali s úplně jinou variantou, výsledný dojem by byl přesvědčivější.

Better Man

"Hej, chci o sobě natočit biopic, jak jsem začínal a tak, znáš to, jo a budu v něm hrát já sám."

"Jasně, kámo, není problém, už sice nevypadáš na dvacet, ale de-aging to zmákne."

"To si děláš prdel, ne? Žádné voskové figuríny, ty vole."

"Ok, tak co třeba, no tak co třeba, já nevím, kdybys vypadal jako opice?"

"Hmm, tak opice, říkáš, jo? To je tak debilní, až je to geniální. Fajn, jdeme do toho." 

A zbytek je, jak se říká, historie:-).

Azrael 8/10

TLOU z výprodeje? Kupodivu ani náhodou. Žánrová lahůdka a jedno z nejpříjemnějších krvavých překvapení tohoto roku v jednom, aneb "němý" film podle mého gusta, aneb takhle se to má dělat, dámy a pánové, když je po ruce jednoduchý, ale originální nápad, několik málo členů štábu před i za kamerou, jeden (estonský) les s hromadou (sem tam dokonce pojízdného:-)) šrotu a mizivý rozpočet. Kde začít a přitom nechválit?

Weaving v patřičně brakové žánrovce je nabídka, která se neodmítá, protože na podobné survival girl power role má pomalu patent a tady to znovu (s velkým přehledem) dokazuje, naprosto přímočará (skoro až primitivní) příběhová linka, která diváka ničím nezdržuje (wordbuilding prakticky neexistuje a totéž platí i pro expozici - hlavní postava je okamžitě vržena doprostřed všeho dění), jedna dramatická situace střídá druhou a co je ještě důležitější - žádná z nich se neopakuje, napětí a tempo v průběhu děje ani na chvíli nepolevuje, parádní post-apo/strašidelná atmosféra, slušivý make-up bubáků, eRkový rating vytěžen na maximum, kromě hororových propriet i chvályhodné zastoupení akce a k tomu ideální dávka mysticismu/náboženské symboliky ve finále navrch:-).

Upřímně mě nenapadá nic, co by v rámci nastavených mantinelů, daných skromným rozpočtem a absencí slavné licence (kdyby podobně nekompromisním způsobem Sony zpracovalo adaptaci TLOU, tak skáču radostí až do stropu), mohli tvůrci udělat jinak, aby dosáhli ještě působivějšího/syrovějšího výsledku:-). 

It's What's Inside 5/10

Starý dobrý Netflix v obvyklé formě. Aneb praktická ukázka, jak relativně originální nápad, na papíře nabízející spousty dramaticky vděčných situací napříč žánry (párty komedie, sci-fi thriller, whodunnit detektivka, slasherová vybíjená, psychologické vztahové drama, atd.), dokonale zazdít naprosto nezáživným provedením, ve kterém se polovinu filmu čeká jen na odhalení, jakým směrem se vlastně tvůrci s touhle debutovou historkou rozhodli vydat, aby se následně ukázalo, že to zkouší tak trochu všemi cestami, ovšem stejně polovičatým způsobem, jako předvedli do té doby. 

Dějově se to do "osudného momentu" na balkóně někdy uprostřed filmu neuvěřitelně vleče (spousta nudné dialogové vaty a ještě nudnějšího partnerského vyřizování účtů), poté sice dojde k určitému zlepšení, ale potenciál nastalé prekérní situace není naplněn ani z poloviny, všechny přítomné postavy jsou jen bandou nesympatických a zaměnitelných charakterů, jejichž minulost a následný osud je divákovi od úplného počátku zcela ukradený, bolestně tomu chybí alespoň nepatrná dávka černého (počkat, vlastně jakéhokoliv) humoru a snaha tvůrců dodat filmu alespoň nějakou stylovost pomocí rádoby vtipných audiovizuálních vsuvek končí ve stádiu pokusu. Bod navíc jen za závěrečnou pointu. 

Salem's Lot 5/10

Trailer sliboval nikterak zázračnou, ale relativně sympaticky působící žánrovku, bohužel se ukázalo, že Dauberman sice vyměnil posedlé panenky za mnohem vděčnější upíry, ale jinak se na jeho přístupu k hororovému žánru nic zásadního nezměnilo a znovu opakuje tytéž chyby jako posledně. Výsledkem tak je ve všech ohledech průměrná kingovka, která byla studiem, namísto původně plánovaného nasazení do kin, uklizena rovnou na stream zcela po zásluze.

Celý film působí, jako by byl natočen někdy v polovině 90s, což lze v některých ohledech považovat za pozitivum a v některých zase ne. Dauberman se do boje s milovníky krve se špičatými zuby vybavil spoustou příběhových klišé, které byly k vidění v upířích hororech už nesčetněkrát předtím (což je jistě z určité části způsobeno tím, že se musel držet fousaté předlohy, ale to jeho tvůrčí nemohoucnost neomlouvá), hrstkou nepostradatelných lekaček, překvapivě prořídlým castingem (celé městečko od počátku vypadá, jako by v něm žilo dohromady ani ne deset lidí:-)), pomalým rozjezdem a promarněným závěrem, ve kterém je zúčtování s hlavním záporákem notně odbyto.

Film zachraňuje několik napínavých scén s náznaky příjemně old school strašidelné atmosféry, stylová dobová výprava a kostýmy, solidní bodycount a obecně chvályhodný nekompromisní přístup k životnosti kladných postav, s tím související netypická skladba přeživších postav, které si to ve finále rozdají s upíří sebrankou (jaké to osvěžení, když se závěrečných titulků dožije někdo jiný, než obligátní ústřední romantický pár) a v neposlední řadě sympaťák Pullman v hlavní roli (při pohledu na Clarka je mi nadále záhadou, proč si nezopakoval svou roli ve dvojce Gladiatora namísto mdlého Mescala).

Joker: Folie À Deux 6/10

Jak se kreativně postavit ke studiem/publikem požadovanému pokračování filmu, v němž jeho tvůrce sdělil divákům vše, co na konto daného tématu sdělit chtěl? Může se vydat osvědčenou cestou "více téhož" a natočit v podstatě kopii jedničky. Nebo to zkusí pojmout úplně jinak a prostřednictvím dvojky si zahraje se studiem i diváky ruskou ruletu, aby vyzkoušel, která strana odpadne jako první:-). Já jsem měl v průběhu filmu několikrát namále, ale zůstal jsem ve hře až do konce. Přes všechny výtky níže jsem se v průběhu filmu nenudil (především z důvodu očekávání toho, kam tím vším Philips vlastně směřuje), ale opakovat tenhle rozstřel bych úplně nechtěl.

Úvodní animovaná sekvence ve stylu klasických cartoonových grotesek je takovým všeříkajícím lakmusem celého filmu - originální nápad, který ale není podán dostatečně zajímavě (natož zábavně) a ve výsledku vlastně nikam nevede. A podobným způsobem je pojat i zbytek filmu. Zpětně se vůbec nedivím tomu přinejlepším rezervovanému diváckému přijetí. Když odhlédnu od faktu, že cílovka dostala něco jiného než si přála, což nepotěší tak nějak z principu, tak Phillips nejde řadovému publiku na ruku prakticky v žádném ohledu, vyjma hereckých výkonů dvojice Phoenix a Gaga. Být to epizoda seriálu o Jokerovi, tak by to skončilo jako takový netradiční kreativní experiment (jinými slovy nepodstatný filler:-)) uprostřed sezóny, na který by se obratem zapomnělo.

Tvůrčí vyprázdněnost se ve filmu projevuje na každém kroku. Zdlouhavá expozice (než se děj přesune z blázince do soudní síně) divákovi nesdělí nic podstatného, protože jen navazuje na to, co už zná z jedničky (Joker je blázen, který žije ve vlastní realitě), aniž by k tomu dodala něco nového. Během soudního přelíčení se zase jen připomínají události, které se odehrály v jedničce, žádná z postav se nedočká jakéhokoliv charakterového vývoje a nebýt finálové "kameňákové" tečky, příběhové status quo mezi úvodními a závěrečnými titulky by bylo téměř dokonalé. Celá příběhová linka s postavou HQ vyšumí úplně do ztracena a kdyby ve filmu vůbec nebyla (a Joker by projektoval své představy do kohokoliv jiného), vlastně by se nic nestalo. Dějově se film zkrátka točí od začátku do konce v kruhu, což v kombinaci s pomalým tempem a přepálenou stopáží představuje náročnou zkoušku divácké pozornosti.

A jak dopadlo Phillipsovo eso v rukávu, aneb hvězdy tančí a zpívají? Bez několika zakopnuti a pádů na parket se to bohužel neobešlo. Muzikálová složka sama o sobě by nemusela být krokem mimo, jak ukazuje napůl realistická a napůl imaginární sekvence u soudu, která plynule přechází do hudebního čísla (takových nápaditých tranzicí je ve filmu bohužel pramálo). To by ji ovšem musel Phillips pojmout jako taneční scénu se schody v jedničce, tj. divácky snadno pochopitelnou hudební manifestaci zásadních mentálních přerodů hlavní postavy za doprovodu nějaké klasiky ze 70s nebo 80s. Phillips namísto toho vytáhl z archívu zaprášené hity z dob dávno minulých a celý film jimi variuje stále totéž narativní téma (Joker je psychicky na dně a sní o zářné budoucnosti s HQ), přičemž jejich vliv na vývoj děje je minimální (kdyby jich ve filmu bylo dvakrát více nebo dvakrát méně by vyšlo nastejno).

P.S. Mírně nad průměr to táhnou fakt jen Phoenix a Gaga svými výbornými hereckými výkony.

P.P.S. Nad rozpočtem filmu zůstává rozum stát, protože dvojka paradoxně působí ještě komornějším dojmem než násobně lacinější jednička. Několik establishing shotů na město a dálnici mezi soudem a blázincem, pár záběrů na vězeňském dvoře, jedna exteriérová ulice, jedna (pár vteřinová) triková sekvence, jinak samé stísněné interiéry.

Strange Darling 5/10

Mollner tady zkouší něco velmi podobného jako nedávno předvedl Nash se svým In a Violent Nature, tj. použil zažitý žánrový koncept (respektive příběhové klišé), což v tomto případě znamená osvědčenou hru na pronásledování bezbranné oběti všehoschopným zabijákem a mírně změnil optiku, kterou je na danou historku nahlíženo. Jen pohled z první osoby vyměnil za nechronologickou strukturu vyprávění a z toho plynoucí více nebo méně očekávané dějové kličky. Stejně jako Nash ovšem při tom zapomněl, že kromě zmíněného trumfu by měl v ruce držet ještě pár dalších silných karet, kterými by dokázal upoutat divákovu pozornost.

Například tísnivou/nervózní atmosféru, postupně budované napětí (když už ne rovnou strach), dramaticky/emocionálně vypjaté situace, zábavnou příběhovou linku, nebo alespoň poctivou dávku gore. Mollner nic z toho bohužel nenabízí a tak jediná hra, kterou s divákem v průběhu celého filmu hraje, je prostinký příběh, rozkouskovaný na kapitoly, které jsou servírované v přeházeném pořadí, díky čemuž dojde v ději na pár zajímavých překvapení, s jistými náznaky jakéhosi sociálně-kritického komentáře ke genderovým rolím a povaze násilí ve společnosti (který je spíše k smíchu než k zamyšlení) jako bonusem navíc a po vzoru Nashe zakončený podobně nadbytečným road movie doslovem dojezdem. Sestříhat děj chronologicky a veškeré kouzlo filmu je pryč. 

Companion

Cením, že si tady jednak vystačí s minutou a půl a jednak stran příběhové linky nevykecají prakticky nic a pouze navozují patřičnou atmosféru (jak by to u teaseru správně mělo být):-). Doufám, že o co ve skutečnosti půjde budou držet pod pokličkou i po zbytek kampaně, protože o nějaké nečekané překvapení očividně nebude nouze (vzhledem k tomu, že WB inzeruje, že žánrově film kromě thrilleru spadá i do sci-fi/fantasy). 

Thatcher v poslední době plní svou filmografii zajímavými žánrovými kousky (loni Boogeyman, letos Heretic, napřesrok tohle) a slibné eRko, podle těch pár výživných záběrů, dostal film po zásluze, tak snad je na cestě další povedený debut.

---

Ok, takže tajemství z předchozí upoutávky je bohužel pryč a po M3GAN a Subservience je tady další historka s neposlušnou fembotkou v domácnosti. Škoda, že si tuhle příběhovou kličku nenechalo studio až do kina jako překvapení pro diváky a zbytečně ji vykecalo už v traileru. Doufám, že si Hancock pro film ještě nějaká esa v rukávu schoval. Jinak to ale stále vypadá hodně nadějně, Thatcher poslední dobou jede (v Boogeymanovi byla fajn, v Hereticovi byla super, tak snad bude v trendu postupně se zlepšující formy pokračovat), eRko bude v permanenci a prostor pro černý humor se tady taky najde, takže nezbývá než doufat, že se Hancockovi na první režisérský pokus podaří trefit střed terče.

Babygirl

Hmm, na to, že Reijn údajně hledala inspiraci pro film u legendárních základních instinktů a podobných vražedně-smyslných žánrovek z přelomu 80s a 90s a vyfasovala eRko, se v traileru stran erotického dusna a předvedených poloh (charakterových i tělesných:-)) drží překvapivě u zdi, tak snad si nejpikantnější/nejprovokativnější čísla schovává až do filmu a nedopadne to tady jako ve středoškolské verzi téhle "game of power" historky Miller's Girl (aneb puritánské představení pro církevní školy). 

Jinak se ale trailer povedl, Kidman za svůj výkon sklízí samou chválu a dosavadní reakce na film jsou veskrze pozitivní, tak jsem zvědavý, co si paní ředitelka a stážista pro diváky přichystali (až už v rámci postelových hrátek nebo mimo ložnici).

Hold Your Breath

Taková nízkorozpočtová retro verze Interstellaru, akorát bez cestování vesmírem, časových paradoxů, černé díry a sarkastického robota, za to s tajemným bubákem, podivnými halucinacemi a eRkovým ratingem:-). Asi to nebude žádný zásadní příspěvek do žánru, přece jen statečná matka, chránící své ratolesti před netušeným zlem, přičemž při tom pomalu přichází o rozum, je koncept, který byl v rámci hororové produkce použit už nesčetněkrát, ale trailer disponuje slušnou (prašnou/dusnou) atmosférou a Paulson si podobnou mateřskou roli na mentálním rozcestí vyzkoušela pár let dozadu v Run a dopadlo to nad očekávání dobře, tak snad v podobně paranoidním duchu bude pokračovat i zde.

Never Let Go

Ta premisa s chozením po lese na vodítku, které hlavní postavy uchrání před všemi bubáky okolo, působí více směšně než hororově a kopírka všech podobných žánrovek od Quiet Place, přes Bird Box, až po nedávné Watchers, aneb "vyhýbáme se netušenému zlu nějakým naprosto triviálním způsobem", je tady více než zřejmá, ale kupodivu to alespoň na ploše traileru nevypadá jako naprostá ztráta času.

Požadovat po filmu, aby tohle "provazochodectví" bylo v ději nějak smysluplně zdůvodněno, by asi bylo příliš odvážné, ale pokud řemeslník Aja dodá slušnou atmosférickou žánrovku jako minule (komorní "kyslíkový" počin se překvapivě povedl) a přidá k tomu několik výživných scén, které vytěží eRkový rating na maximum, případně nějakou "šokující" pointu po vzoru Shyamalana, tak budu v zásadě spokojen.

Juror #2

Cry Macho bohužel nedopadl tak úplně podle představ, takže kudos WB (za tu paralelní premiéru na streamu to mistrovi docela dlužili) a hlavně Eastwoodovi za to, že rozlučkou s kariérou (pokud to tak skutečně bude, aneb nikdy neříkej nikdy:-)) bude nakonec jiný projekt a podle traileru to vypadá, že by to mohlo být "odcházení" ve velkém, respektive komorním, ale hodně příjemném, stylu. 

Casting je fajn (Hoult posledních pár let sympaticky střídá popcornovky s ambicióznějšími kousky, aneb vydělávání na nájem s budováním reputace), soudní drama s thrillerovými vsuvkami je taková osvědčená žánrová sázka na jistotu a Eastwoodův tradiční old school přístup k filmařině je pokaždé osvěžující změna v záplavě všech značek, pokračování, předělávek a pásové výroby okolo a tady tomu snad nebude jinak.

---

Ryze pragmaticky to vlastně chápu, soudní dramata (jako spousta dalších žánru) v kinech v dnešní době moc netáhnou a investice do distribuce a marketingu se rovná jen dalšímu navyšování dluhu, ale na "umělecké" úrovni to je pěkná podpásovka (hádám, že při podpisu dealu Eastwoodovi výslovně zaručili premiéru v kinech, jinak by do projektu vůbec nešel), zvlášť když podobným způsobem předem potopili i Cry Macho (o moc lepší výsledky by to i bez souběžné premiéry na streamu nemělo, ale jde o princip - takhle se k legendě jako je Eastwood přistupovat prostě nemá:-(). Škoda, že po kauze s Johansson si tyhle "agilní" praktiky studia ve smlouvách důkladně ošetřila a napadnout to u soudu je asi předem ztracená věc.

---

Však ano, proto jsem psal, že po Black Widow to jistě mají smluvně podchyceno a Eastwood s tím nic neudělá. Sice to původně měl být údajně stream only projekt a Eastwood asi dostal příslib jen omezeného uvedení v kinech (je to stará škola, tak se mi nechce věřit, že by s kompletním vynecháním kina souhlasil), kvůli kvalifikaci pro nominace, ale když už se po pozitivních testovačkách rozhodli film poslat do běžné distribuce a pak najednou zase ne a do soutěže film (dost možná) ani nepřihlásí, tak je to vůči němu přinejmenším ostuda (když už ne plivnutí do ksichu).

---

Starý dobrý Eastwood vrací úder, aneb neokázalé a příběhově nekomplikované, ale poctivé soudní drama, natočené v příjemném old school stylu. Pokud tímhle kouskem Eastwood opravdu uzavře svou kariéru, tak jsem s jeho odcházením do západu slunce naprosto spokojen, jelikož reparát za nepřesvědčivý Cry Macho byl splněn na jedničku. Škoda, že se přeskočila finální debata mezi porotci před vynesením rozsudku (prostor na závěrečný vyhrocený konflikt/klimax tam ještě byl), jinak ale jedna velká paráda jak před kamerou, tak za ní.