sobota 27. září 2025

The Fantastic Four: First Steps 6/10

Tahle superhrdinská skvadra se ve filmech dlouhodobě potýká se smůlou, protože se dočkala už několika adaptací, přičemž to ale nikdy nedopadlo nějak zázračně, respektive jedna byla horší než druhá (bez ohledu na to, kdo za ní stál). Dobrou zprávou je, že s návratem značky zpět pod křídla Marvelu bylo tohle prokletí konečně prolomeno a úžasné kvarteto se při svém premiérovém vystoupení v MCU objevilo v solidní komiksové týmovce. Špatnou zprávou je, že kvalitativní laťka nebyla nasazena nijak zvlášť vysoko a k pozitivnímu výsledku tak stačí i řadová marvelovka.

Přitom to zpočátku vypadá nadějně. Marvel ušetřil diváky dalšího zbytečného originu, který převypráví už poněkolikáté úplně to samé, přesto na předlohy neznalé publikum nezapomněl a přichystal si pro něj stručnou rekapitulaci událostí v podobě retro televizní show (zajímavý nápad, který s postupující stopáží bohužel ustupuje do pozadí). Povinná expozice je tak zkrácena na nejnutnější minimum a poměrně brzy po představení hlavních postav se ústřední zápletka dává do pohybu, přičemž prostřední části filmu s průzkumem ve vesmíru nechybí atmosféra, drama, napětí i povedená akce.

Stejně tak hlavní marketingový tah v trailerech, tj. šedesátková stylizace a sázka na retrofuturismus na poli výpravy a kostýmů, aneb jak si filmaři v polovině minulého století představovali dalekou budoucnost, sice ve filmu nedostane tolik prostoru, kolik by si zasloužila, ale jinak odvádí skvělou práci. Ústřední casting mezi sebou sice nemá extra silnou buddy chemii, ale všichni zúčastnění podávají slušné herecké výkony (škoda jen, že něco jako charakterový oblouk dopřáli tvůrci jen Kirby a částečně Pascalovi, zatímco Quinn a Moss-Bachrach jsou odsouzeni do role pouhých komických figurek).

Pochválit zaslouží také standardně vysoké produkční hodnoty, které se projevují hlavně na vydařené trikové stránce (s výjimkou kamenného ksichtu, který se od trailerů moc nezlepšil a v některých záběrech stále vypadá v lepším případě nehotově a v horším rovnou podivně, ať už jde o věrné vyobrazení kameňáka z předlohy nebo ne). Velkolepé finále, připomínající městskou destrukci z dílny strejdy Emmericha, se naštěstí obejde bez výraznější stopy po digibordelu (zato nechybí povinná vysvětlující vsuvka s evakuací všech obyvatel z epicentra zkázy - strašák Man of Steel trvá dodnes:-)).

Nicméně najde se tady i nemálo vad na kráse. Příběhová linka je opět extrémně jednoduchá a nenabízí nic, co by se v produkci Marvelu neobjevilo už nesčetněkrát předtím (zato tentokrát bez nějakých líbivých eyecandy/moneyshot scén). Zase se zachraňuje celá planeta, ne-li rovnou celý vesmír, před všemocným záporákem, což je zredukováno na šarvátku o jedno konkrétní velkoměsto (pokolikáté už a přitom prakticky stále stejně?), což je doprovázeno obsahovou výplní v podobě dojemných rodinných momentek a nepostradatelných keců o rodině, soudržnosti a společenských hodnotách.

Hlavní záporák je v celém filmu jako obvykle do počtu (nebýt představovačky uprostřed filmu, ve které se ukáže na pár minut, tak by se v ději objevil jen na úplném konci) a vzhledem k zásadnímu nepoměru sil mezi ním a hlavními postavami je v závěrečném souboji odsouzen k porážce ve stylu deus ex machina (respektive deus ex surfer:-)), což z něj dělá neschopného losera (zrušená super nemesis pro další Avengers by mohla vyprávět:-)), jeho surfařská pomocnice na tom není o mnoho lépe (její procitnutí a přeběhnutí na druhou stranu je vyřešeno asi minutovým cituplným dialogem) a totéž platí i pro zbytečnou potitulkovku (proč se Downey neukázal napřímo, když už s ním Marvel velevýznamně machruje?).