What You Wish For 6/10

Slušný gurmánský zážitek v podobě další z řady nenápadných žánrových, ehm, jednohubek, které nebodují hvězdným castingem (s výjimkou Stahla prakticky neznámé obsazení), produkčními hodnotami (několik herců, lokace tvořené jedním interiérem a jedním exteriérem a to je vše) nebo jinými obvyklými atributy (akce zcela absentuje, triky prakticky totéž, audiovizuál nevymykající se běžnému standardu podobných produkcí).

Namísto toho nabízí atraktivní kulinářskou premisu (o tom, jak náročné je kuchtit pro vybranou klientelu, se nedávno přesvědčil například Fiennes:-)), pomalé tempo, při kterém je dostatek času na pečlivé budování napětí a atmosféry a především nečekaný plot twist, který po krátké expozici rozestaví všechny figurky na šachovnici v čele s hlavní postavou do žánrově hodně vděčných pozic na to, aby se divák zbytek filmu nenudil.

Problémem je, že všechny potenciálně zajímavě vyhrocené situace, ve kterých se hlavní postava v průběhu děje ocitne a není jich zrovna málo, se odehrají, aniž by při nich došlo k nějaké divácky zábavné nebo alespoň uspokojující eskalaci, která by měla dopad na postavy a následující děj, respektive pokud náhodou taková situace nastane, je natočena způsobem, který veškeré snahy o zvýšení divákovy tepovky neguje. Což bohužel platí i pro samotné finále, které namísto toho, aby celý děj vygradovalo, tak skončí někde na půli cesty - ostatně jako celý film.

A Quiet Place: Day One 6/10

V případě dvojky jsem psal, že jde spíše o jedničku a půl (respektive působí jen jako o hodinu a půl prodloužený sestřih jedničky), než plnohodnotný další díl. V případě prequelu to bohužel platí dvojnásob, protože Sarnoski přináší do série ještě méně nového, než Krasinski dodal minule.

Důvody, proč natočit celovečerní prequel, když počátek vetřelecké apokalypsy už stihl odprezentovat Krasinski na začátku dvojky? Za prvé ukázat invazi mimozemských audiofilů a ideálně v klasickém "emmerichovskem" stylu, tj. epické měřítko, stylová destrukce všeho a všech a bombastické akční scény. Za druhé prohloubit world-building a konečně vysvětlit některé nejasnosti/nelogičnosti, které Krasinski v jedničce a dvojce taktně přešel.

Výsledek? Celá mimozemská invaze je odbyta ani ne v minutové scéně a zbytek filmu se už pokračuje stejným "walking simulator" stylem jako posledně. Co v době počátečního útoku dělalo námořnictvo a letectvo, které mělo, vzhledem k omezeným schopnostem vetřelců, prakticky volné pole působnosti, zůstává nadále obestřeno tajemstvím. Fáze "poznej svého nepřítele" je pro jistotu úplně vynechána a postavy mají okamžitě jasno v tom, co na šmejdy z vesmíru funguje a co naopak nikoliv. Tudíž smysl prequelu namísto regulérní trojky s Blunt a spol. veškerý žádný.

Na čem stála jednička s dvojkou? Na parádním sound designu, kvalitních hereckých výkonech a jednotlivých postavách, respektive jejich vzájemných vztazích, díky čemuž nevadilo, že se akční scény neodehrávají každých pár minut. Na čem stojí prequel? Tichá zvuková kulisa je stále fajn, ale nic v sérii dosud neviděného se Sarnoskimu vymyslet nepodařilo. Nyong'o a Quinn podávají slušné výkony, ale na konto jejich charakterů padne ve filmu minimum informací a jejich vztah se z počáteční polohy "náhodný společník na cestě" až do konce filmu nikam zásadně neposune.

Pár zajímavých nových nápadů by se tady sice našlo, ale pracuje se s nimi dost ledabyle. Neobvyklý motiv smrtelné nemoci je v ději přítomen jen proto, aby se mohl vytěžit v "osudové" závěrečné scéně a sympatický zvířecí aktér prakticky nijak (emocionálně/dramaticky) nezasáhne do děje. Nadstandardní kvalitativní laťku předchozích dílů se tak podařilo udržet jen na úrovni (bohužel nepříliš početných) akčních sekvencí. Celkově nepodstatný příspěvek do série, který jen opakuje již viděné/slyšené a doplácí tak na to, že moment překvapení je zkrátka pryč.

P.S. Zdaleka nejlepší postavou široko daleko je nebojácný kočičí asistent, který celým filmem prochází s ležérně-elegantní netečností a bez jakékoliv zvukem doprovázené emoce (strach, překvapení, podráždění, atd.) a to dokonce i přímo tváří v tvář nepříteli. Stran zvládání krizových situací by se od něj mohly lidské postavy učit:-).

In A Violent Nature 4/10

Po příjemně brutálním traileru, ehm, nepříjemně brutální zklamání z výsledného filmu. Na pár slasherů, které využívají pov zabijáka, už v minulosti došlo, ale není jich zase tak moc. Proč asi? Protože bez nějaké scream queen, alias hlavní kladné postavy, není ve filmu komu fandit, aby nedobrovolné setkání se smrtkou přežil, napětí bez divácké nevědomosti kdy, jak a na koho nezastavitelná pochodující mašina na zabíjení znenadání udeří, nemá z čeho pramenit a budování strašidelné atmosféry zcela absentuje nebo se vyskytuje jen v minimálních dávkách. Co Nash nabízí namísto toho?

Moderní digitální audiovizuál v kdovíproč obrazovém formátu 4:3 (neklamný to znak indie/artové produkce:-)), který se dost bije s celkově zamýšleným stylem, evokujícím staré dobré 80s (nechápu, proč Nash nepoužil nějaký vintage obrazový filtr), kladné postavy jsou bez výjimky nezajímavé maso na porážku, prostinký příběh, který je přítomen jen proto, aby se neřeklo, pár tu více, tu méně slušných gore scén (originální a zábavná fatalita - protahování hlavy tělem - je bohužel pouze jedna, což je na kvalitní slasher politováníhodná bilance) a s tím související nikterak ohromující bodycount, spousta dlouhých a žel nudných scén zabijáka pochodujícího sem a tam lesem s videoherní kamerou za zády (jediná věc, která mě ve filmu děsila:-)), jedna trochu nápaditější kamerová sekvence (likvidace nezvaného táborníka z ptačí perspektivy), potenciálně zajímavý trumf filmu, totiž zabijákův vzhled, odhalený už v polovině filmu a finále, které namísto toho, aby film zakončilo šíleným gore festem, je nepochopitelně pojato jako banální road movie konverzačka.

Dangerous Waters 4/10

Začíná to jako nezajímavý námořní survival ala člověk versus příroda, pokračuje to jako nezáživný thriller ve stylu hry kočky, totiž kocoura, s myší a končí to jako směšně nevěrohodná akční vybíjená a nepovedená variace na one (wo)man army po vzoru Die Hard v jednom.

Rush v hlavní roli se po většinu filmu chová jako nesympatická nána, jejíž osud mi byl naprosto ukradený (což asi nebyl záměr), aby se v závěru proměnila v neohroženou "silnou ženskou postavu", rozdávající headshoty a lekce v close combatu všem protivníkům v okolí se sebejistotou zkušeného válečného veterána, Dane od svého nástupu na scénu působí jako úlisný strejda a jeho pozdější charakterový přerod nemůže překvapit snad vůbec nikoho, Liotta v záporáckém režimu se v ději ukáže ani ne na pět minut a nepředvede zhola nic (tedy kromě toho, že se veledůležitě vyjímá na plakátě) a Burrows je uklizena z cesty dříve než stačí zanechat nějaký podstatnější dojem. Samotná akce nestojí za řeč, napětí se nekoná, plot twisty nefungují a vyprávění formou flashbacku akorát prozrazuje předem, že se hlavní postavě v průběhu filmu nic závažnějšího nestane.

IF 6/10

Kdyby v Disney padlo rozhodnutí, že hrané předělávky klasických animáků už nestačí a je potřeba natočit hranou předělávku nějaké klasické pixarovky, dopadlo by to pravděpodobně nějak takto. To znamená neurážející rodinná taškařice veskrze průměrných kvalit, která doplácí zejména na to, že pixarovsky povědomá premisa filmu (jako základ se použije Monsters, Inc. a pro jistotu se k tomu přidá ještě pár vážnějších témat z Toy Story pro odrostlejší publikum a úspěch je předem zaručen:-)) je mnohem zajímavější než samotný příběh, který z ní následně vychází.

Problémy začínají už na úrovni world-buildingu, protože ústřední myšlenka o neviditelnosti imaginárních přátel pro lidi, kteří na ně mezitím zapomněli, nedává ve filmu příliš smysl, což kulminuje v závěrečné pointě, která zcela popírá celý předchozí děj. Motiv zesnulého rodiče je v ději jen proto, aby mohlo dojít na zmíněnou pointu, vedlejší linka s nemocným rodičem pak slouží pouze k tomu, aby se otec po většinu filmu uklidil do ústraní a na konci mu jeho ratolest padla do náruče, přitom z obou příběhových prvků šlo vytěžit nejednu emocionálně vděčnou scénu.

Škoda, že alespoň náznakem nápaditých/hravých (dramatických nebo trikových) scén, jako je taneční číslo nebo vystoupení postavy z obrazu, je ve filmu tak poskrovnu. Reputaci filmu tak vylepšuje jen casting. Fleming v hlavní dětské roli působí přirozeně a jak je patrné z krátké taneční sekvence, disponuje i nemalým pohybovým talentem, Reynolds naštěstí není tak třeskutě vtipný (tj. nesnesitelně otravný), jak je už hezkou řádku let jeho nepěkným zvykem a zaujme i hvězdně obsazený hlasový casting (leckterý animák by v tomto směru mohl závidět). Pár dojemných momentů se Krasinskému v průběhu filmu (především ve finále) podaří vykřesat, ale opravdu nadstandardní práci zde odvádí jen Giacchino v rámci OST a nejmenovaní trikaři, což na novodobou žánrovou trvalku bohužel nestačí.

Here

Předlohu neznám, tak nemůžu soudit, nakolik to kromě zajímavého ústředního nápadu o jednom pozemku v průběhu věků funguje po stránce příběhu a postav, ale podle traileru to vypadá, že jediný důvod, proč to celé vzniklo, je Zemeckisova obsese natočit další trikovou exhibici (Hanks s mladým obličejem a starým hlasem bude asi podobně uvěřitelný "zážitek" jako Ford v posledním Indym - nechápu, že v dnešní "ai" době si tohle stále neumí pohlídat) a všechno ostatní se zase odsune do pozadí. Hanks a Wright po dlouhé době opět spolu je jako trivia fajn, ale momentálně mě nenapadá, na co se tady vlastně těšit.

Heretic

Trailer je fajn, ale netřeba zapomínat, že tohle režisérské/scénáristické duo má do nějaké záruky kvality dost daleko a obvykle soutěží v tom, zda je z jejich strany tristní už scénář nebo až režie. Na druhou stranu premisa o podomních šiřitelkách pravdy a lásky, které dostanou životní lekci (a za sebe musím dodat - konečně:-)), zní zábavně, scény s únikovkou/labyrintem evokují takovou "spirituálnější" kombinaci Cube a Saw a konečně na Granta v podobných, pro něj netypických, rolích je v poslední době radost pohledět, tak nezbývá než doufat, že Beck a Woods tentokrát překročili svůj stín a natočili pro změnu kvalitní žánrovku. 

Red One

Chlápek z rutinního digibordelu za 200 mega Red Notice (po kterém po premiéře neštěkl ani pes) a chlápek z rutinního digibordelu za 200 mega Gray Man (po kterém po premiéře neštěkl ani pes) pohromadě v - počkejte si - rutinním digibordelu za 250 mega (po kterém po premiéře neštěkne ani pes), ou jéé:-).

Ale jinak gratulace, sestříhat trailer na velkorozpočtovou vánoční komedii a potenciální novou hitovou značku bez toho, aby v něm zafungoval alespoň jeden vtip (pokud je zoufalý pokus s WW fakt to nejlepší, co mají v zásobě, tak to potěš koště), jedno monstrum (Johnson se nepočítá:-)) a jedna akční scéna, je svým způsobem taky umění. Jestli to kvůli něčemu vyhlížet, tak pro Johnsonův brekot po premiéře, pokud/jakmile film dostane v recenzích/pokladnách zase naloženo:-).

Nosferatu

Eggers jede bomby:-). Trailer jedna velká - ponurá - parádička a to se nám ještě neukázal pan hrabě Skarsgård osobně (kdyby si jej nechali až do filmu jako překvapení pro fanoušky, tak bych se vlastně nezlobil). 

Dafoe po čtvrtstoletí vracející se k látce, stylový audiovizuál, výborný casting, gotická atmosféra, natáčení u nás (tudíž potenciální šance zahlédnout ve filmu nějakou známou tuzemskou lokaci) a pokud se neporuší dosavadní tradice, tak i eRkový rating, ideálně vytěžený do poslední kapky krve:-). 

Asi bych měl před premiérou nakoukat originál, protože bych se nedivil, kdyby si Eggers do filmu přichystal spousty easter eggů na Murnauovu klasiku a možná i Schrecka, když jde o jeho srdeční projekt a hraje v něm Dafoe.

Night Shift 5/10

Minimalistická (jak po stránce narativu, tak z pohledu produkčních hodnot) hororová spotřebka, která se zpočátku projevuje jako stará dobrá duchařina, aby se nakonec ukázalo, že jde o žánrové balení dva v jednom a divák se vedle paranormálního strašení dočkal i starého dobrého (a poměrně krvavého) slasheru s vraždícím psychopatem:-).

Bohužel se to neobešlo bez chyb, přece jen je na filmu na několika místech poznat debutová nezkušenost režisérského týmu. Namísto otravných lekaček (byť jsou v malé míře zastoupeny) tvůrci vsadili na pomalý styl vyprávění a trpělivé budování paranoidní atmosféry, což funguje tak napůl, protože dávkování napínavých, natož vyloženě strašidelných, scén v průběhu děje je značně omezené a veskrze poklidné tempo nabere na obrátkách až v samotném finále, ve kterém dojde k přepnutí do jiného podžánru. Výsledkem jsou tak dvě odlišné části filmu a dva různé divácké zážitky.

Bod navíc za "nečekaný" finálový plot twist, který nešokuje ani tak svou originalitou (nebo smysluplností:-)), jako spíše faktem, že se tvůrci rozhodli jednu nejmenovanou žánrovou klasiku, ve které také figuroval opuštěný motel a temné tajemství jeho personálu, parafrázovat až tak přímočaře. Což je v každém případě o něco lepší přístup, než kdyby žádný finálový plot twist připravený neměli a film by skončil přesně tak, jako začal a totiž nevzrušivě a předvídatelně.

Handling The Undead 5/10

Kdo od filmu na základě názvu nebo premisy očekává standardní zombie žánrovku (ať už se šourajícími hordami ala Romero nebo se zuřivými sprintery ala Boyle) bude z debutové práce Hvistendahl nevyhnutelně zklamán, ba přímo rozčarován. Já jsem na základě autora/předlohy a traileru očekával neobvyklou zombie artovku, čehož se mi ve výsledku dostalo, tudíž zklamán nejsem.

Na druhou stranu nějaké nadšení se taktéž nedostavilo, protože artovka obvykle znamená pomalé tempo, minimum dialogů, úsporný (ideálně abstraktní) děj plný metafor (kdyby se oživlí nemrtví vyměnili za katatonické pacienty s duševní poruchou, vyšlo by to v podstatě nastejno), případně divácky nečitelných scén a nejednoznačný konec, který postrádá klimax i pointu. A tohle je přímo učebnicová artovka, přičemž ke všech uvedeným atributům je potřeba připočítat ještě obecně odosobněný/odměřený přístup tvůrců jak k postavám (jejich myšlenkové pochody jsou po většinu filmu obestřeny záhadou), tak k příběhu (příčina zmrtvýchvstání ani dopad na společnost se nijak neřeší).

Naštěstí jsou zde i nějaká pozitiva. Kamera a hudba odvádí dobrou práci, masky se taktéž povedly a byť se v průběhu děje nic zajímavého (natož zábavného) nestane, celou (naštěstí nepříliš rozmáchlou) stopáž jsem byl zvědavý, kam se Hvistendahl se svým "alternativním" konceptem v rámci zombie žánru, případně celkovým vyzněním filmu, v závěru propracuje. Načež jsem zjistil, že se sice kamsi propracovala, ale Romero s Boylem a spol. svým starosvětsky přímočarým přístupem i nadále poskytují o řád uspokojivější divácky zážitek:-).

Trigger Warning 4/10

Před čtvrtstoletím by si v něčem takovém hlavní roli střihnul Seagal nebo Van Damme, putovalo by to v tichosti rovnou na video a uviděla by to jen nejvěrnější skupina mistrových fanoušků. Doba pokročila a trendy hovoří jasně, tudíž macho svalovce vystřídaly "holky s bouchačkama" (tenhle v poslední době populární podžánr se neustále potácí v kvalitativním i finančním (pod)průměru a přesto to studia zkouší znovu a znovu … se stejným výsledkem:-)), hlavní role připadne Lopez nebo jako v tomto případě Alba, skončí to na streamu a uvidí to hromada lidí, protože propagovaná nová katalogovka.

Základ ale zůstává stále stejný, tj. laciné akční béčko, na které se zapomene obratem po premiéře. Jen ty nahotinky už nejsou tolik v módě jako bývaly (velká chyba:-)). Prostinký příběh, který byl k vidění už tolikrát, že divák v jeho průběhu jen odškrtává jedno klišé za druhým, nenabízí navíc zhola nic (kdo je záporák je jasné hned po nástupu postav na scénu, kdo se ne/dožije závěrečných titulků totéž, pátrání po podstatě případu v podstatě neexistuje), pokus o jakousi romantickou linku vůbec nefunguje a samotná akce je naprostá rutina, kterou Alba posouvá ještě o level níže, protože se celý film nachází v nezastavitelném "seagalovském" režimu, tzn. kosí záporáky jako na běžícím páse bez sebemenšího náznaku námahy, výzvy nebo napětí, což z jejích protivníků dělá neschopné idioty a z její maličkosti ukázkovou Mary Sue.

Smile 2

Jednička v pokladnách zafungovala na jedničku, tak se asi nedalo očekávat nic jiného, než že Finn pojede po naprosto stejných kolejích jako minule, ale doufal jsem ve větší dávku invence, než je pouhá výměna hlavní postavy za nějakou variaci na Swift a zbytek jako přes kopírák. 

Jednička jako všechny ostatní více nebo méně přiznané vykrádačky Ringu byla i poměrně dobrá detektivka. Dvojka tenhle benefit pro diváka už mít nebude (překvapení je pryč), tak jsem zvědavý, zda se to Finn pokusí publiku něčím vynahradit (třeba prohloubit lore a odhalit více informací o hlavním bubákovi by nebylo na škodu), nebo upadne do tradiční sequelové pasti "uděláme to stejně jako posledně dokud to vydělává".

---

Trailer kupodivu docela našlapaný. Skoro bych až zapomněl, že to bude jednička jako přes kopírák, akorát s celebritou namísto cvokařky v hlavní roli a na konci kletba přejde zase na někoho dalšího:-). Protože kromě falešné Swift jsem v celém traileru nezaznamenal nic, co bych v nějaké podobě neviděl už v původním filmu. Jsem fakt zvědavý, jak moc bude tenhle kolovrátkový přístup u publika rezonovat a zda se dvojce povede zopakovat úspěšný recept jedničky. Pokud jo, tak mám takové tušení, že další sequely začne studio točit jako na běžícím páse a tahle série skončí jako Saw. 

The Mission

Dlouho jsem se filmu vyhýbal, protože kdovíproč jsem žil v domnění, že je to hlavně o náboženství a obracení pohanů na tu správnou cestu (což mi zavánělo ambiciózní artovkou:-)), až jsem to jednoho dne náhodou odchytil v bedně (kde to běželo po kdovíkolika letech) a s překvapením jsem zjistil, že náboženství a obracení pohanů na tu správnou cestu v tom nemalou úlohu samozřejmě hraje, ale celkově to je našlapaná dobová žánrovka s napínavým příběhem, plná dobrodružného putování džunglí, spletitých politických her a osudových střetů odlišných civilizací v nádherných přírodních kulisách. 

A k tomu vynikající herecké výkony De Nira a Ironse, spousta silných scén, parádní závěrečná bitva s nekompromisním finále a pochopitelně Morriconeho signifikantní (a bohužel ne-oscarový - hanba všem viníkům:-)) OST. Velká chyba, že jsem filmu odolával tak dlouho, nicméně o to příjemnějšího překvapení při prvním zhlédnutí se mi tenkrát dostalo:-).

The Edge Of The Blade 8/10

Hmm, souboj(e) kvůli uražené cti, skutečné historické postavy, přirozeně zakomponovaný emancipační podtón (který otravně neagituje, ale obohacuje film o další rozměr), historická Francie, vynikající herecké výkony, strhující akční scény a celkově parádní dobové drama - tak jako Scottův nedávný Last Duel. Náhoda? Nemyslím si:-).

Na první pohled obyčejná kostýmní žánrovka o rozhněvaných zásadových mužích (a jedné pokrokové ženě), kteří se nebojí vzít do rukou zbraň, aby se vyhnuli zdlouhavému chození po soudech s nejistým verdiktem a vynutili si respekt (případně pomstu) snadno a rychle:-), toho pro diváka nabízí překvapivě dost.

V prvé řadě samotné souboje, kterými se ve filmu nešetří, nepostrádají nápaditost stran výběru zbraní a tím pádem i stylu boje a odlišného průběhu daného střetnutí a nelze jim nic vytknout ani z pohledu zpracování. Choreografie je zvládnuta na výbornou (dokonce tady dojde i na pár akrobatických kousků) a pohotová ruční kamera v kombinaci s dlouhými záběry bez střihu dodávají akčním scénám neuvěřitelnou energii.

Příběhová linka je tak jednoduchá, jak jen může být (prakticky se jde od jednoho souboje ke druhému), ale kromě očekávaného motivu vzájemného vyřizování účtů se ve filmu najde prostor i pro spousty dalších témat, ať už jde o humorné vložky (prostořeká Tillier, nebojácně trousící urážky na všechny strany, je top:-)), decentní dávku romantiky, komentář o nelichotivém postavení žen v tehdejším světě, nebo náhled na fungování dobové žurnalistiky.

A tohle všechno se ze strany tvůrců zvládne odvyprávět za pomocí fantasticky hrajícího castingu (trojice Zem, Tillier a Perez naprosto vládne jak po herecké, tak i fyzické stránce) a nádherných kostýmů v sympaticky střídmé stopáži tak, aby hned v úvodu nastolené svižné tempo nepolevilo až do konce filmu (respektive napínavého finále) a nezbyl čas na nějaká hluchá místa v příběhu. Všechna čest Perezovi a spol. za odvedenou práci a dodaný divácký zážitek.

Humane 5/10

Nová posila do režisérského klanu Cronenbergových se ve svém debutovém počinu nepouští do žádných sofistikovaných  experimentů, naplněných satirou, sociálně-politickým komentářem a alegorií na současnou společnost, jak to má ve zvyku zbytek rodiny, namísto toho natočila jednoduchou žánrovku bez výraznějších ambicí o nějaký myšlenkový přesah, byť zabalenou v povědomém "rodinném" hávu pro lidstvo neutěšené vize blízké budoucnosti.

Cronenberg vsadila na komorní konverzační záležitost o několika málo hercích a jedné a půl lokaci, přičemž divadelní pojetí křičí z každé scény filmu, ale podobná historka žádné výpravné scenérie, nákladné efekty a početné zástupy statistů nepotřebuje, to podstatné je příběh a postavy. A zatímco charaktery jsou relativně fajn (s výjimkou hereckého veterána Gallaghera nepříliš známý casting podává solidní výkon), po dějové stránce už to taková sláva bohužel není.

Originální premisa v úvodu filmu zajímavým způsobem rozestaví figurky na šachovnici, ale celý film se nakonec hraje podle předem známých pravidel (byť na nějaké překvapivé tahy v průběhu děje přece jen dojde) a slibně rozjetá psychologická rovina vyprávění ustupuje do pozadí ve prospěch polovičatého pokusu o rodinný battle royale s nepatrnou dávkou černého humoru, ve kterém se dostává ke slovu nelogické chování postav, respektive nahodilé střídání stran podle toho, jak to příběh zrovna vyžaduje v doprovodu nepříliš svižného tempa a stopového množství napětí.

The Instigators

Něco mi říká, že tady nastříhali úplně všechny akční scény, která v tom filmu budou (zhruba tak deset minut). Tak jen doufám, že ten heist neproběhne v úvodní půlhodině a zbytek filmu se bude jen jezdit po městě s cvokařem na místě spolujezdce a dělat humory:-). Jak to Apple krátce propagoval na wwdc. 

Casting vedle Damona a Afflecka je hodně fajn (Rhames, Molina, Jones, Perlman pohromadě, wow) a Liman dokáže příjemně překvapit, ale trailer tedy úplně nestrhne (to i ten nijak zvlášť struhující Road House měl v trailerech větší tah na branku) a pokud wiki nekecá, tak stopáž přes dvě a čtvrt hodiny rovnou předem děsí. Snad na tom film bude lépe.

---

Z pohledu akcionářů Applu nefalšovaný tunel ze strany Artists Equity. Z pohledu Artists Equity naprosto easy money pro všechny zúčastněné a vztyčený prostředníček odpovědným kravaťákům v oddělení kontroly kvality, doprovázený hurónským smíchem. Předchozí Air, který Damon s Affleckem vyprodukovali pod Amazonem, nebylo žádné veledílo, ale proti tomuhle jde o vyložený majstrštyk. Viděl jsem to o víkendu a nepamatuju si z toho vůbec nic. Totální splachovák.

The Strangers: Chapter 1 5/10

Původní film jsem neviděl, takže netuším, nakolik se remake drží předem nastavených mantinelů a nakolik si jde vlastní cestou, ale výsledkem snažení všech zúčastněných je nevýrazné hororové béčko, které opakuje všechny klišé všech podobných filmů z home invasion podžánru, aniž by se pokusilo notně ohranou šablonu oživit něčím novým a nebo nečekaným. Tedy kromě faktu, že film byl natočen u našich východních sousedů (exteriéry jsou celkem fajn:-)).

Když se pomine nesmyslné chování maskovaných útočníků (polovinu filmu si velevýznamně hrají na nenápadné stalkery/squattery, samotné útoky na hlavní postavy v druhé polovině nepochopitelně prokládají obdobím klidu, atd.), zbyde předvídatelný děj, skromná dávka napětí, pramenící převážně z očekávání, zda se vražedné trio konečně rozhoupe k akci, nebo bude nadále pokračovat v nečinnosti, pár povedených scén (procházka pod podlahou, překvapivé setkání s majitelem), typově slušný casting (jak ústředního páru, tak i obyvatel města), bohužel absentující gore a na tak prostinkou historku natahovaná stopáž. Jsem zvědavý, čím plánuje Harlin ohromit publikum v dalším díle, respektive v závěru trilogie, protože celý tenhle koncept se vyčerpal už v prvním filmu a pouhá recyklace už příště nebude stačit.

The Killer's Game

Premisa zní dost nesmyslně už v předloze (prý křesťan, takže se nemůže sám zabít - a proto se živí jako nájemný hit man, to dává smysl:-)), ale o děj tady pravděpodobně půjde až v poslední řadě, Bautista tyhle komediálně-akční role zvládá s přehledem, zbytek castingu je slušná přehlídka známých ksichtů z hollywoodské druhé ligy a Perry v Day Shiftu ukázal, že s akcí nemá výraznější problém, takže šance na jednoduché, ale zábavné akční béčko tady je. Škoda jen, že se s produkcí vydali až do Uher, když v traileru vidím ty středoevropské lokace, tak matička Praha by tomu slušela o dost lépe.

Hit Man 7/10

Navzdory žánrovému inzerování to není komedie a už vůbec ne akce (takových scén je ve filmu naprosté minimum), nýbrž krimi thriller s příměsí romantiky, ale především je to feel-good podívaná, potvrzující Powellův pomalu nastupující hvězdný status a další povedený přírůstek do Linklaterovy žánrově bohaté filmografie a to vše navíc z dílny Netflixu.

Papírově nejzábavnější část filmu, tj. převleková komedie s namaskovaným Powellem, obcházejícím nejrůznější pochybné existence, toho času potenciální "klienty", je Linklaterem odbavena jen několika krátkými "namlouvacími" scénkami, ve kterých chameleón Powell znovu předvádí svůj komediální talent, přičemž celá tahle stylová přehlídka "čističů" bohužel slouží jen jako expozice pro zbytek filmu, ve kterém se ke slovu dostává nejprve romantická vložka v klasickém střihu (randění s podvodníkem) a následně kriminální linka, vyplněná tradičním obsahem všech podobných žánrovek (mrtvola, svědek a balík peněz rovná se vydírání, podrazy a další mrtvoly:-)).

Po příběhové ani filmařské stránce nepřichází Linklater s ničím výjimečným, co by se v žánru už mnohokrát předtím neobjevilo a servíruje divákům komorní konverzační záležitost, vyprávěnou navíc v poměrně vycházkovém tempu, což je promarněná příležitost, protože premisa o falešném vrahovi na zakázku si o trochu odvážnější/divočejší uchopení přímo říkala, ale obě složky fungují výborně a hlavní zásluhu na tom mají Powell a Arjona (zbytek castingu se řadí do kategorie více nebo méně zajímavá stafáž). Sympaťák Powell, průběžně přepínající polohu losera a frajera, ukazuje svůj všestranný herecký rejstřík, femme fatale Arjona trefuje přesně hranici nevinnosti a rafinovanosti, kterou tahle postava potřebuje a spolu mají parádní chemii, díky čemuž dokážou pozvednout i jinak obyčejné scény (viz zábavná dvojsmyslná "výslechová" scéna v závěru filmu - škoda, že podobně vtipných/hravých situací není v ději o něco více).

Return To Silent Hill

Jsem zvědavý na tuzemský distribuční název, když se předchozí film v překladu jmenuje stejně jako novinka v originále, jen má přídomek 3D:-). Jako teaser ve smyslu připomenutí publiku, že tahle značka na poli filmů stále ještě existuje, to funguje naprosto v pohodě. Jak to zafunguje v traileru a poté v samotném filmu je už jiná věc.     

Gansovu jedničku jsem naposledy viděl pár let po premiéře, tak si netroufám soudit, jak moc odolala zubu času, ale tehdy jsem ji považoval za jednu z nejlepších videoherních adaptací té doby (kvalitativní laťka v tomhle žánru nikdy nebyla nastavena moc vysoko, ale šlo o fajn žánrovku), takže pokud trailer nebude vyloženě průser, dám tomu šanci a budu doufat, že si Gans po skoro dvaceti letech vzpomněl na svou tehdejší formu. 

Bad Boys: Ride Or Die 7/10

Podle trailerů jsem od čtyřky očekával víceméně totéž, co minule, čehož se mi ve výsledku i dostalo, takže mise splněna. Ve srovnání s trojkou se to bez jistých kompromisů bohužel neobešlo, ale celkově u mě i tentokrát převládá spokojenost.

Staré logo Simpson/Bruckheimer, akce ignorující fyziku, logiku i pravděpodobnost, infantilní a ideálně nekorektní vtipy, oboje generované převážně dialogovými výměnami ústřední dvojice a pohybující se na hraně (případně i za ní:-)) humoru a trapnosti, efektní prostocviky s kamerou (pov sekvence střelby samoúčelná, ale potěšila), cameo Baye pro skalní fanoušky, příběhové napojování na předchozí díly skrze přepisování minulosti, atd. Bruckheimer a spol. se ve čtyřce vskutku usilovně snažili zopakovat (zlí jazykové by nejspíše řekli recyklovat) úspěšnou šablonu použitou ve trojce, což místy funguje stejně dobře (akce) a místy o něco hůře (humor) než posledně.

Novinkou je tady ještě větší příklon k rodinné taškařici (což je s postupujícími díly a věkem hlavních představitelů u podobných sérií asi nevyhnutelný posun, viz čtyřka a částečně už trojka Lethal Weapon), ještě menší relevance samotného vyšetřování případu (zápletka o falešném obvinění po letech stojí ještě na chatrnějších základech než pomsta po letech minule - pokud mi něco neuniklo, tak se ve filmu vůbec nijak a nikým neřeší, jak a čím by si tímhle "sofistikovaným" podrazem kdokoliv jakkoliv polepšil), mírně podivná psycho-filosofická linka s posmrtnými vizemi, která jakoby sem doputovala z úplně jiného filmu a bohužel také absence Randle.

Na druhou stranu to nejdůležitější, tj. buddy chemie mezi Smithem a Lawrencem, se stále drží na obvyklém levelu zábavnosti, s marnotratným synem ze trojky se stran dojemného rodinného sbližování a odpouštění hříchů minulosti naštěstí pracuje s mírou, Reggie se po letech útlaku a posměchu konečně dočkal vytoužené satisfakce (krátká, ale výživná rozcvička), scéna havárie vrtulníku nedopadla trikově tak přeplácaně ve stylu rychlé a zběsilé konkurence, jak naznačovaly trailery a nepříliš zajímavá policejní omladina je oproti trojce chvályhodně upozaděna. Příště prosím ubrat na svatbách a potomcích, přidat na mrtvolách a honičkách a v kině znovu chybět nebudu:-).

Irena's Vow 7/10

Natočit to Spielberg nebo Polanski, v hlavní roli by hrála nějaká velká hollywoodská hvězda, z filmu by byla událost roku a další soška za film a režii by dotyčného pravděpodobně neminula. Bohužel ani jeden z mistrů to nenatočil, hlavní roli dostala nepříliš známá herečka a film po festivalovém kolečku a omezené distribuci v kinech urychleně poputoval na stream. A přesto jde o výborný divácký zážitek.

Výsledný dojem trochu kazí jen omezený rozpočet a tudíž formální zpracování na úrovni televizní produkce (s počty exteriérů i statistů se nepřekvapivě dost šetřilo a stejně tak kamera, hudba nebo střih ničím zvláštním nevystupují z řady), nicméně obsah stojí za to. Což je dáno jednak napínavým a emocionálně hutným příběhem, který je o to silnější, že i v tomto případě nepochází z pera hollywoodských nádeníků, ale je založen na skutečných historických událostech a jednak vydařeným castingem v čele s Nélisse, která v hlavní roli podává vynikající výkon a Scottem, který se herecky taktéž překonává (kdo by to byl řekl od přehrávajícího floutka z druhé M:I:-)), přičemž i zbytek castingu odvádí i v rámci nejmenších roliček poctivou práci. Po nedávném One Life další filmový pomník nenápadnému hrdinství, který je o to důležitější, protože cesta k němu není tak všeobecně v povědomí.

Under Paris 4/10

Logo továrny na filmové spotřebky, vcelku ucházející prolog na širém moři s ostrovem odpadků (fajn nápad) a klišovitým traumatem, přesun do města, další hodina děje složená z nudného politikaření, směšné eko agitky a nezajímavé vztahovky, krátká čistka, která zaujme jen stupiditou žrádla pro ryby, totiž vedlejších postav, určených ke konzumaci:-), další várka minut složená ze stejné dějové vaty jako předtím, finálový masakr, který znenadání skončí, protože potřeba otevřených vrat k pokračování (případně neplánované vyčerpání rozpočtu:-)), zatmívačka, závěrečné titulky veledůležitě naznačující celosvětovou žraločí apokalypsu, konec.

Gens měl v rukou šanci dodat publiku zábavný žraločí survival v katakombách města, zakončený velkolepým gore festem v řadách návštěvníků celý film avizované sportovní akce na řece, ale rozhodl se, že věnovat se ve filmu jen a pouze krvelačnému žraločímu řádění a boji o holý život nestačí a jistější cestou k úspěchu bude vyplnit ušetřený čas spoustou nezáživných dialogových scén. A výsledek tomu odpovídá. Extra digitální a zrychlení žraloci, hlavní postava kromě potápěčské výstroje vyfasovala i značkový plot armor (big shark bitch kolem ní několikrát netečně propluje a zuřivě se vrhne na jinou postavu jen o pár metrů vedle), katakomby jako historická památka rozmetaná výbušninami, sportovní akce pořádaná na řece plné nevybuchlé munice a další podobné nesmysly. Podtrženo, sečteno - ztráta času.

Wicked: Part One

To odteď každý muzikál bude v kampani zastírat, že je muzikál, nebo proč v traileru není ani jedno hudební číslo a songy jsou jen background? U Wonky to ještě chápu jako překvapení do kina, ale u adaptace slavného muzikálu, ve kterém si oproti divadlu může studio vyhrát s aranžmá a pěkně to cílovce ukázat, už moc ne. 

Podle traileru to vypadá jako netflixovka School for Good and Evil (počkat, tam vlastně taky hrála Yeoh a navíc podobnou postavu:-)). Sice s větším rozpočtem, ale podobně tuctovým zpracováním. Jinak to info o rozpočtu pro oba filmy, co je uvedeno na imdb, je doufám vtip (145m a 165m):-). Nebo má tahle značka u cílovky (což nejsem) vážně až takový hype?

Venom: The Last Dance

Akci sice Sony točí v mantinelech pg-13, ale koukám, že stylem humoru a levelem infantility se ve trojce už přeskočilo rovnou na pg:-). Po nepovedené dvojce a při dosavadní kvalitativní formě, kterou Sony předvádí napříč celým SSU portfoliem (s čestnou výjimkou v podobě Spideyho) to může jen příjemně překvapit. Což se s ohledem na fakt, kdo to napsal a režíroval, bude rovnat pomalu zázraku. 

Dříve nebo později to nejspíše uvidím, protože mám Hardyho hodně v oblibě (jasně, nějak se na nájem vydělávat musí, ale podobnými content fillery mi to moc neulehčuje), ale nečekám od toho pro jistotu vůbec nic. Tedy kromě toho, že potitulkovka bude, jak je u Sony dobrým zvykem, zase lákat na "velké věci", stačí jen vydržet do příště a do bájné Sinister Six je pořád stejně daleko jako kdykoliv předtím:-). 

Asphalt City 6/10

Jezdit se sanitkou v ulicích NYC není žádná pohodová selanka, o čemž se přesvědčil už Cage před čtvrt stoletím v Bringing Out the Dead. Tentokrát životní lekci dostává nezkušený studentík Sheridan pod pečlivým mentorským dohledem životem i prací unaveného Penna a je to podobně depresivní záležitost a varovný prst vztyčený všem potenciálním uchazečům o místo záchranáře ve městě, které nikdy nespí, jako tenkrát:-).

Zavedený vypravěčský koncept ostříleného veterána a naivního nováčka funguje především zásluhou Penna a Sheridana, kteří oba podávají soustředěné herecké výkony a mají mezi sebou uvěřitelnou buddy chemii. Po příběhové stránce už to taková sláva není. Tradiční dějová mozaika případů, ve kterých jde o život nejen pacientům, ale občas i samotným záchranářům, nenabízí nic moc navíc nad rámec faktu, že dané zaměstnání se značně podepisuje na psychickém zdraví postav, což je divákovi jasné hned po prvním výjezdu k pacientovi a dalších kdovíkolik zastávek jen opakuje totéž.

Potenciálně zajímavý morální konflikt nastává až ke konci filmu, ale je zpracován způsobem, že ve výsledku jen zapadne mezi ostatní "každodenní" historky. Stejně tak rodinnému/partnerskému zázemí postav se nevěnuje dostatečná péče na to, aby z toho něco podstatného vyplynulo (kromě pár odvážných nahotinek za pomoci eRkového ratingu). Naštěstí alespoň ulice nočního NYC disponují stále stejně unikátní (místy až hypnotickou) atmosférou jako obvykle:-).

The Abyss

Cameron z toho vyšel ještě dobře:-). Z té vzedmuté vlny podmořských sci-fi/ sci-fi hororů na konci 80s (Abyss, Leviathan, DeepStar Six a ještě pár dalších zapomenutých věcí) v pokladnách kin více nebo méně pohořeli všichni do jednoho, ale jen z Cameronova příspěvku se (zcela po zásluze) stala absolutní žánrová klasika, která si (dtto) vysloužila i hrstku zlatých plešounů. A kromě toho je pro Cameronovu další tvorbu historicky významná hned v několika ohledech.

Jednak konečně na své produkčně geniálně vypiplané vize dostal dostatečnou sumu peněz (viz podfinancovaní Aliens, u kterých museli šetřit doslova na všem - málem i na Weaver, kterou Fox původně odmítl obsadit, protože velký honorář) a předvedl studiím, že podobné (na tehdejší dobu) velkoprodukce zvládne odtočit se stejně sebejistou rukou, jako dosavadní "nízkonákladovky". Dále si ověřil, že cgi je na poli trikových technologií skutečně "next big thing" a borci z ILM vážně dokážou pro T2 tekutého kyborga "realisticky" oživit (viz vynikající dokumentární minisérie Light & Magic).

Současně si vyzkoušel extrémně náročnou práci pod vodou a načerpal cenné zkušenosti, které se na place Titanicu a dvojky Avatara jistě hodily (a ušetřily asi pár starostí navíc). Stejně tak dokázal, že je schopen napsat i propracovanou partnerskou linku s uvěřitelnými "civilními" charaktery, což se později zúročilo v jednom miliardovém hitu o jedné lodi a jednom ledovci. A konečně humánním/ekologickým poselstvím filmu (v rozšířené verzi o to více akcentovaným) drahně let před modrásky ukázal, že jako vypravěč toho nabízí mnohem více, než je jen (brilantní) techno fetiš.

Jen ta dlouholetá ignorace filmu v rámci vysokého rozlišení na poli domácího videa byla (u nás bohužel stále je:-() ošklivou kaňkou na kráse.

Mothers' Instinct 7/10

Hathaway a Chastain jako dobré sousedky, zasloužilé matky a věrné přítelkyně na život a na smrt (to poslední platí doslova:-)) v psychologickém thrilleru, který sice nevystupuje z řady něčím neotřelým nebo zásadním, ale po všech stránkách svědomitě naplňuje tradiční žánrové škatulky, což ke spokojenému diváckému zážitku stačí.

Předlohu ani původní film neznám, tudíž na mé straně stála výhoda nevědomosti toho, jak přesně se bude příběhová linka vyvíjet a jaké překvapení si debutant Delhomme a spol. na diváka v průběhu filmu připravili. Rámcově se tady tvůrci do žádných větších akcí nepouštějí a na nějaké nečekané plot twisty nedojde, ale obvyklá ingredience podobných žánrovek, tj. balancování na hraně psychologického dramatu a paranoidního thrilleru v kombinaci s "nervózní " atmosférou (propadá se hlavní postava do osidel šílenství a řada nešťastných příhod má racionální vysvětlení nebo se její "mateřský instinkt" nemýlí a skutečně je na stopě zlovolného plánu na odstranění nepohodlných rodinných příslušníků z cesty?), ve filmu funguje na výbornou až do úplného finále, ve kterém se už pochopitelně musí vyložit karty na stůl.

Když se k tomu připočítají kvalitní herecké výkony Hathaway i Chastain, parádní retro kostýmy a výprava, dokonale navozující dobu ranných 60s, rozumná stopáž a sympaticky nekompromisní konec (ve kterém se na nějaké záchrany na poslední chvíli a klišovité odměňování dobra a potrestání zla nehraje), vychází z toho zábavná žánrová záležitost. 

Reagan

Zase trailer, který vykecá celý děj od začátku až do konce, pecka. Tohle by se už fakt mělo zakázat, pro dobro všech zúčastněných. S tím mizivým rozpočtem a indie produkcí/distribucí za zády se asi žádné zázraky čekat nedaly, ale i tak to vypadá spíše jako nějaká televizní inscenace na víkendové odpoledne (respektive povinnou promítačku do škol) než low budget biopic pro kina. Že to bude filmový pomník Reaganovi je vzhledem k předloze asi jasné a produkčními hodnotami to očividně oslňovat nebude, tak zbývá už jen ten Quaid a zbytek castingu, aby to vytáhli nahoru.

Poolman 4/10

Tak poněkud rozpačité festivalové ohlasy vážně nekecaly a Pine ve svém debutu skutečně předvádí totální kreativní free style, který bude mnoha budoucím generacím zajisté sloužit jako ukázkový guilty pleasure zážitek:-). Slušná řádka (bývalých) hollywoodských hvězd nižší svítivosti je očividně velkým fanouškem Pinea (jinak si jejich účast na tomhle projektu po přečtení scénáře nelze vysvětlit) a Pine je očividně velkým fanouškem Chinatownu a vcelku schopný herec. Bohužel se ukázalo, že kromě toho je i vcelku neschopný režisér a ještě mnohem neschopnější (spolu)scénárista.

V těch lepších (několika málo) momentech nepříliš povedená variace na Big Lebowskiho (loser zapletený do kriminálního případu), v těch horších (a bohužel početně převažujících) momentech gejzír rádoby/trapno humoru, totálně wtf dialogů, ochotnického přehrávání (většiny castingu mi bylo v průběhu jejich teatrálních výstupů vážně líto), nesmyslného chování postav a prostinkého děje, nemající svým levelem ohňostroje marnosti všeho a všech daleko k legendárnímu Roomu od maestra Wiseaua, ve všech zbylých momentech pak otrocká příběhová vykrádačka (totiž pocta) Chinatownu.

Produkční hodnoty jsou relativně fajn (kamera odvádí slušnou práci, stejně tak jazzový OST má své silné chvilky), ovšem jakmile někdo na place promluví a/nebo s někým interaguje, nastupuje s neochvějnou pravidelností nuda, nechápavé kroucení hlavou a zběžná kontrola zbývající stopáže do konce (alespoň v tomhle ohledu byl Pine k divákům milosrdný).